Nyugat - Nyugat

Obálka prvního čísla (1908)

Nyugat (maďarský pro Západ; vyslovováno podobně jako New-Gut), byl důležitý maďarský literární časopis v první polovině 20. století. Spisovatelé a básníci z té doby jsou označováni jako „1. / 2. / 3. generace NYUGAT“.

Historie a profil

Nyugat byla založena v roce 1908[1] a původně upravil Ignotus (Hugo Veigelsberg), Ernő Osvát, a Miksa Fenyő.[1] Časopis byl vnímavý a inspirovaný styly a filozofiemi, které v současné době platí v západní Evropě, včetně naturalismus, Symbolismus, a impresionismus. Nyugat publikoval poezii i prózu.

První generace zahrnovala básníky Endre Ady, Árpád Tóth, Mihály Babits, Dezső Kosztolányi, Gyula Juhász, Géza Gyóni a romanopisci Gyula Krúdy a Zsigmond Móricz.

V době první světová válka, Nyugat, byla zpochybněna levicovými literárními kruhy, zejména seskupením Lajos Kassák kdo publikoval jako první Tett a pak MA. Toto odešlo Nyugat frustrovaný a depresivní z války.

Druhá generace Nyugat spisovatelé ve dvacátých letech - jako např Lőrinc Szabó, József Fodor a György Sárközi - zobrazeno postexpresionistický tendence. Včetně básníků této generace Attila József, Gyula Illyés, Miklós Radnóti a József Erdélyi. Prozaik Sándor Márai napsal rodinné ságy a o společenských změnách. László Németh a Tibor Déry byli také významnými romanopisci této doby.

Třetí generace ve třicátých letech je někdy označována jako „esejistická“ generace a je zahrnuta Antal Szerb, László Szabó a Gábor Halász i básníci Sándor Weöres, István Vas, Jenő Dsida, Zoltán Zelk, Gábor Devecseri, György Rónay, Zoltán Jékely a László Kálnoky.

Nyugat, první periodikum v maďarštině, které diskutovalo o filozofech jako Nietzsche a Kierkegaard, mělo významný dopad na vědce a intelektuály, kteří se stali známými i mimo Maďarsko.

Reference

  1. ^ A b "Mihály Babits". Encyklopedie Britannica. Citováno 29. listopadu 2014.

externí odkazy