Zemědělství v Maroku - Agriculture in Morocco

Vysoký Atlas, Boumalne du Dades.

Zemědělství v Maroku zaměstnává asi 40% pracovní síly národa. Jedná se tedy o největšího zaměstnavatele v zemi. V deštivých úsecích severozápadu ječmen, pšenice a další obiloviny lze pěstovat bez zavlažování. Na pobřeží Atlantiku, kde jsou rozsáhlé pláně, se pěstují olivy, citrusové plody a vinné hrozny, převážně s vodou dodávanou artézskými studnami. Maroko také produkuje značné množství nezákonných hašiš, z nichž většina je dodávána do západní Evropa. Hospodářská zvířata jsou pěstovány a lesy produkují korek, dřevařské dřevo a stavební materiály. Část námořní populace loví pro svoji obživu. Agadir, Essaouira, El Jadida, a Larache patří mezi důležité rybářské přístavy.[1] Zemědělství i rybolov jsou se očekává, že bude vážně ovlivněna změnou klimatu.[2]

Marocká zemědělská výroba také sestává z pomeranče, rajčat, brambor, oliv a olivového oleje. Vysoce kvalitní zemědělské produkty se obvykle vyvážejí do Evropy. Maroko vyrábí dostatek potravin pro domácí spotřebu, kromě obilovin, cukru, kávy a čaje. Více než 40% marocké spotřeby obilovin a mouky se dováží z Spojené státy a Francie.

Zemědělství v Maroku mělo úplné osvobození od daně až do roku 2013. Mnoho marockých kritiků uvedlo, že bohatí farmáři a velké zemědělské společnosti příliš mnoho využívají v důsledku neplatení daní a že chudí farmáři bojují s vysokými náklady a dostávají velmi špatnou podporu Stát. V roce 2014 bylo v rámci finančního zákona rozhodnuto, že zemědělské společnosti s obratem vyšším než 5 milionů MAD budou platit progresivní daně z příjmů právnických osob.[3]

Výroba

Maroko vyrobené v roce 2018:

  • 7,3 milionu tun pšenice (20. největší producent na světě);
  • 3,7 milionu tun cukrovka, který se používá k výrobě cukr a ethanol;
  • 2,8 milionu tun ječmen (15. největší producent na světě);
  • 1,8 milionu tun brambor;
  • 1,5 milionu tun olivový (Třetí největší producent na světě, za Španělskem a Itálií);
  • 1,4 milionu tun rajče (15. největší producent na světě);
  • 1,2 milionu tun mandarinka (4. největší producent na světě, za Čínou, Španělskem a Tureckem);
  • 1 milion tun oranžový (15. největší producent na světě);
  • 954 tisíc tun cibule;
  • 742 tisíc tun vodní meloun;
  • 696 tisíc tun jablko;
  • 616 tisíc tun cukrová třtina;
  • 500 tisíc tun meloun;
  • 480 tisíc tun mrkev;
  • 451 tisíc tun hroznový;
  • 319 tisíc tun banán;
  • 256 tisíc tun chilli papričky;
  • 128 tisíc tun obr (Třetí největší producent na světě, pouze za Tureckem a Egyptem);

Kromě menších výnosů jiných zemědělských produktů.[4]

Hlavní produkt

Přepravka z clementine (mandarinky) pomerančů z Maroka.

Níže je uvedena tabulka zemědělské produkce Maroka podle odhadů EU Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Data jsou z roku 2009:

HodnostZbožíHodnota (Int 1000 $)Produkce (MT)Množství světové hodnostiHodnota světové hodnosti
1Pšenice939,1506,400,0001917
2Domorodé kuřecí maso635,889446,424NANA
3Olivy616,541770,00066
4Rajčata480,4331,300,0001717
5Domorodé maso skotu433,257160,384NANA
6Kravské mléko, celé, čerstvé409,5661,750,000NANA
7Ječmen389,7093,800,000127
8Domorodé ovčí maso325,935119,706NANA
9Mandle, se skořápkou307,240104,11555
10Pomeranče231,9101,200,0001414
11Brambory230,0321,500,000NANA
12Slepičí vejce ve skořápce221,668267,267NANA
13Fazolové lusky173,716182,18033
14Hrozny171,485300,000NANA
15Jablka169,166400,000NANA
16Jahody168,627124,2391111
17Cibule, suchá136,521650,0002323
18Ostatní melouny (včetně melounů)134,386730,00088
19Mandarinky, mandarinky, clem.128,945522,0001212
20Anýz, badian, fenykl, corian.127,12623,00077
Zdroj:
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) údaje za rok 2009: [1]

Reforma

Zemědělství trpí hlubokými strukturálními problémy; zůstává velmi citlivý na výkyvy klimatu a na tlaky liberalizace obchodu. Tento sektor představuje přibližně 15% HDP a zaujímá téměř polovinu populace.[5] Navíc 70% chudých žije ve venkovských oblastech, což vede k masivnímu odlivu venkova směrem k městům nebo EU (často nelegální emigrace). Reforma tohoto odvětví je nejen nezbytná sama o sobě, ale je nevyhnutelná také kvůli termínu pro liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty s EU. Aby mohlo Maroko plně těžit z této liberalizace, bude muset zlepšit zdravotní a rostlinolékařskou situaci. Bude třeba řešit otázku, co je to vlastně dotace na vodu na podporu pěstování obilovin v nepříznivých oblastech.

Dalším významným problémem jsou pracovní podmínky pro dělníky. V roce 2013 společnost Solidary Hands (Mains Solidaires) dokumentovala 1 910 porušení marockého zákoníku práce, včetně 112 případů urážek a trestů, 68 nespravedlivých výpalů a dvou případů znásilnění. Shaml dospěl k podobným výsledkům v roce 2014, kdy zemědělští pracovníci z 19 různých čtvrtí na severu země popsali 855 případů sexuálního napadení, od obtěžování na znásilnění.[6]

Přistát

Maroko je vybaveno řadou využitelných zdrojů. S přibližně 85 000 kilometry čtverečními (33 000 čtverečních mil) orné půdy (z nichž sedminu lze zavlažovat) a obecně mírnou Středomořské klima „Marockému zemědělskému potenciálu odpovídá několik dalších arabských nebo afrických zemí. Je to jedna z mála arabských zemí, která má potenciál dosáhnout soběstačnosti ve výrobě potravin. V běžném roce produkuje Maroko dvě třetiny zrn (hlavně pšenice, ječmene a kukuřice) potřebných pro domácí spotřebu. Země vyváží citrusové plody a ranou zeleninu na evropský trh; své vinařský průmysl se rozvíjí a rozšiřuje se produkce komerčních plodin (bavlna, cukrová třtina, cukrová řepa a slunečnice). Novější plodiny, jako je čaj, tabák a sója, prošly experimentální fází, úrodná planina Gharb je pro jejich pěstování příznivá. Země aktivně rozvíjí svůj zavlažovací potenciál, který nakonec zavlažuje více než 2 000 000 akrů (10 000 km)2).

Sucho

Přesto stále existuje nebezpečí sucha. Ohroženy jsou zejména nížinné oblasti obilnin, které podléhají značným výkyvům ročních srážek. V průměru se v Maroku vyskytuje sucho každý třetí rok, což vytváří volatilitu zemědělské produkce, což je hlavní překážkou expanze v tomto odvětví.

Sucha jsou nejčastěji hlavním problémem zemědělců v Maroku kvůli velké zemědělské produkci, která je obrovskou součástí marocké ekonomiky.

Hašiš

Hašišová pryskyřice

Maroko je největším světovým vývozcem hašiš, pryskyřice z konopí.[7][8] Podle Světové celní organizace dodává Maroko 70% evropského trhu s hašišem. Ačkoli se statistiky značně liší, produkce hašiše se odhaduje na 2 000 tun ročně, přičemž produkce konopí je věnována až 85 000 hektarů, s tržní hodnotou 2 miliardy USD. V polovině 90. let evropští odborníci kvůli rekordním srážkám po letech sucha uvedli, že pěstovaná plocha pro konopí se zvýšila téměř o 10% (průměrný hektar konopí produkuje dvě až osm tun surové rostliny). Deště na konci let 1995 a 1996 byly pro Maroko požehnáním, které ukončilo víceleté sucho. Tytéž deště byly přínosem pro obchod s drogami. V Tangeru to znamenalo více pracovních míst v obchodu s drogami pro ty, kteří nemohli najít jinou práci, zejména proto, že obchod se zemědělstvím vyschl suchem.

Dnes obchod s drogami nadále roste, přičemž oblasti využívané k pěstování se šíří mimo tradiční pěstitelské oblasti centrálního území Rif na západ a na jih v provinciích včetně Chefchaouen, Larache a Taounate. Tento růst pokračuje i přes dobře propagovanou kampaň v 90. letech za vymýcení obchodu s drogami.[9]

Protidrogová politika

Protidrogová „očistná“ kampaň marocké vlády v polovině 90. let je poučná jak pro její zjevnou neschopnost odradit růst obchodu s drogami, tak pro to, co odhalila o velikosti a rozsahu drogového obchodu. Pěstování drog bylo krátce legalizováno podle francouzského protektorátu, ale bylo prohlášeno za nezákonné v roce 1956, v roce marocké nezávislosti. Když se v 60. a 70. letech rozšířil evropský trh cestovního ruchu a drog, rozvinul se obrovský podzemní trh s drogami, který vládní úředníci nejen povolili, ale i podporovali.[9]

Hospodářská zvířata

Chov hospodářských zvířat, zejména ovcí a skotu, je velmi rozšířený. Maroko plní své vlastní požadavky na maso a snaží se být soběstačnými v mléčných výrobcích.

Lesy

Marocké lesy, které pokrývají přibližně jednu desetinu jeho celkové rozlohy (kromě Západní Sahary), mají značnou komerční hodnotu. Maroko uspokojuje většinu svých potřeb dřeva těžbou vysokohorských lesů ve Středním a Vysokém Atlasu. Jeho eukalyptové plantáže mu umožňují soběstačnost v dřevěném uhlí, které se hojně používá k vaření paliva. Eukalyptus také poskytuje surovinu potřebnou pro papírenský a celulózový průmysl v zemi. Papírová buničina je cenným vývozem, stejně jako korek z hojných lesů korkového dubu v zemi.

Rybolov

Hlavní článek: Rybářský průmysl v Maroku

Rybářská hřiště v Kanárský proud u západního pobřeží Maroka jsou mimořádně bohaté na sardinky, bonito a tuňáky, ale v zemi chybí moderní flotily a zpracovatelská zařízení, aby mohly tyto mořské zdroje plně využívat. Důležitá součást významné obchodní dohody, kterou Maroko uzavřelo s Evropskou unií v roce 1996, se týkala rybolovných práv, podle nichž EU platí Maroku roční poplatek umožňující plavidlům (zejména španělským) lovit marocké vody.

Viz také

Reference

  1. ^ http://www.infoplease.com/ce6/world/A0859768.html
  2. ^ „Profil rizika změny klimatu: Maroko“. Climatelinks. Citováno 2020-05-14.
  3. ^ http://taxsummaries.pwc.com/uk/taxsummaries/wwts.nsf/ID/Morocco-Corporate-Tax-credits-and-incentives
  4. ^ Produkce v Maroku v roce 2018, FAO
  5. ^ http://ec.europa.eu/world/enp/pdf/country/enpi_csp_morocco_en.pdf
  6. ^ Temná stránka marockého vzkvétajícího zemědělského vývozu
  7. ^ https://www.theguardian.com/world/2003/may/27/gilestremlett
  8. ^ "Marocký hašiš". Archivovány od originál dne 8.7.2011. Citováno 2009-12-27.
  9. ^ A b http://www.merip.org/mer/mer218/218_ketterer.html