Apoštolská nunciatura v Německu - Apostolic Nunciature to Germany

Apoštolská nunciatura v Berlíně

The Apoštolská nunciatura v Německu je církevní úřad Římskokatolický kostel v Německo.[1][2] Je to diplomatický příspěvek Svatý stolec, jehož zástupce se nazývá apoštolský Nuncius do Německa s hodností velvyslanec. Kancelář nunciatury byla umístěna v Berlín od roku 1925, ve spojení s novým Apoštolský nuncius v Prusku do roku 1934. Mezi lety 1920 a 1925 byla nunciatura pořádána v personální unii Apoštolský nuncius do Bavorska, sedící v Mnichov. Bezpodmínečnou kapitulací Německa v roce 1945 byly přerušeny a obnoveny diplomatické styky západní Německo teprve v roce 1951, poté v Bonn. V roce 2001 se nunciatura znovu přesunula do Berlína.

Tři Papežové kdysi sloužil jako nuncios v dnešním Německu: Alexander VII, Lev XII a Pius XII. Od roku 2014 apoštolským nunciem v Německu je Nikola Eterović, jmenován František 21. září 2013.

Seznam apoštolských nuncio v Německu

Svaté říši římské

Lorenzo Campeggio, první nuncius na území současného Německa

První nuncius na území současného Německa byl Lorenzo Campeggio v roce 1511 jako nuncius a kardinál ochránce na císařský dvůr.[3] Jeho roli ratifikoval v roce 1513 nový papež Lev X.[3] Nunciatura se stala trvale akreditovanou v roce 1530, poté ji často následovali nunciovi Karel V., císař svaté říše římské i když opustil císařské území.[3]

V Kolíně nad Rýnem

Hlavní článek: Apoštolský nuncius v Kolíně nad Rýnem

Kolínská nunciatura byla postavena v roce 1584 na severozápadě Svatá říše římská a Porýní.[3] Nunciovi do Kolína nad Rýnem byli akreditováni u Kolínští arcibiskupští voliči, Mainz a Trevír. V roce 1596 Nízké země (Nizozemsko) byli odtrženi od nunciatury v Kolíně nad Rýnem a přijímali vlastní nuncius v Bruselu.[3]

Stal se Apoštolská nunciatura v Rakousku

V Mnichově

Hlavní článek: Apoštolský nuncius do Bavorska

V Berlíně

Pacelli, Nuncius do Německa, s Wilhelm von Opel a další v Rüsselsheim, Hesse, 1. října 1928.
Cesare Orsenigo, nuncius do Německa během druhé světové války, s Hitlerem a Joachim von Ribbentrop.
Aloisius Joseph Muench, nuncius do poválečné západní Německo.

Německo a Svatý stolec uzavřely diplomatické styky dne 1. května 1920.[4] Abp Eugenio Pacelli, Nuncius do Bavorska, byl jmenován v personální unie "Nuncius do Německa". Stejně jako u Bavorska byly navázány také diplomatické styky s těmi nejdůležitějšími stát Německo, Prusko V roce 1925 se Pacelli vzdal bavorské nunciatury a byl jmenován Nuncius do Pruska v personální unii s nunciaturou do Německa a téhož roku se přestěhoval do Berlína. Do rozpadu německých spolkových zemí v květnu 1934 zůstal příslušný nuncius v Německu také nunciem v Prusku pod samostatným názvem. Vztahy s Bavorskem zůstaly plně nedotčené s Pacelliho nástupcem Nunciem Abpem Alberto Vassallo-Torregrossa, jehož velvyslanecká hodnost upadla také v roce 1934 spolu s existencí Bavorska jako subjektu státnosti; byl však schopen víceméně pokračovat v záležitostech, dokud na naléhání nacistického režimu v roce 1936 zemi neopustil.

V Bonnu pouze pro Spolkovou republiku Německo

S západní Německo, oficiálně Spolková republika Německo, která v roce 1951 získala kvazi-svrchovanost, jsou vazby se Svatým stolcem znovu upgradovány na úroveň nunciatury. Východ Německá demokratická republika neměl žádné diplomatické styky s Vatikánem.

V Berlíně od roku 2001

Viz také

Poznámky

  1. ^ Cheney, David M. „Nunciatura do Německa“. Catholic-Hierarchy.org. Citováno 16. června 2018. [self-publikoval]
  2. ^ Chow, Gabriel. „Apoštolská nunciatura do Německa“. GCatholic.org. Citováno 16. června 2018. [self-publikoval]
  3. ^ A b C d E F Herbermann, Charles, ed. (1913). "Nuncius". Katolická encyklopedie. New York: Robert Appleton Company.
  4. ^ Článek: "Nunzius" v: Der Große Brockhaus: Handbuch des Wissens in zwanzig Bänden: 21 vols. , Lipsko: Brockhaus, 151928–1935; sv. 13 (1932), str. 539 a násl., Zde str. 540.

externí odkazy