Království Besut Darul Iman - Kingdom of Besut Darul Iman

Království Besut Darul Iman Kerajaan Besut Darul Iman (slečna ) كراجأن بسوت دارالايمان (Jawi )
1780–1899
Vlajka
Část severovýchodu Malajský poloostrov v roce 1890, s umístěním Besut v Red, Terengganu v Purple a dalších sousedních pobřežních malajských království ve světle hnědé barvě.
Postavení	Stav klienta Terengganu
Hlavní město	Kota Palembang (za prvé) Kampung Raja (finále)
Společné jazyky	Malajština, Kelantan-Pattani Malay, Terengganu malajština
Náboženství	Sunnitský islám
Vláda	Monarchie
Raja
• 1780–1835	Tengku Abdul Kadir bin al-Marhum Sultan Mansur Shah
• 1836–1874	Tengku Ali bin Tengku Abdul Kadir
• 1875–1881	Tengku Hitam bin Tengku Abdul Kadir
• 1881–1882	Tengku Chik Tepok bin Tengku Hitam
• 1882–1899	Tengku Ngah bin Tengku Hitam
Dějiny
• Založení Besuta Darula Imana	1780
• Sjednocení s Terengganu	1899
Předcházet Uspěl Terengganu sultanát Terengganu sultanát Malajské státy bez federace
Dnes součást	Malajsie

Část série na
Historie Malajsie
Prehistorická Malajsie Prehistorická Malajsie –6 století
Raná království Gangga Negara 2. – 11 století Langkasuka 2. – 14 století Chi Tu 2. – 6 století Pan Pan 3. – 5 století Kedah Tua 5. – 9 století Pahang Tua 5. – 15 století Melayu 6. století Kota Gelanggi 7. – 9 století Srivijaya 650–1377 Majapahit 1293–1500
Vzestup muslimských států Kedah sultanát 1136–současnost, dárek Samudera Pasai Sultanate 1267–1521 Brunejský sultanát 1368–současnost, dárek Malacca sultanate 1402–1511 Sultanát Sulu 1450–1899 Pahangský sultanát 1470–1623 Aceh sultanát 1496–1903 Pattani Sultanate 1516– 1902 Perakův sultanát 1528–současnost, dárek Johor sultanát 1528–současnost, dárek Sarawak sultanát 1599–1641 Selangorský sultanát 1745–současnost, dárek Besutské království 1780–1899 Setulské království 1808–1916 Remanské království 1810–1902 Království Kubang Pasu 1839–1864 Dům Jamalullail 1843–současnost, dárek
Koloniální éra Portugalská Malacca 1511–1641 Nizozemsko-portugalská válka 1601–1661 Holandská Malacca 1641–1824 Pahangské království 1770–1881 Vyrovnání úžin 1786–1946 Siamská invaze do Kedahu 1821–1826 Anglo-nizozemská smlouva 1824 Burneyova smlouva 1826 Válka Naning 1831–1832 Království Sarawak 1841–1946 Korunní kolonie Labuan 1848–1946 Pahangská občanská válka 1857–1863 Larut Wars 1861–1874 Klangská válka 1867–1874 Smlouva Pangkor 1874 Perakova válka 1875–1876 Britská Malajska / Borneo 1874–1946 Jementah občanská válka 1879 Severní Borneo 1882–1946 Federativní malajské státy 1895–1946 Anglo-siamská smlouva 1909 Malajské státy bez federace 1909–1946 Bitva o Penang 1914 Kelantanská vzpoura 1915
druhá světová válka Japonská okupace Malajska  / na Borneu 1941–1945 Malajská kampaň 1941–1942 Bitva o Muar 1942 Parit Sulong Massacre 1942 Bitva o Singapur 1942 Syburi 1942 Si Rat Malai 1943–1945 Sandakanské pochody smrti 1942
Formativní éra Britská vojenská správa Malajska /na Borneu 1945–1946 Crown Colony of N. Borneo 1946–1963 Korunní kolonie Sarawak 1946–1963 Anti-postoupení hnutí 1946–1963 Malajská unie 1946–1948 Malajská federace 1948–1963 Malayan Emergency 1948–1960 Baling Talks 1955 Malajská nezávislost 1957 Samospráva Singapuru 1959 Samospráva na severu Bornea 1963 Samospráva Sarawaku 1963 Vznik Malajsie 1963 Singapur v Malajsii 1963–1965 Prohlášení ASEAN 1967 Druhé komunistické povstání 1968–1989 Nová hospodářská politika 1971–1990 Mírová dohoda Hat Yai 1989
Barisan Nasional éra Spolkové území KL 1974 Spor Pedra Branca 1979 – dosud Spor o Jihočínské moře (Spratlyovy ostrovy ) 1980 – dosud Federální území Labuan 1984 Memaliho incident 1985 Operace Lalang 1987 Ústavní krize 1987–1988 Národní rozvojová politika 1990-2000 Vize 2020 1991-2020 Změny královské imunity 1993 Finanční krize 1997–1998 Vypuknutí viru Nipah v Malajsii 1998-1999 Slavnostní otevření Petronas Twin Towers 1999 Federální území Putrajaya 2001 Pandemie H1N1 v Malajsii 2009-2010 1 Koncept Malajsie 2009-2018 1MDB skandál 2015-současnost Prohlášení malajských občanů 2016
Pakatan Harapan / Perikatan Nasional era GE14 - Změna vlády 2018 Singapurský vodní konflikt 2018 Masové protesty proti ICERD 2018 Účet o stavu Borneanských států 2019 Abdication of Král Muhammad V. 2019 Hlasování18 ústavní změna 2019 Sdílená vize prosperity 2030 2019-2030 Pandemie covid-19 2020 Politická krize 2020 Pořadí řízení pohybu 2020 Spor v roce 2020 Sabah 2020 Volby Sabah Snap 2020
Incidenty Brunejská vzpoura 1962–1966 Spor o Severní Borneo (Filipínské militantní útoky ) 1962 – dosud Konfrontace s Indonésií 1963–1966 Singapurské nepokoje 1964 Brunejský požadavek Limbang 1967–2009 Penang Hartal nepokoje 1967 13. května incident 1969 Spor mezi Ligitanem a Sipadanem 1969–2002 Malajská oparová krize 1972 – dosud Krize rukojmí při budování AIA 1975 Campbell Shopping Complex Fire 1976 Havárie Sabah Air GAF Nomad 1976 Kelantan Emergency 1977 Dawn Raid 1981 1985 přepadení Lahad Datu 1985 Memaliho incident 1985 Sabah Emergency 1986 Ming Court Affair 1987 1989 oheň Taufiqiah Al-Khairiah madrasa 1989 Tropická bouře Greg 1996 Hnutí reformace 1998 – dosud Incident Al-Ma'unah 2000 2001 Kampung Medan nepokoje 2001 2004 Tsunami v Malajsii 2004 Vražda Altantuja 2006 Bersih rally 2007–2016 HINDRAF rally 2007 Proti shromáždění proti ISA 2009 Rallye lidových povstání 2013 2013 Black-Out rally 2013 Distribuce Lahad Datu 2013 MH370 incident 2014 MH17 incident 2014 Povodně Malajsie v letech 2014–15 2014-2015 2015 zemětřesení v Sabahu 2015 Malajská důstojná rally 2015 Útok granátu Movida Bar 2016 Atentát na Kim Čong-nam 2017 Oheň madrasy Darul Korán Ittifaqiyah 2017 Nepokoje v chrámu Seafield Sri Maha Mariamman Temple 2018 Rally anti-ICERD 2018 2018
Podle tématu komunikace Hospodářský Válečný
Malajský portál

The Království Besut Darul Iman^[1] (Malajština: Kerajaan Besut Darul Iman; Jawi: كراجأن بسوت دارالايمان) byla historická Malajské království nachází se na severovýchodním pobřeží ostrova Malajský poloostrov, předchůdce dnešní doby Besut District a většina z Setiu, Terengganu. Knížectví Terengganu, stát byl založen v roce 1780 po korunování terengganuánského prince Tengku Kadira jako Raja (krále) Palembang Besuta. Dům Palembang, a kadetní větev z Terengganská šlechta nadále vládl území před sjednocením s Terengganu v roce 1899.

Dějiny

holandský plavidla během pádu Palembangu v padesátých letech 20. století. Osada v Kota Palembang byla pojmenována po Sumatran město, podle místa původu mnoho z prvních průkopníků.

Původ

Na základě vyprávění od Kisah Pelayaran Abdullah ke Kelantan a Tuhfat al-Nafis, Besut byla založena skupinou Pattani a Sumatran poutníci pod vedením Che Latif, a Palembangština hlavní. Po svém příjezdu se s nimi setkala skupina domorodých obyvatel Orang Asli komunita, která se již v této oblasti usadila. Aby tento problém vyřešil, Che Latif vyjednal program přemístění domorodců, který nabídl rybářské vybavení do komunity jako náhradu za jejich převod. Orang Asli souhlasil, že se vzdá svých práv na území, a odešel Hulu Besut kde založili novou vesnici v zázemí.^[2]

Po odchodu Orang Asli poté Che Latiff a poutníci vybudovali osadu kolem břehů řeky Besut. Půda je vhodná pro pěstování rýže, kterou osadník používal pro zemědělství. Poutníci také postavili přístaviště zapojit se do regionální obchodní sítě. Osada byla pojmenována Palembang, odvozeno od místa jejich původu.^[3][4]

Po smrti Che Latifa následovala místní správa jeho syn Che Kamat. Během jeho doby byl Besut vážně sužován pirátské činnosti pocházející z blízkých ostrovů. Věřilo se, že nájezdníky vedli Panglima Ebeh a Panglima Garang. Místní šéf se poté rozhodl požádat o pomoc Terengganu Sultanát bojujte proti mořským banditům. Žádosti vyhověl Mansur I. z Terengganu a armáda byla mobilizována na území vedené terengganským princem Tengku Kadirem.

Kampaň se ukázala jako úspěšná, pirátské aktivity byly téměř úplně vymýceny. Bandité byli nuceni ustoupit Pulau Perhentian po jejich porážce. Jako odměnu za zneškodnění pirátského provozu byl Tengku Kadir poté udělen koruna Besut, ve stylu Raja Palembang (Besut), zatímco Che Kamat byl poté zvolen jako Orang Besar, místní pán se správními pravomocemi v Pulau Rhu.

V návaznosti na založení království, Raja pak nařídil stavbu pevností podél řeky Besut, v blízkosti Kota Palembang. Poté přesídlil do Kampong Raja. Jeho vláda byla svědkem období relativního klidu a stability na území.

Besutská vzpoura

Tengku Ali nastoupil na trůn jako druhý Raja Palembang po smrti Tengku Kadira v roce 1835. Vláda Tengku Ali byla svědkem rostoucího zásahu ze strany terengganuánské ústřední správy týkající se domácí vlády Besutů. Dne 22. listopadu 1876 uspořádal druhý Raja Palembang vzpouru za nezávislost proti vládě Terengganu. Ozbrojený konflikt známý jako Perang Besut (Besutská válka).^[5][6]

Vzpoura byla zahájena během nepřítomnosti Tengku Aliho v době instalace Tengku Ahmada jako Yang Dipertuan Muda Terengganu. V důsledku zvláštní nepřítomnosti, sultána Terengganu, sultán Omar poté zmobilizoval své ozbrojené síly do Besutu. Po příjezdu na ně narazilo besutské hnutí odporu vedené Tengku Ali, které podpořilo shromáždění Kelantanese milice připravena zahájit útok.^[2]

Sultan Omar poté podal petici s jeho námitkovým dopisem Král Siamu a guvernér Singgora, varoval také kelantanskou vládu, aby do toho nezasahovala závislosti. Poté vypustil do Besutu 8000člennou armádu, které velel generál Panglima Besar Orang Kaya Megat Seri Mahkota Raja (Wan Ab. Rahman bin Ali). Generálovi pomáhali Tengku Yusof Panglima Kedai Payang, Tengku Long bin Mustaffa (Tengku Long Pendekar) a Tengku Nik, zatímco velitelé byli Encik Musa, Datuk Bandar Jaafar, Tok Kaya Mahkota Haji Abdul Rahman a Tun Setia Wan Ismail Kampung Gedung.^[5][6]

Taktickou kontrolu plánoval Engku Saiyed Seri Perdana (Engku Saiyed Zain bin Muhammad), který zastával pozici rovnou jako premiér Terengganu. Vypracoval plán pro těžkou situaci dělo bombardování vystřelilo na pobřeží. Bitva byla úspěšná, což vedlo k ústupu Tengku Ali na sever do Kelantanu, kde žil ve vyhnanství ve státě až do své smrti. Po vzpouře byl Besut poté řízen Tengku Ngahem jmenovaným sultánem z Terengganu.^[3][5]

Krize nástupnictví v Besutu

Istana Tengku Long, postavený v roce 1880 za vlády Tengku Chik, čtvrtého Raja z Besutu. Palác byl nadále sloužil jako obydlí pro Tengku Longa, královského komisaře v Terengganu na počátku 20. století. V současné době se nachází v muzeu Terengganu, je to jeden z mála dědictví království, kterého lze dnes být svědky.

Proti jmenování Tengku Ngah jako Raja z Besutu namítal Tengku Muda. Uprostřed chaosu, který byl zajištěn, Tengku Ngah abdikoval ze své pozice a za nástupce si zvolil svého bratra, Tengku Chik Haji. Krize přerostla v rozdělení Besutu, nad Kampung Lampu vládla Tengku Muda, zatímco v Kampong Raja má jurisdikci Tengku Chik Haji. Závažnost krize vedla sultána z Terengganu, aby dorazil do Besutu, aby tuto záležitost smířil.^[2]

K vyřešení konfliktu vzal sultán v úvahu geografické umístění příslušných vládců. Jeho verdikt byl ve prospěch Tengku Chik Haji jako krále Besutu, kvůli jeho výhodné geografické poloze v Kampung Raja ve srovnání se západním Kampung Lampu.

Poválečné oživení a růst

Ratifikace Tengku Chik Haji jako vládce Besutu zahájila období míru a stability v této oblasti. Byl oceněn autonomní moc rovná se místnímu panovníkovi předsedat trestnímu řízení. Také obdržel zdanění práva na zemi. Bylo to také během jeho vlády, kdy byl Besut svědkem role islám pokračující rozkvět v této oblasti se zřizováním náboženských institucí, různých waqfs, policejní stanice, mimo jiné. Palácová rezidence postavená za jeho vlády v roce 1878 stojí dodnes.^[2][7]

Posledním králem v královském domě v Palembangu byl Tengku Ngah. Bylo o něm známo, že je rezervovaný, ale starostlivý vůdce vůči svým poddaným v Palembangu a Kampung Raja. Podařilo se mu pokračovat v rozvojových projektech v Besutu souběžně s vládou předsedajícího Tengku Chik Haji. Bylo zaznamenáno, že královský komisař z Terengganu město často navštěvoval, aby získal materiály pro Bunga Mas pocta průvodu do Bangkoku. Vládl Besutu 19 let až do své smrti v roce 1899.^[8]

Sjednocení

Smrt Tengku Ngah znamená konec královské instituce v Besutu. Vzhledem k tomu, že Tengku Ngah zemřel bez jmenování dědice, byla místní správa zděděna v roce 1899 Tengku Longovi (Tengku Seri Indera Segera), členovi dynastie Palembang-Besut. Získal místo královského komisaře v Terengganu, místo dřívějšího titulu Kingship jako jeho předchůdci. Po zániku Tengku Long byl Besut přímo ovládán z Terengganu s následnými královskými komisaři nebyli palembangské linie.^[2][8]

Vládci Palembang – Besut, 1780–1899

Po celou dobu své historie ovládali Besut potomci Tengku Abdula Kadira, předka rodu Palembangů (Besutů).

Reference

Bibliografie