Stalins poezie - Stalins poetry - Wikipedia

Stalin v roce 1894, rok, kdy se zapsal do pravoslavného semináře v roce Tiflis

Než se stal Bolševik revoluční a vůdce Sovětský svaz, Joseph Stalin byl slibný básník.

Literární kariéra

Viz také: Časný život Josefa Stalina

Stejně jako všechny gruzínské děti vyrostl Ioseb Besarionis dze Jughashvili - který by si později říkal Stalin - s národním eposem, Rytíř v kůži pantera. Jako dítě znal Jughashvili báseň nazpaměť a vášnivě četl další populární básně té doby, zejména ty od Raphael Eristavi, Akaki Cereteli a - jakmile se naučil rusky - Nikolay Nekrasov.[1]

V pravoslavném semináři v Tiflis, kde byl zapsán počátkem roku 1894, četl Jughashvili Goethe a Shakespeare v překladu a mohl recitovat Walt Whitman. Také začal psát Romantický poezie v gruzínštině. V roce 1895, ve věku 17 let, Jughashviliho dílo zapůsobilo na významného básníka Ilia Chavchavadze, který publikoval pět z nich ve svém deníku, Iveria, připsaný pseudonymu Soselo.[1]

Jedna z těchto básní „Ráno“ (věnovaná princi Raphael Eristavi[1]), začíná:

„Růžový pupen se otevřel,
Spěchá k bledě modré fialové
A za míchání lehkým vánkem
Konvalinka se ohnula přes trávu. “[2]

Jakmile Jughashvili vstoupil do revoluční politiky a stal se Stalinem, přestal psát poezii - trvalo to příliš dlouho, řekl kamarádovi - ale v roce 1907 stále používal svou prestiž jako Soselo získat informace od obdivovatele potřebné pro bankovní loupež. Během Velká čistka, editoval ruský překlad Rytíř v kůži pantera (gruzínský intelektuál, kterého za tímto účelem propustil z vězení) a sám kompetentně přeložil některá dvojverší.[1]

Stalin publikoval veškerou svou práci anonymně a nikdy ji veřejně neuznal. Když Lavrentiy Beria tajně měl Boris Pasternak a další známí překladatelé připravují ruské vydání Stalinových básní k 70. narozeninám vládce v roce 1949, Stalin nechal projekt zastavit.[1]

Recepce

Ve své biografii o Stalinovi Simon Sebag Montefiore konstatuje, že básně v Iveria „byly široce čteny a hodně obdivovány. Staly se z nich menší gruzínské klasiky, které měly být publikovány v antologiích a uloženy do paměti školáky až do 70. let (a ne jako součást Stalinův kult; obvykle byly publikovány jako „Anonymous“). “Montefiore dodává, že„ jejich romantické obrazy byly odvozené, ale jejich krása spočívala v jemnosti a čistotě rýmu a jazyka “.[1]

Robert J. Service, další Stalinův životopisec, popisuje básně jako „docela standardní pro romantickou poezii z počátku 19. století“ a jako „velmi konvenční, ... velmi standardizované a spíše shovívavé“.[2]

Stalinovy ​​básně přeložil do angličtiny Donald Rayfield.[1]

Další čtení

  • Bennardo, Francesco (2019). Il Diavolo e l'Artista. Le passioni artistiche dei giovani Mussolini, Stalin, Hitler (v italštině). Tralerighe. ISBN  9788832870749.

Reference

  1. ^ A b C d E F G Simon Sebag Montefiore (19. května 2007). „Před terorem“. Opatrovník. Citováno 12. dubna 2011.
  2. ^ A b Suzanne Merkelson (8. dubna 2011). „Špatná politika, horší próza“. Zahraniční politika. Citováno 12. dubna 2011.