Apoštolská nunciatura severským zemím - Apostolic Nunciature to the Nordic Countries
The Svatý stolec zjistil, co se vyvinulo v jeho Apoštolská nunciatura severským zemím dne 16. března 1960 pod názvem Apoštolská delegace do Skandinávie s odpovědností za zastupování zájmů papeže a katolické církve v roce 2006 Dánsko, Finsko, Island, Norsko, a Švédsko.[1] Původně byl umístěn v Vedbæk, Dánsko; od roku 2002 je její kancelář v Djursholm, Švédsko,[2] předměstí Stockholmu. Svatý stolec má nyní diplomatické vztahy s každou z těchto zemí a Svatý stolec jmenuje nuncia, doposud vždy stejné osoby, do každé z nich.
Zástupce Svatého stolce zastává církevní úřad, ale jeho název se liší podle vztahu úřadu k vládám. Původní název „Delegát“ se používá pro vyslance, jehož vztah k vládě neobdržel diplomatické sochy. Po navázání diplomatických vztahů a dosažení formální dohody mezi Svatým stolcem a jeho protějškem se to obvykle vyvine na Pro-Nuncia a poté na Nuncia. V případě severských zemí byl první apoštolský delegát jmenován 7. března 1960,[3] přestože už v té době pod názvem „Apoštolský návštěvník“ navštívil vládnoucí monarchy Dánska, Norska a Švédska a oznámil plány na návštěvu finského prezidenta.[4] Delegát obdržel další tituly apoštolský pro-nuncius ve Finsku dne 16. února 1966 a apoštolský pro-nuncius na Islandu dne 8. října 1976. Dne 2. října 1982 byla delegace reorganizována na nunciatury specifické pro jednotlivé země v očekávání navázání diplomatických vztahů s každý z nich. Všichni byli nejprve vedeni pro-nunciem.
Od roku 1959 všechny tituly spojené se severskými zeměmi, bez ohledu na jejich počet, byly drženy jediným vatikánským diplomatem, ačkoli k jeho jmenování do všech těchto úřadů občas nedošlo, protože diplomatické úkoly vyžadovaly souhlas hostitelská země.
Seznam papežských zástupců
- Martin Lucas (7. března 1960[3] - říjen 1961)[5]
- Apoštolský delegát ve Skandinávii
- Bruno Bernard Heim (9. listopadu 1961[5] - 7. května 1969)
- Apoštolský delegát ve Skandinávii
- první apoštolský pro-nuncius ve Finsku od 16. února 1966[6]
- Josip Žabkar (17 května 1969-27 října 1981)
- Apoštolský delegát ve Skandinávii a pro-nuncius ve Finsku
- první apoštolský pro-nuncius na Islandu od 8. října 1976[7]
- Luigi Bellotti (27. října 1981 - 2. října 1982)
- původně delegát do Skandinávie a apoštolský pro-nuncius do Finska a na Island
- dne 2. října 1982 jmenován apoštolským pro-nunciem v Dánsku, Norsku a Švédsku
- Henri Lemaître (31. října 1985-28. Března 1992)
- jmenován apoštolským nunciem do všech pěti zemí současně
- Giovanni Ceirano (20. srpna 1992-27. Února 1999)
- jmenován apoštolským nunciem do všech pěti zemí současně
- Piero Biggio (27. února 1999[8] - 16. října 2004)[9]
- jmenován apoštolským nunciem do všech pěti zemí současně
- Giovanni Tonucci (16. října 2004[10] - 18. října 2007)[11]
- jmenován apoštolským nunciem do všech pěti zemí současně
- Emil Paul Tscherrig (26. ledna 2008[12] - 5. ledna 2012)[13]
- jmenován apoštolským nunciem do všech pěti zemí současně
- Henryk Józef Nowacki
- James Patrick Green
Poznámky
Reference
- ^ „Apoštolský návštěvník [sic] pro Skandinávii“. Katolická zpravodajská služba. 26. června 1959. Citováno 20. října 2019.
- ^ „Nunciatura“. Apoštolská nunciatura severským zemím. Citováno 20. října 2019.
- ^ A b Acta Apostolicae Sedis (PDF). LII. 1960. str. 365.
- ^ „Švédského krále navštívil papežův zástupce“. Katolická zpravodajská služba. 25. ledna 1960. Citováno 20. října 2019.
- ^ A b „Delegát je pojmenován pro Skandinávii“. Katolická zpravodajská služba. 16. listopadu 1961. Citováno 20. října 2019.
- ^ Acta Apostolicae Sedis (PDF). LVIII. 1966. s. 253.
- ^ Acta Apostolicae Sedis (PDF). LXVIII. 1976. s. 683.
- ^ Acta Apostolicae Sedis (PDF). LXXXXI. 1999. s. 408.
- ^ „Rinunce e Nomine, 16. 10. 2004“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 16. října 2004. Citováno 20. října 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 16. 10. 2004“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 16. října 2004. Citováno 15. června 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 18.10.2007“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 18. října 2007. Citováno 15. června 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 26.01.2008“ (Tisková zpráva). Tisková kancelář Svatého stolce. 26. ledna 2008. Citováno 3. května 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 5. 1. 2012“ (Tisková zpráva). Tisková kancelář Svatého stolce. 5. ledna 2012. Citováno 3. května 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 28.06.2012“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 28. června 2012. Citováno 30. května 2019.
- ^ „Publikum, 23. 2. 2017“ (Tisková zpráva). Tisková kancelář Svatého stolce. 23. února 2017. Citováno 30. května 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 06.10.2012“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 6. října 2012. Citováno 30. května 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 06.04.2017“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 6. dubna 2017. Citováno 30. května 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 13. 06. 2017“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 13. června 2017. Citováno 30. května 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 12. 10. 2017“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 12. října 2017. Citováno 30. května 2019.
- ^ „Rinunce e Nomine, 18. 10. 2017“ (Tisková zpráva) (v italštině). Tisková kancelář Svatého stolce. 18. října 2017. Citováno 30. května 2019.