Falešně příbuzný - False cognate
Falešné příbuzní jsou dvojice slov, která se zdají být příbuzní kvůli podobným zvukům a významu, ale mají různé etymologie; mohou být stejné Jazyk nebo z různých jazyků, dokonce i ve stejné rodině.[1] Například anglické slovo Pes a Mbabaram slovo Pes mají přesně stejný význam a velmi podobné výslovnosti, ale úplnou náhodou. Stejně tak anglicky hodně a španělsky mucho které měly podobné významy prostřednictvím zcela odlišných Protoindoevropský kořeny. To se liší od falešní přátelé, což jsou podobně znějící slova s různým významem, která však mohou ve skutečnosti etymologicky souviset.
I když falešné příbuzní nemají společný kořen, může mezi nimi stále existovat nepřímé spojení (například phono-semantic matching nebo lidová etymologie ).
Jev
Termín „falešný příbuzný“ je někdy zneužíván k označení falešní přátelé, ale tyto dva jevy jsou odlišné.[1][2] Falešní přátelé nastanou, když dvě slova v různých jazycích nebo dialektech vypadají podobně, ale mají různé významy. Zatímco někteří falešní přátelé jsou také falešní příbuzní, mnozí jsou skuteční příbuzní (viz Falešní přátelé § Příčiny ).[2] Například anglicky předstírat a francouzsky prétendre jsou falešní přátelé, ale ne falešní příbuzní, protože mají stejný původ.[3]
Typ „máma a otec“
Základní pojmy příbuzenství mami a tati zahrnují speciální případ falešných příbuzných.[4][5][6][7]
Příklady
Poznámka: Některé etymologie mohou být zjednodušeny, aby se zabránilo příliš dlouhým popisům.
Mezi anglickými slovy
Termín 1 | Etymologie 1 | Termín 2 | Etymologie 2 |
---|---|---|---|
den | OE dæġ << PGmc *dagaz << KOLÁČ *dʰeǵʰ-[8] | deník | latinský diárium << umírá ("den") << Proto-Italic *djēm << PIE * dyḗws ("nebe") [9][10] |
ostrov | OE Island << PGmc *awjōlandą nebo ea + pozemek | ostrůvek | latinský ostrov |
Mezi angličtinou a dalšími jazyky
Anglický termín | Anglická etymologie | Zahraniční termín | Cizí etymologie |
---|---|---|---|
špatný | PGmc *špatný- | Peršan بد, špatný [11][10] | PIE *st (h) - |
ale | OE būtan, sám kontrakce proto-západního germánského be- + ūtan (be out) | Kantonský 不, vyslovováno v Jyutping tak jako bat1 | Literární termín znamená „ne“ nebo „ne“. Původně vyslovováno v Stará čínština jako pɯ, ale kvůli pojmenovacímu tabu byla postava nahrazena 弗, vyslovuje se jako pɯd nebo pɯt, aby se stal negativní částicou. |
Pes | OE docga nebo dogga | Mbabaram Pes ("Pes") [10] | Proto-Pama-Nyungan *gudaga |
den | OE dæġ << PGmc *dagaz << PIE *dʰeǵʰ-[8] | latinský umírá („den“) a potomci [9][10] | Proto-Italic *djēm << PIE * dyḗws ("nebe") [9][10] |
emotikon | emoce + ikona | japonský 絵 文字 emodži [12] | 絵 E („obrázek“) + 文字 moji ("charakter")[12] |
dutý | OE holh << PGmc *holhwo- | Jezero Miwok hóllu [11] | |
hodně | OE myċel << PGmc *mikilaz << PIE *meǵa- („velký, tlustý, skvělý“) | španělština mucho ("hodně") [10] | latinský multus << PIE *ml̥tos („rozpadl“) |
svatý | latinský svatyně << PIE *seh₂k- („posvětit“) prostřednictvím francouzština | Sanskrt sant a potomci [13] | sat („pravda, realita, podstata“) |
svatý | latinský svatyně << PIE *seh₂k- („posvětit“) prostřednictvím francouzština | čínština 聖 | Z Střední Číňan *ɕiᴇŋH (svatý, mudrc, svatý, ušlechtilý nebo odkazující na císaře) |
otvor | Stará angličtina hol | Yucatec Maya hol |
Mezi jinými jazyky
Termín 1 | Etymologie 1 | Termín 2 | Etymologie 2 |
---|---|---|---|
francouzština feu ("oheň") | latinský soustředit se | Němec Feuer ("oheň") | PGmc *pro ~ *zábava-[8][14][10] << PIE *péh₂wr̥ |
Němec haben ("mít") | PG *habjaną << PIE *keh₂p- ("uchopit") | latinský habere („mít“) a potomky[15] | PIE *gʰeh₁bʰ- („chytit, vzít“) |
Inuktitut ᖃᔭᖅ (kajak ) | Proto-Eskymák *qyaq | turečtina kayık[16] | Starý Turkic kayguk << Proto-Turkic kay- („sklouznout, otočit“) |
japonský あ り が と う arigatō ("Děkuji") | あ り が た く arigataku << Stará japonština あ り が た し arigatashi [Citace je zapotřebí ] | portugalština obrigado ("Děkuji")[Citace je zapotřebí ] | Doslova „povinná“ << latinka obligatus |
portugalština pão (chléb) | latinský pānem | čínština 包 (chléb nebo drdol) | Stará čínština *pˤ |
Sanskrt a potomci सत् sat (pravda nebo podstata) | Z Protoindoevropský jazyk *h1-es (být) | Kantonský 實 sat6 v Jyutping (pravda, podstata, pevná látka) | Z Střední Číňan *ʑiɪt̚ a Stará čínština *mə.li [t] jak zkonstruoval William Baxter a Laurent Sagart |
Falešné příbuzní použité při ražení nových slov
Náhodná podobnost mezi falešnými příbuznými může být někdy použita při vytváření nových slov (neologizace ). Například hebrejské slovo דַּל dal („špatný“) (což je falešný příbuzný phono-sémanticky podobného anglického slova nudný) se používá v novém Izraelská hebrejština výraz אין רגע דל en rega dal (doslovně „Neexistuje žádný chudý moment ") jako a phono-semantic matching pro anglický výraz Nikdy nudný okamžik.[17]
Podobně hebrejské slovo דיבוב dibúv („řeč, přimět někoho mluvit“), což je falešný příbuzný (a tedy etymologicky nesouvisející) phono-sémanticky podobného anglického slova dabing, se poté používá v izraelském fono-sémantickém porovnávání pro dabing. Výsledkem je, že v dnešním Izraeli, דיבוב dibúv znamená „dabing“.[18]
Viz také
Reference
- ^ A b Moss (1992), str. ?
- ^ A b Chamizo-Domínguez (2008), str. 166.
- ^ Harper, Douglas. "Předstírat". Online etymologický slovník. Citováno 2015-09-14.
- ^ Jakobson, R. (1962) „Proč‚ mama 'a ‚otec'?“ V Jakobson, R. Selected Writings, roč. I: Fonologická studia, str. 538–545. Haag: Mouton.
- ^ Nichols, J. (1999) „Proč‚ já 'a ‚ty'?“ Historická lingvistika 1999: Vybrané příspěvky ze 14. mezinárodní konference historické lingvistiky, Vancouver, 9. – 13. Srpna 1999, vyd. Laurel J. Brinton, John Benjamins Publishing, 2001, strany 253-276.
- ^ Bancel, P.J. a A.M. de l'Etang. (2008) „The Age of Mama and Papa“ Bengtson J. D. In Horké pronásledování jazyka v pravěku: Eseje ve čtyřech oblastech antropologie. (John Benjamins Publishing, 3. prosince 2008), strany 417-438.
- ^ Bancel, P.J. a A.M. de l'Etang. (2013) „Statečná nová slova“ v Nové pohledy na původ jazyka, vyd. C. Lefebvre, B. Comrie, H. Cohen (John Benjamins Publishing, 15. listopadu 2013), strany 333-377.
- ^ A b C Kroonen, Guus (2013) Etymologický slovník proto-germánský (Leiden Indo-European Etymological Dictionary Series; 11), Leiden, Boston: Brill
- ^ A b C Oxfordský anglický slovník, Druhé vydání.
- ^ A b C d E F G Campbell, Lyle; Mixco, Mauricio J. (2007). Glosář historické lingvistiky. Edinburgh University Press. p. 29. ISBN 978-0-7486-2378-5.
- ^ A b Lyle Campbell, Historická lingvistika: Úvod, 3. vydání, s. 350
- ^ A b Taggart, Caroline (5. listopadu 2015). Nová slova pro staré: Recyklace našeho jazyka pro moderní svět. Knihy Michaela O'Mary. ISBN 9781782434733 - prostřednictvím Knih Google.
Emodži je tvořen Japonci pro obrázek (e) a charakter (moji) takže jeho podobnost s emoce a emotikon je obzvláště šťastná náhoda.
- ^ Schomer, Karine; McLeod, W. H. (1987). The Sants: Studie v oddané tradici Indie. Dillí: Motilal Banarsidass. p. 3. ISBN 978-81-208-0277-3. OCLC 879218858. Citováno 7. listopadu 2018.
Koncepčně i etymologicky se tedy značně liší od falešného příbuzného „světce“, který se často používá k jeho překladu. Jako 'svatý', 'sant' přijal také obecnější eitický význam „dobrého člověka“, jehož život je duchovním a morálním příkladem, a proto je připoután k široké škále guruů, „svatých mužů“ a dalších náboženských učitelů.
- ^ Lyle Campbell, Historická lingvistika: Úvod, 3. vydání, s. 355
- ^ "have - Hledat online slovník etymologie". www.etymonline.com.
- ^ de la Fuente, José Andrés Alonso (2010). „Urban legends: Turkish kayık 'boat' |" Eskimo "Qayaq 'Kayak'" (PDF). Studia Linguistica Universitatis Iagellonicae Cracoviensis. Citováno 2015-03-06.
- ^ Stránka 91 z Zuckermann, Ghil'ad (2003). Jazykový kontakt a lexikální obohacení v izraelské hebrejštině. Palgrave Macmillan. ISBN 9781403917232.
- ^ Stránka 96 z Zuckermann, Ghil'ad (2020). Revivalistics: Od Genesis izraelských k jazykové rekultivace v Austrálii i mimo ni. New York: Oxford University Press. ISBN 9780199812790.
Další čtení
- Rubén Morán (2011), 'Cognate Linguistics', Kindle Edition, Amazon.
- Geoff Parkes a Alan Cornell (1992), „NTC's Dictionary of German False Cognates“, National Textbook Company, NTC Publishing Group.
- Chamizo-Domínguez, Pedro J. (2008), Sémantika a pragmatika falešných přátel, New York / Oxon: Routledge
- Jakobson, Roman (1962), „Why 'mama' and 'papa'?", Vybrané spisy„I: Fonologická studia, Haag: Mouton, s. 538–545
- Moss, Gillian (1992), „Uznání Cognate: Jeho význam ve výuce kurzů čtení ESP pro španělské mluvčí“, Angličtina pro specifické účely, 11 (2): 141–158, doi:10.1016 / s0889-4906 (05) 80005-5