Dalibor (opera) - Dalibor (opera)
Dalibor | |
---|---|
Opera od Bedřich Smetana | |
![]() Smetana v roce 1854; malba od Geskel Saloman | |
Libretista | Josef Wenzig |
Jazyk | čeština |
Premiéra | 16. května 1868 Prozatímní divadlo, Praha |
Dalibor je Čech opera ve třech dějstvích Bedřich Smetana. The libreto napsal v němčině Josef Wenzig, a přeložil do češtiny Ervin Špindler. Poprvé bylo provedeno na Novoměstské divadlo v Praze 16. května[Citace je zapotřebí ][1] 1868. Opera byla v té době kritizována za to, že byla příliš ovlivněna německou operou, včetně té z Richard Wagner je Lohengrin.[2]
Předmětem opery je Dalibor z Kozojedu (fl. C. 1490), český rytíř, který se zúčastnil povstání v roce Ploskovice na podporu utlačovaných lidí a byl odsouzen k smrti v roce 1498, za vlády Vladislava II. Z Maďarska. Děj se podobá tomu spiknutí Ludwig van Beethoven opera Fidelio,[3] v tom, že ústřední ženské postavy v každé opeře se maskují v mužském oděvu, aby se pokusili zachránit hrdinu.
Historie výkonu
Smetana měl k opeře velkou náklonnost, ale kvůli vlažnému přijetí zemřel v domnění, že s touto operou selhal. Oživení v roce 1886, dva roky po skladatelově smrti, však bylo úspěšné.[2] V 90. letech 19. století získala opera inscenace v Záhřebu, Mnichově a Hamburku.[4] Gustav Mahler provedl produkci roku 1892 ve Vídni.[2]
Synopse
- Čas: 15. století
- Místo: Praha
1. dějství
Dalibor, český rytíř, je před králem souzen za vraždu purkrabství z Ploskovic jako pomstu za popravu svého přítele, hudebníka Zdeňka. U soudu král vyzval purkrabího sestru Miladu, která požaduje jeho popravu. Jakmile je Dalibor přiveden, dav se ho zvedne na podporu. Když Dalibor vypráví o zajetí a vraždě svého přítele, soud mu sníží trest od smrti po doživotní vězení. Milada si bolestně uvědomila, že se zamiluje do Dalibora, a ve spolupráci s Jitkou, sirotkem spřáteleným rytířem, se ho rozhodne osvobodit.
Zákon 2
Po scéně v žoldnéřském táboře, kde Jitka a její milenec Vítek plánují osvobodit Dalibora, vstoupí Milada v přestrojení za chlapce a najde zaměstnání u Daliborova žalářníka Beneše. Okouzlí žalářníka, aby ji nechal jít do žaláře, kde je držen Dalibor, aby mu dal housle svého přítele. Rytíř sní a zpočátku si myslí, že Milada je reinkarnací jeho milovaného Zdeňka. Pak ve vášnivém duetu zpívají o své radosti z toho, že se našli.
Zákon 3
V žaláři se Dalibor těší na útěk (zpívá svou slavnou Píseň ke svobodě), ale cítí se jako špatné znamení, když se zlomí jedna ze strun Zdeňkových houslí. Děj úplatku Beneše selže a žalářník informuje krále o jejich pokusu o útěk. Na radu své rady král nařídí Daliborovu smrt. Milada, čekající před vězením, uslyší zvonění, které signalizuje Daliborovu popravu. V doprovodu svých následovníků vtrhne na hrad, kde je po záchraně Dalibora zraněna a zemře v jeho náručí. Dalibor se bodne a je spojen ve smrti se svou milovanou. Alternativní konec nechá Dalibora popravit, než ho Milada může zachránit.
Role
Role | Typ hlasu | Premiérové obsazení, 16. května 1868 (Dirigent: Bedřich Smetana) |
---|---|---|
Vladislava, Český král | baryton | Jos. Lev |
Dalibor, rytíř | tenor | I. L. Lukes |
Budivoj, Velitel hradní stráže | baryton | Voj. Šebesta |
Beneš, žalářník | bas | Jos. Paleček |
Vítek, jeden z Daliborových žoldáků | tenor | J. Barcal |
Milada, sestra purkrabí Ploškovic | soprán | Em. Benevic-Miková |
Jitka, vesnická panna na Daliborově panství | soprán | Eleanora Ehrenbergů |
Jeden ze soudců | bas | |
Lidé, soudci, žoldáci, sbor, ticho |
Nahrávky
V češtině
- 1950, Jaroslav Krombholc (dirigent), Sbor a orchestr Národního divadla v Praze; Václav Bednář, Beno Blachut, Teodor Šrubař, Karel Kalaš, Antonín Votava, Marie Podvalová, Štefa Petrová, Jan Hadraba, Jaroslav Kubala, Josef Loskot, Ferdinand Kotas, František Trnka
- 1967, Jaroslav Krombholc, (dirigent), sbor a orchestr Národního divadla v Praze; Jindřich Jindrák, Vilém Přibyl, Antonín Švorc, Jaroslav Horáček, Zdeněk Švehla, Naděžda Kniplová, Svobodová-Janků, Jedlička
- 1977, Eve Queler, (dirigent), Opera Orchestra v New Yorku a New York Choral Society; Allan Monk, Nicolai Gedda, Harlan Foss, Paul Plishka, John Carpenter, Teresa Kubiak, Nadia Šormová, Raymond Gniewek
- 1995, Zdeněk Košler (dirigent), sbor a orchestr Národního divadla v Praze; Eva Urbanová, Jiřina Marková, Leo Marian Vodička, Ivan Kusnjer, Miroslav Kopp, Vratislav Kříž, Jiří Kalendovský, Bohuslav Maršík[2]
- 1999, Yoram David (dirigent), Orchestra e Coro del Teatro Lirico di Cagliari; Eva Urbanová, Valerij Popov, Valeri Alexejev, Dagmar Schellenberger, Jiří Kalendovský, Damir Basyrov, Valentin Prolat, Carmine Monaco, Alexandr Blagodarnyi, Bruno Pestarino
- 2015, Jiří Bělohlávek (dirigent), BBC Singers, BBC Symphony Orchestra; Dana Burašová, Alžběta Poláčková, Richard Samek, Aleš Voráček, Ivan Kusnjer, Svatopluk Sem, Jan Stava
V němčině
- 1969, Josef Krips (dirigent), orchestr a sbor Vídeňská státní opera; Eberhard Wächter Ludovico Spiess, Oskar Czerwenka, Walter Kreppel, Adolf Dallapozza, Tugomir Franc, Leonie Rysanek, Lotte Rysanek
V angličtině
- 1955, Vilém Tauský (dirigent), BBC Philharmonia Orchestra and Chorus; Joan Hammond (soprán), Richard Lewis (tenor), Suzanne Danco (soprán), Alexander Young (tenor), Dennis Noble (baryton), Ian Blair (baryton), Stanley Clarkson (basa).
- 1969, Vilém Tauský (dirigent), BBC Orchestra and Chorus; Pauline Tinsley (soprán), Robert Jones (tenor), Gwyn Griffiths (baryton), Joseph Ward (tenor).
V italštině
- 1973, Luigi Toffolo (dirigent), Orchestra Sinfonica e coro di Milano della RAI; Radmila Bakočević (sopranistka); Ludovic Spiess (tenor); Nikola Mitić (baryton); Dora Carral (mezzosopranistka); Piero De Palma (tenor); Giannicola Pigliucci (basso).
Reference
Poznámky
- ^ Nebo možná 15. května, jak je uvedeno v Novotného vydání.
- ^ A b C d Jellinek, George (1997). "Dalibor. Bedřich Smetana ". Opera Quarterly. 14 (1): 174–176. doi:10.1093 / oq / 14.1.174. Citováno 17. října 2007.
- ^ George Martin, recenze Česká opera podle John Tyrrell. Opera Quarterly, 6(4), 80–84 (1989).
- ^ John Clapham, „Smetana: Století poté“. Hudební doba, 125(1694)201, 203–205 (duben 1984).
Zdroje
- Warrack, Johne a West, Ewan, Oxfordský slovník opery New York: OUP: 1992 ISBN 0-19-869164-5