Peter och Petra - Peter och Petra - Wikipedia
| Peter och Petra | |
|---|---|
| Režie: | Agneta Elers-Jarleman |
| Produkovaný | Waldemar Bergendahl, Ingrid Dalunde |
| Scénář | Astrid Lindgren |
| Hudba od | Gunnar Edander |
| Kinematografie | Jörgen Persson |
| Upraveno uživatelem | Antonia D. Carnerud |
Datum vydání | 1989 |
Provozní doba | 76 minut |
| Země | Švédsko |
| Jazyk | švédský |
Peter och Petra je švédský film z roku 1989, který režíroval Agneta Elers-Jarlemann a na základě stejnojmenného románu od Astrid Lindgren.
Spiknutí
Gunnar je ve své třídě a musí číst text celé třídě. To se Gunnarovi vůbec nelíbí. Nečte moc dobře a ostatní děti se mu smějí.
Náhle zaklepe na dveře a před dveřmi jsou dvě malá děti. Představí se jako trolské děti a řeknou učiteli, že by chtěli chodit na hodiny. Učitel je překvapen vzhledem dětí, ale okamžitě souhlasí, že je bude učit.
Trolské děti zvané Petra a Peter jsou mezi svými spolužáky velmi oblíbené. Cizinec Gunnar se s nimi spřátelí a tráví s nimi spoustu času. Navštěvuje je v jejich domě a sleduje je na bruslích. Gunnar dále zlepšuje své čtení.
Po vánočních svátcích jsou Peter a Petra najednou pryč. Dokonce i jejich dům je prázdný. Děti a učitel mají obavy. Poté Gunnar obdrží dopis od Petra a Petry. Říkají, že se přestěhovali, protože dostali skvělý nový dům. Vysvětlují také, že Gunnar je skvělý člověk. Gunnar má z dopisu radost. Učitel navrhuje navštívit trolské děti během příštího školního výletu.
Obsazení
- Joshua Petsonk: Gunnar
- Ebba Sojé-Berggren: Petra
- Calle Torén: Peter
- Ann Petrén: učitel
- Björn Gedda: správce
- Babben Larsson: Gunnars matka
- Per Eggers: Gunnars otec
- Birgitta Valberg: Babička
Pozadí
Peter och Petra byl poprvé vysílán 26. prosince 1989 ve Švédsku. Později to bylo také uvedeno v německé televizi.[1] Poté vyšlo na DVD ve Švédsku i Německu.
Recepce
Kino.de popisuje Peter och Petra jako nápaditá filmová adaptace Astrid Lindgrenové o přátelství chlapce Gunnara se dvěma trollovými dětmi. Zabývá se přátelstvím a tolerancí zábavným, částečně kontemplativním způsobem. Proto je to zábavné i pedagogicky cenné.[2]
Společnost Lexikon des internationalen Films věří, že produkci se vyplatí vidět. Jde o harmonii lidského soužití a sílu přátelství.[3]
Reinhard Kleber z Kinder- und Jugendfilm Korrespondenz myslí si, že filmová adaptace podporuje „přátelství a toleranci“, aniž by byla „příliš pedagogická“. Režisérka Agneta Elers-Jarleman dokáže tyto hodnoty prezentovat tak, aby jim porozumělo i velmi mladé publikum. Nabízí také dětem „více důvodů ke snění a fantastickým nápadům“. Příjemný „klid příběhu“ umožňuje dětem „nechat své myšlenky bloudit“.[4]