Nikola Eterović - Nikola Eterović - Wikipedia
Nikola Eterović | |
|---|---|
| Titulní arcibiskup Sisaku, apoštolský nuncius v Německu | |
 | |
| Objednávky | |
| Vysvěcení | 26. června 1977 Celestin Bezmalinović |
| Zasvěcení | 10. července 1999 podleAngelo Sodano |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Nikola Eterović |
| narozený | 20. ledna 1951 Pučišća, Jugoslávie |
| Národnost | chorvatský |
| Motto | Caput anguli Christus (Kristus je rohová hlava) |
| Styly Nikola Eterović | |
|---|---|
 | |
| Referenční styl | Ctihodný |
| Mluvený styl | Vaše Excelence |
| Náboženský styl | Monsignore |
| Posmrtný styl | nelze použít |
Nikola Eterović (narozen 20. ledna 1951) je chorvatský prelát katolické církve, který byl a titulární arcibiskup a Apoštolský nuncius do Německa od roku 2013.
Životopis
Nikola Eterović se narodil 20. ledna 1951 v Pučišća. Dne 26. června 1977 byl biskupem Celestinem Bezmalinovićem vysvěcen na kněze diecéze Hvar.[1]
V rámci přípravy na diplomatickou kariéru vstoupil do Papežská církevní akademie v roce 1977.[2] Dne 25. Března 1980 nastoupil do diplomatických služeb Svatý stolec. Rané úkoly plnil v Apoštolské nunciatury v Pobřeží slonoviny, Španělsko, a Nikaragua a v kancelářích Státní sekretariát.[1]
Papež Jan Pavel II jmenoval jej titulární arcibiskup z Sisak a Apoštolský nuncius na Ukrajině dne 22. května 1999.[3] Dne 10. července 1999 byl vysvěcen na biskupa kardinálem ministra zahraničí Angelo Sodano, ve spolupráci s Ante Jurić Arcibiskup ve Splitu a Slobodan Štambuk, Biskup z Hvaru.
Dne 11. Února 2004 byl jmenován generálním tajemníkem Synoda biskupů.[1]
Dne 27. Listopadu 2009 se předpokládá vytvoření Diecéze Sisak 5. prosince byl Eterović jmenován titulárním arcibiskupem Cibalae podle Papež Benedikt XVI.[4] František jmenoval jej Apoštolský nuncius do Německa dne 21. září 2013.[5]
Eterović byl jmenován členem Kongregace pro evangelizaci národů dne 9. května 2009[6] a Papežská rada pro podporu nové evangelizace dne 20. prosince 2010.[7]
Reference
- ^ A b C „Rinunce e Nomine, 11. 2. 2004“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 11. února 2004. Citováno 26. ledna 2020.
- ^ „Pontificia Accademia Ecclesiastica, ex-alunni 1950 - 1999“ (v italštině). Papežská církevní akademie. Citováno 25. ledna 2020.
- ^ Acta Apostolicae Sedis (PDF). LXXXXI. 1999. s. 721. Citováno 26. ledna 2020.
- ^ Acta Apostolicae Sedis (PDF). CI. 2009. s. 1070. Citováno 26. ledna 2020.
- ^ „Rinunce e Nomine, 21. 9. 2013“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 21. září 2013. Citováno 26. ledna 2020.
- ^ „Rinunce e Nomine, 09.05.2009“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 9. května 2009. Citováno 26. ledna 2020.
- ^ Acta Apostolicae Sedis (PDF). CIII. 2011. s. 81–2. Citováno 26. ledna 2020.
externí odkazy
| Diplomatické posty | ||
|---|---|---|
| Předcházet Antonio Franco | Apoštolský nuncius na Ukrajinu 22. května 1999–11. Února 2004 | Uspěl Ivan Jurkovič |
| Tituly katolické církve | ||
| Předcházet Jan Pieter Schotte | Generální tajemník Synoda biskupů 11. února 2004–21. Září 2013 | Uspěl Lorenzo Baldisseri |
| Diplomatické posty | ||
| Předcházet Jean-Claude Périsset | Apoštolský nuncius do Německa 21. září 2013 - současnost | Držitel úřadu |
