Juraj Herz - Juraj Herz - Wikipedia

Juraj Herz
Juraj Herz KVIFF.jpg
narozený(1934-09-04)4. září 1934
Kežmarok, Československo (Nyní Kežmarok, Slovensko )
Zemřel8. dubna 2018(2018-04-08) (ve věku 83)
Praha,[1] Česká republika
obsazeníFilmový režisér
Scénárista
Herec
Aktivní roky1961–2018

Juraj Herz (4. září 1934 - 8. dubna 2018) byl slovenský filmový režisér, herec a scénograf, spojený s Československá nová vlna hnutí šedesátých let.[2][3] On je nejlépe známý pro jeho hororovou / černou komedii z roku 1968 Spalovač mrtvol, často uváděný jako jeden z nejlepších československých filmů všech dob,[2][4] ačkoli mnoho z jeho dalších filmů dosáhlo kultovního statusu.[5] Režíroval pro film i televizi a ve druhé funkci režíroval epizody francouzsko-českého televizního seriálu George Simenon je Maigret romány.

raný život a vzdělávání

Herz se narodil v roce 1934 v Kežmarok, na současném Slovensku, židovským rodičům.[4] Byl Přežil holocaust,[4] uvězněn v Koncentrační tábor Ravensbrück během jeho dětství.[2] Zhruba 60 členů jeho rodiny zahynulo během holocaustu, ale všichni jeho nejbližší členové rodiny přežili.[6] Po absolvování střední školy v Bratislava, studoval fotografii na městské vysoké škole uměleckoprůmyslové, poté studoval režii a loutkářství na Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (DAMU) vedle Jan Švankmajer.[3][7] Zůstal v Praze poté, co dokončil studium, aby pracoval v Divadlo Semafor a Barrandov Studios.[5]

Filmová kariéra

Herz byl samouk jako filmový režisér.[3] Jeho první zkušenost s prací na filmech byla jako ředitelka druhé jednotky Zbyněk Brynych (Transport z ráje; 1962) a Ján Kadár (Obchod na hlavní ulici; 1965).[3] Protože navštěvoval spíše DAMU než její sesterskou filmovou školu, FAMU Herz zpočátku nebyl součástí hlavní skupiny ředitelů, kteří by tvořili Československá nová vlna.[3] Jeho krátký film z roku 1965 Nevyžádaný obchod byl vyloučen z antologie manifestu skupiny Perly hlubin (1966) kvůli době provozu.[3]

Herz udělal průlom svým filmem z roku 1969, Spalovač mrtvol,[5] podle románu od Ladislav Fuks, v hlavní roli český herec Rudolf Hrušínský jako manažer dementního krematoria, který spolupracoval s nacisty během druhé světové války.[2] Film byl vybrán jako československý záznam pro Nejlepší cizojazyčný film na 42. ročník udílení Oscarů, ale nebyl přijat jako kandidát.[8] V roce 1972 vyhrál Festival de Cine de Sitges Cena za nejlepší film i ceny pro Hrušínského a kameramana Stanislav Milota. Okamžitě zakázán komunistickými cenzory po premiéře,[3] Spalovač mrtvol byl v Československu znovu viděn až po Sametová revoluce v roce 1989,[2] ale dosáhl širokého mezinárodního uznání a kultovního postavení.[3][2][9] To bylo re-povolený v roce 2017.[5] Film kombinoval horor a černou komedii,[7] a je často uváděn jako jeden z nejlepších filmů v Československu.[4][2]

Následující rok viděl Sladké hry loňského léta, expresionistická adaptace Guy de Maupassant.[3]

Herz byl nejlépe známý pro jeho práci v žánru hororu; byl jedním z mála československých filmových režisérů, kteří během komunistického období pracovali na hororech.[3] Mezi jeho další hororové práce patřilo vražedné drama z roku 1972 Morgiana a gotická reinterpretace pohádky Kráska a zvíře (čeština: Panna a Netvor) v roce 1978.[2] Herzovo drama z roku 1971 Olejové lampy (čeština: Petrolejové Lampy) soutěžil o Palme D'Or v roce 1972 Filmový festival v Cannes.[4][5][10] Herzův film z roku 1976 Den pro mou lásku, drama o smrti dítěte,[3] byl zadán do 27. mezinárodní filmový festival v Berlíně.[4]

Herz měl v úmyslu provést adaptaci Alfred Jarry absurdní erotický román Supermale ale byl vládou přinucen jej odložit.[11]

Jeho film z roku 1982 Ferat upír (čeština: Upír z Feratu), horor o vražedném feratském sportovním autě poháněném lidskou krví Jiří Menzel a budoucí první dáma Dagmar Havlová.[2] V roce 1986 Herz propuštěn Noc mě předběhla, tragické drama o jeho zážitcích v koncentračním táboře.[3]

Herz emigroval do Německa v roce 1987.[5] Jeho poslední hlavní filmy byly paranormální thriller Tma (čeština: T.M.A.; 2009),[2] a Habermann (2010),[5] válečné drama o vyhnání Němců z Československa po druhé světové válce.[2]

Styl

Herz se velmi zajímal o žánrové filmy,[je zapotřebí objasnění ] zvláště hrůza. Velmi se zajímal o temné, morbidní prvky a témata a také o erotické snímky, které mu žánrové filmy umožnily začlenit.[6] Herz ve svých filmech také často používal psychologické horory a politicky disidentské prvky. Řekl, že černý humor je forma výrazu a že i vážným filmům je třeba se smát.[12]

Smrt

Herz zemřel v Praze dne 8. dubna 2018 ve věku 83.[4] Jeho smrt oznámil na Facebooku slovenský herec Andrej Hryc, dlouholetý Herzův spolupracovník.[2]

Vybraná filmografie

Reference

  1. ^ "Zomrel režisér a herec Juraj Herz". aktuality.sk (ve slovenštině). 9. dubna 2018.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p „Režisér Juraj Herz („ Kremátor “) zemřel ve věku 83 let. Pražský reportér. 9. dubna 2018. Citováno 27. července 2018.
  3. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q Ellinger, Kat (20. června 2018). „Nekrolog Juraje Herze: vlna československého hororu pro jednoho muže“. Zrak a zvuk. Britský filmový institut.
  4. ^ A b C d E F G h „Juraj Herz zemřel ve věku 83 let“. Český deník. 9. dubna 2018. Citováno 27. července 2018.
  5. ^ A b C d E F G h i j "Filmař Juraj Herz zemřel". Slovenský divák. 9. dubna 2018. Citováno 27. července 2018.
  6. ^ A b „Madness and the Macabre“. Kritérium Channel.
  7. ^ A b „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 10.04.2018. Citováno 2018-04-10.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  8. ^ Knihovna Margaret Herrickové, Akademie filmových umění a věd
  9. ^ Reimer, Robert Charles; Reimer, Carol J. (1. ledna 2012). Historický slovník kina holocaustu. Strašák Press. ISBN  9780810867567 - prostřednictvím Knih Google.
  10. ^ „Festival de Cannes: Olejové lampy“. festival-cannes.com. Citováno 14. dubna 2009.
  11. ^ Owen, Jonathane. „Kremátor:“ Nikdo nebude trpět"". Sbírka kritérií.
  12. ^ "Kinoeye | Česká hrůza: rozhovor s Jurajem Herzem". www.kinoeye.org.

externí odkazy