Srbsko-chorvatské příbuzenství - Serbo-Croatian kinship
| |||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||
|
Portál Chorvatsko
Srbský portál
Portál Bosny a Hercegoviny
The Srbochorvatština standardní jazyky (srbština, chorvatský, Bosenské ) mají jeden z propracovanějších příbuzenství (srodstvo) systémy mezi evropskými jazyky. Terminologie se může místo od místa lišit. Většina slov je společná ostatním Slovanské jazyky, ačkoli někteří pocházejí z turečtina. Standardizované jazyky mohou rozpoznávat mírně odlišné výslovnosti nebo dialektické formy; všechny termíny jsou považovány za standardní ve všech jazykových standardech, pokud není uvedeno jinak: [S] (Srbština), [C] (Chorvatský), [B] (Bosensky) a [M] (Černohorský) níže.
V rodině existují čtyři hlavní typy příbuzenských vztahů: biologické AKA pokrvní příbuzenství, příbuzenství ze zákona (svokři ), duchovní příbuzenství (např kmotři ) a právní příbuzenství prostřednictvím adopce a nového sňatku.[1]
Jak je běžné v mnoha venkovských rodinných strukturách, tři generace rodiny budou žít společně v domově, který antropologové nazývají společná rodina struktura, kde by v rodinném domě žili rodiče, jejich synové a vnoučata.[2]
Přímý původ a původ
Slova pro vztahy až pěti generací odstraněna - pra-pra-prarodiče a pra-pra-vnoučata - se běžně používají. Termíny čtvrté generace se také používají jako generika pro předky a potomky. Mezi mateřskou a otcovskou linií se nerozlišuje. Kromě toho existují v srbštině výrazy pro předky minulé 5. generace, ale ty se běžně nepoužívají.[A]
| latinský | cyrilice | Vztah |
|---|---|---|
| bijela pčela bela pčela | бијела пчела бела пчела[3] | pra-pra-pra-potomek (anglický překlad-bílá včela) |
| čukununuka šukununuka [C] | чукунунука шукунунука [C] | pra-pra-vnučka |
| čukununuk šukununuk [C] | чукунунук шукунунук [C] | pra-pra-vnuk |
| praunuka | праунука | pravnučka, potomek |
| praunuk | праунук | pravnuk, potomek |
| unuka | унука | vnučka |
| unuk | унук | vnuk |
| kèer kčerka ćerka kći | кћер кћерка ћерка кћи | dcera |
| hřích | син | syn |
| majka mater mati | мајка матер мати | matka |
| mami keva | мама кева | maminka |
| Otac | отац | otec |
| babo [B] ćaća [C] ćale [S] tajo [M] tata | бабо [B] .аћа [C] .але [S] тајо [M] тата | Táto |
| baba baka nana [B] nona | баба бака нана [B] нона | babička |
| ded (a) deka [S] udělal (a) [C] dido djed đed [M] nono [C] dedo [B] | дед (a) дека [S] дид (a) [C] дидо дјед ђед [M] ne [C] дедо [B] | dědeček |
| prababa prabaka | прабаба прабака | prababička, předek |
| praded (a) pradid (a) [C] pradido pradjed prađed [M] | прадед (a) прадид (a) [C] прадидо прадјед прађед [M] | pradědeček, předek |
| čukunbaba šukunbaka [C] | чукунбаба шукунбака [C] | pra-prababička |
| čukunded (a) čukundjed čukunđed [M] šukundid (a) [C] šukundjed [C] | чукундед (a) чукундјед чукунђед [M] шукундид (a) [C] шукундјед [C] | pra praděda[4] |
| predakinja [S] pretkinja [C] pređa [M] | предакиња [S] преткиња [C] пређа [M] | ženský předek |
| predak | предак | mužský předek |
Vlastní generace
Zdrobnělina pro bratrance se používají formy sourozenců.
| latinský | cyrilice | anglický překlad |
|---|---|---|
| spratek | брат | bratr |
| sestra | сестра | sestra |
| bratić [C] | братић [C] | mužský bratranec |
| sestrična [C] | сестрична [C] | ženská sestřenice |
| sprat od strica stričević amidžić | брат од стрица стричевић амиџић | mužský bratranec (vždy první nebo druhý), syn bratra otce (nebo mužský bratranec) |
| spratek od daja brat od ujaka daidžić ujčević | брат од даја брат од ујака даиџић ујчевић | bratranec (vždy první nebo druhý), syn bratra matky (nebo mužský bratranec) |
| brat od hale spratek tetke tetić tetkić tetišnji | брат од хале брат од тетке тетић теткић тетишњи | mužský bratranec (vždy první nebo druhý), syn sestry matky nebo otce (nebo ženského bratrance) |
| sestra od strica stričevka admidžišnja | сестра од стрица стричевићка амиџишња | sestřenice (vždy první nebo druhá), dcera bratra otce (nebo mužský bratranec) |
| sestra od daja sestra od ujaka ujčevka daidžišnja | сестра од даја сестра од ујака даиџишња ујчевићка | sestřenice (vždy první nebo druhá), dcera bratra matky (nebo mužského bratrance) |
| sestra od hale sestra od tetke tetišnja | сестра од хале сестра од тетке тетишња | sestřenice (vždy první nebo druhá), dcera sestry matky nebo otce (nebo sestřenice) |
| rođak | рођак | příbuzný muž, příbuzný |
| rođaka [S] rođakinja rodica [C] | рођака [S] рођакиња родица [C] | příbuzný příbuzný |
Nepřímý původ, potomci a právní vztahy
Existují samostatné výrazy pro strýce z matčiny a otcovské strany, ale ne pro tety. Manželé strýců a tet mají navíc své vlastní podmínky.
| latinský | cyrilice | Vztah |
|---|---|---|
| amidža adžo stric čiča čika ćić | амиџа také стриц чича чика ћић | otcovský strýc |
| amidžinica adžinica strina | амиџиница аџиница стрина | otcova otcova manželka |
| daidža / dajdža dajo ujak | даиџа / дајџа дајо ујак | strýc z matčiny strany |
| daidžinica / dajdžinica dajnica ujna | даиџиница / дајџиница дајница ујна | manželka strýce z matčiny strany; tj. mateřská teta sňatkem |
| hala tetka | хала тетка | teta (pouze sestra nebo sestřenice matky nebo otce) |
| teča [S] tetak | теча [S] тетак | manžel tety (kde byla teta definována jako „tetka“) |
| bratanac | братанац | bratrský synovec (pro ženy[S], pro muže a ženy[C]) |
| bratanić | братанић | bratrský synovec (pro muže a ženy) |
| sinovac | синовац | bratrský synovec (pro muže[S]) |
| bratanica brataničina | братаница братаничина | bratrská neteř |
| nećak | нећак | synovec |
| nećaka nećakinja | нећака нећакиња | neteř |
| sestrić | сестрић | sororální synovec |
| sestričina | сестричина | sororální neteř |
In-zákony
Pro tchána a muže a ženu existují samostatné pojmy. Stejné výrazy se však běžně používají pro sourozence a snachy. Pro spolusourozence existují samostatné pojmy.[a co prarodič-in-law? ]
| latinský | cyrilice | Vztah | anglický překlad |
|---|---|---|---|
| svekar | свекар | manželův otec | nevlastní otec |
| svekrva | свекрва | manželova matka | nevlastní matka |
| punac [C] ochutnat[S] | пунац [C] таст [S] | otec manželky | nevlastní otec |
| punica [C] tašta[S] | пуница [C] ташта [S] | matka manželky | nevlastní matka |
| zet | зет | manžel dcery nebo sestry | zeť nebo švagr |
| nev (j) est odiva [M] snaha snaja [C, S] | нев (ј) еста одива [M] снаха снаjа [C, S] | manželka syna nebo bratra | nevlastní dcera nebo švagrová |
| šura (k) šurjak[C] šogor[C] | шура (к) шурjак [C] шогор [C] | bratr manželky | švagr |
| šurjakinja[C] šurnjaja | шурјакиња[C] шурњаја | manželka bratra manželky | švagrová |
| svastika šogorica [C] | свастика шогорица [C] | sestra manželky | švagrová |
| svastić | свастић | syn sestry manželky | synovec-in-law |
| svastičina | свастичина | dcera sestry manželky | neteř |
| badženjak badžo d (j) vůbec nikdy [M] | баџењак баџо д (j) евер ђевер [M] | manželova bratra | švagr |
| jetrva | јетрва | manželka manžela bratra | spoluzakladatelka |
| zaova | заова | manželova sestra | švagrová |
| zaovac | заовац | manžel manžela sestry | švagr |
| pašanac pašenog | пашанац пашеног | manžel manželky sestry | švagr |
| prija | прија | matka manžela dítěte | tchyně |
| prijatelj | пријатељ | otec manžela dítěte | co-tchán; N.B. přesně stejné slovo znamená „přítel“ (obecné slovo) |
Nevlastní příbuzní
Existují manželé předků, kteří nejsou pokrevními příbuznými a potomci jejich manžela, druhý manžel sourozenců otce nebo matky (otcovské nebo mateřské nevlastní tety a nevlastní strýcové) a jejich dětí.
| latinský | cyrilice | Vztah |
|---|---|---|
| očuh | очух | nevlastní otec |
| maćeha | маћеха | nevlastní matka |
| pastorak | пасторак | nevlastní syn |
| pastorka pastorkinja | пасторка пасторкиња | nevlastní dcera |
| polubrat | полубрат | nevlastní bratr (prostřednictvím pouze jednoho rodiče) |
| – spratek po ocu | брат по оцу | nevlastní bratr (sdílení stejného otce, různých matek) |
| – spratek po majci | брат по мајци | nevlastní bratr (sdílení stejné matky, různých otců) |
| polusestra | полусестра | nevlastní sestra (prostřednictvím pouze jednoho rodiče) |
| – sestra po ocu | сестра по оцу | nevlastní sestra (sdílení stejného otce, různých matek) |
| – sestra po majci | сестра по мајци | nevlastní sestra (sdílení stejné matky, různých otců) |
Pěstounští příbuzní
Pěstounské vztahy jsou důležité a mají vyhrazené termíny.
| latinský | cyrilice | Vztah |
|---|---|---|
| usvojenik | усвојеник | adoptivní syn |
| usvojenica | усвојеница | adoptovaná dcera |
| poočim | поочим | pěstoun |
| pomajka | помајка | pěstounka |
| posinak usinjenik [S] | посинак усињеник [S] | nevlastní syn |
| po (k) ćerka | по (к) ћерка | nevlastní dcera |
Anotace
- ^ Například dokument z 18. století zmiňuje analýzu předků mladého páru provedenou před svatbou, která dokazuje, že spolu nesouvisí. Výrazy používané pro generace po 5. (čukunded) byly v mužské podobě: navrnded (6.), askurđel (7.), kurđel (8.), kurebal (9.) a sukurov (10.).[3] Další nápis na přístřešku poblíž Titel má: navrnded (6.), askurđel (7.), kudel (8.), kurebal (9.), sukurbal (10.) a beli orao (11.).[3] Poslední byl nalezen pouze v tomto nápisu.[3] Termíny se zachovaly pouze v roce Syrmia, Bačka a Baranja.[3] Termín askurđel bylo slyšet od starších v Syrmii, když nadávali (askurđel ti tvoga).[3]
Reference
- ^ Rodina, manželství a příbuzenství
- ^ Příbuzenství, sítě a výměna; Vinný réva: příbuznost, postavení a bohatství ve středomořském společenství (Selo, Chorvatsko) autori: Bojka Milici, Thomas Schweizer, Douglas R. White
- ^ A b C d E F Јеремија Д. Митровић. Никола Пантелић (ed.). „Називи за степене потомака и предака код Срба“. Гласник Етнографског музеја у Београду књ. 49. Etnografski muzej u Beogradu: 181–182. GGKEY: 82XZRXNNJZP.
- ^ *(v angličtině)Svetozar Brkić, Živojin Simić (1993) Angličtina – srbština a srbsko – anglický slovník
Další čtení
- Мирко Бaрјaктaровић (1986). Никола Пантелић (ed.). „О сродничким називима код нас и њиховом делимичном нестајању“. Гласник Етнографског музеја у Београду књ. 50. Etnografski muzej u Beogradu: 159–171. GGKEY: 1Y5P116PDB9.