Lêdo Ivo - Lêdo Ivo
Lêdo Ivo | |
---|---|
![]() Ze sbírky Brazilský národní archiv | |
narozený | 18. února 1924 |
Zemřel | 23 prosince 2012 (ve věku 88) |
obsazení | Básník romanopisec esejista novinář |
Lêdo Ivo (18 února 1924-23 prosince 2012) byl brazilský básník, prozaik, esejista a novinář.[1][2] Byl členem Brazilská akademie dopisů, zvolený v roce 1986.[3]
Životopis
Lêdo Ivo se narodil v roce 1924 v Maceió, hlavní město Alagoas stát v severovýchodní Brazílii. Usadil se v roce 1940 v Recife, kde absolvoval výcvik. V roce 1943 se přestěhoval do Rio de Janeiro zapsat se na právnickou školu a pracovat pro literární přílohy jako profesionální novinář. Oženil se s Ledou Mariou Sarmento Ivo de Medeiros (1923-2004), se kterou měl tři děti.
Jeho první kniha byla vydána v roce 1944, sbírka básní s názvem Jako imaginações. Následující rok publikoval Ode e Elegia, která získala cenu Olavo Bilac za brazilskou Akademii dopisů a představuje zlom v historii brazilské poezie. Smrt Mário de Andrade v roce 1945 vedl ke generační obměně brazilské poezie, jejíž vláda byla „pozváním k přestoupení“, s triumfem čistě poetických struktur.[4] Jeho literární tvorba bude v následujících desetiletích obohacena o knihy poezie, romány, povídky a eseje nebo zprávy. Ivův první román, Jako Alianças, která prošla několika vydáními a v roce 1947 mu byla udělena cena Nadace Graçy Aranhy. Pokračoval s O Caminho sem Adventura (1948), Ó sobrinho, generále (1964) a Ninho de cobras (publikováno v angličtině jako Hadí hnízdo) (1973), jeden z jeho největších hitů, alegorie totalitarismu vojenské diktatury Getúlio Vargas. Jeho poslední román byl Morte do Brasil (1984).
V roce 1949 Ivo vystoupil na konferenci Muzeum moderního umění v São Paulu na konferenci s názvem Generace roku 1945; ve stejném roce získal právnický titul, povolání, které by nikdy nevykonával, raději se věnoval žurnalistice. V roce 1953 dlouhodobě navštívil několik evropských zemí. V roce 1963 strávil na pozvání vlády dva měsíce na univerzitách v USA. V roce 1986 byl Ivo zvolen do brazilské akademie dopisů. V roce 2009 mu byla udělena Premio Casa de Las Américas.
Ledo Ivo byl také překladatelem. Přeložil do portugalských děl autorů jako Albrecht jde, Jane Austen, Maupassant, Rimbaud a Dostojevskij.
Vydal dvě paměti, Confissões de um Poeta (1979), která byla oceněna cenou Kulturní nadace federálního okresu, a Ó Aluno Relapso (1991).
Funguje
Poezie
- Jako imaginações. Rio de Janeiro: Pongetti, 1944.4
- Ode e elegia. Rio de Janeiro: Pongetti, 1945.
- Acontecimento do soneto. Barcelona: O Livro Inconsútil, 1948.
- Ode ao crepúsculo. Rio de Janeiro: Pongetti, 1948.
- Cântico. Ilustrace Emeric Marcier. Río de Janeiro: J. Olympio, 1949.
- Jazyková řeč: (1949-19041). Rio de Janeiro, J. Olympio, 1951.
- Óda rovníková. S lepty Anísio Medeiros. Niterói: Hipocampo, 1951.
- Acontecimento do soneto. Úvod Campos de Figueiredo. Río de Janeiro: Orfeu, 1951.
- Um brasileiro em Paris e O rei da Europa. Rio de Janeiro: J. Olympio, 1955.
- Mágie. Rio de Janeiro: Agir, 1960.
- Uma lira dos vinte anos. Rio de Janeiro: Liv. São José, 1962.
- Estação central. Rio de Janeiro: Tempo Brasileiro, 1964.
- Rio, cidade e os dias: crônicas e histórias. Río de Janeiro: Tempo Brasileiro, 1965.
- Finisterra. Rio de Janeiro: J. Olympio, 1972.
- O sinal semafórico. Rio de Janeiro: J. Olympio, 1974.
- O soldado raso. Recife: Edições Pirata, 1980.
- Noistní misteriosa. Rio de Janeiro: Záznam, 1982.
- Calabar. Rio de Janeiro: Záznam, 1985.
- Mar Oceano. Rio de Janeiro: Záznam, 1987.
- Crepúsculo civilní. Rio de Janeiro: Topbooks, 1990.
- Curral de peixe. Rio de Janeiro: Topbooks, 1995.
- Noturno romano. S lepty João Athanasio. Teresópolis: Impressões do Brasil, 1997.
- Ó pověst da noite. Rio de Janeiro: Nova Fronteira, 2000.
- Plenilúnio. Rio de Janeiro: Topbooks, 2004.
- Zádušní mše. Rio de Janeiro: Contra Capa, 2008.
- Poesia Completa (1940-2004). Rio de Janeiro: Topbooks, 2004.
- Zádušní mše. S malbami Gonçala Iva a designem Gianguida Bonfantiho. Rio de Janeiro: Contra Capa, 2008.
- Mormaço. S obrazy Stevena Alexandra. Rio de Janeiro: Contra Capa, 2013.
Romány
- Jako alianças (Premio Fundação Graça Aranha). Rio de Janeiro: Agir, 1947.
- O caminho sem aventura. São Paulo: Instituto Progresso Editorial, 1948.
- Ó sobrinho, udělej obecně. Rio de Janeiro: Civilização Brasileira, 1964.
- Ninho de cobras (V Premio Walmap). Rio de Janeiro: J. Olympio, 1973.
- Morte do Brasil. Rio de Janeiro: Záznam, 1984.
Povídky
- Použijte podkolenní vlohu. São Paulo: Difusão Européia do Livro, 1961.
- Ó flautim. Río de Janeiro: Bloch, 1966.
- 10 [dez] contos escolhidos. Brasilia: Horizonte, 1986.
- Os melhores contos de Lêdo Ivo. São Paulo: Global, 1995.
- Um domingo perdido. São Paulo: Globální, 1998.
Reference
- ^ „Lêdo Ivo“. Nové směry. Citováno 30. srpna 2014.
- ^ „Morre escritor e poeta Lêdo Ivo“. O Globo (v portugalštině). 23. prosince 2012. Citováno 30. srpna 2014.
- ^ „Lêdo Ivo“. Academia Brasileira de Letras. Citováno 30. srpna 2014.
- ^ Barrón, Francho (23. prosince 2012). „Lêdo Ivo, el poeta de lo cotidiano y lo contemporáneo“. El País. Citováno 30. srpna 2014.