Helena Palaiologina, despotka Srbska - Helena Palaiologina, Despotess of Serbia
| Helena Palaiologina | |
|---|---|
| Despotka Srbska | |
| Držba | 24. prosince 1456 - 20. ledna 1458 |
| narozený | 1431 Despotate of the Morea, Byzantská říše |
| Zemřel | 07.11.1473 (ve věku 42) Leukas |
| Manželka | Lazar Branković, Despota Srbska |
| Problém | Jelena Brankovic Milica Branković Jerina Brankovicová |
| Dům | Palaiologos Branković |
| Otec | Thomas Palaiologos, Despota Morea |
| Matka | Catherine Zaccaria |
| Náboženství | Východní pravoslaví |
Helena Palaiologina (řecký: Ελένη Παλαιολογίνα, srbština: Јелена Палеолог / Jelena Paleolog; 1431 - 7. listopadu 1473) byl a byzantský princezna, která se provdala Srbský despot Lazar Branković, který vládl od roku 1456 až do své smrti v roce 1458. Poté Smederevo spadl na Osmanští Turci dne 20. června 1459 uprchla ze Srbska na řecký ostrov Leukas, kde konvertovala ke katolicismu.
Nesmí být zaměňována s babičkou, Helena Dragaš, srbská princezna, která byla matkou posledních dvou východorímských císařů a která se stala jeptiškou a svatou Pravoslavná církev.
Rodina
Helena se narodila v Despotate of the Morea v roce 1431 nejstarší dcera a dítě Thomas Palaiologos, Despota Morea a Catherine Zaccaria z Achaea.[1] Měla dva mladší bratry, Andreas Palaiologos a Manuel Palaiologos a sestra, Zoe, která by se stala manželkou Ivan III Ruska. Její prarodiče z matčiny strany byli Centurione II Zaccaria a Creusa Tocco. Její bratranec také Helena Palaiologina se stala manželkou královny Kypr.
Manželství a problém
V říjnu 1446 odešla Glarentza Peloponés pro Semendria Srbsko, kde se provdala Lazar Branković, syn Páně Đurađ Branković ten prosinec.[2]> 24. prosince 1456 se Helena stala despotickou Srbskou, když Lazar následoval jeho otce po despotátu. Měli tři přežívající dcery:[3]
- Jelena Branković (po svém manželství si změnila jméno na Maria) (1447–1498), vdaná za krále Stephen Tomašević z Bosny;[4] mohla později vstoupit do harému tureckého generála.
- Milica Branković (zemřel 1464), ženatý Leonardo III Tocco Vládce Epiru, s nímž měla jednoho syna; zemřela při porodu.
- Jerina Branković, manželka Gjon Kastrioti II.
De facto vládce Srbska
Když její manžel zemřel po roce vlády, Mihailo Anđelović byl vybrán, aby vedl radu a stal se de facto vládce Srbska (Voyvoda). Palaiologina spolu se svým švagrem, Stefan Branković, Palaiologina a Branković převzali kontrolu jako společnou de facto vládci Srbska.[5] V březnu 1458, kdy Osmané napadli Smederevo, zajali Anđelović zajatce místní povstalečtí Srbové.[6] Aby si upevnila své postavení, hledala spojence v Kingovi Stephen Thomas z Bosny prostřednictvím sjednaného manželství se svým nejstarším synem, Stephen Tomašević, její nejstarší dcery, Helena-Maria, která se konala dne 1. dubna 1459.[4]
Dne 20. června 1459 zahájili Osmané zásadní útok proti Smederevu a podařilo se jim město obsadit, čímž účinně ukončili despotát v Srbsku. Palaiologina byla nucena odejít a v dubnu 1462 přijela do Ragusy (moderní Dubrovník ), kde zůstala rok. Během této doby zařídila sňatek své dcery Milice. V červnu 1463 se přestěhovala do Korfu, připojila se k její matce a bratrům, kteří se tam uchýlili. Nakonec přišla žít na řecký ostrov Leukas, kde zemřela 7. listopadu 1473 poté, co se stala jeptiškou a přijala jméno Hypomone.[7]
Původ
| Předkové Helena Palaiologina, despotka Srbska | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Viz také
Reference
- ^ Fajn, Jr. 1994, str. 555.
- ^ Nicol 1968, str. 221.
- ^ Nicol 1968, str. 223-225.
- ^ A b Fajn, Jr. 1994, str. 574-575.
- ^ Stavrides 2016, str. 59.
- ^ Stavrides 2016, str. 60.
- ^ Nicol 1968, str. 223.
Zdroje
- Fine, Jr., John V. (1994). Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století po dobytí Osmanem. Sv. I. University of Michigan Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Nicol, Donald M. (1968). „Byzantská rodina Kantakouzenos (Cantacuzenus) cca 1100-1460: genealogická a prosopografická studie“. Dumbarton Oaks Papers. Dumbarton Oaks, správci Harvardské univerzity.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Stavrides, Theoharis (2016). „Od byzantské aristokracie k osmanské vládnoucí elitě: Mahmud Pasha Angelovic a jeho křesťanský kruh, 1458-1474“. V Isom-Verhaaren, Christine; Schull, Kent (eds.). Život v osmanské říši: Impérium a identita, 13. až 20. století. Indiana University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Snaju bira svekrva (v srbštině)
| Královské tituly | ||
|---|---|---|
| Předcházet Irene Kantakouzene | Despotka Srbska 1456–1458 | Uspěl Maria Branković |