Klasický čínský lexikon - Classical Chinese lexicon - Wikipedia

Klasický čínský lexikon je Lexikon z Klasická čínština, a jazykový registr označeno slovní zásobou, která se výrazně liší od lexikonu moderní lidová čínština nebo Baihua.

Pokud jde o stručnost a kompaktnost, klasická čínština zřídka používá slova složená ze dvou čínských znaků; téměř všechna slova jsou jednoho slabika pouze. To je v přímém kontrastu s moderními čínskými dialekty, ve kterých jsou dvouslabičná slova extrémně běžná. Tento fenomén existuje zčásti proto, že víceslabičná slova se v čínštině vyvinula, aby rozeznala homofony, které jsou výsledkem zvukových změn. To je podobné jevům v angličtině jako pero-špendlík fúze mnoha dialektů na americkém jihu: protože slova „špendlík“ a „pero“ zní v podobných dialektech angličtiny podobně, může docházet k určité míře zmatku, pokud nepřidáte kvalifikátory jako „inkoustové pero“ a „připínáček“. Podobně Číňané získali mnoho víceslabičných slov, aby rozeznali jednoslabičná slova, která v dřívějších formách čínštiny zněla odlišně, ale v pozdějších obdobích byla stejná v té či oné oblasti. Protože klasická čínština je založena na literárních příkladech starověké čínské literatury, nemá téměř žádné ze dvou slabikových slov přítomných v moderní odrůdy čínštiny.

Klasická čínština má víc zájmena ve srovnání s moderní lidovou řečí. Zejména vzhledem k tomu, že mandarínština má jeden obecný znak pro označení zájmena první osoby („já“ / „já“), literární čínština má několik, z nichž mnohé se používají jako součást čestný jazyk (viz Čínské honorifics ) a některé z nich mají různá gramatická použití (kolektivní osoba, přivlastňovací osoba atd.).[Citace je zapotřebí ]

v syntax „Klasická čínská slova nejsou restriktivně rozdělena na části řeči: podstatná jména používaná jako slovesa, přídavná jména používaná jako podstatná jména atd. Tady není žádný spona v klasické čínštině; „是“ (pchin-jin : shì) je spona v moderní čínštině, ale ve staré čínštině byla původně blízká demonstrativní („toto“), jehož moderní čínský ekvivalent je „這“ (pchin-jin : zhè).

Kromě gramatických a slovních rozdílů lze klasickou čínštinu odlišit literárními a kulturními rozdíly: snahou o zachování rovnoběžnost a rytmus, dokonce i v prózách, a rozsáhlé využívání literárních a kulturních narážek, čímž také přispívá ke stručnosti.

Klasický čínský slovosled je často opačným směrem než mandarínština; například Mandarin 饒恕 (pchin-jin : ráoshù„odpustit“) je klasický 恕 饒 (pchin-jin : shùráo).[1]

Mnoho konečných částic (čínština : 歇 語 字; pchin-jin : xiēyǔzì; Wade – Giles : hsieh1- ano3-tzu4) a[2] tázací částice se nacházejí v literární čínštině.[3]

Funkční slova


PoužíváníPříkladPřeklad
而

1. Používá se jako spojení, což odpovídá „také“ 「又」, „a„ 「而且」, “ale„ 「卻」, “pokud„ 「如果」, a “následované„ 「接著」學 而 時 習 之 ， 不 亦 悅 乎。 (Z Analects podle Konfucius a jeho učedníci)
Učit se a často cvičit (co jste se naučili), není to potěšení?
2. Používá se jako zájmeno, které odpovídá „vašemu“ 「你 的」
3. Alternativa pro „může“ 「能」
何

1. Používá se jako zájmena, často za modálními částicemi 「哉」 、 「也」 

2. Používá se jako „Proč“ 「為什麼」, „kde“ 「哪裡」, „co“ 「什麼」
3. Použito jako příslovce nebo použité v první větě před slovesem lze tuto otázku přeložit jako „jak“ 「怎麼」
乎

1. Používá se jako předložka, která je ekvivalentní se slovem 「於」 

2. Modální částice k vyjádření pochybností, chvály, překvapení nebo k zvýraznění slova vpředu
3. Vyjádřit otázku, pokud je umístěna na konci fráze人 不知 而不 慍 ， 不 亦 君子 乎。Jiní vám nerozumí, ale ty se nehněváš, není to známka gentlemana?
乃

1. Používá se jako předložka, která je ekvivalentní se slovem 「於」 

2. Modální částice k vyjádření pochybností, chvály, překvapení nebo k zvýraznění slova vpředu
3. Vyjádřit otázku, když je umístěna na konci fráze
爾

1. Jako „tehdy“, „skutečně“, „přeci jen“ nebo „konkrétně“ 乃 懼 ， 復 造 善 脈 者 診 之。(Z Kapitola 23 ve svazku 2 z Pu Songling je 聊齋志異 )
Pak vyděsil se a našel někoho, kdo umí dobře číst pulsy, aby to diagnostikoval.
2. Jako zájmeno „vy“, „vaše“
爲

1. Používá se jako předložka, že předmět, který je ekvivalentem „nahradit“, „dát“, „jednou za čas“, „postavit se proti“, „s“, „s ohledem na“ 

2. Použito jako předložka, poukázal na to, že důvod ekvivalentu „protože“
3. Používá se jako předložka, která pasivní, což je ekvivalentní „být“
4. Používá se jako sloveso, které je ekvivalentní výrazům „make“, „for“, „become“
5. Používá se jako předložka, která odpovídá „at“, „When“
6. Používá se jako modální částice, často se zájmenem 「何」 、 「焉」
焉

1. Slovo použité jako tón na konci věty, které odpovídá 「啊」 、 「呢」 生 而 有 疾 惡 焉 ， 順 是 ， 故 殘 賊 生 而 忠信 亡 焉。
(Lidské bytosti) se narodili s nenávistí; (protože) to lidé následovali, rostla v nich krutost a brutalita a věrnost vymřela (konec věty).
2. Tón slov vyjadřuje zastavení věty
3. Používá se jako zájmeno, které je ekvivalentní výrazům „he“, „them“, „it“, „here“ a „where“
4. Používá se jako zájmena, ekvivalentní 「豈」 (jak / co), 「如何」 (co)
以

1. Používá se jako předložka k označení důvodu, ekvivalentní výrazu „aby“; původně odvozeno od podstatného jména, které znamená „důvod“ 故常 無欲 ， 以 觀 其 妙。(Tao Te Ching )
何其 久 也？ 必有 以 也！(„Mao Qiu“, Peking )		Proto se (lidé) často vyhýbají touze, v následujících situacích vidět jeho tajemství (život).
Proč to trvá tak dlouho? Musí existovat důvod!
2. Používá se jako předložka k označení prostředků, „with“, „using“殺人 以 挺 與 刃 ， 有 以 異 乎？(Mencius )Chcete-li zabít pomocí hole nebo čepele, je něco, co by je odlišilo?
3. Používá se jako předložka k zavedení akce, kdy aktivita probíhá v určitém období a na určitém místě, ekvivalent „at“, „from“文以 五月 五日 生。(Záznamy velkého historika )Wen (lord Mengchang) se narodil pátý den pátého měsíce.
4. Používá se jako spojka - pro označení juxtapozice, propojený vztah, cíl nebo příčinná souvislost; podobně jako 而.談笑 以 死。(Zhang Pu)Než zemřeli (byli popraveni), mluvili se smíchem.


其

1. Třetí osoba přivlastňovací zájmeno
未有 仁 而 遺 其 親 者 也。(Mencius )		Nikdy nebyl člověk, který by opustil jeho rodiče.
2. Modální částice vyjadřující pochybnosti nebo možnosti其 無 後 乎？(Mencius )Určitě nesmí mít žádné potomky?
3. Modální částice vyjadřující změkčený imperativ: nabádání nebo přání (spíše než příkaz)其 無 廢 先君 之 功！(Zuozhuan )Nezničte prosím úspěchy předchozího panovníka!
且

„A“, „Dále“ 

若„Pokud“, „Za předpokladu, že“夕 惕 若 厲。Buďte opatrní každý den jako kdyby hrozilo nebezpečí.
所"To, co"
也Používá se na konci věty k poskytnutí pozitivního, zdůrazňujícího nebo pochybného tónu. Pokud je použit ve větě, označuje pauzu ke zpoždění nálady.其 西 有 大 山 ， 天下 至高 者 也。Na západě je velká hora, (který je) nejvyšší pod nebem (na Zemi).
因"Spolehnout se na"; „build on“, „inherit“為 高 必 因 丘陵。(Mencius )

周 因 於 殷 禮。(Analects )

Při vysoké výšce se člověk nutně spoléhá na kopce a hory.

Zhou zdědil rituály Yin.

于Používá se jako předložka pro místo, důvod; vyjádření akčního chování a představení premis, času, pohybu, cíle, polohy, vztahu mezi lidmi, seznámení s předmětem srovnání nebo analogie.
與„and“, „with“, „to“, „for“, „give“
則Používá se jako spojka - přeloženo jako „jen“, „stále, ale ...“, „nicméně“, „v takovém případě“
者Částice, která odkazuje na lidi, objekty, časy, umístění atd. Když je umístěna za předmětem, označuje mírnou pauzu nebo vyjadřuje odhodlání.
之1. Třetí osoba objekt zájmenoFrom ， 奈何 以 死 懼 之？ (z Tao Te Ching tím, že Lao Tsu )Lidé se nebojí smrti; jak se může někdo vyděsit jim s tím?
2. Blízké ukazovací zájmeno, „toto“之 子 于 歸 ， 宜 其 室家。 („Tao Yao“, Peking )Tato dáma jde do manželství a hodí se do své komnaty a domu.
3. Přivlastňovací značka pro osobní zájmena. Použijte podobné nebo ekvivalentní moderní 的.孫子 曰 ： 兵 者 ， 國 之 大事 ， 死 生 之 地 ， 存亡 之 道 ， 不可 不 察 也。。 (od Umění války tím, že Sun Zi )Sun Zi říká: Z války by nemělo být zkoumáno pole života a smrti, způsob přežití a vyhynutí.
4. Nominalizační značka. Vloženo mezi předmět a predikát pro převod klauze na podstatnou frázi. Lze na ni myslet jako na rozšíření (2) výše.喜怒哀樂 之 動 乎 中 ， 必 見 乎 外。Příliv štěstí, hněvu, zármutku nebo potěšení v srdci člověka je vždy vyjádřen navenek.
5. Přechodné sloveso „jít“吾欲 之 南海 ， 如何？Chtěl bych jít do jižních moří; co myslíš?
曰Indikátor řeči, podobně jako „říká“ nebo „řekl“.翁 笑 曰 ： 「平昔 不 相 往還 ， 何 由 遺 魂 吾家？」Starý muž se zasmál a řekl„Za normálních dní nemáme příliš mnoho vztahů, proč byste chtěli zavolat duši mrtvého v mém domě?“
亦Taky; také.
故Proto, Příčina, Rozum, Dění, Instance何以 故？Proč je to? (rozsvícený.)Co to způsobilo? ")

U výše uvedených popisů jsou anglické ekvivalenty uvedeny v uvozovky (""), zatímco ekvivalenty v lidové čínštině jsou uvedeny v závorky (「」).

Obsahová slova

Stejně jako u funkčních slov existuje mnoho rozdílů mezi obsahovými slovy klasické čínštiny a slovy Baihua. Níže jsou uvedena synonyma použitá ve dvou registrech. Některá slova v klasické čínštině mohou mít více než jeden význam.

Mezi mnoha však stále existují slova klasické čínštiny chengyu nebo čínské idiomy.

Slova a příklady z klasické čínštiny budou napsána tradiční čínské znaky a moderní lidová mluva bude psána oběma zjednodušený a tradiční znaky.

Klasické čínské slovoČást mluvySlovo baihua

(zjednodušený)

Slovo baihua

(tradiční)

VýznamPříklad klasické čínštinyPřeklad Baihua (zjednodušený)Překlad baihua (tradiční)Anglický význam
日podstatné jméno太阳[4]太阳slunce云开 见日拔开 云雾 ， 见到太阳。[5]拔開 雲霧 ， 見到太陽。Mraky se otevřely a slunce prosvítalo.[6]
目podstatné jméno眼睛[7]眼睛oko每 毙 一 人 掩 其目[8]因此 每 射杀 一个 人 ， 都会 闭上眼睛不忍 直视。[9]因此 每 射殺 一個 人 ， 都會 閉上眼睛不忍 直視。Kdykoli zabil člověka, zakryl si oči.[10]

Viz také

Zdroje

  1. ^ Maris Boyd Gillette (2000). Mezi Mekkou a Pekingem: modernizace a spotřeba mezi městskými čínskými muslimy. Press Stanford University. p. 104. ISBN  0-8047-3694-4. Citováno 2010-11-28.
  2. ^ J. J. Brandt (1936). Úvod do literární čínštiny (2. vyd.). H. Vetch. p. 169. Citováno 10. února 2012. ČÁST III GRAMATICKÁ SEKCE ZÁVĚREČNÉ ČÁSTI (歇 語 字 hsieh1-yü3-tzu4) Wenliho styl oplývá takzvanými konečnými částicemi. Tyto částice(Michiganská univerzita)
  3. ^ J. J. Brandt (1936). Úvod do literární čínštiny (2. vyd.). H. Vetch. p. 184. Citováno 10. února 2012. ČÁST III GRAMATICKÁ SEKCE INTERROGATIVNÍ ČÁSTI Styl Wen-li oplývá zejména tázacími částicemi.(Michiganská univerzita)
  4. ^ Theobald, Ulrich. „Classical Chinese (wenyan 文言) (www.chinaknowledge.de)“. www.chinaknowledge.de. Citováno 2020-12-18.
  5. ^ "Mandarin Chinese-English Dictionary & Thesaurus - YellowBridge". www.yellowbridge.com. Citováno 2020-12-18.
  6. ^ "Mandarin Chinese-English Dictionary & Thesaurus - YellowBridge". www.yellowbridge.com. Citováno 2020-12-18.
  7. ^ Theobald, Ulrich. „Classical Chinese (wenyan 文言) (www.chinaknowledge.de)“. www.chinaknowledge.de. Citováno 2020-12-18.
  8. ^ „工 尹 商 阳 与 陈 弃 疾追 吴 师 ， 及 之。 陈 弃 疾 谓 工 尹 商 阳 曰 ：„ 王事 也 ， 子 手 弓 而 可。 „手 弓。“ 子 射 诸。 „射 之 ， ， 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人， 谓 之 ， 又 毙 二人。 每 毙 一 人 ， 掩 其 目。 止 御 御 曰 "朝 不 坐 ， 燕 不 与 ， 杀 三人 ， 亦 足以 反 命 矣。" 孔子 曰 ： "杀人 之中 ，又 有礼 焉。 "诸侯 伐秦 ， 曹 桓公 卒于 会。 诸侯 请 含 ， 使 之。 襄公 朝 于 荆 ， 康王卒。 荆 人 曰 ：" 必 请 袭。 "鲁 人 曰 ：" 非礼 也。 "荆人强 之。 巫 先 拂 柩。 荆 人 悔 之 。- 《礼记》 原文 注释 及 翻译 ". liji.5000yan.com. Citováno 2020-12-18.
  9. ^ „工 尹 商 阳 与 陈 弃 疾追 吴 师 ， 及 之。 陈 弃 疾 谓 工 尹 商 阳 曰 ：„ 王事 也 ， 子 手 弓 而 可。 „手 弓。“ 子 射 诸。 „射 之 ， ， 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人， 谓 之 ， 又 毙 二人。 每 毙 一 人 ， 掩 其 目。 止 其 御 曰 ： „朝 不 坐 ， 燕 不 与 ， 杀 三人 ， 亦 足以 反 命 矣。„ 孔子 曰 ： “杀人 之中 ，又 有礼 焉。 "诸侯 伐秦 ， 曹 桓公 卒于 会。 诸侯 请 含 ， 使 之。 襄公 朝 于 荆 ， 康王卒。 荆 人 曰 ：" 必 请 袭。 "鲁 人 曰 ：" 非礼 也。 "荆人强 之。 巫 先 拂 柩。 荆 人 悔 之 。- 《礼记》 原文 注释 及 翻译 ". liji.5000yan.com. Citováno 2020-12-18.
  10. ^ „工 尹 商 阳 与 陈 弃 疾追 吴 师 ， 及 之。 陈 弃 疾 谓 工 尹 商 阳 曰 ：„ 王事 也 ， 子 手 弓 而 可。 „手 弓。“ 子 射 诸。 „射 之 ， ， 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人 人， 谓 之 ， 又 毙 二人。 每 毙 一 人 ， 掩 其 目。 止 御 御 曰 "朝 不 坐 ， 燕 不 与 ， 杀 三人 ， 亦 足以 反 命 矣。" 孔子 曰 ： "杀人 之中 ，又 有礼 焉。 "诸侯 伐秦 ， 曹 桓公 卒于 会。 诸侯 请 含 ， 使 之。 襄公 朝 于 荆 ， 康王卒。 荆 人 曰 ：" 必 请 袭。 "鲁 人 曰 ：" 非礼 也。 "荆人强 之。 巫 先 拂 柩。 荆 人 悔 之 。- 《礼记》 原文 注释 及 翻译 ". liji.5000yan.com. Citováno 2020-12-18.
  • 《新 高中 文言 手册》 （1998 年 北京 华 书）
  • 《新华 字典》 （第 10 版）

Další čtení

externí odkazy