Československá nová vlna - Czechoslovak New Wave

Československá nová vlna
Hasičský ples - Hoří, má panenko 1967.jpg
Polský plakát Hasičský ples podle Miloš Forman
Aktivní roky1960
ZeměČeskoslovensko
Hlavní postavyMiloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jan Němec, Jaromil Jireš, Vojtěch Jasný
VlivyDevětsil, politická liberalizace Československa vedoucí k Pražské jaro

The Československá nová vlna (taky Česká nová vlna) je termín používaný pro československé tvůrce, kteří začali natáčet v 60. letech. Běžně zahrnutí ředitelé jsou Miloš Forman, Věra Chytilová, Ivan Passer, Pavel Juráček, Jiří Menzel, Jan Němec, Jaromil Jireš, Vojtěch Jasný, Evald Schorm, Hynek Bočan, Juraj Herz, Juraj Jakubisko, Štefan Uher a další. Hnutí bylo někdy nazýváno Československý filmový zázrak.

Přehled

Filmy se dotýkaly témat, která pro dřívější filmaře v EU komunistický zemím se jen zřídka podařilo vyhnout se námitkám cenzora, jako byli zavádějící mladíci československé společnosti Miloš Forman je Černý Peter (1963) a Miluje blondýnku (1965), nebo ti, kteří byli chyceni v surrealistickém smršti Věra Chytilová je Sedmikrásky (1966) a Jaromil Jireš ' Valerie a její týden divů (1970). Filmy často vyjadřovaly temný a absurdní humor v opozici vůči sociálně realistickým filmům padesátých let.

Československá nová vlna se lišila od Francouzská nová vlna v tom, že obvykle obsahoval silnější příběhy, a protože tito režiséři byli dětmi znárodněného filmového průmyslu, měli lepší přístup ke studiím a státnímu financování. Udělali také více úprav, včetně Jaromil Jireš je přizpůsobování z Milan Kundera román Vtip (1969). Na čtvrtém kongresu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 Milan Kundera sám popsal tuto vlnu národního filmu jako důležitou součást dějin československé literatury.[1] Forman Hasičský ples (1967), další významný film té doby, zůstává a kultovní film více než čtyři desetiletí po jeho vydání.

Český film

Většina filmů natočených během Nové vlny byla oproti tomu v českém jazyce Slovák. Mnoho režisérů pocházelo z prestižní společnosti FAMU, který se nachází v Praze, zatímco je ve vlastnictví státu Barrandov Studios byly umístěny jen na okraji Prahy. Včetně několika významných českých režisérů Miloš Forman, který režíroval Hasičský ples, Černý Peter, a Miluje blondýnku během této doby, Věra Chytilová který je nejlépe známý pro svůj film Sedmikrásky, [2] a Jiří Menzel, jehož film Ostře sledované vlaky (Ostře sledované vlaky 1966) vyhrál akademická cena za nejlepší cizojazyčný film. [3][4]

Slovenský film

Obchod na hlavní ulici (1965) vyhrál akademická cena za nejlepší cizojazyčný film v roce 1966. [5][6] Ačkoli to není považováno za součást Nové vlny, protože to bylo v režii Ján Kadár a Elmar Klos, kteří byli o generaci starší, a samotný film je docela tradiční. Juraj Jakubisko, Štefan Uher nebo Dušan Hanák byli slovenští filmaři, kteří byli součástí Nové vlny.

Klíčová díla

Viz také

Reference

  1. ^ Cook, David (1996). Historie narativního filmu. str. 706.
  2. ^ „DVD týdne:„ Sedmikrásky"". Newyorčan.
  3. ^ Film „Ostře sledované vlaky“ vyhrál cizojazyčný film: Oscary z roku 1968
  4. ^ 1968 | Oscars.org
  5. ^ Film „Obchod na hlavní ulici“ vyhrál cizojazyčný film: Oscary z roku 1966
  6. ^ 1966 | Oscars.org
  7. ^ Jasmine Pogue, "Štefan Uher: Slnko v síti 1963."
  8. ^ Alex Golden, "Štefan Uher: Slnko v síti 1963."
  9. ^ "Eclipse Series 32: Perly české nové vlny". Sbírka kritérií.
  10. ^ „10 základních filmů z české nové vlny“. Chuť kina.

Bibliografie

  • Hames, Peter (1985). „Československá nová vlna. Wallflower Press. ISBN  978-1904764427.
  • Škvorecký, Josef (1971). All the Bright Young Man and Women: a Personal History of the Czech Cinema. Peter Martin Doc. ISBN  9780887781100.
  • Owen, Jonathan (2011). Avantgarda k nové vlně: Československý film, surrealismus a šedesátá léta. Berghahn. ISBN  978-0857459015.

externí odkazy