Southern Han - Southern Han
Han / Yue | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 917–971 | |||||||||||
 | |||||||||||
| Hlavní město | Xingwang (Guangzhou ) | ||||||||||
| Společné jazyky | Střední Číňan | ||||||||||
| Vláda | Monarchie | ||||||||||
| Císař | |||||||||||
• 917–941 | Císař Gaozu | ||||||||||
• 941–943 | Císař Shangdi | ||||||||||
• 943–958 | Císař Zhongzong | ||||||||||
• 958–971 | Císař Houzhu | ||||||||||
| Historická éra | Pět dynastií a deset období království | ||||||||||
• Zavedeno | 917 | ||||||||||
• Přejmenováno z „Yue“ na „Han“ | 918 | ||||||||||
• Ukončeno Dynastie písní | 971 | ||||||||||
| |||||||||||
| Dnes součást | Čína Vietnam | ||||||||||
| Southern Han | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tradiční čínština | 南 漢 | ||||||||
| Zjednodušená čínština | 南 汉 | ||||||||
| |||||||||
Southern Han (čínština : 南 漢; pchin-jin : Nán Hàn; 917–971), původně Yue (čínština : 越), byl jedním z deseti království, která existovala během Období pěti dynastií a deseti království. To bylo lokalizováno na jižním pobřeží Číny, ovládající moderní Guangdong a Guangxi. Království výrazně rozšířilo své hlavní město Xingwang Fu (čínština : 興 王府; pchin-jin : Xìngwángfǔ, současnost Guangzhou ). Pokusilo se, ale nepodařilo se anektovat provincii Tchang Annam (moderní severní Vietnam).
Založení jižního Han
Liu Yin byl jmenován krajským guvernérem a vojenským důstojníkem Tang soud v roce 905. Ačkoli Tang padl o dva roky později, Liu se nehlásil za zakladatele nového království, jako to udělali jiní jižní vůdci. V roce 909 pouze zdědil titul Prince of Nanping.
To nebylo až do smrti Liu Yin v roce 917, že jeho bratr, Liu Yan, prohlásil založení nového království, které původně nazýval „Yue“ (越); změnil jméno na Han (漢) v roce 918. Bylo to proto, že jeho příjmení Liu (劉) bylo císařské příjmení Dynastie Han a tvrdil, že je potomkem té slavné dynastie. Království je v historii Číny často označováno jako dynastie jižních Han.
Územní rozsah
S jeho kapitálem v dnešní době Guangzhou, domény království se šířily podél pobřežních oblastí dnešní doby Guangdong, Guangxi, Hanoi a ostrov Hainan. To mělo hranice s královstvími Min, Chu a Southern Tang stejně jako nečínská království Dali. Southern Tang obsadil celou severní hranici Southern Han poté, co Min a Chu dobyli Southern Tang v roce 945 a 951, v uvedeném pořadí.
Vztahy s Vietnamem
Zatímco Dynastie Tchang byla silná, oblast dnešního Vietnamu zůstala stabilní a bezpečnou součástí domén Viet Southern Han. Vzhledem k tomu, že Tang na konci 9. století oslabil, se Viet snažila znovu získat kontrolu nad svými vlastními záležitostmi. Hanoi, který se během dynastie Tchang vyvinul jako politické centrum, byl centrem raného vietnamského občanského řádu.
Jižní Han se snažil přivést Viet na svou oběžnou dráhu; jejich invaze však byla neúspěšná a byla odrazena. V roce 939 Viet v čínské provincii Annam pod vedením Ngo Quyen (吳 權), znovu nahlášená nezávislost.
Pád jižního Han
Pět dynastií skončilo rokem 960, kdy Dynastie písní byl založen, aby nahradil Později Zhou. Od té chvíle se noví vládci Songu chystali pokračovat v procesu znovusjednocení, který uvedla do pohybu Later Zhou. Během 60. a 70. let 9. století Píseň zvýšila svůj vliv na jihu, až nakonec dokázala přinutit dynastii jižních Han, aby se podřídila své vládě v roce 971.
Vládci
| Jména chrámů | Posmrtná jména | Osobní jména | Období panování | Era Jména |
|---|---|---|---|---|
| Gao Zu (高祖 gāo zǔ) | Tian Huang Da Di (天皇 大帝 tiān huáng dà dì) | Liu Yan (劉巖 liú yán) Liu Yan (劉 龑 liú yǎn) po 926 | 917–941 | Qianheng (乾 亨 qián hēng) 917–925 Bailong (白龍 bái lóng) 925–928 |
| Neexistoval | Shang Di (殤 帝 shang dì) | Liu Bin (劉 玢 liú bīn) | 941–943 | Guangtian (光 天 guang tian) 941–943 |
| Zhong Zong (中 宗 zhong zong) | Wénwǔ Guāngmíng Xiào (文 武光明 孝 皇帝) Příliš zdlouhavé, proto se nepoužívá, když se odkazuje na tohoto panovníka | Liu Sheng (劉 晟 liú shèng) | 943–958 | Yingqian (應 乾 jo qián) 943 Qianhe (乾 和 qiàn hé) 943–958 |
| Hou Zhu (後主 ahoj zhǔ) | Neexistoval | Liu Chang (劉 鋹 liú chǎng) | 958–971 | Dabao (大 寶 dà bǎo) 958–971 |
Vládce rodokmen
| Vládce rodokmen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reference
Citace
Zdroje
- Mote, F.W. (1999). Císařská Čína (900–1800). Harvard University Press. 11, 15. ISBN 0-674-01212-7.
- Schafer, Edward H. „Dějiny říše Southern Han: Podle kapitoly 65 Wu-tai-shih Ou-yang Hsiu“, Zinbun-kagaku-kenkyusyo (ed.), Silver Jubilee Volume of the Zinbun- kagaku-kenkyusyo. Kjóto, Kjótská univerzita, 1954.
- Tarling, Nicholas, ed. (1999). The Cambridge History of Southeast Asia (Volume One, Part One): From early times to c. 1500. Cambridge University Press. str. 139. ISBN 0-521-66369-5.