Mahenovo divadlo - Mahen Theatre
Souřadnice: 49 ° 11'47 ″ severní šířky 16 ° 36'47 ″ východní délky / 49,19639 ° N 16,61306 ° EMahenovo divadlo (čeština: Mahenovo divadlo) je čeština divadlo nachází se ve městě Brno. Mahenovo divadlo, postavené jako německé Deutsches Stadttheater v roce 1882 byla jednou z prvních veřejných budov na světě zcela osvětlena elektrické světlo.[1] Byl postaven v kombinaci Novorenesance, Neobarokní a Neoklasicistní architektonické styly.
Dějiny
Městské divadlo Reduta v Brně vyhořel v roce 1870 a městská rada se rozhodla v krátké době postavit novou budovu divadla. Díky úsilí tehdejšího starosty Gustava Winterhollera bylo rozhodnuto postavit větší a lepší divadlo na místě Obstplatz (dnešní Malinovský náměstí).[2] Provize byla přidělena renomovaným Vídeň architektonické studio Fellner a Helmer.[2] Studio se specializovalo na projekty divadelních budov. Kolem roku 1880 byl jejich moderní typ divadelní budovy považován za vzor.[2]
Základní kámen byl položen 18. července 1881. Stavba proběhla bez problémů a od zahájení do otevření divadla trvala pouhých 16 měsíců.[3] Při stavbě bylo nutné několikrát změnit vnitřní dispozici budovy. Hlavním důvodem byly ničivé požáry, které v té době zasáhly evropská divadla. V březnu 1881 vypukl požár v Théâter Royal v Pěkný zabilo téměř 200 lidí. V srpnu 1881 požár zničil měděnou kopuli, hlediště a jeviště Národní divadlo v Praha. Ve stejném roce došlo k dalšímu požáru Ringtheater ve Vídni zabito nejméně 384. Stavitelé nového divadla v Brně se rozhodli podniknout kroky, aby se podobným incidentům vyhnuli. Do plánů byly zahrnuty nové východy a další boční schodiště.[4] Nejdůležitějším rozhodnutím však bylo nahradit navrhované plynové osvětlení s novým vynálezem: elektrické světlo. V polovině roku 1881 vyjednala brněnská městská rada smlouvu s Edison Electric Light Company. Plány navrhl Thomas Edison sám a projekt byl zkonstruován francouzskými a rakouskými výrobci pod dohledem Edisonova asistenta Francis Jehl.[4][5] Elektrárna musela být postavena na vzdáleném místě, téměř 300 m od divadla, aby byla zajištěna minimalizace hluku.[6] Zařízení elektrárny mimo jiné sestávalo ze čtyř velkých dynam, dovezených z New York.
Thomas Edison se instalace zařízení nezúčastnil, do Brna zavítal až o 25 let později.
Divadlo bylo otevřeno 14. listopadu 1882 slavnostní předehrou Vysvěcení domu podle Ludwig van Beethoven. Zahajovací slavnost pokračovala hrou "U paní Bruny", napsaný německým ředitelem divadla Adolfem Franckelem, a skončil s Goetheho Egmont.[7]
Zpočátku bylo Mahenovo divadlo německou operní budovou a říkalo se jí Deutsches Stadttheater (Německé městské divadlo). V roce 1918 následující první světová válka, přešlo do rukou nově založené Československý stát. Bylo přejmenováno Divadlo na Hradbách (Divadlo na městských hradbách) a prvním dramatickým poradcem se stal romanopisec a dramatik Jiří Mahen, po kterém je divadlo pojmenováno od roku 1965.[4]
V roce 1936 společnost divadlo z velké části zrekonstruovala Kolben - Daněk. Díky rekonstrukci se stala jednou z nejmodernějších divadelních budov v Československu.
Dnešní Mahenovo divadlo sloužilo hlavně jako operní dům až do budovy Janáčkovo divadlo v roce 1965.[4] Pět pozdních oper od Leoš Janáček měli premiéru zde, stejně jako balet Romeo a Julie podle Sergej Prokofjev.[4] Od roku 1965 je divadlo domovskou scénou dramatického souboru Divadla Národní divadlo v Brně.
Části původního zapojení jsou zobrazeny v foyer divadla (od roku 2009).[4] Mahenovo divadlo bylo prohlášeno za jednu z Národních technických památek České republiky.
Pozoruhodné premiéry
- Káťa Kabanová (Leoš Janáček) (1922)
- Liška Bystrouška (Leoš Janáček) (1924)
- Makropulosova aféra (Leoš Janáček) (1926)
- Z domu mrtvých (Leoš Janáček) (1930)
- Romeo a Julie (Sergej Prokofjev) (1938)
- Osud (Leoš Janáček) (1958)
Poznámky
- ^ Ort (2007), str. 82
- ^ A b C Ort (2007), str. 38
- ^ Ort (2007), str. 58
- ^ A b C d E F „O paměti divadla“. Národní divadlo (Brno) - Oficiální webové stránky. Archivovány od originál dne 2008-12-22. Citováno 2009-08-30.
- ^ Ort (2007), str. 81
- ^ Ort (2007), str. 60 (zavináč) Offermanngasse, dnešní Vlhká ulice)
- ^ Ort (2007), str. 62–63
Reference
- Ort, Jiří (2007). Budiž světlo žárové. 125 let elektrického divadelního osvětlení v Brně. Es werde glühend Licht. 125 Jahre der elektrischen Theaterbeleuchtung v Brünnu. Brno: Doplněk. ISBN 978-80-7239-215-5. (v češtině a němčině)
externí odkazy
- Národní divadlo v Brně
- TACE - záznam v databázi TACE