Naděžda Kniplová - Naděžda Kniplová

Naděžda Kniplová (rozená Pokorná; 18. dubna 1932 - 14. ledna 2020) byl český operní herec soprán který měl aktivní mezinárodní kariéru od 50. do 80. let. Kniplová měla velký hlas se zvukovým, kovovým a temným zabarvením, které se zvlášť dobře hodilo dramatický soprán repertoár. Zatímco ona byla nejvíce obdivována v českých operách a podobně Wagnerian hrdinek, zpívala široký repertoár, který zahrnoval také role v italském, ruském a maďarském jazyce. Skvělá herečka, její výkony byly chváleny za jejich intenzitu a patos. Někteří kritici však komentovali jistý nedostatek stálosti nebo čistoty jejího zpěvu. Její hlas je zachován na řadě nahrávek pořízených na internetu Supraphon a Decca štítky.

Životopis

Narozen v Ostrava do hudební rodiny měla Kniplová svůj první hlasový trénink od svého otce, než studovala pod Jarmila Vavrdová na Pražská konzervatoř od roku 1947 do roku 1953.^[1] Pokračovala v dalších studiích na Akademie múzických umění v Praze od roku 1954 do roku 1958, kde byli jejími hlavními učiteli Zdeněk Otava a K. Ungrová.^[1] V opeře debutovala v opeře Ústí nad Labem v titulní roli Smetanovy Libuše v roce 1957. V roce 1958 vyhrála Ženevskou mezinárodní pěveckou soutěž.^[1]

Kniplová se připojila k seznamu hlavních zpěváků na Mahenovo divadlo v Brno v roce 1959 zůstala ve společnosti do roku 1964. Během jejího působení se operní společnost přestěhovala do nové budovy, Janáčkovo divadlo v roce 1961. Mezi rolemi, které hrála, byla Emilia Marty v Janáčkově Makropulosova aféra, Judith u Bartóka Modrovousův hrad, Katerina u Martinů Řecká vášeň, Kostelnička Buryjovka u Janáčka Jenůfa, Renata u Prokofjeva Ohnivý anděl a titulní hrdinky Libuše a Šostakovičovy Lady Macbeth z Mtsenského okresu. Během tohoto období se také objevila jako hostka v Semperoper v Drážďany, kde si získala uznání zejména za titulní roli ve Verdiho Aida.^[1]

V roce 1965 se Kniplová stala hlavní sopranistkou Národní divadlo Praha (PNT), kde její první rolí byla Ortrud ve Wagnerově Lohengrin. PNT zůstala jejím hlavním domovem po více než dvě desetiletí. V roce 2006 rozšířila svůj repertoár o Anežku Dvě vdovy, Brünnhilde ve Wagnerově Der Ring des Nibelungen, Eva dovnitř Die Meistersinger von Nürnberg, Isolde dovnitř Tristan a Isolda, Kundry dovnitř Parsifal, Lady Macbeth ve Verdiho Macbeth, Leonora v Beethovenově Fidelio, Milada u Smetany Dalibor, Senta ve Wagnerově Der fliegende Holländer, a titulní role v Janáčkově Káťa Kabanová, Fibichova Šárka a Pucciniho Tosca a Turandot.^[1]

Zatímco se angažovala v PNT, byla také velmi aktivní jako hostující umělec na mezinárodních operních scénách. V roce 1965 se objevila na Berlínská státní opera a cestoval s tím domem na představení do Tokia. V roce 1966 přednesla chválená vystoupení na MFF UK Badisches Staatstheater Karlsruhe, Deutsche Oper Berlin a Hamburská státní opera. Měla velký úspěch v roce 1967 jako Brünnhilde v Prsten cyklus na Salcburský velikonoční festival provádí Herbert von Karajan. V roce 1971 se objevila na Salcburský festival jako sopránový sólista v Janáčkově Hlaholská mše. Vypadala jako Isolda u Liceu, jako Brünnhilde na Teatro Regio di Torino a San Francisco Opera, jako Isolde a Kostelnička u Vídeňská státní opera, také na Deutsche Oper am Rhein, Palacio de Bellas Artes, Grand Théâtre de Genève a Kanadská operní společnost.^[1]

V důchodu z pódia působila Kniplová na hlasové fakultě u Akademie múzických umění v Praze. Mezi její pozoruhodné žáky patřila mezzosopranistka Andrea Kalivodová. Kniplová byla v roce 2010 vybrána pro cenu za celoživotní přínos v opeře Ocenění Thalia, nicméně cenu odmítla s tím, že ji měla obdržet dříve.^[2]

Reference

externí odkazy

• Literatura od Naděždy Kniplové v Německá národní knihovna katalog
• Naděžda Kniplová diskografie ve společnosti Diskotéky
• Norman Lebrecht: Naděžda Kniplová 15. ledna 2020