Později Han (pět dynastií) - Later Han (Five Dynasties)
Han 漢 | |||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
947–951 | |||||||||||
![]() Později Han | |||||||||||
Hlavní město | Bian (Kaifeng ) | ||||||||||
Společné jazyky | čínština | ||||||||||
Náboženství | Buddhismus, Taoismus, Konfucianismus, Čínské lidové náboženství | ||||||||||
Vláda | Monarchie | ||||||||||
Císař | |||||||||||
• 947–948 | Císař Gaozu | ||||||||||
• 948–951 | Císař Yin | ||||||||||
Historická doba | Pět dynastií a deset období království | ||||||||||
• Založena v Taiyuan | 10. března 947 | ||||||||||
1. ledna; 2. ledna, 951 | |||||||||||
13. února 951 | |||||||||||
Měna | Čínská hotovost, Čínská mince, měděné mince atd. | ||||||||||
| |||||||||||
Dnes součást | Čína |
The Později Han (zjednodušená čínština : 后 汉; tradiční čínština : 後 漢; pchin-jin : Hòu Hàn) byla založena v roce 947. Byla čtvrtou z Pět dynastií a třetí za sebou sinicizovaný Shatuo stát etnického původu,[1] jiné zdroje však naznačují, že pozdější císaři Han si nárokovali patrilinské čínské předky Han.[2] Patřil k nejkratšímu ze všech čínských režimů a trval necelé čtyři roky, než ho překonala vzpoura, která vyústila v založení Později Zhou.
Založení Later Han
Liu Zhiyuan byl vojenským guvernérem Bingzhou, oblasti kolem Taiyuan v dnešní době Shanxi která byla dlouho baštou sinicizovaných Shatuo. Nicméně Později Jin sloužil byl slabý a něco víc než loutka expandujících Khitanská říše na sever. Když se Později Jin nakonec rozhodl vzdorovat jim, Khitan vyslal expedici na jih, která vyústila ve zničení Later Jin.
Khitanská síla se dostala až k Žlutá řeka před císař se rozhodl vrátit na svou základnu v dnešním Pekingu, v srdci svárlivých Šestnáct prefektur. Po neustálém obtěžování ze strany Číňanů na zpáteční cestě však v květnu 947 zemřel na nemoc. Kombinace pádu Later Jin a nástupnické krize mezi Khitany vyústila v mocenské vakuum. Liu Zhiyuan dokázal zaplnit tuto prázdnotu a založil Later Han.
Zdroje jsou v rozporu, pokud jde o původ pozdějších císařů Han a Northern Han, někteří označují předky Shatuo, zatímco jiný tvrdí, že císaři prohlásili patrilinské čínské předky Han.[2]
Územní rozsah
Liu Zhiyuan založil svůj kapitál v Bianu, dnes Kaifeng. Pozdější Han měl v podstatě stejné území jako Později Jin. Jeho jižní hranice s jižními státy se táhla od Východočínské moře asi v polovině cesty mezi Žlutá řeka a řeka Yangtze než se ponoří na jih k Yangtze v jeho středním toku, než se otočí na severozápad podél severní hranice S'-čchuan a rozšiřuje se až na západ Shaanxi. Na severu to zahrnovalo velkou část Shaanxi a Hebei kromě Šestnáct prefektur, které byly ztraceny Později Jin k tomu, co bylo v té době známé jako Dynastie Liao.
Krátkodobá dynastie
Pozdější Han patřil k nejkratším režimům v dlouhé historii Číny. Liu Zhiyuan zemřel rok po založení dynastie, následován jeho mladistvým synem. Dynastie byla svržena o dva roky později, když a Han Číňan pojmenovaný Guo Wei vedl vojenský puč a prohlásil se císařem Později Zhou.
Severní Han
Zbytky pozdějšího Han se vrátily k tradičnímu Shatuo pevnost Shanxi a založil Severní Han království, někdy označované jako východní Han. Pod Dynastie Liao ochrany, mohla zůstat nezávislá na Později Zhou. The Dynastie písní se vynořil z popela Později Zhou v roce 960 a ukázal se jako silná stabilizující přítomnost v severní Číně. Ačkoli byli úspěšní při získávání jižních států pod svou kontrolu, což byl proces, který byl v podstatě dokončen v roce 978, dokázali severní Han vydržet díky pomoci Dynastie Liao. Pokračující existence severního Han byla ve skutečnosti jedním ze dvou trnů na straně vztahů Liao-Song. A konečně, dynastie Song byla schopna začlenit severní Han na své území v roce 979, čímž v podstatě dokončila znovusjednocení Číny, s výjimkou Šestnáct prefektur, které by zůstaly v rukou Dynastie Liao.
Vládci
Jména chrámů | Posmrtná jména | Osobní jména | Panování | Éra jména |
---|---|---|---|---|
Gāozǔ (高祖)[3] | Císař Ruìwén Shèngwǔ Zhāosù Xiào (睿 文 聖武 昭 肅 孝 皇帝) | Liu Zhiyuan (劉 知 遠) | 947–948 | Tiānfú (天 福) 947 Qiányòu (乾祐) 948 |
Žádný | Císař Yǐn (隱 皇帝) | Liu Chengyou (劉承祐) | 948–951 | Qiányòu (乾祐) 948–951 |
Později rodokmen císařů Han a Northern Han
Rodokmen pozdějších vládců Han a Northern Han | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
- Později císaři Han; - Northern Han císaři
|
Reference
Citace
- ^ Mote, Frederick W (2003). Císařská Čína 900-1800. s. 12–13.
- ^ A b Podle Staré dějiny pěti dynastií, sv. 99, a Nová historie pěti dynastií, sv. 10. Liu Zhiyuan byl Shatuo původu. Podle Wudai Huiyao, sv. 1 Liu Zhiyuan je pradědeček Liu Tuan (劉 湍) (titulovaný jako císař Mingyuan posmrtně, udělil chrámové jméno Wenzu) pocházející z Liu Bing (劉 昞), princ Huaiyang, syn Císař Ming Han
- ^ Hòuhàn Gāozǔ 後 漢 高祖, [1] Online encyklopedie ChinaKnowledge, www.chinaknowledge.de/History/Tang/wudai-event.html, ed. Ulrich Theobald (Tian Yuli 田宇利, styl Shudouting 數 豆 亭), Katedra čínských a korejských studií, University of Tübingen, míří později Han. „Později Han High Ancestor,“ 高祖 Gāozǔ „High Ancestor“, což je konvenční označení pro dynastické zakladatele, jako v případě 高祖 Gāozǔ Císař Gaozu z Han, zakladatel originálu Dynastie Han, i když v takovém případě je 高祖 Gāozǔ jeho název chrámu, shodný s název chrámu tohoto pozdějšího vládce Han a originálu Dynastie Han zakladatel posmrtné jméno je 高 皇帝 Gāo Huángdì „Vysoký císař“ jako zakladatel druhého z historicky zaznamenaných Dynastie v čínské historii, což je to, co tyto dva odlišuje v jejich čestných titulárních jménech.
Zdroje
- Mote, F. W. (1999). Císařská Čína (900–1800). Harvard University Press. 11, 13, 16, 69.