Southern Tang - Southern Tang
Great Qi / Great Tang / Jiangnan 大 齊 / 大唐 / 江南 | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
937–976 | |||||||||||||
![]() Southern Tang v roce 939 našeho letopočtu | |||||||||||||
![]() Southern Tang v roce 951 nl | |||||||||||||
Hlavní město | Jinling (Krátce Nanchang ) | ||||||||||||
Společné jazyky | Střední Číňan | ||||||||||||
Vláda | Monarchie | ||||||||||||
Císař / král | |||||||||||||
• 937–943 | Císař Liezu | ||||||||||||
• 943–961 | Císař Yuanzong | ||||||||||||
• 961–976 | Král Jiangnan | ||||||||||||
Historická éra | Pět dynastií a deset období království | ||||||||||||
937 | |||||||||||||
• Přejmenováno z „Qi“ na „Tang“ | 939 | ||||||||||||
• Stal se vazalem Později Zhou | 958 | ||||||||||||
• Přejmenováno z „Tang“ na „Jiangnan“ | 971 | ||||||||||||
• Odevzdáno Píseň | 976 | ||||||||||||
Měna | |||||||||||||
| |||||||||||||
Dnes součást | Čína |
Southern Tang (čínština : 南唐; pchin-jin : Nán Táng; označovaný také jako Nantang), později známý jako Jiangnan (江南), byla říše v jižní Číně a jedna z tzv Deset království mezi pádem Tang v roce 907 a začátkem dynastie Song v roce 960. Southern Tang nahradil Wu říše kdy Li Bian (aka Xu Zhigao) sesadil císaře Yang Pu.
Hlavní město se nacházelo v Jinlingu (také známém jako Xidu), který se nachází v dnešní době Nanking v Provincie Ťiang-su. Území zahrnovalo části moderní Fujian, Jiangsu a Anhui provincie a celé Provincie Jiangxi.
Southern Tang byl dobyt v roce 976 Dynastie písní.
Dějiny

Li Bian byl sirotek, kterého adoptoval princ Wu Yang Xingmi. Poté byl přijat Xu Wenem premiér Wu a byla přejmenována na Xu Zhigao. Po smrti Xu Wen převzal moc ve Wu a byl jmenován princem Qi. V roce 937 se prohlásil za císaře nové dynastie Qi, známé v historiografii jako „Xu Qi" (徐 齊). V roce 940 si změnil jméno na Li Bian a přejmenoval stát Tang (historici by jej označovali jako „Southern Tang“). Jižní Tang tedy začínal jako říše, avšak za Li Jinga, po roce 959 a porážce Jižního Tangu pozdějším Zhou, již nebylo možné diplomaticky získat titul císaře, když čelil jiným státům, a tak převzal titul krále.[1]
Stát byl zpočátku relativně velký a prosperující ve srovnání s ostatními deseti státy tohoto období. Vláda Li Biana byla poměrně stabilní a prosperující.
Li Jing převzal vládu, když jeho otec Li Bian zemřel v roce 943.


Southern Tang byl schopen rozšířit své podíly daleko za své Wu království předchůdce. Využilo to povstání v říši Min když se severozápad vzbouřil a založil Království Jin. Min požádal o pomoc, ale Southern Tang místo pomoci absorboval části vzpurného území do svých. Poté, v roce 945, dokončil Southern Tang dobytí Minského království a pohltil ho do svých vlastních hranic.
Stejně jako u Min, Southern Tang dokázal využít vnitřní hádky uvnitř Chu rozšířit své území ještě dále. Southern Tang vyslal armádu v roce 951 a odstranil vládnoucí rodinu do svého hlavního města v roce Nanking a připojilo území.
Li Jing však utrpěl série porážek u Shouzhou proti Později Zhou v obležení mezi lety 956 a 958 a postoupil celou svou zemi severně od řeka Yangtze. Li Jing se stal a vazalský pozdější Zhou.
Poslední vládce, Li Yu (Li Houzhu ), převzal stát po smrti svého otce v roce 961. Dynastie Song dobyla severní část státu nacházející se v Huainan, a tak Li Yu nevládl již jako císař, ale jako vládce státu Jiangnan ( Jiangnan guozhu 江南國 主). Li Yu se podařilo udržet polonezávislý status vazala Píseň, ale nakonec se musel vzdát poté, co v roce 975 bojoval téměř rok. Byl převezen do hlavního města Song v Kaifengu, kde počátkem roku nabídl formální kapitulaci císaři Song 976.
Ražba

Je možné, že Xu Zhigao obsazení a hotovostní mince s nápisem Daqi Tongbao (大唐 通寶), zatímco stát měl stále svůj původní název Skvělá Qi ačkoli hotovostní mince předchozích dynastií byly za vlády stále v oběhu Li Jing peněžní mince byly vyrobeny s nápisy Baoda Yuanbao (保 大 元寶), Yongtong Quanhuo (永 通 泉 貨), Datang Tongbao (大唐 通寶) a Tangguo Tongbao (唐國 通寶). Poslední dvě série byly vyrobeny jako „uzavřené mince“, kde byl použit stejný nápis, ale různá písma Čínská kaligrafie byly použity současně, zatímco tyto hotovostní mince si všechny zachovaly stejné velikosti a váhy. Pod Li Yu peněžní mince byly odlity s nápisem Kaiyuan Tongbao (開元 通寶) byl použit v administrativní a pečeť skripty a byl založen na a Dynastie Tchang éra peněžní mince se stejným nápisem.[2][3][4]
Mincovna Southern Tang byla také první mincovnou v čínské historii, která vyšla mince ochránce trezoru,[5][6] tyto speciální mince sloužily jako numismatická kouzla a byli zavěšeni v duchovní síni pokladnice za dary bohům Čínský panteon a mince Vault Protector by byly pověšeny červeným hedvábím a střapci pro Čínský bůh bohatství.[7]
Vládci
Jména chrámů | Posmrtná jména | Osobní jména | Období panování | Vládnout období a data |
---|---|---|---|---|
Konvence pouze pro toto království : Nan (Southern) Tang + posmrtná jména. Hou Zhu byl označován jako Li Hou Zhu (李 後主 Lǐ Hòu Zhǔ) | ||||
Liè Zǔ nebo Xian Zhu (先 主 Xian Zhǔ) | Příliš zdlouhavé, proto se nepoužívá, když se odkazuje na tohoto panovníka | 李 昪 Lǐ Biàn | 937–943 | Shengyuan (昇 元 Shēng Yuán) 937–943 |
Yuan Zong nebo Zhong Zhu (中 主 Zhong Zhǔ) | Příliš zdlouhavé, proto se nepoužívá, když se odkazuje na tohoto panovníka | 李 璟 Lǐ Jǐng | 943–961 | Baoda (保 大 Bǎo Dà) 943–958 Jiaotai (交 泰 Jiāo Tài) 958 Zhongxing (中興 Zhong Xing) 958 |
Hou Zhu (後主 Hòu Zhǔ) nebo Wu Wang (吳王 Wú Wáng) | Žádný | 李煜 Lǐ Yù | 961–975 | (Pod Li Yu neměl Jižní Tang své vlastní tituly pro období panování) |
Rodokmen vládců Southern Tang a Wu
Southern Tang a Wu | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
– Wu císaři; – Southern Tang císaři
|
Viz také
Reference
Citace
- ^ Wu, 212
- ^ Hartill, David (22. září 2005). Odlévejte čínské mince. Trafford, Spojené království: Trafford Publishing. ISBN 978-1412054669. Stránky 119–120.
- ^ „Chinese coins - 中國 中國“. Gary Ashkenazy / גארי אשכנזי (Primaltrek - cesta čínskou kulturou). 16. listopadu 2016. Citováno 16. září 2018.
- ^ „Čínské mince - SOUTHERN T'ANG DYNASTY AD 937-978“. Robert Kokotailo (Calgary Coin & Antique Gallery - Chinese Cast Coins). 2018. Citováno 16. září 2018.
- ^ Neuvedeno (23. prosince 2016). „中國 古代 花錢 : 鎮 庫 錢 , 古代 錢幣 文化 寶庫 中 的 一顆 明珠“ (v čínštině). KKNews. Citováno 15. ledna 2020.
- ^ „Mince pro ochranu trezoru“. Gary Ashkenazy / גארי אשכנזי (Primaltrek - cesta čínskou kulturou). 10. června 2015. Citováno 12. ledna 2020.
- ^ GarryKao (21. srpna 2015). „收藏 迷 带 你 深度 游 钱币 博物馆“ (v čínštině).蝌蚪 五线谱. Citováno 14. ledna 2020.
Zdroje
- Kurz, Johannes L. (2011). Čínská dynastie Southern Tang (937-976). Routledge. ISBN 9780415454964.
- Mote, F. W. (1999). Císařská Čína (900-1800). Harvard University Press. s. 14–16. ISBN 0674012127.
- Wu, John C. H. (1972). Čtyři roční období poezie Tanga. Charles E. Tuttle. ISBN 978-0804801973.