Ludwig západní železnice - Ludwig Western Railway
![Wappen Bayer.Staatsbahn.jpg](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Wappen_Bayer.Staatsbahn.jpg/120px-Wappen_Bayer.Staatsbahn.jpg)
The Ludwig západní železnice (Ludwigs-West-Bahn) je německá železniční trať, která byla původně financována z Bavorské království. To běží od Bamberg přes Würzburg na Aschaffenburg a dále do bývalého “Kurhessian " Hanau.
Dějiny
Ve 40. letech 19. století již bylo jasné, že zlepšení navigace po vnitrozemských vodních cestách, které poskytuje stavba kanálu mezi řekami Hlavní a Dunaj, podporovaný králem Ludvíka I. Bavorského, nevyhráli nad železnicí. Poté, co se král vzdal nesouhlasu s hlavní železniční tratí, přijal parlament dne 23. března 1846 zákon o stavbě Ludwigovy západní železnice, druhé hlavní tratě, kterou měl Královské bavorské státní železnice (Königlich Bayerische Staats-Eisenbahnen).
Provoz byl poprvé zahájen v úseku Hanau – Aschaffenburg železnicí Frankfurt-Hanau (Frankfurt-Hanauer Eisenbahn) a přeneseny do Hessian Ludwigsbahn od roku 1863. Ten také získal vlastnictví úseku, který nyní prochází Pruskem, v roce 1872. V roce 1893 byla hesenská Ludwigsbahn - a její vlastnictví a provozní pravomoci - převedena na Pruské státní železnice.
Stavba a provozování trasy
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b6/RoyalBavarianRailRoads.png/350px-RoyalBavarianRailRoads.png)
Po zpožděních způsobených roky revoluce kolem roku 1848 bylo možné trasu otevřít v úsecích od roku 1852.
- 1. srpna 1852 Bamberg–Haßfurt (32,5 km)
- 3. listopadu 1852 Haßfurt–Schweinfurt (24,3 km)
- 1. července 1854 Schweinfurt – Würzburg (43,3 km)
- 1. října 1854 státní hranice Würzburg – Aschaffenburg – Kahl (105,7 km)
Trasa vede z Bambergu, křižovatky s Ludwig jihozápadní železnice, do Schweinfurtu, z Würzburgu do Lohr a z Aschaffenburgu do Kahlu v hlavním údolí. Ze Schweinfurtu do Würzburgu utíká ze smyčky v Mohanu a zkratkou se táhne přes trojúhelník země tvořený Mohanem přes mírně zvlněnou horskou krajinu. Würzburg Hauptbahnhof (hlavní nádraží) byla konečnou stanicí uvnitř opevněného města až do roku 1869. Z Lohru do Aschaffenburgu se železniční trať opět odkráčí od hlavní silnice a protíná Spessartskou vrchovinu v relativně přímé linii tunelem, sledující směr Laufach a Aschaff údolí. Na státní hranici v Kahlu se napojuje na linku otevřenou Frankfurt-Hanau železnice dne 22. června 1854, který provozoval úsek od hranice do Aschaffenburgu jako pronajatou železnici. Tímto způsobem spojilo Bavorsko dvě důležitá obchodní města Lipsko a Frankfurt nad Mohanem se železničními trasami.
Struktury
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/Bf_Gem%C3%BCnden1.jpg/220px-Bf_Gem%C3%BCnden1.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/aa/Veitsh%C3%B6chheim_Bahnhof_K%C3%B6nigsbau.jpg/220px-Veitsh%C3%B6chheim_Bahnhof_K%C3%B6nigsbau.jpg)
Mezi nejdůležitější stavby na trati patří tunel ve Schweinfurtu, most přes soutok řeky Franský Saale a Franský Sinn s řekou Hlavní na Gemünden, tunel Schwarzkopf a dva železniční náspy v Hain im Spessart, které jsou součástí slavného Rampa Spessart.
Pozoruhodná je také budova stanice v Veitshöchheim který se dochoval v původním stavu a má obzvláště reprezentativní půdorys včetně královského pavilonu ve stejném stylu jako Schloss Veitshöchheim.
Expanze
Trasa byla naplánována a položena pro dvě tratě, ale do provozu vstoupila pouze jako jednokolejná trať až ke svahu na Rampa Spessart z Heigenbrücken na Laufach. Další dvoukolejná část byla úsekem od Rottendorf do Würzburgu po trati z Fürth do Rottendorfu byla otevřena v roce 1865. Druhá trať byla položena na zbývajících úsecích do 90. let 20. století. Trať byla elektrifikována na následujících úsecích: Rottendorf – Würzburg v roce 1954, Würzburg – Aschaffenburg v roce 1957, Aschaffenburg – Frankfurt / Darmstadt v roce 1960 a Bamberg –Schweinfurt – Rottendorf v roce 1971.
Význam dnes
Úsek z Würzburgu do Aschaffenburgu dnes vede pod názvem Main-Spessart železnice a nadále je jedním z nejdůležitějších úseků železniční trati v Německu.
Sekce Rottendorf-Bamberg (dnes KBS 810, Würzburg – Bamberg, v jízdním řádu) ztratil význam pro osobní dopravu mezi Würzburgem a Norimberkem, když přímá linka z Rottendorfu přes Kitzingen byl otevřen do Fürthu. Sekce Bamberg – Schweinfurt–Waigolshausen (se spojnicí na Werntalskou železnici do Gemünden ) je důležitý pro přepravu zboží.
Část Schweinfurt – Würzburg, která se stala součástí Berlín -Stuttgart (-Řím ) odkaz přes Erfurt s otevřením Brandleitský tunel v roce 1884 ztratil svůj význam pro dálkovou dopravu po rozdělení Německa v roce 1945.
Zdroje
- Deutsche Reichsbahn, Die deutschen Eisenbahnen in ihrer Entwicklung 1835–1935, Berlín, 1935.
- Wolfgang Klee / Ludwig v. Welser, Bayern-Report, Bände 1–5, Fürstenfeldbruck, 1993–1995.
- Eckhart Rüsch, Der Bahnhof Veitshöchheim, in: Jahrbuch für Eisenbahngeschichte24 (1992), S. 23ff.
- Bernhard Ücker, 150 Jahre Eisenbahn v Bayernu, Fürstenfeldbruck 1985