Viriato Correia - Viriato Correia
Viriato Correia | |
|---|---|
| narozený | Manuel Viriato Correia do Lago Filho 23. ledna 1884 |
| Zemřel | 10. dubna 1967 (ve věku 83) |
| obsazení | novinář, spisovatel, dramatik, politik |
Manuel Viriato Correia Baima do Lago Filho, nebo prostě Viriato Correia (23. ledna 1884 - 10. dubna 1967) byl brazilský novinář, spisovatel, dramatik a politik.
Život a vzdělání
Viriato Correia se narodila ve městě Pirapemas, stav Maranhão, v roce 1884. Byl synem Manuela Viriato Correia Baima a Raimunda Silva Baima. Stále malý šel do Sao Luis, vstoupit do základního vzdělávání v Colégio São Luís a později na střední škole v Liceu Maranhense.[1] Psací kariéra začala v 16 letech poezií a povídkami. Stěhovat do Recife po přípravném kurzu nastoupil na právnickou školu, kterou studoval tři roky.[2]
Zpočátku měl v plánu přestěhovat se do Ria de Janeira, aby dokončil vysokou školu, ale připojil se k českému životu Carioca, charakteristickému rysu většiny brazilských intelektuálů v té době.[1] V Maranhão v roce 1903 vydal Viriato svou první knihu nazvanou sbírka Minarety, který ohlašuje začátek jeho spisovatelské kariéry.[2]
João Ribeiro byl divokým kritikem sbírky a věřil, že název arabské inspirace neodpovídá sertanejo příběhy tam zahrnuty.[1][2] Correia absolvovala právnický kurz v Riu de Janeiro v roce 1907, ale jako právník pracoval jen málo. Viriato vynikal v literatuře, žurnalistice a politické kariéře. Přes Medeiros e Albuquerque, dostal práci u Gazeta de Notícias. V průběhu let přispíval do několika novin, jako např Jornal do Brasil, Correio da Manhã, stejně jako časopisy jako Noite Ilustrada a Ó Tico-Tico. [1] Byl také zakladatelem dvou novin, Fafazinho a Rua.[1]
Politická aktivita
Do politiky vstoupil v roce 1911, kde byl zvolen státním poslancem v Maranhão a za stejný stát byl federálním poslancem v letech 1927 a 1930. Nakonec se z politiky přestěhoval v roce 1930, kdy byl zatčen Revoluce 1930 a pokračoval v literatuře, kde psal romány, hry, dětské knihy a historické kroniky.[1]
Academia Brasileira de Letras
Viriato Correia byla členem Brazilská akademie dopisů, třetí účastník křesla 32. Byl zvolen 14. července 1938 po sobě Ramiz Galvão poté, co byl přijat Múcio Leão 29. října 1938.[3]
Smrt
Viriato zemřel 10. dubna 1967 v Rio de Janeiru ve věku 83 let.[1][2][3]
Funguje
Historické kroniky
- Terra de Santa Cruz (1921)
- Histórias da nossa estória (1921)
- Brasil dos meus avós (1927)
- Baú velho (1927)
- Gaveta de sapateiro (1932)
- Alcovas da história (1934)
- Mata galego (1934)
- Casa de Belchior (1936)
- Ó país do pau de tinta (1939)
- Minarety (1903)
- Contos do sertão (1912)
- Novelas doidas (1921)
- Histórias ásperas (1928)
Román
- A Balaiada: romance histórico do tempo da Regência (1927)
Dětské knížky
- Era uma vez ... (1908)
- Contos da história do Brasil (1921)
- Varinha de condão (1928)
- Arca de Noé (1930)
- Žádná reino da bicharada (1931)
- Quando Jesus nasceu (1931)
- Macacada (1931)
- Os meus bichinhos (1931)
- História do Brasil para crianças (1934)
- Meu torrão (1935)
- Bichos e bichinhos (1938)
- Žádný país da bicharada (1938)
- Cazuza (1938)
- Descoberta do Brasil (1930)
- História de Caramuru (1939)
- Bandeira das esmeraldas (1945)
- Jako belas histórias da História do Brasil (1948)
- Macacada (1949)
Hry
- Sertaneja (1915)
- Manjerona (1916)
- Moreno (1917)
- Sol do sertão (1918)
- Juriti (hudbu složil Chiquinha Gonzaga, 1919)
- Sapequinha (1920)
- Nossa gente (1924)
- Zuzú (1924)
- Uma noite de baile (1926)
- Pequetita (1927)
- Bombonzinho (1931)
- Sansão (1932)
- Maria (1933)
- Bicho papão (1936)
- Ó homem da cabeça de ouro (1936)
- A Marquesa de Santos (1938)
- Carneiro de batalhão (1938)
- O caçador de esmeraldas (1940)
- Rei de papelão (1941)
- Pobre diabo (1942)
- O príncipe encantador (1943)
- O gato comeu (1943)
- À sombra dos laranjais (1944)
- Estão cantando jako cigarry (1945)
- Venha a nós (1946)
- Dinheiro é dinheiro (1949)
- O grande amor de Gonçalves Dias (1959).
