Falzifikátoři historie - Falsifiers of History - Wikipedia

Falzifikátoři historie
(Historický průzkum)
FalsifiersOfHistoryCover.jpg
AutorSovinformburo
Originální názevFal’sifkatory istorii (Istoricheskaya spravka)
PřekladatelSovinformburo
ZeměSovětský svaz
Jazykruština
Publikováno1948 Moskva: Gospolitizdat (1. vydání v ruštině)
1948 Moskva: Vydavatelství cizích jazyků (1. vydání v angličtině)
Typ médiaTisk
Stránky65
OCLC155723998

Falzifikátoři historie byla kniha vydaná nakladatelstvím Sovětská informační kancelář, upravil a částečně přepsal Joseph Stalin, v reakci na dokumenty zveřejněné v lednu 1948 týkající se německo-sovětských vztahů před a po Pakt Molotov – Ribbentrop.

Pozadí na Nacisticko-sovětské vztahy dokumenty

V roce 1948 Americké ministerstvo zahraničí vydala sbírku dokumentů s názvem Nacisticko-sovětské vztahy, 1939–1941: dokumenty z archivu německého ministerstva zahraničí, který obsahoval dokumenty získané z Ministerstva zahraničí České republiky nacistické Německo.[1][2] Sbírka obsahovala dokumenty z konverzací s sovětský úředníci během jednání o paktu Molotov – Ribbentrop, dohoda z roku 1939 mezi Sovětským svazem a Německem, spolu se souvisejícími 1939 německo-sovětská obchodní dohoda.[3][4] Zahrnovalo rovněž zveřejnění „tajného dodatkového protokolu“ uvedeného paktu,[3][5] který rozdělil východní Evropu na „sféry vlivu „mezi Německem a Sovětským svazem,[6] provedeny týdny před následujícími zeměmi invaze do Polska. Sbírka dále obsahovala „tajné doplňkové protokoly“ k dohodám mezi zeměmi,[7] diskuse týkající se 1940 německo-sovětská obchodní dohoda,[8] diskuse o Sovětském svazu, který by se potenciálně mohl stát mocností Osy[9][10] a další německo-sovětská jednání a diskuse.[11]

Vydání

Falšovatelé byl zveřejněn v reakci na dokumenty zveřejněné v roce 2006 Nacisticko-sovětské vztahy.[1][12] Joseph Stalin se osobně podílel na úpravách práce poté, co obdržel překlad Nacisticko-sovětské vztahy sběr dokumentů. 3. února 1948 byl Stalinovi předán strojopis s názvem Odpovědět pomlouvačům. Stalin změnil název na Falzifikátoři historie (historické zprávy). Stalin knihu osobně upravil, včetně úderů a přepsání celých částí ručně psanou úpravou.[13]

Falšovatelé původně se objevil jako série článků v Pravda v únoru 1948.[12] Následně byla publikována v mnoha jazycích a distribuována do celého světa.[3] Samostatně, Sovětský svaz později publikoval sbírku dokumentů, které zachytil z německých archivů s názvem Dokumenty a materiály týkající se předvečer druhé světové války.[14]

Témata a problémy

Falšovatelé ostře ignorován Sovětské vztahy s Německem a nepokouší se přímo čelit dokumentům zveřejněným v Nacisticko-sovětské vztahy.[14] Hlavním tématem brožury je spíše západní vina za vypuknutí války v roce 1939.[3] Tvrdí, že „západní mocnosti“ napomáhaly nacistickému vyzbrojování a agresi, včetně toho, že američtí bankéři a průmyslníci poskytovali kapitál pro růst německého válečného průmyslu, přičemž záměrně podporovali Hitlera k expanzi na východ.[1][3] Zobrazoval Sovětský svaz, jak se snaží vyjednat kolektivní bezpečnost proti Hitlerovi, zatímco jej zmařili dvojí anglo-francouzští appeasers, kteří navzdory vystoupení neměli v úmyslu sovětské spojenectví a tajně vyjednávali s Berlínem.[3]

Falšovatelé vrhá Mnichovská dohoda, nejen jako anglo-francouzská krátkozrakost nebo zbabělost, ale jako „tajná“ dohoda, která byla „velmi důležitou fází jejich politiky zaměřené na podněcování hitlerovských agresorů proti Sovětskému svazu“.[15] Falšovatelé také zahrnovalo tvrzení, že během operace Paktu Stalin odmítl Hitlerovu nabídku rozdělit svět,[16] aniž by zmínil sovětský protinávrh na nabídku Německa Sovětům připojit se k Ose.[17] Strany nikdy nedosáhly dohody o vstupu Axis.[18] Stalinův účet v Falšovatelé se opakovalo v sovětských historických textech až do rozpadu Sovětského svazu.[16] Pokud jde o sovětsko-německé vztahy po paktu Molotov – Ribbentrop, Falšovatelé hlavní téma rámuje akce Sovětů jako legitimní pokus o vybudování „východní fronty“ na obranu proti nevyhnutelné nacistické agresi.[3]

Falisifikátory charakterizace západní politiky jako antikomunistické, protisovětské a pronacistické byla před druhou světovou válkou významným tématem sovětské propagandy a během studené války se taková rétorika znovu objevovala.[3]

Důležitost

Sovětské publikace před odhalením dokumentů v Nacisticko-sovětské vztahy vyhnul se diskusi o sovětsko-německém paktu.[3] V souladu s tím Falšovatelé je nový, protože jde o první upřímnou sovětskou diskusi o německo-sovětské dohodě v publikaci.[3] Kromě toho, protože Falšovatelé byl osobně a rozsáhle upraven Stalinem, přinejmenším poskytuje jedinečný vhled do pohledu na události, které chtěl zveřejnit.[13]

Kniha poskytuje pohled na Stalinovo myšlení a výpočty na podzim roku 1940.[14] Při analýze textu Falšovatelé okolní sovětsko-německé rozhovory o možném vstupu do Sovětského svazu jako o Axis Power, historik Geoffrey Roberts tvrdí, že neexistuje žádný důvod, proč by Stalin nepodepsal smlouvu o čtyřech mocnostech, kdyby Německo přijalo jeho listopadovou nabídku.[19]

Obsah

Kapitoly a oddíly

Uspořádání kapitol a názvů sekcí je následující:[20]

Úvod

Dokumenty pořízené v Německu
Zkreslený obraz událostí

Kapitola 1: Jak byla zahájena příprava na německou agresi

Dawesův plán reparací
Podíl na zisku
Zlatý déšť amerických dolarů
Faktory, které pomohly uvolnit Hitlerovu agresi
Samotný Sovětský svaz prosazoval mírovou politiku
Sovětský princip kolektivní bezpečnosti
Western Powers Rejection of Collective Security Pact

Kapitola 2: Nejedná se o boj proti německé agresi, ale o politiku izolace SSSR

Konverzace Hitler-Halifax
Byly podporovány Hitlerovy anexe
Varování Sovětského svazu
Mnichovská dohoda
Skutečný význam Mnichova
Předání Československa Hitlerovi
„Spojení Evropy bez Ruska“

Kapitola 3: Izolace Sovětského svazu: Sovětsko-německý pakt o neútočení

Jednání mezi Británií, Francií a Sovětským svazem
Postoj nerovnosti pro SSSR
Bez ohledu na SSSR žádné závazky
Sovětský návrh
Pobídnutí Hitlera k útoku na SSSR
Vojenské jednání také marné
Britská zákulisní jednání s Německem
Kapitulace Polska Hitlerovi
Pakt o neútočení USA s Německem
Nejlepší možný kurz

Kapitola 4: Vytvoření „východní fronty“. Německý útok na SSSR, antihitlerovská koalice a otázka mezispojeneckých povinností

Vytvoření východní fronty
Finská vláda odmítá přátelský návrh Sovětského svazu
Zabezpečení bezpečnosti Leningradu, Murmansk
Británie a Francie dodávají Finsku zbraně
Plán vojenských operací proti SSSR
Obrat ve vývoji války
Fiasko politiky appeasementu
Německo útočí na U.S.S.R.
Anti-Hitlerova koalice
Co se vlastně stalo v Berlíně!
Znít pozice Hitlerovy vlády
Jednání mezi USA a Německem v roce 1943
Odložení otevření druhé fronty
Pomoc SSSR svému spojenci
Zpráva J. V. Stalina Winstonovi Churchillovi o přípravě ofenzívy
Rána bezkonkurenční síly


Prohlášení reagující na tehdejší problémy studené války

Na Nacisticko-sovětské vztahyNení tedy pochyb o tom, že ke skutečnému účelu, pro který byl v USA vydán soubor dokumentů o vztazích mezi SSSR a Německem v období 1939–1941, to nebylo provedeno za účelem objektivního výkladu historických události, ale aby podal zkreslený obraz událostí, hromadil lži na Sovětský svaz, pomlouval ho a podkopával mezinárodní vliv Sovětského svazu jako skutečně demokratického a spolehlivého bojovníka proti agresivním protidemokratickým silám.
Úvod, strana 6[21]
Na Nacisticko-sovětské vztahyÚtok na progresivní prvky uvnitř USA je nepochybně zaměřen na oslabení jejich vlivu s ohledem na prezidentské volby, které se budou konat na podzim roku 1948.
Úvod, strana 7[22]
Na Nacisticko-sovětské vztahyAmeričtí padělatelé a jejich britští a francouzští spolupracovníci se snaží vytvořit dojem, že na podzim roku 1939 byly zahájeny přípravy na německou agresi, která se vyvinula do druhé světové války.
Kapitola 1, strana 9[23]
Samotný Sovětský svaz dělal vše pro to, aby zablokoval cestu fašistickým agresorům.
Kapitola 1, Strana 15[24]
Na Maxim LitvinovAmerický novinář Neal Stanford, aby zmátl čtenáře a zároveň pomluvil sovětskou vládu, tvrdí, že sovětská vláda byla proti kolektivní bezpečnosti, že MM Lltvinov byl odvolán a nahrazen VM Molotovem ve funkci Peoples Komisař pro zahraniční věci, protože prosazoval politiku konsolidace kolektivu. bezpečnostní. Sotva si člověk dokáže představit něco hloupějšího než toto fantastické tvrzení.
Kapitola 1, Strana 16[25]
Už v roce 1937 vyšlo najevo, že Hitler vylíhne velkou válku s přímým souhlasem Velké Británie a Francie.
Kapitola 2, strana 19[26]
Na Mnichovská dohodaSkutečný význam mnichovského spiknutí tehdy a tam odhalil J. V. Stalin, který řekl, že „... okresy Československa byly vydány Německu jako cena závazku zahájit válku se Sovětským svazem ...“
Kapitola 2, Strana 27[27]
Na Pakt Molotov – RibbentropBylo by hrubou pomluvou tvrdit, že uzavření Paktu s hitlerovci bylo součástí plánu zahraniční politiky SSSR.
Kapitola 3, strana 44[28]
Na Pakt Molotov – RibbentropKlapku pomlouvačů všech odstínů v tom smyslu, že si SSSR v žádném případě neměla dovolit uzavřít Pakt s Němci, lze považovat pouze za směšné.
Kapitola 3, strana 45[29]
Na Zimní válkaTěžko bylo pochyb o tom, že přední kruhy Finska se spojily s hitlerovci, že chtěly z Finska udělat odrazový můstek pro útok Hitlera Německa na SSSR.
Kapitola 4, strana 48[30]
Na Zimní válkaAčkoliv celou svou politikou vůči SSSR finské vládnoucí kruhy hrály do rukou hitlerovského Německa, anglo-francouzští šéfové Společnosti národů se okamžitě postavili na stranu finské vlády a prostřednictvím Společnosti národů prohlásili, že SSSR byl „agresorem“, a tím otevřeně schválil a podpořil válku, kterou zahájili finští vládci proti Sovětskému svazu.
Kapitola 4, strana 50[31]
Na Zimní válkaVe válce, kterou zahájili finští reakcionáři proti Sovětskému svazu, poskytly Británie a Francie finským militaristům jakoukoli pomoc. Anglo-francouzské vládnoucí kruhy stále podněcovaly finskou vládu, aby pokračovala v nepřátelství.
Kapitola 4, strana 50[31]
Na Okupace pobaltských státůPakty byly uzavřeny s pobaltskými státy, ale dosud tam nebyly žádné sovětské jednotky schopné zadržet „obranu“.
Kapitola 4, strana 52[32]
Na Okupace pobaltských státůPouze nepřátelé demokracie nebo lidé, kteří ztratili smysly, mohli popsat tyto akce sovětské vlády jako agresi.
Kapitola 4, Strana 54[33]
Na sovětu jednání, aby se stal Axis PowerJak je vidět, šlo o případ ozvučení, o zkoumání pozice hitlerovské vlády sovětskou vládou, která ne a nemohla skončit žádným druhem dohody. Je pro mírumilovné státy přípustné praktikovat takové znějící postavení nepřítele? Nepochybně ano.
Kapitola 4, Strana 58[34]
Během minulé války Sovětský svaz uvedl příklady takového skutečně spojeneckého přístupu k jiným zemím, svým spolubojovníkům v boji proti společnému nepříteli.
Kapitola 4, Strana 62[35]
Na Nacisticko-sovětské vztahyFalzifikátoři historie a pomlouvači se přirozeně nazývají falzifikátoři a pomlouvači právě proto, že nemají žádnou úctu k faktům. Raději pomlouvají a pomlouvají.
Kapitola 4, Strana 65[36]

Poznámky

  1. ^ A b C Henig 2005, str. 67
  2. ^ Ministerstvo zahraničí 1948, str. předmluva
  3. ^ A b C d E F G h i j Roberts 2002, str. 97
  4. ^ Ministerstvo zahraničí 1948, s. 32–77
  5. ^ Ministerstvo zahraničí 1948, str. 78
  6. ^ Text nacisticko-sovětského paktu o neútočení
  7. ^ Ministerstvo zahraničí 1948, str. 101–109
  8. ^ Ministerstvo zahraničí 1948, str. 131–134
  9. ^ Churchill 1953, str. 512–524
  10. ^ Ministerstvo zahraničí 1948, s. 226–234
  11. ^ Ministerstvo zahraničí 1948, str. 80–358
  12. ^ A b Roberts 2002, str. 96
  13. ^ A b Roberts 2002, str. 98
  14. ^ A b C Roberts 2002, str. 100
  15. ^ Taubert 2003, str. 318
  16. ^ A b Nekrich, Ulam & Freeze 1997, str. 202–205
  17. ^ Nekrich, Ulam & Freeze 1997, str. 203
  18. ^ Geoffrey Roberts „Stalinovy ​​války: od světové války po studenou válku, 1939–1953“ Yale University Press, 2006, ISBN  0-300-11204-1, ISBN  978-0-300-11204-7, str. 57-59.
  19. ^ Roberts 2002, str. 99
  20. ^ Sovětská informační kancelář 1948, s. 1–65
  21. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 6
  22. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 7
  23. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 9
  24. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 15
  25. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 16
  26. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 19
  27. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 27
  28. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 44
  29. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 45
  30. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 48
  31. ^ A b Sovětská informační kancelář 1948, str. 50
  32. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 52
  33. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 54
  34. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 58
  35. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 62
  36. ^ Sovětská informační kancelář 1948, str. 65

Reference

  • Churchill, Winston (1953), Druhá světová válka, Houghton Mifflin Harcourt, ISBN  0-395-41056-8
  • Henig, Ruth Beatrice (2005), Počátky druhé světové války, 1933–1941, Routledge, ISBN  0-415-33262-1
  • Nekrich, Aleksandr Moiseevich; Ulam, Adam Bruno; Freeze, Gregory L. (1997), Vyvrhele, partneři, dravci: německo-sovětské vztahy, 1922–1941, Columbia University Press, ISBN  0-231-10676-9
  • Roberts, Geoffrey (2002), Stalin, pakt s nacistickým Německem a počátky poválečné sovětské diplomatické historiografie, 4
  • Sovětská informační kancelář (1948), Falzifikátoři historie (historický průzkum), Moskva: Nakladatelství pro cizí jazyky, 272848
  • Taubert, Fritz (2003), Mýtus o Mnichově, Oldenbourg Wissenschaftsverlag, ISBN  3-486-56673-3
  • Ministerstvo zahraničí (1948), Nacisticko-sovětské vztahy, 1939–1941: dokumenty z archivu německého ministerstva zahraničí, Ministerstvo zahraničí

externí odkazy