Şehzade Ahmed Kemaleddin - Şehzade Ahmed Kemaleddin

Şehzade Ahmed Kemaleddin
KemaLeddin.JPG
narozený16. července 1848
Starý palác Çırağan, Istanbul, Osmanská říše
Zemřel26.dubna 1905(1905-04-26) (ve věku 56)
Palác Beşiktaş, Istanbul, Osmanská říše
Manželka
Sezadil Hanım
​
​
(m. 1876; jeho d. 1905)​
Problém
více...		Münire Sultan
Celé jméno
turečtina: Şehzade Ahmed Kemaleddin
Osmanská turečtina: شهزادہ احمد کمالالدین‎
DůmOsmanský
OtecAbdulmejid I.
MatkaVerdicenan Kadın
NáboženstvíSunnitský islám

Şehzade Ahmed Kemaleddin (Osmanská turečtina: شهزادہ احمد کمالالدین; 16 července 1848-26 dubna 1905) byl Osmanský princ, syn sultána Abdulmejid I. a jeho sedmá manželka Verdicenan Kadın.

Raná léta

Şehzade Ahmed Kemaleddin se narodil 16. července 1848 ve Starém paláci Çırağan. Jeho otec byl sultán Abdulmejid I. a jeho matka byla Verdicenan Kadın,[1] dcera prince Kaytuka Giorgiho Achby a princezny Yelizavety Hanim. Měl úplnou sestru, Münire Sultan, o tři roky starší než on.[2]

Kemaleddin a jeho bratři, knížata Mehmed Reşad (budoucí sultán Mehmed V ), Mehmed Burhaneddin a Ahmed Nureddin byli obřezáni v roce 1856.[3][4] Po Abdulmejidově smrti v roce 1861 se Kemaleddin a jeho matka usadili v Palác Feriye.[2][5]

Kemaleddin jako jeho bratři, sultáne Murad V a Şehzade Ahmed Nureddin nastoupili do zednářské lóže Proodos (v řečtině „Progress“) v roce 1875. Tato lóže byla založena v istanbulské čtvrti Beyoğlu v roce 1867 jako spolupracovník francouzské lóže „Grand Orient“. Rituály lóže byly vedeny v turečtině i řečtině.[6]

Po svém nevlastním bratru Sultanovi Abdul Hamid II nastoupil na trůn v roce 1876, Kemaleddin se stal druhým v řadě na trůn.[7]

Vztah se sultánem Abdulem Hamidem II

Vztahy mezi sultánem Abdul Hamid II a princ Kemaleddin byli kyselí. A tak věřil, že Murad by měl být obnoven na trůn.[8] Říká se, že v dobách, kdy byl Abdul Hamid princem, se kdysi princ Ahmed Kemaleddin dostal do naléhavých finančních potíží. Požádal bohatého Abdula Hamida o finanční prostředky a dokonce poslal cenné předměty jako zajištění půjčky. Ale Abdul Hamid odpověděl: "Nejsem žádný drobný směnárník! Protože chce za peníze něco zastavit, nechte ho vyzkoušet změny peněz v budově kaviáru!" Princ Ahmed Kemaleddin se tím urazil a vztahy mezi nimi byly vždy mrazivé.[9]

V roce 1878 Kemaleddin a jeho sourozenci včetně jeho bratra prince Selima Sulejmana a sester Princezna Fatma, a Princezna Seniha, a Seniha manžel Mahmud Celaleddin Pasha, byli všichni zapojeni do incidentu Ali Suavi s cílem obnovit Murada na trůn.[10]

Osobní život

Kemaleddinova jediná manželka byla Fatma Sezadil Hanım. Byla Abcházce,[11] a narodil se v roce 1856,[1] nebo 1860 palců Kavkaz.[11] Ti dva se vzali 23. dubna 1876 v paláci Dolmabahçe. Byla matkou princezen Atiyetullah Sultan a Münire Sultan. Zemřela 9. února 1943 v Istanbulu.[11]

Kemaleddin vlastnil osmnácté století zámek v Çengelköy v tichých kopcích Bosporu. Abdul Hamid poté koupil toto panství pro prince Mehmeda Vahideddina (budoucnost Mehmed VI ) a na jeho jméno zaevidoval listinu nemovitosti.[12]

Smrt

Ahmed Kemaleddin byl zabit na příkaz svého bratra Abdula Hamida II. Dne 26. dubna 1905[13] v paláci Beşiktaş. Byl pohřben v královském mauzoleu Yahya Efendi, Istanbul.[1] Po svém rozhodnutí z roku 1908 byl posmrtně poctěn za své liberální sklony.[7]

Problém

Şehzade Ahmed Kemaleddin měl dvě dcery:

  • Atiyeullah Sultan (1878 - 1878, pohřben na hřbitově Yahya Efendi);
  • Münire Sultan (Palác Dolmabahçe, 5. dubna 1880 - Nice, Francie, 7. října 1939), pohřben Pěkný, Francie, 10. ledna 1907 se oženil s Mehmedem Salih Pasha a měl problém;

Původ

Reference

  1. ^ A b C Adra, Jamil (2005). Genealogie císařské osmanské rodiny 2005. str.8.
  2. ^ A b Harun Açba (2007). Kadın efendiler: 1839-1924. Profil. str. 34–5. ISBN  978-9-759-96109-1.
  3. ^ Özer, İlbeyi (2005). Avrupa yolunda batılaşma ya da batılılaşma: İstanbul'da sosyal değişimler. Truva Yayınları. str. 29. ISBN  978-9-756-23734-2.
  4. ^ Arslan, Mehmet (2008). Osmanlı saray düğünleri ve сenlikleri: Manzum sûrnâmeler. Sarayburnu Kitaplığı. str. 329. ISBN  978-9-944-90563-3.
  5. ^ Brookes 2010, str. 59.
  6. ^ Brookes 2010, str. 69 n. 44.
  7. ^ A b Brookes 2010, str. 283.
  8. ^ Brookes 2010, str. 59 n. 32.
  9. ^ Brookes 2010, str. 59 n. 31.
  10. ^ Brookes 2010, str. 76 a n. 51, 52.
  11. ^ A b C Woronzow, Salome (20. září 2016). Şehzade Zevceleri. Osmanlı Hanedanı Gelinleri 1850-1923. GRIN Verlag. str. 4. ISBN  978-3-668-30031-6.
  12. ^ Bardakçı, Murat (2017). Neslishah: Poslední osmanská princezna. Oxford University Press. str. 7. ISBN  978-9-774-16837-6.
  13. ^ Kandemir, Feridun; Yıldırım, Tahsin (2006). Tüntüncübaşı Şükrü anlatıyor: Vahdeddin'in syn günleri. Yağmur Yayınları. str. 84. ISBN  978-9-757-74764-2.

Zdroj

  • Brookes, Douglas Scott (2010). Konkubína, princezna a učitel: Hlasy z osmanského harému. University of Texas Press. ISBN  978-0-292-78335-5.

externí odkazy