Josef Jiří Kolár - Josef Jiří Kolár
| Josef Jiří Kolár | |
|---|---|
 | |
| narozený | 9. prosince 1812, 9. února 1813 Praha |
| Zemřel | 31. ledna 1896 (ve věku 83) Praha |
| obsazení | Spisovatel, herec, překladatel |
| Manžel (y) | Augustin Smetana |
| Děti | Auguste Auspitz-Kolar |
Josef Jiří Kolár (9. února 1812 - 31. ledna 1896) byl a čeština divadelní herec, režisér, překladatel a spisovatel.
Časný život
Narodil se v roce Josef Kolář (později také hláskoval Kollara nebo Koláře) Praha jako poslední ze tří synů rodině obchodníka s oděvy, která měla celkem dvanáct dětí.[1] Jeho rodiče mu poskytli dobré vzdělání, které na školách rozšířil, aby mohl číst Homere v řecký před univerzitou.[1] Naučil se také německy, francouzsky, italsky a anglicky.[2] Začal studovat filozofii (ovlivněn Augustinem Smetanou),[3] přírodní vědy a filologie na Univerzita Karlova v roce 1830 a začal se zajímat o České hnutí obrození.[1] Studium přerušil v roce 1833, kdy se v roce stal učitelem maďarské šlechtické rodiny Škůdce. Tam studoval medicínu a přátelil se s ním Ján Kollár. Jednou se pohádal s maďarským šlechticem o maďarských a slovanských jazycích, který skončil a souboj - Kolár byl vážně zraněn a strávil několik týdnů v posteli.[1] Hodně cestoval také po západní Evropě.[2] Přidal druhé jméno Jiří ke svému jménu za jeho obdiv k George Gordon Byron.[4]
Divadelní kariéra
Po třech letech se Kolár musel vrátit do Prahy, kde pokračoval ve studiu na univerzitě.[1] Seznámil se s ním Josef Kajetán Tyl, který podnítil jeho zájem o divadlo. Kolářova první amatérská role byla v Hadrian z Římsů podle Václav Kliment Klicpera.[1] Hrál roli nedávno zesnulého Karel Hynek Mácha.[2] V roce 1837 pracoval Kolár v Stavovské divadlo, a od roku 1842 se objevila také v německých jazykových hrách. Stal se také ředitelem českého dramatu v Divadle v Rose Street (Divadlo v Růžové ulici)[2] a přeložil a režíroval několik her od Shakespeare a Schiller.[1]
Kolárův překlad Zkrocení zlé ženy (1846) byl prvním překladem této hry do českého jazyka.[4][5] V roce 1848 byl Kolár zatčen a krátce držen ve vězení.[2] Když Tyl v roce 1851 opustil stavovské divadlo, stal se Kolár přední osobností divadla.
V roce 1853 úspěch Kolárova překladu Shakespearova překladu Osada vedl ho k plánování se svým žákem Jakub Malý systematický překlad všech češtiny do češtiny Shakespearovy hry, zveřejní České muzeum. Kolár sám poskytl překlady čtyř her, Malé jedenácti, František Doucha a Jan Josef Čejka po devíti a Ladislav Čelakovský (syn František Ladislav Čelakovský ) čtyři. Projekt byl dokončen v roce 1872.[6]
V roce 1859 byl Kolár nominován za ředitele české scény, ale poté, co se česká část divadla osamostatnila v Prozatímní divadlo v roce 1862 zůstal Kolár v německém souboru Stavovského divadla. V roce 1866 se stal hlavním ředitelem Prozatímního divadla, kde režíroval zejména opery.[2] V roce 1881 se stal literárním manažerem v Národní divadlo.[2]
Přátelství s Augustinem Smetanou
V roce 1844 se Kolár stal přítelem Augustin Smetana, hegelovský filozof a později (1850) exkomunikovaný kněz. Znovu obrátil pozornost na filozofii a zúčastnil se schůzek s Augustinem Smetanou ve svém bytě, kde byli i hosté Anton Springer, Vincenc Náhlovský, Michael František von Canaval a Bernard Bolzano.[1]
Anna Martha Manetinská
Kolár se oženil s Annou Manetinskou, která byla dcerou herce a zpěváka v Praze a Pešti, kde se narodila v roce 1817.[1] S matkou se vrátila do Prahy a byla poslána do a klášter být vychován. V osmi letech začala hrát dětské role v divadle v bytě své babičky a později byla převezena do kláštera, aby se zapojila do divadelního života.[1] V roce 1834 se stala členkou souboru ve Stavovském divadle.[1] Byla Němka, ale představitelé divadla ji přesvědčili, aby se naučila česky a hrála české divadlo. Stala se milovanou českým publikem. V roce 1834 se provdala za Josefa Jiřího Kolára. Jejich dcera Augusta byla hráčka na klavír.[1]
Role
Zdroj:[2]
| Film | |||
|---|---|---|---|
| Rok | Autor: Přehrát | Role | Poznámky |
| 1838 | Heinrich von Kleist: Käthchen z Heilbronnu (Katynka Helbronská) | Bedřich Wetter / Friedrich Wetter | Stavovské divadlo → |
| 1839, 1858, 1869 | William Shakespeare: Macbeth (Mekbeth) | Makduf / Macduff | |
| 1840 | Friedrich Schiller: Zloději (Loupežníci) | Karel / Karl Moor | |
| 1840 | Theodor Hell: Die beiden Galeerensklaven oder Die Mühle von Saint Aldero (Galejní otroci, aneb: klein Alderonský) | Neznámý | hudba od Joseph Schubert |
| 1842 | Karl Gutzkow: Werner oder Herz und Welt | Vilém z Jordánu / Heinrich von Jordan | |
| 1842 | Václav Kliment Klicpera: Blaník, aneb: Zdeněk Zásmucký | Prokop ze Švamberku | Divadlo v Rose Street → |
| 1842 | Pius Alexander Wolff: Preciosa | Alonzo | hudba od Carl Maria von Weber |
| 1843, 1858 | Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů | Soběbor | |
| 1845 | Řekl Franz Xaver: Zauberschleier | Vít Lipenský | Stavovské divadlo → |
| 1846 | Josef Jiří Kolár: Monika | Hipolyt | |
| 1847 | William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy (Skrocení zlé ženy) | Petrukio / Petruchio | |
| 1848 | Ferdinand Břetislav Mikovec: Záhuba rodu Přemslovského | Václav III | |
| 1848 | Josef Jiří Kolár: Číslo 76, aneb: Praha před 100 lety | Václav Rainer | |
| 1849 | Josef Kajetán Tyl: Jan Hus, kazatel betlémský | Václav IV | |
| 1849 | Josef Václav Frič: Václav IV, král český | Jan Žižka z Trocnova | |
| 1849 | Joseph-Bernard Rosier: Brutus, Lache Cesar | Jules z Grandierů | |
| 1850 | Friedrich Schiller: Zloději | Franc / Franz Moor | |
| 1850 | Josef Jiří Kolár: Smrt Žižkova | Jetřich | |
| 1850 | Friedrich Schiller: Intriky a láska (Ouklady a láska) | Franc / Franz Moor | |
| 1852 | Josef Jiří Kolár: Don César a spanilá Magelóna | Šimon Lomnický z Budče | |
| 1852 | Charlotte Birch-Pfeiffer: Král Václav a jeho kat | Václav IV | |
| 1853 | William Shakespeare: Osada (Hamlet, princ dánský) | Hamlet / Princ Hamlet | |
| 1854 | William Shakespeare: Richard III Život a smrt krále Richarda Třetího) | Richard, vévoda Gloster / Richard, vévoda z Gloucesteru | |
| 1855 | Charlotte Birch-Pfeiffer: Die Waise aus Lowood (Sirotek Lowoodský) | Lord Rolland Rochester | na základě Charlotte Brontëová je Jana Eyrová |
| 1855, 1879 | Johann Wolfgang von Goethe: Faust | Mefistofeles / Mefistofeles | |
| 1857 | William Shakespeare: Coriolanus (Koriolanus, vojevůdce Římský) | Kajus Marius Koriolanus / Gaius Marcius Coriolanus | |
| 1857, 1873, 1874, 1884 | William Shakespeare: Kupec benátský (Kupec benátský) | Shylok / Shylock | |
| 1857, 1866 | Friedrich Schiller: Valdštejnova smrt (Smrt Valdšteinova) | Albrecht Valdštein / Albrecht z Valdštejna | |
| 1858 | Václav Kliment Klicpera: Divotvorný klobouk | Koliáš | |
| 1858 | William Shakespeare: Romeo a Julie (Romeo a Julie) | Merkucio / Mercutio | |
| 1858 | Albert Emil Brachvogel: Narziß (Narzis) | Narcis Rameau | |
| 1858 | Friedrich Schiller: Wilhelm Tell (Vilém Tell) | Hermann Gessler | |
| 1858 | Johann Wolfgang von Goethe: Egmont | Vévoda Alba / Vévoda z Alby | |
| 1859 | William Shakespeare: Jindřich IV (Jindřich IV.) | Sir John Falstaff | |
| 1859 | Salomon Hermann Mosenthal: Deborah | Abraham | |
| 1860 | Vítězslav Hálek: Carevič Alexej | Auto Petr Veliký / Petra Velikého | |
| 1861 | Friedrich Schiller: Die Jungfrau von Orleans (Panna Orleánská) | Talbot | |
| 1861 | Josef Jiří Kolár: Magelona | Rudolf II. | |
| 1863, 1866 | William Shakespeare: král Lear (Král Lear) | Lear | Prozatímní divadlo → |
| 1867 | William Shakespeare: Osada (Hamlet, princ dánský) | Klaudius / Král Claudius | |
| 1867 | Heinrich Laube: Der Statthalter von Bengalen (Náměstek bengálský) | Lord William Chatham | |
| 1868 | Emanuel Bozděch: Baron Goertz | Baron Goertz | |
| 1868 | Josef Jiří Kolár: Smrt Žižkova | Jan Žižka z Trocnova | |
| 1868, 1874 | William Shakespeare: Othello | Jago / Iago | |
| 1870 | Victorien Sardou: Patrie! (Vlast) | Hrabě Rysoor | |
| 1870 | František Věnceslav Jeřábek: Služebník svého pána | Šlechtic z Dornenronů | |
| 1871 | Ludwig Anzengruber: Der Pfarrer von Kirchfeld (Farář z Podlesí) | Joza | |
| 1871, 1884 | Josef Jiří Kolár: Pražský žid | Jan Mydlář | |
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l Dr. Frant. Chlapec. Rieger: Slovník naučný, Praha 1863, [1] (v češtině)
- ^ A b C d E F G h Ludmila Kopáčová in: Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha 1988 (v češtině)
- ^ Kalendář historický národa českého, Praha 1940 (v češtině)
- ^ A b Jan Hladký: Úvod do studia anglického jazyka [2] (v češtině)
- ^ Shakespeare v češtině a slovenštině Archivováno 16. července 2006 v Wayback Machine
- ^ Oscar James Campbell, ed., Čtenářská encyklopedie Shakespeara (1966), str. 172