Falešně příbuzný - False cognate

Nesmí být zaměňována s Falešný přítel.

Falešné příbuzní jsou dvojice slov, která se zdají být příbuzní kvůli podobným zvukům a významu, ale mají různé etymologie; mohou být stejné Jazyk nebo z různých jazyků, dokonce i ve stejné rodině.[1] Například anglické slovo Pes a Mbabaram slovo Pes mají přesně stejný význam a velmi podobné výslovnosti, ale úplnou náhodou. Stejně tak anglicky hodně a španělsky mucho které měly podobné významy prostřednictvím zcela odlišných Protoindoevropský kořeny. To se liší od falešní přátelé, což jsou podobně znějící slova s ​​různým významem, která však mohou ve skutečnosti etymologicky souviset.

I když falešné příbuzní nemají společný kořen, může mezi nimi stále existovat nepřímé spojení (například phono-semantic matching nebo lidová etymologie ).

Jev

Termín „falešný příbuzný“ je někdy zneužíván k označení falešní přátelé, ale tyto dva jevy jsou odlišné.[1][2] Falešní přátelé nastanou, když dvě slova v různých jazycích nebo dialektech vypadají podobně, ale mají různé významy. Zatímco někteří falešní přátelé jsou také falešní příbuzní, mnozí jsou skuteční příbuzní (viz Falešní přátelé § Příčiny ).[2] Například anglicky předstírat a francouzsky prétendre jsou falešní přátelé, ale ne falešní příbuzní, protože mají stejný původ.[3]

Typ „máma a otec“

Základní pojmy příbuzenství mami a tati zahrnují speciální případ falešných příbuzných.[4][5][6][7]

Příklady

Poznámka: Některé etymologie mohou být zjednodušeny, aby se zabránilo příliš dlouhým popisům.

Mezi anglickými slovy

Termín 1Etymologie 1Termín 2Etymologie 2
denOE dæġ
<< PGmc *dagaz
<< KOLÁČ *dʰeǵʰ-[8]		deníklatinský diárium << umírá ("den")
<< Proto-Italic *djēm
<< PIE * dyḗws ("nebe") [9][10]
ostrovOE Island
<< PGmc *awjōlandą
nebo ea + pozemek		ostrůveklatinský ostrov

Mezi angličtinou a dalšími jazyky

Anglický termínAnglická etymologieZahraniční termínCizí etymologie
špatnýPGmc *špatný-Peršan بد, špatný [11][10]PIE *st (h) -
aleOE būtan, sám kontrakce proto-západního germánského be- + ūtan (be out)Kantonský 不, vyslovováno v Jyutping tak jako bat1Literární termín znamená „ne“ nebo „ne“. Původně vyslovováno v Stará čínština jako pɯ, ale kvůli pojmenovacímu tabu byla postava nahrazena 弗, vyslovuje se jako pɯd nebo pɯt, aby se stal negativní částicou.
PesOE docga nebo doggaMbabaram Pes ("Pes") [10]Proto-Pama-Nyungan *gudaga
denOE dæġ
<< PGmc *dagaz
<< PIE *dʰeǵʰ-[8]		latinský umírá („den“) a potomci [9][10]Proto-Italic *djēm
<< PIE * dyḗws ("nebe") [9][10]
emotikonemoce + ikonajaponský 絵 文字 emodži [12]絵 E („obrázek“) + 文字 moji ("charakter")[12]
dutýOE holh
<< PGmc *holhwo-		Jezero Miwok hóllu [11]
hodněOE myċel
<< PGmc *mikilaz
<< PIE *meǵa- („velký, tlustý, skvělý“)		španělština mucho ("hodně") [10]latinský multus
<< PIE *ml̥tos („rozpadl“)
svatýlatinský svatyně
<< PIE *seh₂k- („posvětit“) prostřednictvím francouzština		Sanskrt sant a potomci [13]sat („pravda, realita, podstata“)
svatýlatinský svatyně
<< PIE *seh₂k- („posvětit“) prostřednictvím francouzština		čínština 聖Z Střední Číňan *ɕiᴇŋH (svatý, mudrc, svatý, ušlechtilý nebo odkazující na císaře)
otvorStará angličtina holYucatec Maya hol

Mezi jinými jazyky

Termín 1Etymologie 1Termín 2Etymologie 2
francouzština feu ("oheň")latinský soustředit seNěmec Feuer ("oheň")PGmc *pro ~ *zábava-[8][14][10]
<< PIE *péh₂wr̥
Němec haben ("mít")PG *habjaną
<< PIE *keh₂p- ("uchopit")		latinský habere („mít“) a potomky[15]PIE *gʰeh₁bʰ- („chytit, vzít“)
Inuktitut ᖃᔭᖅ (kajak )Proto-Eskymák *qyaqturečtina kayık[16]Starý Turkic kayguk
<< Proto-Turkic kay- („sklouznout, otočit“)
japonský あ り が と う arigatō ("Děkuji")あ り が た く arigataku
<< Stará japonština あ り が た し arigatashi [Citace je zapotřebí ]		portugalština obrigado ("Děkuji")[Citace je zapotřebí ]Doslova „povinná“
<< latinka obligatus
portugalština pão (chléb)latinský pānemčínština 包 (chléb nebo drdol)Stará čínština *pˤ u (zabalit nebo obklopit)
Sanskrt a potomci सत् sat (pravda nebo podstata)Z Protoindoevropský jazyk *h1-es (být)Kantonský 實 sat6 v Jyutping (pravda, podstata, pevná látka)Z Střední Číňan *ʑiɪt̚ a Stará čínština *mə.li [t] jak zkonstruoval William Baxter a Laurent Sagart

Falešné příbuzní použité při ražení nových slov

Náhodná podobnost mezi falešnými příbuznými může být někdy použita při vytváření nových slov (neologizace ). Například hebrejské slovo דַּל dal („špatný“) (což je falešný příbuzný phono-sémanticky podobného anglického slova nudný) se používá v novém Izraelská hebrejština výraz אין רגע דל en rega dal (doslovně „Neexistuje žádný chudý moment ") jako a phono-semantic matching pro anglický výraz Nikdy nudný okamžik.[17]

Podobně hebrejské slovo דיבוב dibúv („řeč, přimět někoho mluvit“), což je falešný příbuzný (a tedy etymologicky nesouvisející) phono-sémanticky podobného anglického slova dabing, se poté používá v izraelském fono-sémantickém porovnávání pro dabing. Výsledkem je, že v dnešním Izraeli, דיבוב dibúv znamená „dabing“.[18]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Moss (1992), str. ?
  2. ^ A b Chamizo-Domínguez (2008), str. 166.
  3. ^ Harper, Douglas. "Předstírat". Online etymologický slovník. Citováno 2015-09-14.
  4. ^ Jakobson, R. (1962) „Proč‚ ​​mama 'a ‚otec'?“ V Jakobson, R. Selected Writings, roč. I: Fonologická studia, str. 538–545. Haag: Mouton.
  5. ^ Nichols, J. (1999) „Proč‚ ​​já 'a ‚ty'?“ Historická lingvistika 1999: Vybrané příspěvky ze 14. mezinárodní konference historické lingvistiky, Vancouver, 9. – 13. Srpna 1999, vyd. Laurel J. Brinton, John Benjamins Publishing, 2001, strany 253-276.
  6. ^ Bancel, P.J. a A.M. de l'Etang. (2008) „The Age of Mama and Papa“ Bengtson J. D. In Horké pronásledování jazyka v pravěku: Eseje ve čtyřech oblastech antropologie. (John Benjamins Publishing, 3. prosince 2008), strany 417-438.
  7. ^ Bancel, P.J. a A.M. de l'Etang. (2013) „Statečná nová slova“ v Nové pohledy na původ jazyka, vyd. C. Lefebvre, B. Comrie, H. Cohen (John Benjamins Publishing, 15. listopadu 2013), strany 333-377.
  8. ^ A b C Kroonen, Guus (2013) Etymologický slovník proto-germánský (Leiden Indo-European Etymological Dictionary Series; 11), Leiden, Boston: Brill
  9. ^ A b C Oxfordský anglický slovník, Druhé vydání.
  10. ^ A b C d E F G Campbell, Lyle; Mixco, Mauricio J. (2007). Glosář historické lingvistiky. Edinburgh University Press. p. 29. ISBN  978-0-7486-2378-5.
  11. ^ A b Lyle Campbell, Historická lingvistika: Úvod, 3. vydání, s. 350
  12. ^ A b Taggart, Caroline (5. listopadu 2015). Nová slova pro staré: Recyklace našeho jazyka pro moderní svět. Knihy Michaela O'Mary. ISBN  9781782434733 - prostřednictvím Knih Google. Emodži je tvořen Japonci pro obrázek (e) a charakter (moji) takže jeho podobnost s emoce a emotikon je obzvláště šťastná náhoda.
  13. ^ Schomer, Karine; McLeod, W. H. (1987). The Sants: Studie v oddané tradici Indie. Dillí: Motilal Banarsidass. p. 3. ISBN  978-81-208-0277-3. OCLC  879218858. Citováno 7. listopadu 2018. Koncepčně i etymologicky se tedy značně liší od falešného příbuzného „světce“, který se často používá k jeho překladu. Jako 'svatý', 'sant' přijal také obecnější eitický význam „dobrého člověka“, jehož život je duchovním a morálním příkladem, a proto je připoután k široké škále guruů, „svatých mužů“ a dalších náboženských učitelů.
  14. ^ Lyle Campbell, Historická lingvistika: Úvod, 3. vydání, s. 355
  15. ^ "have - Hledat online slovník etymologie". www.etymonline.com.
  16. ^ de la Fuente, José Andrés Alonso (2010). „Urban legends: Turkish kayık 'boat' |" Eskimo "Qayaq 'Kayak'" (PDF). Studia Linguistica Universitatis Iagellonicae Cracoviensis. Citováno 2015-03-06.
  17. ^ Stránka 91 z Zuckermann, Ghil'ad (2003). Jazykový kontakt a lexikální obohacení v izraelské hebrejštině. Palgrave Macmillan. ISBN  9781403917232.
  18. ^ Stránka 96 z Zuckermann, Ghil'ad (2020). Revivalistics: Od Genesis izraelských k jazykové rekultivace v Austrálii i mimo ni. New York: Oxford University Press. ISBN  9780199812790.

Další čtení

  • Rubén Morán (2011), 'Cognate Linguistics', Kindle Edition, Amazon.
  • Geoff Parkes a Alan Cornell (1992), „NTC's Dictionary of German False Cognates“, National Textbook Company, NTC Publishing Group.
  • Chamizo-Domínguez, Pedro J. (2008), Sémantika a pragmatika falešných přátel, New York / Oxon: Routledge
  • Jakobson, Roman (1962), „Why 'mama' and 'papa'?", Vybrané spisy„I: Fonologická studia, Haag: Mouton, s. 538–545
  • Moss, Gillian (1992), „Uznání Cognate: Jeho význam ve výuce kurzů čtení ESP pro španělské mluvčí“, Angličtina pro specifické účely, 11 (2): 141–158, doi:10.1016 / s0889-4906 (05) 80005-5

externí odkazy