Kristus ve vinném lisu - Christ in the winepress

Kristus ve vinném lisu, vzácný příklad zelených hroznů pro bílé víno, c. 1490

Kristus ve vinném lisu nebo mystický vinný lis[1] je motiv v Christianovi ikonografie zobrazeno Kristus stojící v a vinný lis, kde se Kristus sám stává hroznem v tisku.[2] Vychází z výkladu Augustine a další raní teologové ze skupiny pasáží v Bibli a lze ji najít jako vizuální obraz v Křesťanské umění mezi asi 1100 a 18. stoletím, stejně jako v náboženské literatuře mnoha druhů. Obraz v umění prošel řadou změn důrazu, přičemž zůstal ve svém základním vizuálním obsahu poměrně konzistentní, a byl jedním z relativně malého počtu středověkých metaforických nebo alegorických zbožných obrazů, které si uchovaly oporu v protestantské ikonografii po reformaci.

Vývoj obrazu

Bůh Otec otáčení lisu a Beránek Boží na kalichu. Modlitební kniha z let 1515-1520

Obrázek byl poprvé použit jako a typologické prefigurace Ukřižování Ježíše, a objevuje se od 11. století jako spárovaný podřízený obraz pro a Ukřižování, jako v malovaném stropu z c. 1108 v „malém klášteře“ („Klein-Comburg“, na rozdíl od hlavního) v Comburg. Tady Izaiáš stojí těsně před vinným lisem s banderole; Kristus stojí vzpřímeně před těžkým paprskem tisku, který je na úrovni jeho pasu. V dalším příkladu miniatura z Hildesheim z let 1160-80 neexistuje žádný mechanický lis a Kristus jen šlape v malé kádě, která je pro jednou kruhová. Je obklopen postavami s banderoly, možná Isaiah a Jan Evangelista. Kristova banderole má část Izajáš 63: 3 a ti z vedlejších postav 1. Mojžíšova 49:11 a 4. Mojžíšova 13:18.[3] Klášterní kontext příkladu Comburgů je typický pro tyto rané příklady a v tomto období pouze kláštery a bohatí páni pravděpodobně měli takové drahé vybavení jako velký šroubový lis;[4] často byly dány k dispozici menším pěstitelům za část šťávy. Oblast Comburg v Bádensko-Württembersko nadále má vinice jako hlavní prvek svého zemědělství.

Od kolem roku 1400 se pojetí postavy změnilo a postava Krista se stala a Muž smutku s váhou lisu směřující dolů na něj, často zobrazen jako ohnutá postava jako na vyobrazení Kristus nesoucí kříž. Obvykle nosí kolem pasu jen hadřík a krev z jeho ran může vypadat padající, aby se připojila k hroznové šťávě v nášlapné podlaze. V mnoha příkladech má paprsek příčník, který vysvětluje identifikaci paprsku a kříže, nebo Kristus nese kříž na zádech pod paprskem. Obraz se stal zaměřen na Eucharistie, a také část soupravy pozdně středověku andachtsbilder obrazy zdůrazňující utrpení Krista.[5]

„Mystický vinný lis“ byl běžný v hymnech a kázáních pozdního středověku, ale ve výtvarném umění vzácnější. Většina příkladů je ze severu Alp a reprezentace v vitráže Zdá se, že byli populární. V Anglii, kde se vyrábělo malé víno, byly pravděpodobně velmi vzácné.[6] Mezi příklady patří několik francouzských a vlámských tapisérií,[7] a vitrážová okna, včetně "mystiky Vitrail du pressoir" u kostela Saint-Étienne-du-Mont v Paříži (znázorněno níže). Toto má Krista vleže pod křížem se třemi šrouby upevněnými jeho končetinami; stejně jako v jiných příkladech zvedne ruku, aby na něj stáhl hřídel. Nalevo od hlavního tisku Svatý Petr šlape ve své vlastní kruhové vaně.[8] Katedrála v Troyes má poněkud podobné okno z doby kolem roku 1625.[9]

The Hodiny Kateřiny z Cleves (Utrecht asi 1440, nyní Morganova knihovna a Metropolitní muzeum umění ) má bas-de-page obraz v typologickém kontextu, spárovaný s typicky výstřední hlavní miniaturou stojícího Krista vedle kříže spočívajícího úhlopříčně na zemi.[10] Další příklad je v patnáctém století kniha hodin v Victoria and Albert Museum.[11]

Jako eucharistický obraz měl protějšek v mnohem vzácnějším obrazu, v podstatě omezeném na německy mluvící země, Hostienmühle nebo „hostitelský mlýn“, kde se v mlýně na obilí stanou hostitelé pro eucharistii. Na obrázcích na víno nyní šťáva často proudí do a Kalich, i když může také proudit do kbelíku. Andělé, zemědělští dělníci nebo někdy a Beránek Boží (zjevně to pije) se může věnovat své sbírce.[12] Třetí „mechanizovaná alegorie“ završuje skupinu „těchto podivných obrazových vynálezů, v nichž teologie a technologie oslavují své nepravděpodobné manželství“ a líčí eucharistická témata. Toto je fontána, která může být znázorněna tekoucí s Kristovou krví; metafora více odpovídá každodennímu životu městských lidí.[13]

Přípravný výkres pro tisk, holandský kalvínský Karel van Mander, 1596. Kříž je téměř vztyčený, ve „triumfální“ poloze typické pro protestantské verze

Obraz přežil Protestantská reformace a navzdory určitému katolickému nesouhlasu v EU Protireformace „„ v umění obou vyznání přetrvával až do osmnáctého století. Zatímco katolický obraz dával větší důraz nauce o svátosti, protestant zdůrazňoval poslušnou Kristovu oběť “.[14] Například nizozemský protestantský umělec Karel van Mander, ve svém nakresleném designu z roku 1596 pro tisk, ukazuje Krista pod velkým obdélníkovým talířem na víno obvyklým způsobem, ale s křížem neseným téměř vzpřímeně na rameni „vítězně“. Van Mander do dekorativního rámce začlenil tři krátké biblické citáty; stejně jako Izaiáš 63: 3 nahoře, jsou i níže „Pro radost, která byla před ním, snášel kříž a opovrhoval jeho hanbou“ (Židům 12: 2) naproti „Jistě vzal naši bolest a nesl naše utrpení“ (Izaiáš 53 : 4).[15]

Německý vývoj v 17. století rozšířil obraz na širší alegorie „Boží dílo vykoupení v jeho církvi“,[16] umisťování Krista do vinného lisu na kopci v horní části obrazu ve vertikálním formátu, s tekoucí šťávovou krví nebo kropením skupin vykoupených stojících na každou stranu, což může zahrnovat dárcovské portréty, Adam a Eva, svatí, proroci, králové a preláti. To je vidět na průčelí k protestantské Bibli z roku 1641, vytištěné v roce 2006 Norimberk, který má prostor pro množství obyčejných věřících nad hlavními postavami v popředí. Stejně jako na mnoha obrázcích od 16. století nese Kristus „vlajka vzkříšení “(červený kříž na bílém) a zde pomocí konce šachty bodne draka představujícího Satana, který ukazuje rostoucí protestantský důraz na Winetreadera jako dobyvatele jeho nepřátel, od Izajáše 63.[17] Podobné obrázky zdobí některé německé pohřební památky (příklad ilustrovaný níže).[18]

Biblické a patristické pozadí

Vyobrazení od Kosmas Damian Asam (1718-20) vynechává postavu Krista

K podpoře a objasnění motivu byla použita řada textů. Klíčovou pasáží z písem byl Izaiáš, 63 let, kde verš 3, vzatý Kristem, říká: „Šlapal jsem sám lis na víno“ a jsou zmíněny šaty obarvené vínem. Tato pasáž byla úzce reflektována v Apokalypse 19, kde verš 15 zní: „Šlape vinný lis zuřivosti hněvu Boha Všemohoucího“ a šaty jsou také namočené, tentokrát krví.[19] Další pasáží byla Apokalypsa 14: 19–20:

Anděl vrazil ve svém srpu na zem, shromáždil révu země a uvrhl ji do velkého vinného lisu Božího hněvu. A vinný lis byl vyšlapán bez města a z vinného lisu vytékala krev až do koňských uzlů v rozmezí tisíc šest set honů. “

v Genesis 49: 10–11 Jacob říká svým synům:

Žezlo neodejde od Judy ani hůl vládce z jeho nohou, dokud nepřijde ten, jemuž patří, a poslušnost národů bude jeho.

Svého osla přiváže k vinné révě, své oslátko k nejvybranější větvi; bude prát své roucho ve víně, své roucho v krvi hroznů.[20]

Myšlenku Krista jako šlapače i šlapaného vína najdeme v St. Řehoře Velikého: „Šlapal sám lis na víno, do kterého se sám tlačil, protože vlastní silou trpělivě překonal utrpení“.[21] Vyskytuje se také v typologii: v číslech 13, 26ff „špioni“, kteří se vrátili z Země zaslíbená s hroznem neseným na tyči spočívající na jejich ramenou byly také použity jako typ předznamenávající protiklad Ukřižování; Následující Justin mučedník a Augustinovi byl pól chápán jako kříž, hrozny jako Kristus,[22] a dva nositelé jako Ecclesia and Synagoga. The Klosterneuburgský oltář podle Nicholas of Verdun (1181) zahrnuje scénu s tímto významem.[23]

Další biblické téma spojené s odkazy na komentáře od vinařů byla alegorie „Boží vinice“ nebo „True Vine ", nalezen v Izajáš 27: 2–5, Jan 15: 1 a Matouš 21: 33–45, chápáno jako metafora pro církev.[24] Všechny tyto prvky se spojily na obraz Krista ve vinném lisu.

Vztah ke skutečné technologii

Německý památník z roku 1649 s alegorií Krista vykupujícího jeho církev. Lis je relativně realistický s centrálním šroubem, ale kříž nahrazuje desku přitlačující na Krista.
Německý vinný lis je připraven k tisku, i když šroub není v obraze. Všimněte si, jak mělká je obdélníková sběrná podlaha.
Italský paprskový lis. Všimněte si malých otočných rukojetí poblíž základny šroubu.
Renesanční vitráž na Saint-Étienne-du-Mont v Paříž, neobvyklou formou tisku, a Svatý Petr šlapal po kruhové vaně nalevo.

Typický obraz z období pozdního středověku obětuje realistické zpracování technologie winepress pro potřeby okamžitě rozeznatelné vizuální metafory, a to včetně lidské postavy na nepřirozeném místě uprostřed kompozice. Místo, kde ve většině skladeb stojí Kristus, by ve skutečnosti zabíraly různé části mechanismu, zejména talíř nebo disk, který by tlačil na hrozny, které by byly v menším kulatém dřevěném „koši“ jako sud s rovnou stranou, ale s mezerami mezi holemi, které umožňovaly únik šťávy, a různými objemnými váhami a roztečemi dřevěných bloků, které přenášejí tlak z paprsku dolů na desku. Kristus je téměř vždy zobrazen stojící v mělké obdélníkové konstrukci, což je realistické, ale je to pro sběr šťávy vytékající z sudového koše obsahujícího hrozny, a není to ve skutečnosti, kde jsou hrozny umístěny, jak vždy ukazují obrázky (viz fotografie skutečných lisů níže). Vana nebo podlaha určená pro skutečné šlapání pěšky by byla mnohem hlubší a typičtěji kruhová.

Ačkoli několik biblických pasáží, které obraz čerpá z zdůraznění oděvu potřísněného šťávou a „šlapání“ pěšky, byla odstraněna potřeba mechanického vinného lisu, aby pracovníci šlapali hrozny nohama v otevřené kádě. Zdá se nepravděpodobné, že by mechanický vinný lis byl vlastně míněn některým z různých biblických textů, ačkoli mechanismy jsou popsány římskými autory, jejichž podrobná operace zůstává nejasná. Obraz v umění zdůrazňuje Kristovu roli jako šlapače, nikoli jako šlapače, ale zachovává si i jeho roli šlapače, ačkoli takové červené zbarvení, jak je znázorněno, je obvykle spíše od krve než od džusu. Na počátku typologického obrazu v Comburgu již existuje souvislost mezi metodou lisování pomocí nohou zemědělských dělníků v otevřené kádě a mechanickým košovým lisem, který využívá těžký paprsek ovládaný velkým dřevěným šroubem, který směřuje dolů talíř lisující hrozny. Druhý konec paprsku ze šroubu je držen v dřevěné konstrukci, která je často zobrazena, ale méně často jsou vidět základní rukojeti pro otáčení šroubu. Někdy jsou zobrazeny s malou vznášející se poloviční délkou Bůh Otec otáčení. Ve skutečnosti by však dno šneku buď tlačilo na střed talíře v relativně malém rámu, „koši“ nebo sudu obsahujícím hrozny (jak je znázorněno vpravo), nebo v běžnějším typu se šnekem na na konci paprsku by spodní část šroubu seděla v pevné zásuvce na zemi.[25] Na obrázcích spodní část šroubu často zbytečně zasahuje do strany otevřené lisovací podlahy.[26]

U velké obdélníkové lisovací podlahy, jako je obvykle zobrazen Kristus, může být šroub umístěn centrálně s rámem na obou stranách. Buď velký talíř pod šroubem tlačil dolů na hrozny umístěné v obdélníkové podlaze, nebo menší na hrozny v kruhovém sudovitém koši, který seděl na podlaze, šťáva obvykle tekla na podlahu a byla shromažďována z výtoku bod v tom. Oba skutečné lisy zobrazené níže jsou tohoto druhého typu. Vzhledem k tomu, že se obecná úroveň uměleckých zobrazení komplikovaných mechanikismů v renesanci zlepšila, došlo k úplnějšímu pochopení grafická perspektiva, některé obrázky po přibližně 1 500 ukazují realističtější velké desky přitlačující na Krista, což umělec stále představuje.[27]

V anglické poezii

Kristus v lisu na víno se objevuje v anglické poezii Benediktin John Lydgate (asi 1370 - asi 1451),[28] a metaforu používají dva významní angličtí básníci ze 17. století. Jedna z nejznámějších básní anglikánský vikář George Herbert je Agonie, obsaženo v Chrám (1633), kde druhá sloka (ze tří) je rozšířenou domýšlivostí metafory v její podobě Muž bolestí, následovaný třetí o eucharistii:

Kdo by poznal Sinne, ať ho opraví
Unto mount Olivet; tam uvidí
Muž tak zmítaný bolestmi, že všechny jeho vlasy,
Jeho kůže, jeho oděvy jsou bloudie.
Sinne je ten lis a svěrák, který působí bolest
Lovit jeho kruté jídlo skrz každou žílu.
Kdo nezná Lásku, nechť ho provede
A ochutnejte ten džus, který na crosse štika
Znovu vyrazil; pak mu řekni
Pokud vůbec, ochutnal podobně.
Láska je ta sladká a nejbožská,
Což můj Bůh cítí jako blud; ale já jako víno.[29]

John Milton používá metaforu v rozšířené podobě přirovnání popsat Satana obtěžujícího Krista Ráj znovu získal (1671, kniha IV, řádky 5-17).[30] Satan je:

[...] jako roj much ve starém čase,
O lisu na víno, kde je sladký moust práškový,
[který,] Beat off, se vrací jako často s hučením.

V německé barokní hudbě

Motiv Krista přicházejícího na soud jako šlapače vinného lisu se nachází ve slovech německého protestanta barokní kantáty v 18. století. Apokalyptický biblický motiv Kristova šlapání hroznů ve vinném lisu (např. Zjevení 19:15, kde se Kristus vrací jako vítěz šlapající po svých nepřátelích) je v protestantské expozici tradičně spojen s mesiánskou interpretací starozákonních pasáží, jako je „Kdo je to, co pochází z Edomu, v rudých šatech z Bozrah?“ (Izajáš 63: 1--3).[31] Johann Sebastian Bach zapadá do jeho kantáta Gott fähret auf mit Jauchzen, BWV 43, text anonymního autora, který reflektuje v tématech 6 a 7 toto téma v kombinaci s tradičním Kristem jako hrozny, s jeho hudbou odrážející text:[32]

Č. 7, Aria pro basu

Er ists, der ganz allein
Die Kelterův klobouk getreten
Voll Schmerzen, Qual und Pein,
Verlorne zu erretten
Durch einen teuren Kauf.
Ihr Thronen, mühet euch
Und setzt ihm Kränze auf!
 
Je to On, kdo je úplně sám
šlápl na lis na víno
plný smutku, trápení a bolesti,
zachránit ztracené
prostřednictvím drahocenného nákupu.
Vy trůny, míchejte se,
a položil na Něho věnec![33]

Další příklady jsou Der Blutrünstige Kelter-Treter und von der Erden erhöhete Menschen-Sohn (Krvežíznivý poutník Winepressu a Syn člověka vyvýšeného Zemí, 1721) z Johann Mattheson a "Keltertreter" St Luke Passion z Homilius.[34]

Slavný text od Julia Ward Howe prvního verše z Bitevní hymnus republiky (1861):

Moje oči viděly slávu příchodu Páně;
Šlapá po ročníku, kde jsou uloženy hrozny hněvu;
Uvolnil osudový blesk svého strašného rychlého meče:
Jeho pravda pochoduje dál.

- odráží Izaiáše 63, Apokalypsu 19 a další pasáže, které krmí tradici „vinného lisu“, a sám se odráží v názvu John Steinbeck je Hrozny hněvu (1939), kterou navrhla jeho manželka Carol.[35]

Poznámky

  1. ^ V němčině „Kelter-Treter“ Press-Treader, Mystiche Kelter, Christus in der Kelter, Kelterchristus, viz Timmermann, 384; francouzština Pressoir Mystique a italština: torchio mistico „mystický vinný lis“
  2. ^ John F. A. Sawyer Páté evangelium: Izaiáš v dějinách křesťanství 1996 Strana 96 „Podle toho je Kristus, Pravá réva, představován jako„ první shluk lisovaný ve vinném lisu “(primus botrus in torculari pressus). V umění je pak Kristus zobrazen jako rozdrcený ve vinném lisu a jeho krev teče ven do ... “
  3. ^ Schiller, 128-129, 228 a fíky. 432 (Comburg) a 433 (Hildesheim).
  4. ^ Timmermann, 386
  5. ^ Schiller, 228; Timmermann, 384-386, s mírně odlišným datováním.
  6. ^ Shannon Gayk, Shannon Noelle Gayk Obraz, text a náboženská reforma v Anglii patnáctého století 2010 - strana 107 „Ačkoli postava„ mystického lisu na víno “byla v hymnech a kázáních běžná, ve výtvarném umění období byla mnohem vzácnější. Je možné, že se Lydgate mohla setkat s vizuálním zobrazením mystického lisu na víno v jeho letech ve Francii ... “
  7. ^ Bulletin Clevelandského muzea umění Svazek 62 - strana 21 Clevelandské muzeum umění - 1975 „Gobelín muzea je jedním ze tří gobelínů mystických hroznů, které byly tkané ve stejném stylu. Jeden v ... První z nich, Mystic Wine Press, byla alegorie Kristovy krve vylité na kříži, když se víno lisuje z ... “
  8. ^ S. W. Sykes Oběť a vykoupení: Durhamovy eseje v teologii 2007- strana 145 „kalich od ukřižovaného Krista a pozdně středověké umělecké formy jako„ mystický vinný lis “(slavný příklad je v Paříži, v ambulantní kostela Saint-Étienne-du-Mont), kde se Kristova krev nalévá do sudů; Schiller, 229, obraz
  9. ^ Detail okna Troyes, a širší pohled
  10. ^ Plummer, č. 87, nazývá hlavní obraz Kristus stojí na Sníženém kříži; toto konkrétní folio je v Morganově knihovně, obraz
  11. ^ Londýn: MSL / 1902/1690, f. 18v.
  12. ^ Timmermann, 384, 386-88; Schiller, 228-229
  13. ^ Timmermann, 384 citováno, 388-390
  14. ^ Schiller, 228 (citováno), 229
  15. ^ Yvonne Bleyerveld, Albert J. Elen, Judith Niessen, za přispění Petera van der Coelena a Ariane van Suchtelenové, Nizozemské kresby patnáctého a šestnáctého století v muzeu Boijmans Van Beuningen, Rotterdam; Umělci narození před rokem 1581, Rotterdam, Muzeum Boijmans Van Beuningen, 2012. Publikováno 1. prosince 2012. Navštíveno 25. prosince 2013. online vstup s obrázkem (také na Commons
  16. ^ Schiller, citováno 228
  17. ^ Schiller, 229 a obr. 812
  18. ^ snímky zde od roku 1665 a zde od roku 1649
  19. ^ Schiller, 228
  20. ^ Schiller, 228
  21. ^ citováno v Schiller, 228
  22. ^ Hillier, s. III; Augustine, Expozice o žalmech, 8. žalm, text - viz 2. část
  23. ^ Schiller, 126-127, obr. 424; viz také obr. 427, 430.
  24. ^ Schiller, 228
  25. ^ Existují zde dva další typy: jeden se šroubem, který se otáčel a byl skrz něj ovládán držadly, a druhý, kde byl šroub statický a paprsek se přes něj pohyboval pomocí límce s držadly.
  26. ^ Schiller, 228-229
  27. ^ Příklady: v tomto italském obrazu ze 16. století a v té v hodinách Kateřiny z Cleves.
  28. ^ Gayk, Shannon Noelle, Obraz, text a náboženská reforma v Anglii patnáctého století 2010 - strana 107
  29. ^ Hillier, s. III, včetně nabídky
  30. ^ Hillier, s. III a obecně včetně citace
  31. ^ Robert H. Mounce Kniha Zjevení 1998 - strana 280 „Šlapání hroznů bylo známou postavou popravy božského hněvu nad Božími nepřáteli. V Iz 63: 3 se Bůh bojovník vrací z Edomu s oděvy potřísněnými jako ten, kdo šlapal ve vinici. "
  32. ^ Braatz
  33. ^ Emmanuel Music, Bach Cantata Translations, BWV 43 - „Gott fähret auf mit Jauchzen“
  34. ^ André Pirro - L'esthétique de Jean-Sébastien Bach 1984 Strana 281 „Mais c'est presque un privilège du génie, et Mattheson n'a pas tort d'écrire, dans la préface de son oratorio Der blutrünstige Keltertreter (1721),“
  35. ^ DeMott, Robert (1992). Robert DeMott Úvod do hroznů hněvu. Viking Penguin, divize společnosti Penguin Books USA, Inc., s. Xviii. ISBN  0-14-018640-9.

Reference

  • Braatz, Thomas, Bach, Strapec hroznů (BWV 43/7), 2005
  • Hillier, Russell M., „Věnec, skála a vinný lis: ikonografie vášně v Miltonově Ráj znovu získal", 2008, Literatura a teologie 22, č. 4, s. 387–405, online dotisk
  • Plummer, Johne, Hodiny Kateřiny z Cleves, 1966, George Braziller
  • Schiller, Gertrud, Iconography of Christian Art, Vol. II1972 (anglický překlad z němčiny), Lund Humphries, Londýn, ISBN  0853313245
  • Timmerman, Achim, „Eucharistie v předvečer reformace“, Wandel, Lee Palmer (ed), Společník eucharistie v reformaci, 2013, BRILL, ISBN  900426017X, 9789004260177, google knihy

Další čtení

  • Gertsman, E. (2013), „Multiple Impressions: Christ in the Winepress and the Semiotics of the Print Image“, Historie umění, 36: 310–337. doi 10.1111 / 1467-8365.12000

externí odkazy

  • Dotisk článku z De Vita Complentiva, Červenec 2013 (s rozšířenou citací od Augustina)