Arsen Dedić - Arsen Dedić

Arsen Dedić
DedicArsenCropped.png
Arsen Dedić v červnu 2006
narozený
Arsenije Dedić[1]

(1938-07-28)28. července 1938
Šibenik, Království Jugoslávie
Zemřel17. srpna 2015(2015-08-17) (ve věku 77)
Záhřeb, Chorvatsko
obsazení
  • Hudební skladatel
  • básník
  • flétnista
  • písničkář
  • aranžér
  • dirigent orchestru
  • hudební producent
Aktivní roky1958–2015
Manžel (y)
  • Vesna Suligoj
    ​
    ​
    (m. 1961; div. 1965)​
  • ​
    (m. 1973)​
Děti2, včetně Matija Dedić
PříbuzníMilutin Dedić (bratr)
Hudební kariéra
Žánry
Nástroje
  • Zpěv
  • klavír
  • kytara
  • flétna
Štítky
Související akty
webová stránkaarzen.hr

Arsenije "Arsen" Dedić (Srbská cyrilice: Арсеније "Арсен" Дедић, výrazný[ǎrsɛːnijɛ ǎrsen děːditɕ]; 28 července 1938-17 srpna 2015) byl chorvatský písničkář. Psal a hrál šansony stejně jako filmová hudba. Byl také oceněným básníkem a byl jedním z nejprodávanějších básníků bývalé Jugoslávie a Chorvatska.

Životopis

Dedić (vlevo) s Veljko Despot a Siniša Škarica v Makarské v roce 1999

Dedić se narodil v Šibenik, v Přímořská Banovina z Království Jugoslávie, dnes Šibenicko-kninská župa v regionu Dalmácie, v rámci Chorvatská republika, jako druhé dítě Veroniky (rozené Mišković) a Jovana Dediće.[2][3][1][4] Jeho otec Jovan byl Pravoslavný křesťan etnický Srb,[1][2] zatímco jeho matka Veronika (přezdívaná Jelka)[4] byl Chorvat[2] který po svatbě s Jovanem konvertoval z katolicismu na srbské pravoslaví.[3] Jeho otec byl zedník, dobrovolník hasič a hudebník, zatímco jeho matka byla negramotný žena v domácnosti, kterou Dedić později naučil psát a číst.

Dedić byl pokřtěn v srbské pravoslavné církvi pod jménem Arsenijepo srbském arcibiskupovi Arsenije III Čarnojević.[1] Skončil hudební školu. Se svým starším bratrem Milutinem odešli ze Šibeniku Záhřeb a Bělehrad v roce 1957.[1] Studoval zákon na Univerzita v Záhřebu, ale vypadl v roce 1959, zapsal se do Hudební akademie v Záhřebu, který obdržel diplom v roce 1964.

Dedić se stal pojmem v šedesátých letech díky festivalům popové hudby a své hudební značce, která byla zpočátku ovlivněna dalmatským folklórem, ale je většinou srovnatelná s francouzštinou šanson žánr. Po celá desetiletí se Dedić stal jedním z nejrespektovanějších hudebníků Jugoslávie a udržoval si tuto pověst až do své smrti.

Nemoc a smrt

Na začátku roku 2014 Dedić spadl a měl potíže s chůzí, takže musel použít hůl.[5] Kvůli nesnesitelným bolestem v červenci 2015 podstoupil operaci endoprotézy kyčle v ortopedické nemocnici v Krapinske Toplice, následovaná dvoutýdenní rehabilitací. Dne 28. července strávil své 77. narozeniny s rodinou a přáteli v Záhřebu. Na konci července dostal těžký zánět pravděpodobně jako komplikace po operaci, kvůli které mu byla v roce 2004 provedena transplantace jater a od té doby byl pod imunosupresivní léčbou a byl převezen do intenzivní péče. Nejprve se jeho stav zlepšil a lékařské záznamy byly lepší.

8. srpna bylo oznámeno, že se jeho zánět uklidnil a dobře reagoval na drogy. Očekávalo se, že bude propuštěn domů, ale jeho žena Gabi Novak ho našla ve vážném stavu ležet na podlaze vedle chodce a mluvit nezřetelně. Byl přijat na pohotovostní neurologii Centrum klinické nemocnice v Záhřebu ale jeho stav se 13. srpna drasticky zhoršil. Dne 14. srpna mu selhaly plíce a byl připevněn k respirátoru a brzy selhaly postupně i další orgány. Novak odmítl vysoce rizikovou operaci.[6][7][8][9][10]

Dedić zemřel v centru klinické nemocnice v Záhřebu dne 17. srpna 2015 ve 21:00 ve věku 77.[11][12][13][14] Pietní vzpomínka se konala v Chorvatském národním divadle v Šibeniku[15] a Chorvatský hudební institut v Záhřebu.[16] Byl zpopelněn a pohřben podle vlastního přání v kruhu své nejbližší rodiny, daleko od očí veřejnosti, dne 25. srpna 2015 na Hřbitov Mirogoj v Záhřebu.[17]

Osobní život

gabi
Gabi Novak
matija
Matija Dedić
Arsen Dedić a jeho manželka Gabi Novak se vzali 30. března 1973. Měli spolu syna Matija, dnes proslulý jazz klavírista.

Dedić měl dceru Sandru (* 1962) z prvního manželství s Vesnou Suligojovou, babičkou Antun Gustav Matoš, jeden z největších chorvatských básníků. Sandra je vdaná za Alen Slavica,[18][19] populární písničkář a mají dceru Emu, narozenou v srpnu 2011.[20][21][22] V roce 1973 se Dedić oženil se svou druhou manželkou Gabi Novak, významný chorvatský popový zpěvák.[23] Jejich syn Matija,[24][25][26] který se narodil ve stejném roce, je jedním z nejuznávanějších jazzových pianistů v Chorvatsku. Má dceru Lu a jeho manželku Marinu Scotti.[27]

Arsen věnoval několik písní manželce Gabi Novak, stejně jako jeho dceři („Sandra“) a jeho vnučkám („Pjesma za Lu“, „Mata Hari“). Dcera Sandra se objeví jako dívka na obálce alba z roku 1987 Kino Sloboda.

Dedić se nedefinoval jako „apolitický, ale antipolitický“.[28][29] Odmítl možnost politické angažovanosti nebo podpory politika, přesvědčen, že zpěváci nepotřebují deklarativní prohlášení.[30] Ovlivněn zákazy a cenzurou v různých částech své kariéry často zdůrazňoval John Stuart Mill Liberální heslo jako jeho životní heslo, podle něhož svoboda jednotlivce dosahuje až ke svobodě někoho jiného.[31][32][33] Prohlašuje se za umělce „levicového přesvědčení“,[30] postavil se proti kolektivismus a nacionalismus.[34] Během Prezidentské volby 1997 Jeho jméno se objevilo na seznamu několika stovek kulturních pracovníků a umělců, kteří otevřeně podporovali Dr. Franjo Tuđman Kandidatura v otevřeném dopise bez jeho souhlasu nebo žádosti, o kterou požádal a vytiskl popření.[4][35] Po demokratických změnách v 90. letech označil solidaritu systému a sociální mobilitu za pozitivní stránku první socialismus.[36]

Byl členem Záhřebská společnost přátel z Hajduk Split, kterou pravidelně podporoval svou přítomností a pro bono vystoupeními na „Bílém noći“.[37] V roce 1967 zařadil své skladby „Čovjek od soli“ a duet s Vice Vukov „I da bi ja ruku u vatru stavit“ (A dát ruku do ohně) na EP Naprid bili, jehož výtěžek z prodeje byl vybrán na stavbu nový stadion Hajduk.[38]

Diskografie

Alba vydaná na vinylu

  • Čovjek kao ja (1969)
  • Arsen 2 (1971)
  • Homo Volans (dvojalbum) (1973)
  • Vraćam se (1975)
  • Porodično stablo (1976)
  • Arzenál (1976)
  • Otisak autora (1976)
  • Pjesme sa šlagom (1976)
  • Dedić-Golob (1977)
  • Kuća pored mora (instrumentálky) (1978)
  • Rimska ploča (1980)
  • Pjevam pjesnike (1980)
  • Naručene pjesme (1980)
  • Gabi i Arsen (1980)
  • Carevo novo ruho (1981)
  • Arsen pjeva djeci (1982)
  • Provincija (1984)
  • Kantautor (dvojalbum) (1985)
  • Moje popevke (1986)
  • Kino Sloboda (1987)
  • Arsen & Bora Čorba Unplugged `87 (1987)
  • Hrabri ljudi (Gabi i Arsen) (1988)
  • Glazba za film i TV (1989)
  • Svjedoci priče (1989)

Alba vydaná na CD

  • Najbolje od Arsena (1991)
  • Tihi obrt (1993)
  • Der Gesang der Narren von Europa (1995 - s Dževad Karahasan a Herbert Gantschacher )
  • Ko ovo více platit (1995)
  • Ministarstvo (1997) / Ministarstvo straha (2000, 2005)
  • Herbar (1999)
  • Čovjek kao ja (1969, 1999)
  • Kino Sloboda (1987, 2000)
  • Kinoteka (2002)
  • Homo volans (1973, 2003)
  • Imena žena (2003)
  • Na zlu putu (2004)
  • Ministarstvo straha (2006)
  • Rébus (2008)

Poezie

  • Brod u Boci (Chorvatsko Concert, Záhřeb, 1971)
  • Hotel Balkan (Znanje, Záhřeb, 1987)
  • 101 Pjesma (Svjetlost, Sarajevo, 1989)

Reference

  1. ^ A b C d E Lopušina 2008.
  2. ^ A b C Fuka & Kegelj 2015.
  3. ^ A b Info, Kurir (24. května 2005). „MOJ BRAT ARSENIJE Intimna ispovest beogradskog slikara Milutina Dedića, rođenog brata poznatog zagrebačkog šansonjera srpskog porekla“. Kurir Info (v srbštině). Citováno 21. srpna 2015.
  4. ^ A b C Polimac, Nenad (19. srpna 2015). „NENAD POLIMAC PIŠE O JEDINOJ TAJNI ARSENA DEDIĆA Jednom je rekao:„ Ja se smrti ne bojim'". Seznam Jutarnji (v chorvatštině). Citováno 21. srpna 2015.
  5. ^ Arsen ponovno na operacijskom stole - Gabi bdije uz postelju: 'Dobro je prošlo, ali sada opet mora učiti hodati', Lada Novak, seznam Jutarnji. Vyvolány 13 July 2015
  6. ^ „Zabrinuta Gabi odbila je da Arsena ponovno operiraju“, 24sata, 16. srpna 2015
  7. ^ „Arsen Dedić u kritičnom stanju: kantautoru su otkazala pluća", Slobodna Dalmacija, 14. srpna 2015
  8. ^ „Arsenu Dediću pozlilo, sumnja se na sepsu“, Goranka Jureško, Jutarnji list, objavljeno: 30. července 2015
  9. ^ „Arsen Dedić ponovno u bolnici“, HRT.hr, autor: D.P., 30. července 2015
  10. ^ „Drastično se pogoršalo stanje Arsena Dedića: legenda hrvatske glazbe u kritičnom stanju!“, HINA, vijesti.hr, 13. srpna 2015
  11. ^ „Odlazak glazbenog velikana: Arsen Dedić umro u 78. godini života“. 24sata.hr (v chorvatštině). 17. srpna 2015. Citováno 1. července 2019.
  12. ^ „Arsen Dedic, hudební legenda, zemře v Záhřebu“. 18. srpna 2015. Citováno 1. července 2019.
  13. ^ „Predsjednik Vlade Zoran Milanović uputio brzojav sućuti obitelji Arsena Dedića“, Chorvatská vláda, Citováno 18. srpna 2015.
  14. ^ „Videoalbum: sjećamo se Arsena Dedića“, HRT.hr, 18. srpna 2015.
  15. ^ "Komemoracija u Šibeniku: Prijatelji i kolege oprostili se od Arsena Dedića", Gloria, 21. srpna 2015
  16. ^ „FOTO Zagrebačka komemoracija za Arsena: Mnogi poznatky jedva su susprezali suze“ (v chorvatštině). Šibenik IN. 24. srpna 2015. Citováno 25. listopadu 2020.
  17. ^ Volarić, Toni: "Sprovod u Zagrebu: Arsenu su zbogom rekli obitelj i prijatelji", 24sata.hr, 25. srpna 2015
  18. ^ „Alen Slavica: Za neprežaljenog punca Arsena snimam pjesmu 'Nevere'" (v chorvatštině). Slobodna Dalmacija. 16. října 2015. Citováno 25. listopadu 2020.
  19. ^ Rožman, Klara (17. října 2015). „ALEN SLAVICA, GLAZBENIK I ZET ARSENA DEDIĆA 'Sandra i ja prodali smo kuću u Šibeniku, selimo u SAD'" (v chorvatštině). Seznam Jutarnji. Citováno 25. listopadu 2020.
  20. ^ Vikić, Igor (9. srpna 2011). „Sandra, kći Arsena Dedića je rodila djevojčicu u 49. godini“ (v chorvatštině). 24sata. Citováno 28. listopadu 2020.
  21. ^ "Alen Slavica: Radujemo se dolasku bebe". Story.hr (v chorvatštině). 13. července 2011. Citováno 25. listopadu 2020.
  22. ^ „SANDRA I ALEN SLAVICA: RODITELJI NAKON 12 GODINA BORBE“ (v chorvatštině). Gloria. 28. října 2011. Citováno 25. listopadu 2020.
  23. ^ „Odlazak Arsena Dedića: Zajedno do poslednjeg trenutka“. Gloria.rs (v srbštině). 2. září 2015. Citováno 25. listopadu 2020.
  24. ^ Dragaš, Aleksandar (2. října 2016). „ISPOVIJEST MATIJE DEDIĆA Progovorio kako je prošla godina od smrti oca Arsena i kako je u samo jedan dan snimio album života 'Matija svira Arsena'". Jutarnji.hr (v chorvatštině). Globus. Citováno 25. listopadu 2020.
  25. ^ Carević, Ivana (1. listopadu 2020). "Matija Dedić: Otac je strpljivo čekao moju zrelost kako bismo nastupali zajedno" (v chorvatštině). Seznam Večernji. Citováno 28. listopadu 2020.
  26. ^ „Matija Dedić o roditeljima, glazbi i omraženom pitanju iz djetinjstva“ (v chorvatštině). Story.hr. 2. listopadu 2020. Citováno 28. listopadu 2020.
  27. ^ „Arsen Dedić i Gabi Novak: Na putu je još jedno unuče“. Svět.rs (v srbštině). Citováno 25. listopadu 2020.
  28. ^ Stričević, Marko: „Arsen Dedić: Ja sam antidiletant!“, Rusko nad titulky, 23. května 2013.
  29. ^ Š. Ibrić. „Arsen Dedić: Bilo mi je i lijepo i očajno, ali nikada nisam bio kukavica“, Nezavisne novine, 13. listopadu 2007
  30. ^ A b Tanja ŠIMUNDIĆ BENDIĆ: "Pjevači o političkom angažmanu", Slobodna Dalmacija, 11. února 2008.
  31. ^ Ivor Fuka a Ivan Kegelj: Razgovor s Arsenom Dedićem: Pomalo privodim svou priču kraj!, lupiga.com, 19. ledna 2015.
  32. ^ Jurica Körbler: „Arsen Dedić: Znam ćirilicu, a govorim i ruski“, Večernje novosti, 1. února 2015.
  33. ^ „Arsen Dedić za N1 o Titu, Tuđmanu, Balaševiću, ženama ...“, Lisování Dubravko Merlić, N1, 26. února 2015.
  34. ^ Televizijski intervju od ledna 2015, N1
  35. ^ „Na žene se uglavnom ne mogu požaliti“, Říjen 2001.
  36. ^ Aleksandar Nikolić: „Arsen Dedić: U Jugi si imao izbor“, Blic, 2. března 2014
  37. ^ "Emotivnim pismom zagrebački Hajdukovci pozivaju na svečanost u Arsenovu časť", sibenik.in, 3. května 2016
  38. ^ Naprid, Bili!, discogs.com

Zdroje

externí odkazy