Nejvyšší soud Polska - Supreme Court of Poland

Nejvyšší soud Polska
polština: Sąd Najwyższy
Herb Polski.svg
Založeno1. září 1917; Před 103 lety (1917-09-01)
UmístěníVaršava
Složení metodaPrezidentská nominace
Autorizován odÚstava Polska
Počet pozic120 (podle zákona)
webová stránkasn.pl
První předseda Nejvyššího soudu
V současné doběMałgorzata Manowska (sporné)
Od té doby25. května 2020; před 6 měsíci (2020-05-25)
Polsko
Herb Polski.svg
Tento článek je součástí série o
politika a vláda
Polsko
Polská vlajka. Svg Polský portál
Budova Nejvyššího soudu ve Varšavě
Síň budovy Nejvyššího soudu ve Varšavě

The nejvyšší soud (polština: Sąd Najwyższy) je nejvyšší soud v Polská republika. Nachází se v Krasińského náměstí, Varšava.

Krasiński palác, sídlo soudu v letech 1917–1939

Jedna z komor Nejvyššího soudu, disciplinární senát, byla pozastavena rozsudkem SDEU. Navzdory rozsudku komora pokračuje v činnosti. [1][2]

Právním základem pro působnost a činnost Nejvyššího soudu je Polská ústava, zákon o Nejvyšším soudu a prezidentský dekret o organizaci Nejvyššího soudu.[3]

Dějiny

Nejvyšší soud navázal na kasační soud Varšavské knížectví. Svou činnost zahájil v roce 1917 během první světové války jako královský císařský nejvyšší soud (polsky Królewsko-Cesarski Sąd Najwyższy).[4][5] Pomian-Srzednicki byl jmenován prvním předsedou soudu. Poté, co Polsko získalo plnou moc nezávislost v roce 1918 byl Nejvyšší soud reformován výnosem ze dne 8. února 1919 a mnoho soudců, kteří byli považováni za loajální císaři, bylo propuštěno.[4]

Po Německá invaze do Polska, Nejvyšší soud přestal pracovat. Po druhé světové válce byl Nejvyšší soud obnoven s novými soudci, kteří byli nyní v souladu s Sovětské vedení. Jeho pravomoci byly reorganizovány zákony přijatými v letech 1962 a 1984.[6][7] Na přelomu roku 1989 byl Nejvyšší soud rozpuštěn a obnoven, ale většinou u starých soudců z doby komunismu.[8]

V roce 2002 byl vytvořen nový právní základ pro organizaci Nejvyššího soudu, který nahradil starý z roku 1984.[9]

Ústavní krize 2017–2018

Další informace: Krize polského ústavního soudu z roku 2015

V roce 2017 přijala polská vláda zákon, který by přinutil všechny soudce Nejvyššího soudu k povinnému odchodu do důchodu kromě těch, kterým bylo prodloužení povoleno Ministr spravedlnosti. Návrh zákona byl schválen v Polský Sejm a Senát avšak po masových protestech proti návrhu zákona byl nakonec vetován Prezident Andrzej Duda dne 24. června 2017. Revidovaný návrh zákona snížil povinný věk pro odchod do důchodu soudců ze 70 na 65 let. Návrh zákona byl později podepsán prezidentem Dudou a vstoupil v platnost v červenci 2018. Zákon účinně odchází do důchodu 40% z lavičky Nejvyššího soudu včetně prvního prezidenta Nejvyššího soudu, Malgorzata Gersdorf.

Polské opoziční strany, Evropská komise, Evropský parlament, Polský nejvyšší soud a Národní soudní rada tvrdily, že zákon je protiústavní, protože porušuje zásady nezávislosti soudnictví. V srpnu 2018 zaslal Nejvyšší soud otázky Evropský soudní dvůr ohledně reforem. Pod Právo Unie soud může zabránit Státní právo od vstupu v platnost, pokud to podkopává smlouvy Evropské unie týkající se nezávislosti soudnictví.

Dne 17. prosince 2018 podepsal prezident Duda zákon, který obnoví postavení soudců, kteří byli nuceni opustit zaměstnání.[10]

Dne 8. dubna 2020 Soudní dvůr EU rozhodl v soudním řízení („Komise v. Polsko“), že stát Polsko „nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z Právo EU Výsledkem je, že Soud vyhověl „návrhu Komise na předběžná opatření“, který bude pravděpodobně realizován peněžní pokuty.[11]

Pozastavení disciplinární komory CJUE

Viz také: Polské soudní disciplinární právo

Dne 12. října 2020 Adam Tomczyński, přítel polského ministra spravedlnosti, z této neuznané komory, zbavil imunity Beaty Morawiec (pl: Beata Morawiec ), soudce okresního soudu v Krakov. Okamžiky po tom Evropská asociace soudců vyjadřuje nerozbitnou solidaritu se soudkyní Beatou Morawiec a se všemi nezávislými polskými soudci a ti opět prohlásili, že “Disciplinární komora polského Nejvyššího soudu není soud a nemůže nadále jednat jako jeden celek„a naléhavě žádá Evropskou komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k urychlenému obnovení právního řádu EU v Polsku. [12][13]

Funkce

Nejvyšší soud dohlíží na rozhodnutí v:

  • Obecné soudy: jedná se o okresní, obvodní a odvolací soudy. Rozhodují v oblasti občanského, trestního, rodinného a pracovního práva.[14]
  • Vojenské soudy: jedná se o obvodní a posádkové soudy. Zabývají se záležitostmi týkajícími se zločinů spáchaných vojáky v činné službě, civilními zaměstnanci vojenských jednotek a válečnými zajatci.[14]

Nejvyšší soud je soudem poslední instance odvolání proti rozsudkům nižších soudů (kromě správních soudů). Rovněž přijímá usnesení, která objasňují konkrétní právní ustanovení a řeší sporné otázky v konkrétních případech. Ty však nejsou (alespoň technicky) právně závazné.

Komory

Nejvyšší soud má komory pro občanské věci, trestní věci, pracovní záležitosti a otázky sociálního zabezpečení, výjimečný dohled a veřejné záležitosti a disciplinární záležitosti.[15]

Jmenování soudců

The Prezident Polska jmenuje soudce Nejvyššího soudu na dobu neurčitou. To se děje na pohyb Národní soudní rada. The Prezident rovněž vybírá prvního předsedu soudu z kandidátů předložených Valným shromážděním Nejvyššího soudu. První prezident vykonává funkci na šestileté funkční období, ačkoli může být odvolán Sejm na návrh prezidenta, bude-li shledán vinným z trestného činu.[15]

V červenci 2018 vstoupil v platnost nový zákon, který snižuje povinný věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let.[16] Zavedení tohoto zákona je zpochybněno a je posuzována jeho ústavnost. Kritici tvrdili, že zákon má za cíl odstranit nepolentní soudce a dosadit do funkce kandidáty požadované současnou vládou, vedenou Právo a spravedlnost strana.

Existuje 120 pracovních míst pro soudce.[3]

Seznam prvních předsedů Nejvyššího soudu

NenázevobrazV kancelářiDélka termínuPoznámky
Polská republika
1.Stanisław Pomian-Srzednicki
Stanisław Pomian Srzednicki (oříznuto) .jpg
1. září 1917 - 28. února 19224 roky, 180 dní[17]
2.Franciszek Nowodworski
Franciszek Nowodworski (oříznuto) .jpg
1. března 1922 - 3. srpna 19242 roky, 155 dní[18]
3.Władysław Seyda
Władysław Seyda 1928 (oříznuto) .jpg
22. září 1924-17. Ledna 19294 roky, 117 dní[19]
4.Leon Supiński
Leon Supiński (oříznuto) .jpg
17. ledna 1929 - 1. září 193910 let, 227 dní[20]
Polská lidová republika
5.Wacław Barcikowski
Wacław Barcikowski.jpg
26. ledna 1945 - 12. listopadu 195611 let, 291 dní[21]
6.Jan Wasilkowski12. prosince 1956 - 22. května 196710 let, 161 dní[22]
7.Zbigniew Resich3. května 1967-21. Ledna 19724 roky, 263 dní[23]
8.Jerzy Bafia21. ledna 1972 - 1. dubna 19764 roky, 71 dní[24]
9.Włodzimierz Berutowicz1. dubna 1976 - 14. května 198711 let, 43 dní[25]
10.Adam Łopatka14 května 1987-30 června 19903 roky, 47 dní[26]
Polská republika
NenázevV kancelářiPrezident PolskaDélka termínuPoznámky
11.Adam Strzembosz
Adam Strzembosz (oříznuto) .JPG
1. července 1990 - 17. října 1998Wojciech Jaruzelski8 let, 108 dní[27]
12.Lech Gardocki
Lech Gardocki i Stanisław Dąbrowski (oříznuto) .jpg
17. října 1998-18. Října 2010[28]Aleksander Kwaśniewski12 let, 1 den[29]
13.Stanisław Dąbrowski
B. Komorowski nominacje sędziowskie 17 (oříznuto) .JPG
19. října 2010 - 9. ledna 2014Bronisław Komorowski3 roky, 82 dníZemřel v kanceláři[30]
–Lech Paprzycki9. ledna 2014 - 30. dubna 2014111 dníherectví
14.Małgorzata Gersdorf
Małgorzata Gersdorf Sąd Najwyższy 2018 (oříznuto) .jpg
30. dubna 2014 - 30. dubna 20206 let, 0 dní[31][32]
–Józef Iwulski4. července 2018 - 20. července 2018Andrzej Duda16 dní(sporné)[33] jednání, odmítl jmenování a trval na tom, aby Małgorzata Gersdorf zůstala ve funkci
–Dariusz Zawistowski
Dariusz Zawistowski (oříznuto) .JPG
13. září - 31. prosince 2018109 dní(sporné)[33] jednání, odmítl jmenování a trval na tom, aby Małgorzata Gersdorf zůstala ve funkci
–Kamil Zaradkiewicz1. května 2020 - 15. května 202014 dní(sporné)[33] jednající, rezignovaný
–Aleksander Stępkowski
Aleksander Stepkowski.png
15. května 2020 - 25. května 202010 dní(sporné)[33] herectví
15.Małgorzata Manowska25. května 2020 - současnost[34]195 dní(sporné)[33]

Umístění

Od roku 1917 do roku 1939 zasedal Nejvyšší soud v Krasiński palác, ve kterém již sídlil kasační soud v Varšavské knížectví před 1812.[35] Od roku 1945 do roku 1950 zasedal Nejvyšší soud Lodž v důsledku zničení Varšavy ve druhé světové válce. Od roku 1950 do roku 1999 se scházelo v budově, kterou nyní používá vrchní zemský soud ve Varšavě. Od roku 1999 sídlí Nejvyšší soud Krasińského náměstí, úhlopříčně naproti paláci Krasiński, který je známý svými 86 latinskými nápisy.[3][36]

Rozpočet

Rozpočet Nejvyššího soudu je stanoven v ročním rozpočtu Polska. V roce 2019 dosáhly výdaje přibližně 160 milionů PLN a příjmy 0,26 milionu PLN.[37]

Viz také

Literatura

  • L. Garlicki, Z. Resich, M. Rybicki, S. Włodyka: Sąd Najwyższy w PRL. 1983.
  • M. Pietrzak: Sąd Najwyższy w II Rzeczypospolitej. Czasopismo Prawno-Historyczne, 1981.
  • A. Rzepliński: Sądownictwo w PRL. Kniha Polonia, Londýn 1990.
  • S. Włodyka: Ustrój organów ochrony prawnej, Varšava 1975.

Reference

  1. ^ „Polsko musí okamžitě pozastavit uplatňování vnitrostátních ustanovení o pravomocích disciplinárního senátu Nejvyššího soudu, pokud jde o disciplinární případy týkající se soudců“ (PDF). curia.europa.eu. 8. dubna 2020.
  2. ^ „SDEU: disciplinární komora polského nejvyššího soudu nesmí vést disciplinární řízení proti soudcům“. ruleoflaw.pl. 8. dubna 2020.
  3. ^ A b C „Rozporządzenie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 29 marca 2018 r. - Regulamin Sądu Najwyższego“. isap.sejm.gov.pl. Citováno 2020-11-04.
  4. ^ A b "Sąd Najwyższy - Historia". sadnajwyzszy (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  5. ^ Stępień-Załucka, Beata. (2016). Sprawowanie wymiaru sprawiedliwości przez Sąd Najwyższy w Polsce. Wydawnictwo C.H. Kývnutí. Warszawa: Wydawnictwo C.H. Kývnutí. ISBN  978-83-255-8067-4. OCLC  939906949.
  6. ^ „Ustawa z dnia 15 lutego 1962 r. O Sądzie Najwyższym“. isap.sejm.gov.pl. Citováno 2020-11-04.
  7. ^ „Ustawa z dnia 20 września 1984 r. O Sądzie Najwyższym“. isap.sejm.gov.pl. Citováno 2020-11-04.
  8. ^ „Ustawa z dnia 20 grudnia 1989 r. O zmianie ustaw - Prawo o ustroju sądów powszechnych, o Sądzie Najwyższym, o Naczelnym Sądzie Administracyjnym, o Trybunale Konstytucyjnym, o ustroju sądów wojskowych i Prawo o notariacie“. isap.sejm.gov.pl. Citováno 2020-11-04.
  9. ^ „Ustawa z dnia 23. listopadu 2002 r. O Sądzie Najwyższym“. isap.sejm.gov.pl. Citováno 2020-11-04.
  10. ^ Joanna Berendt; Marc Santora (17. prosince 2018). „Polsko zvrátilo očištění Nejvyššího soudu a ustoupilo před konflikty s EU.“ NYTimes.com. Citováno 18. prosince 2018.
  11. ^ Soudní dvůr Evropské unie (8. dubna 2020). „Komise v. Polsko (tisková zpráva)“ (PDF). curia.europa.eu.
  12. ^ „Izba Dyscyplinarna uchyliła immunitet sędzi Beacie Morawiec. Decyzja jest nieprawomocna“. tvn24.pl. 12. října 2020. Archivováno z původního dne 12. října 2020.
  13. ^ „Prohlášení EAJ o soudkyni Beatě Morawiec (Polsko)“. iaj-uim.org. 12. října 2020. Archivováno z původního dne 12. října 2020.
  14. ^ A b Kluwer, Wolters. „Sąd Najwyższy - článek 183. - Konstytucja Rzeczypospolitej Polskiej“. OpenLEX (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  15. ^ A b „Obwieszczenie Marszałka Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 4 kwietnia 2019 r. W sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu ustawy o Sądzie Najwyższym“. isap.sejm.gov.pl. Citováno 2020-11-04.
  16. ^ „Druk nr 2003“. www.sejm.gov.pl. Citováno 2020-11-04.
  17. ^ PAD, Polska Akademia Dostępności-. „Stanisław Pomian-Srzednicki - Pierwszy Prezes Sądu Najwyższego - Archiwum Państwowe w Piotrkowie Trybunalskim“. www.piotrkow-tryb.ap.gov.pl (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  18. ^ „Franciszek Nowodworski h. Nałęcz (II)“. Sejm-Wielki.pl. Citováno 2020-11-04.
  19. ^ "Seyda Władysław - Encyklopedia PWN - źródło wiarygodnej i rzetelnej wiedzy". encyklopedie.pwn.pl (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  20. ^ „Leon Supiński (1874–1950) - Leksykon - Teatr NN“. teatrnn.pl (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  21. ^ „Barcikowski Wacław - Encyklopedia PWN - źródło wiarygodnej i rzetelnej wiedzy“. encyklopedie.pwn.pl (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  22. ^ „Wasilkowski Jan - Encyklopedia PWN - źródło wiarygodnej i rzetelnej wiedzy“. encyklopedie.pwn.pl (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  23. ^ „Resich Zbigniew - Encyklopedia PWN - źródło wiarygodnej i rzetelnej wiedzy“. encyklopedie.pwn.pl (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  24. ^ "Gmach SN bez portretów komunistycznych sędziów. Decyzja prezesa Zaradkiewicza". www.tvp.info (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  25. ^ „Lustracja byłego ministra sprawiedliwości - Archiwum Rzeczpospolitej“. archiwum.rp.pl. Citováno 2020-11-04.
  26. ^ „Prof. Adam Łopatka nie żyje - Archiwum Rzeczpospolitej“. archiwum.rp.pl. Citováno 2020-11-04.
  27. ^ „Adam Strzembosz, Autor w serwisie Archiwum Osiatyńskiego“. Archiwum Osiatyńskiego (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  28. ^ První funkční období od 17. října 1998 do 17. října 2004, druhé funkční období od 18. října 2004 do 18. října 2010.
  29. ^ Pierwsza kadencja w okresie 17 X 1998 - 17 X 2004, druga kadencja od 18 X 2004 do 18 X 2010.
  30. ^ "Sąd Najwyższy - Pro memoria - SDąbrowskiWsp". www.sn.pl. Citováno 2020-11-04.
  31. ^ „Pierwszy Prezes Sądu Najwyższego - prof. Dr hab. Małgorzata Gersdorf“. sn.pl. Citováno 2018-07-21.
  32. ^ „Małgorzata Gersdorf I Prezesem Sądu Najwyższego“. Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej. 30.04.2014. Citováno 2016-05-02. Zkontrolujte hodnoty data v: | datum = (Pomoc)
  33. ^ A b C d E „Sędzia SN Włodzimierz Wróbel: Mamy do czynienia z sytuacją wielkiego alarmu w systemie prawa“. 27. května 2020. Archivováno z původního dne 28. května 2020.
  34. ^ „Oficjalna strona Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej / Aktualności / Nominacje / Małgorzata Manowska powołana na stanowisko I Prezesa Sądu Najwyższego“. www.prezydent.pl. Citováno 2020-05-26.
  35. ^ "Sąd Najwyższy - Siedziba". sadnajwyzszy (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  36. ^ "Warszawa, gmach Sądu Najwyższego i pomnik powstania warszawskiego - Encyklopedie PWN - źródło wiarygodnej i rzetelnej wiedzy". encyklopedie.pwn.pl (v polštině). Citováno 2020-11-04.
  37. ^ „Ustawa budżetowa na rok 2019 z dnia 16 stycznia 2019 r.“ (PDF). Dz. U. poz. 198. isap.sejm.gov.pl. 1 lutego 2019. str. 10, 37. Citováno 2019-12-30. Zkontrolujte hodnoty data v: | datum = (Pomoc)

externí odkazy