Zahraniční vztahy Tuniska - Foreign relations of Tunisia - Wikipedia
tento článek potřebuje další citace pro ověření.Květen 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Tento článek je součástí série o politika a vláda Tunisko |
---|
Členský stát Ligy arabských států |
Výkonný |
Justiční |
Portál pro Afriku Portál politiky |
Bývalý prezident Zine El Abidine Ben Ali udržuje Tunisko Dlouhodobá politika hledání dobrých vztahů se Západem a aktivní role v Arab a Afričan regionální orgány. Prezident Habib Bourguiba zaujal nezarovnaný postoj, ale zdůraznil blízké vztahy s Evropa a Spojené státy.
Dvoustranné vztahy
Afrika
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
Alžírsko | Vidět Vztahy Alžírsko - Tunisko Tunisko a Alžírsko v roce 1993 vyřešil dlouhodobý spor o hranice a spolupracoval při stavbě Trans-středomořský plynovod na zemní plyn přes Tunisko, které spojuje Alžírsko s Itálie. V roce 2003 vznikly Tunisko a Alžírsko Numhyd, ropná společnost na rozvoj ropných zdrojů. Je ve společném vlastnictví (každých 50%) vládních korporací, Alžírska Sonatrach a Tunisko Entreprise Tunisienne d'Activités Pétrolières (ETAP). Nedávno Tunisko podepsalo dohodu s Alžírskem s cílem přesněji vymezit námořní hranici mezi oběma zeměmi. | |
Komory | Obě země navázaly diplomatické vztahy.[1] | |
Egypt | V padesátých letech prezident Tuniska Habib Bourguiba kritizoval z pragmatických důvodů tento typ Arabský nacionalismus poté povýšen Gamal Abdel Nasser z Egypt, což byla v té době v arabsky mluvících zemích velmi populární ideologie. Jejich neshody se týkaly také politiky Ligy arabských států. Bourguiba a Nassar nakonec přišli najít nějakou společnou řeč.[2] Přestože pod Nasserem byly zlomeny vazby a znovu pod Anwar Sadat „Celkově zůstaly vztahy mezi Egyptem a Tuniskem oboustranně výhodné. Po Tuniská revoluce v roce 2011 byly tuniské a egyptské vztahy velmi dobré, zejména po Volby 2011 v Tunisku, kde vyhrál Ennahda Movement Islámsky orientované volby, stejně jako muslimské bratrství volby v Egyptě zvítězily a také konvergence mezi oběma prezidenty Moncef Marzouki a Mohamed Morsi. Ale protože 2013 egyptský státní převrat, vztahy byly čím dál napjatější a mezi nimi a považovaly Tunisko za to, že to, co se děje v Egyptě, je vojenský puč krvavý a protestoval proti němu Spojené národy, což vedlo k diplomatické krizi ve vztazích přerušených nepřímým způsobem a na všech úrovních chybí oficiální návštěvy. Po Volby v Tunisku v roce 2014 a výhra Nidaa Tounes sekulární hnutí, lepší vztahy a výměny návštěv mezi úředníky a ministry.
| |
Pobřeží slonoviny |
| |
Libye | Vidět Vztahy mezi Libyí a Tuniskem Vztahy Tuniska s Libye byly nevyzpytatelné, protože Tunisko zrušilo krátkou dohodu o vytvoření unie v roce 1974. Diplomatické vztahy byly přerušeny v roce 1976, obnoveny v roce 1977 a znovu se zhoršily v roce 1980, kdy se libyjští vyškolení rebelové pokusili zmocnit města Gafsa. V roce 1982 Mezinárodní soudní dvůr rozhodl v Libyi ve prospěch rozdělení kontinentálního šelfu bohatého na ropu, který sdílí s Tuniskem. Libye vyhoštění tuniských pracovníků z roku 1985 a vojenské hrozby vedly Tunisko k přerušení vztahů. V roce 1987 se vztahy znovu normalizovaly Spojené národy sankce uvalené na bombové útoky na letecké společnosti, Tunisko bylo pečlivé, aby udržovalo pozitivní vztahy se svým sousedem. Tunisko podpořilo zrušení sankcí OSN proti Libyi v roce 2003 a Libye se opět stává významným obchodním partnerem. V současné době má Tunisko námořní spor s Libyí. | |
Mali |
| |
Mauretánie |
| |
Maroko | Mezi Tuniskem a Marokem se zvyšuje obchod. V roce 2008 byla mezi oběma zeměmi zahájena přímá námořní doprava, která doplnila železniční spojení, která zůstala nejistá. Burzy cenných papírů v Tunisu a Casablance také letos začaly společně vypisovat akcie společnosti Maghriban, tento první případ zahrnující IPO.[3]
| |
Namibie | 1990 | Obě země navázaly diplomatické vztahy v roce 1990.
|
Nigérie |
| |
Senegal |
| |
Jižní Afrika |
| |
Súdán |
|
Amerika
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
Argentina |
| |
Belize | Obě země přijaly řadu dvoustranných dohod.[4] | |
Brazílie | 1956 |
|
Kanada | ||
Kuba |
| |
Mexiko | 16. listopadu 1961 | Vidět Vztahy mezi Mexikem a Tuniskem |
Nikaragua | 2. července 2019 | |
Spojené státy | Vidět Vztahy Tunisko – USA Státy mají s Tuniskem velmi dobré vztahy, které se datují před více než 200 lety. Spojené státy udržují oficiální zastoupení v Tunisu téměř nepřetržitě od roku 1795 a smlouva o americkém přátelství s Tuniskem byla podepsána v roce 1799. Obě vlády nejsou spojeny bezpečnostními smlouvami, ale vztahy jsou od získání nezávislosti Tuniska těsné. V obou případech se však vztahy opět rychle zahřály, což odráželo silné dvoustranné vazby. USA a Tunisko mají aktivní harmonogram společných vojenských cvičení. Americká bezpečnostní pomoc historicky hrála důležitou roli při upevňování vztahů. Americko-tuniská smíšená vojenská komise se každoročně schází, aby projednala vojenskou spolupráci, tuniský program modernizace obrany a další bezpečnostní záležitosti. Od roku 2015 jsou Tunisko a USA partnery v rámci EU Hlavní partnerství mimo NATO dohoda.
|
Asie
Tunisko je již dlouho hlasem moderování a realismu v střední východ. Tunisko sloužilo jako ředitelství arabská liga od roku 1979 do roku 1990 a hostil Organizace pro osvobození Palestiny Sídlo (OOP) v letech 1982 až 1993, kdy se výkonný výbor OOP přestěhoval do Jericha a Palestinská samospráva byla založena po podpisu Osloské dohody. Politické oddělení OOP zůstává nadále Tunis.
Tunisko trvale hrálo při jednáních o komplexním míru na Středním východě umírněnou roli. V roce 1993 bylo Tunisko první arabskou zemí, která přijala oficiální izraelskou delegaci v rámci mírového procesu na Blízkém východě, a až do vypuknutí krize v roce 2000 udržovala sekci zájmů. Intifáda. Izraelští občané tuniského původu mohou cestovat do Tuniska na základě svých izraelských pasů.
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
Arménie | 15. července 2002 |
|
Čína | ||
Indie | Vidět Vztahy Indie a Tuniska
| |
Írán | Vidět Vztahy mezi Íránem a Tuniskem V květnu 2005 podepsalo Tunisko smlouvu s Írán dohoda o spolupráci v letecké, námořní a silniční dopravě. Bylo podepsáno při návštěvě tuniského ministra Abderrahim Zouari do Íránu.[9]
| |
Izrael | Vidět Vztahy mezi Izraelem a Tuniskem | |
Japonsko | Tunisko a Japonsko mají vízovou dohodu, Tunisané cestující do Japonska a Japonci cestující do Tuniska vízum nepotřebují, pokud jejich pobyt nepřesáhne 3 měsíce. Japonsko také podporuje Tunisko pomocí darů na vybavení a peníze. Obě země měly přátelské vztahy od získání nezávislosti Tuniska v roce 1956. Od roku 2015 jsou Tunisko a Japonsko spojenci v rámci Hlavní spojenec mimo NATO dohoda.
| |
Libanon | Tunisko a Libanon sdílejí historické a civilizační vazby. V červnu 2010 předsedal tuniskému libanonskému pracovnímu zasedání tuniský předseda vlády Mohamed Ghannouchi a jeho libanonský protějšek Saad Hariri. Obě země chtějí energeticky podpořit proces Evropsko-středomořské partnerství. Tunisko navíc znovu potvrdilo svou podporu Libanonu.[10]
| |
Pákistán | Vidět Vztahy Pákistán - Tunisko
| |
Katar | Vidět Vztahy Katar - Tunisko Katar patří mezi největší arabské investory v Tunisku.[11] Vztahy mezi Katarem a Tuniskem se mezi lety 2011 a 2013, kdy došlo k výraznému zlepšení, výrazně zlepšily Ennahda Movement - přidružený kandidát Hamadi Jebali byl prohlášen předsedou vlády Tuniska v Volby ústavního shromáždění Tuniska v roce 2011. Spolupráce ve všech oblastech začala postupně získávat trakci; například obě vlády podepsaly v roce 2012 deset dvoustranných dohod.[12] Jedna z dohod zahrnovala: Katarské ozbrojené síly získává tuniský vojenský personál do svých řad.[13]
| |
Saudská arábie | Vidět Vztahy Saúdská Arábie - Tunisko V červenci 2010 podepsal ministr financí Ridha Chalghoum a jeho saúdský protějšek Ibrahim Bin Abdulaziz Al-Assaf v Tunisku dohodu o zamezení dvojího zdanění mezi Tuniskem a Saúdskou Arábií. Oba ministři uvedli, že tato úmluva jistě pomůže podpořit obchodní výměnu mezi Tuniskem a Saúdskou Arábií, podnítí investice a zvýhodní výměnu odborných znalostí mezi oběma zeměmi. Zejména podpoří tunisko-saúdskoarabskou investiční a rozvojovou banku „STUSID Bank“ při rozvoji finanční spolupráce a příspěvku Saúdského fondu pro rozvoj (SFD) na podporu procesu rozvoje v Tunisku. Ministr zdůraznil význam využití odborných znalostí obou zemí v daňové a celní oblasti a vypracoval společný akční plán k posílení spolupráce.[14] | |
Jižní Korea | Březen 1969 |
|
Sýrie | V květnu 2010 se v Tunisu sešlo jedenácté zasedání vysokého tuniského syrského vysokého výboru. Obě země si vyměňují zkušenosti a informace o takových otázkách, jako je bydlení, námořní doprava a cestovní ruch.[15]
| |
krocan | 1956[16] | Vidět Vztahy mezi Tuniskem a Tureckem |
Spojené arabské emiráty |
|
Evropa
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
Albánie | Obě země mají řadu dvoustranných dohod.[19][20] Obě země jsou řádnými členy EU Unie pro Středomoří. | |
Bulharsko | 1956 |
|
Chorvatsko | 1993-01-30 |
|
Kypr | 1999 |
|
Dánsko |
| |
Finsko | 1956-06-08 |
|
Francie | Vidět Vztahy mezi Francií a Tuniskem Tunisko a Francie si zachovávají zvláštní vztah díky své historii, zeměpisné poloze a ekonomickým vztahům. Ve Francii existuje značný tuniský diaspora a Francouzský jazyk je v Tunisku široce používán. Obchodní a vládní spojení jsou rozsáhlá a vzájemně se udržují. V pořadí podle zemí dostává Francie největší množství tuniských vývozů a Francie je také jedničkou v oblasti tuniských dovozů. V posledních letech mnoho francouzských společností přesunulo výrobu do Tuniska. | |
Německo |
| |
Řecko | Vidět Vztahy Řecko - Tunisko
| |
Itálie | Vidět Vztahy Itálie - Tunisko | |
Malta |
| |
Polsko |
| |
Rumunsko | 1963 |
|
Rusko | 1956 | Vidět Vztahy Rusko – Tunisko
|
Srbsko |
| |
Španělsko | Vidět Vztahy Španělsko – Tunisko
| |
Švédsko | Vidět Vztahy Švédsko – Tunisko
| |
Spojené království |
|
Oceánie
Země | Začaly formální vztahy | Poznámky |
---|---|---|
Austrálie | ||
Vanuatu | 1. listopadu 1988 | Obě země navázaly diplomatické vztahy 1. listopadu 1988.[24] |
Zahraniční velvyslanci
- Farid Abboud, Libanonský velvyslanec v Tunisku (2007–2013)
- Jake Walles, americký velvyslanec v Tunisku (2012–2016) Předchůdce Daniel Rubinstein[25]
Poznámky pod čarou
- ^ [1]
- ^ Jacques Baulin, Arabská role v Africe (Penguin 1962) v 118-128.
- ^ „Přímá námořní doprava začíná mezi Tuniskem a Marokem“ www.magharebia.com - 4. dubna 2008.
- ^ [2]
- ^ Ambasáda Mexika v Alžírsku
- ^ Velvyslanectví Tuniska ve Spojených státech
- ^ https://www.tn8.tv/politica/479330-nicaragua-estrecha-relaciones-diplomaticas-tunez/
- ^ http://www.informepastran.com/index.php/2019/07/03/nicaragua-establece-relaciones-con-tunez/
- ^ "Írán, Tunisko podepisují dohodu o přepravní spolupráci," Lidový den online, 16. května 2005.
- ^ „Delagace v Tunisku a Libanonu pořádají pracovní zasedání“ www.tunisiaonlinenews.com - 26. června 2010.
- ^ Youssef Cherif (7. září 2017). „Každý se staví na stranu katarské krize. Zde jsou důvody, proč tyto čtyři severoafrické státy nejsou.“. The Washington Post. Citováno 8. září 2017.
- ^ Youssef Cherif (17. ledna 2017). „Tuniské rozvíjející se vztahy v Perském zálivu“. Carnegie Endowment for International Peace. Citováno 8. září 2017.
- ^ „Katarská armáda zařadí jednotky tuniské armády“. Síť Voltaire. 1. prosince 2012. Citováno 8. září 2017.
- ^ „Tunisko-Saúdská Arábie: podepsána dohoda o zamezení dvojího zdanění“ www.zawya.com - 8. července 2010.
- ^ „Tunisko-Sýrie posilují dvoustrannou spolupráci“ www.tunisiaonlinenews.com - 14. května 2010.
- ^ „Vztahy mezi Tureckem a Tuniskem“.
- ^ „Türkiye Cumhuriyeti T.C. Tunus Büyükelçiliği“.
- ^ „Hospodářské a obchodní vztahy mezi Tureckem a Tuniskem“.
- ^ [3]
- ^ [4]
- ^ Bulharské velvyslanectví v Tunisu
- ^ „Dánské velvyslanectví v Alžíru, také akreditované v Tunisku (pouze v dánštině a francouzštině)“. Archivovány od originál dne 2010-04-20. Citováno 2010-08-15.
- ^ „Rumunské velvyslanectví v Tunisu (pouze ve francouzštině a rumunštině)“. Archivovány od originál dne 19. 9. 2009. Citováno 2009-07-20.
- ^ [5]
- ^ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2007.html#ts