Ma Chu - Ma Chu
Chu 楚 | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
907–951 | |||||||||
![]() | |||||||||
Hlavní město | Changsha | ||||||||
Společné jazyky | Střední Číňan | ||||||||
Vláda | Monarchie | ||||||||
Princ / král | |||||||||
• 907–930 | Ma Yin | ||||||||
• 950–951 | Ma Xichong | ||||||||
Historická éra | Pět dynastií a deset období království | ||||||||
• Stal se státem | 907 | ||||||||
• založení království | 927 | ||||||||
• Ukončeno Southern Tang | 951 | ||||||||
Měna | Hedvábí, Hotovostní mince (Žehlička ) | ||||||||
| |||||||||
Dnes součást | Čína |
Chu (čínština : 楚; pchin-jin : Chǔ), často označovaný jako Ma Chu (马 楚) nebo Southern Chu (南 楚) odlišit ji od jiných historických států zvaných Chu, bylo království v jižní Čína Během Období pěti dynastií a deseti království (907–960). Existovalo od 907 do 951.
Zakládající
Ma Yin byl jmenován krajským guvernérem Tang soudu v roce 896 poté, co bojoval proti rebelovi jménem Yang Xingmi. Prohlásil se za prince Chu s pádem Dynastie Tchang v roce 907. Pozici Ma jako prince Chu potvrdila Později Tang na severu v roce 927 a dostal posmrtný titul krále Wumu z Chu.
Území
Hlavním městem království Chu bylo Changsha (Tan-čou ).[1] Současnost Hunan a severovýchodní Guangxi byli pod kontrolou království.
Ekonomika
Chu byl pod vládou Ma Yin mírumilovný a prosperující a vyvážel koně, hedvábí a čaj. Hedvábí a olověné ražby se často používaly jako měna, zejména s externími komunitami, které by nepřijímaly jiné ražba země. Zdanění bylo pro rolníky a obchodníky nízké.
Pád Chu
Po Ma Yin zemřel vedení bylo vystaveno boji a konfliktům, které vyústily v pád království. The Southern Tang, čerstvě od dobytí Min Kingdom, využil a dobyl království v roce 951. Vládnoucí rodina byla přemístěna do Southern Tang hlavní město Jinling. Následující rok však generálové Chu povstali proti Southern Tang a vyhnali expediční síly Southern Tang a ponechali území bývalého Chu, aby jim vládlo několik těchto generálů zvaných Wuping Jiedushi postupně až do roku 963, kdy bylo území zmocněno Dynastie písní. Během těchto post-Chu let de facto nezávislosti bylo centrum moci obvykle v prefektuře Lang (in, v moderní Changde, Hunan ).
Vládci
Jména chrámů ( Miao Hao 廟號; miaò haò) | Posmrtná jména ( Shi Hao 諡 號 ) | Osobní jména | Období panování | Jména éry (Nian Hao 年號) a jejich podle rozsahu let |
---|---|---|---|---|
Neexistoval | Wǔmù Wáng 武 穆王 | Mǎ Yīn 馬殷 | 907–930 | Neexistoval |
Neexistoval | Žádný (běžně známý jako Prince of Hengyang (衡陽 王; Héngyáng Wáng)) | Mǎ Xīshēng 馬希 聲 | 930–932 | Neexistoval |
Neexistoval | Wénzhāo Wáng 文 昭王 | Mǎ Xīfàn 馬希範 | 932–947 | Neexistoval |
Neexistoval | Žádný (běžně známý jako Sesazený princ (廢 王; Fèi Wáng)) | Mǎ Xīguǎng 馬希 廣 | 947–951 | Neexistoval |
Neexistoval | Gōngxìao Wáng 恭 孝王 | Mǎ Xī'è 馬希 萼 | 951 | Neexistoval |
Neexistoval | Neexistoval | Mǎ Xīchóng 馬希崇 | 951 | Neexistoval |
Neexistoval | Neexistoval | Líu Yán 劉 言 | 951–953 | Neexistoval |
Neexistoval | Neexistoval | Wáng Kúi 王 逵 | 953–956 | Neexistoval |
Neexistoval | Neexistoval | Zhōu Xíngféng 周 行 逢 | 956–962 | Neexistoval |
Neexistoval | Neexistoval | Zhōu Bǎoquán 周 保 權 | 962–963 | Neexistoval |
Ma vládci rodokmen
Ma vládci rodokmen | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Poznámky
- ^ Nová historie pěti dynastií, sv. 66 „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 11.10.2007. Citováno 2007-04-20.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz).
Reference
- Mote, F.W. (1999). Císařská Čína (900-1800). Harvard University Press. str. 15. ISBN 0-674-01212-7.
- „Chu 楚“. Deset království. Citováno 12. dubna 2005.