Aradská kapitola - Arad Chapter - Wikipedia
The Aradská kapitola byl vysokoškolská kapitola, se sídlem v 12. století, v Maďarské království. Bylo věnováno Svatý Martin z Tours. Kapitola byla pod přímou jurisdikcí ostřihomský arcibiskup. Držel vyložený majetek nejméně v sedmi kraje. Od 20. let 20. století byla kapitolou a místo autentizace.
Dějiny
Zřízení
Moderní historici s tím souhlasí Béla Blind, Král uherský, založil vysokoškolskou kapitolu mezi 1131 a 1141.[1] Ačkoli nejstarší existující dokument, který odkazuje na aradskou kapitolu - tzv Registr Aradu - byl vydán v roce 1177, královský diplom z roku 1399 odkazoval na listinu o grantu, která byla vydána ve prospěch kapitoly za vlády krále Bély.[1][2] Podle vědecké teorie král Béla II vytvořil kapitolu na znak svého pokání za masakr 68 pánů na shromáždění v Aradu v roce 1131.[1][3] Historik István Bóna píše, že král daroval panství zavražděných pánů nové kapitole.[3] Kapitola byla věnována Svatý Martin z Tours.[3]
Moderní učenci identifikovali velký (50 metrů dlouhý) středověký kostel, jehož ruiny byly nalezeny v Glogovác (nyní Vladimirescu v Rumunsko ), jako sídlo aradské kapitoly.[4] První kostel musel být dokončen před rokem 1172, protože za jeho vlády se kolem něj vytvořil hřbitov Stephen III Maďarska.[5] Tento kostel byl přestavěn a nový kostel (jehož ruiny byly odkryty) byl vysvěcen v roce 1224.[5]
Rozkvět
Protože aradskou kapitolu založil král, panovníci vykonávali patronátní právo a bylo také osvobozeno od jurisdikce biskupů Csanád.[6] Kapitola se skládala z nejméně 12 kánony, včetně probošt kdo byl její hlavou.[7] Papež Honorius III se pokusil rozšířit autoritu Svatý stolec prostřednictvím jmenování svého kandidáta, proboha Johannesa Caputia v roce 1225, ale Caputius byl donucen abdikovat ve prospěch kandidáta panovníka Alberta.[8] Kapitola se stala a místo autentizace s jurisdikcí v Arad, Csanád a Zaránd kraje, v roce 1229.[6] Před členy kapitoly byly dokončeny také požární zkoušky.[6]
Papež Řehoř IX exkomunikoval proboha Alberta v roce 1235, protože Albert odmítl uznat autoritu ostřihomský arcibiskup.[8] Provost Albert se však vzdal pouze arcibiskupovi Stephen Báncsa v roce 1246 slíbil, že se zúčastní synod svolaných arcibiskupem.[8]
Vlastnosti
Jeden poustevník Andrew udělil pozemkový majetek aradské kapitule v Besenu, Karád a Rád vesnic v Somogy County za vlády Bély Slepé.[9] Aradská kapitola uschovala statky v sedmi kraje v roce 1177, podle Registr Aradu který byl vydán na příkaz Béla III z Maďarska.[5] Hrad Arad byl také majetkem kapitoly a jedna třetina mýtného trajektu v Esteuerd na Marosu bylo kvůli kapitole.[10] Během 13. století, aradská kapitola získala nové majetky v Bihar, Baranya a Aradské kraje.[6] Například v roce 1223 jeden Gregory, syn Calada, který ukradl 150 ovcí této kapitoly, je nejen vrátil, ale také zastavil svůj majetek s názvem Chereuy aby zajistil náhradu škody, kterou způsobil.[6]
Seznam proboštů
| Období | Držitel úřadu | Poznámky | Zdroj |
|---|---|---|---|
| do 1224 | Gottfried | [8] | |
| 1224 – 1225 | Stephen | také vicekancléř; se stal záhřebským biskupem | [8] |
| 1225 – | Johannes Caputius | byl jmenován Papež Honorius III, ale vzdal se ve prospěch králova kandidáta | [8] |
| Albert | podporován králem, byl po probuzení svého předchůdce jmenován proboštem | [8] | |
| 1371 – | Nicholas Garázda | [8] | |
| C. 1388 – C. 1392 | John | [7] | |
| C. 1395 – C. 1400 | Ladislava | [7] | |
| C. 1409 – C. 1412 | Petr | [7] | |
| C. 1413 – C. 1421 | Ottobonis de Bellonis de Valencia, UJD | byl papežský notář | [7] |
| C. 1427 | James | [7] | |
| C. 1446 | Paul Emődi | [7] |
Reference
- ^ A b C Polibek 2013, str. 73.
- ^ Borsa 1994, str. 54.
- ^ A b C Bóna 1994, str. 142.
- ^ Györffy 1987, str. 164.
- ^ A b C Bóna 1994, str. 143.
- ^ A b C d E Györffy 1987, str. 172.
- ^ A b C d E F G C. Tóth 2013, str. 74.
- ^ A b C d E F G h Polibek 2013, str. 74.
- ^ Györffy 1987, str. 171.
- ^ Györffy 1987, str. 172, 182.
Zdroje
- Bóna, István (1994). „Maďarsko-slovanské období (895–1172)“. V Köpeczi, Béla; Barta, Gábor; Bóna, István; Makkai, László; Szász, Zoltán; Borus, Judit (eds.). Dějiny Transylvánie. Akadémiai Kiadó. 109–177. ISBN 963-05-6703-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Borsa, Iván (1994). "aradi összeírás [The Register of Arad]". V Kristó, Gyula; Engel, Pál; Makk, Ferenc (eds.). Korai magyar történeti lexikon (9–14. Század) [Encyklopedie raných maďarských dějin (9. – 14. Století)] (v maďarštině). Akadémiai Kiadó. str. 54. ISBN 963-05-6722-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- C. Tóth, Norbert (2013). A székes- és társaskáptalanok prépostjainak archontológiája, 1387-1437 [Archontologie katedrálních a kolegiálních kapitol] (v maďarštině). Magyar Tudományos Akadémia Támogatott Kutatócsoport Iroda. ISBN 978-963-08-7392-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Györffy, György (1987). Az Árpád-kori Magyarország történeti földrajza, I: Abaújvár, Arad, Árva, Bács, Baranya, Bars, Békés, Bereg, Beszterce, Bihar, Bodrog, Borsod, Brassó, Csanád és Csongrád megye [Historická geografie Maďarska Árpádů, svazek I: Kraje Abaújvár, Arad, Árva, Bács, Baranya, Bary, Békés, Bereg, Beszterce, Bihar, Bodrog, Borsod, Brassó, Csanád a Csongrád] (v maďarštině). Akadémiai Kiadó. ISBN 963-05-4200-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Polibek, Gergely (2013). Királyi egyházak a középkori Magyarországon [Královské kostely ve středověkém Maďarsku] (v maďarštině). Pécsi Történettudományért Kulturális Egyesület. ISBN 978-963-642-442-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)