Vyhýbat se - A Void

Pro další použití viz Prázdnota (disambiguation).
Vyhýbat se
A-Void.jpg
Obálka anglického překladu La Disparition
AutorGeorges Perec
Originální názevLa Disparition
PřekladatelGilbert Adair
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
Vydavatel
Datum publikace
1969
Publikováno v angličtině
1995
Typ médiaTisk (Tvrdý obal, Brožura )
Stránky290 pp (angl. Trans. Vázaná kniha)
ISBN0-00-271119-2 (Angl. Trans. Vázaná kniha)
OCLC31434932

Vyhýbat se, přeloženo z původní francouzštiny La Disparition (lit. „Zmizení“) je francouzština o 300 stranách lipogrammatický román, napsal v roce 1969 Georges Perec, zcela bez použití dopisu E, Následující Oulipo omezení.

Překlady

Překlad do angličtiny přeložil Gilbert Adair, s názvem Vyhýbat se, za kterou vyhrál Cena Scotta Moncrieffa v roce 1995.[1] Další tři nepublikované překlady do angličtiny mají název Mizející podle Ian Monk, Vanish'd! John Lee a Vynechání Julian West.[Citace je zapotřebí ]

Kniha byla také přeložena do němčiny (Eugen Helmlé as Anton Voyls Fortgang, 1986), italština (Piero Falchetta as La scomparsa, 1995), španělština (Hermès Salceda as El secuestro, 1997), švédština (Sture Pyk as Försvinna, 2000), ruština (Valeriy Kislow as .Счезание [Ischezanie], 2005), turečtina (podle Cemal Yardımcı tak jako Kayboluş, 2006), holandština (Guido van de Wiel as 't Manco, 2009), rumunština (Serban Foarta as Disparitia, editura Art, 2010), japonština (Shuichirou Shiotsuka as 煙滅 [Emmetsu], 2010) chorvatština (Vanda Mikšić as Ispario, 2012), portugalština (José Roberto "Zéfere" Andrades Féres as O Sumiço, 2016) a katalánština (Adrià Pujol Cruells as L'eclipsi, 2017).

Všichni překladatelé si uložili podobné lipogramatické omezení jako originál, aby se vyhnuli nejčastěji používanému písmenu abeceda. To vylučuje použití slov běžně považovaných za zásadní, jako jsou je („Já“), et („a“) a le (mužský „the“) ve francouzštině, stejně jako „me“, „be“ a „the“ v angličtině. Španělská verze obsahuje č A, což je druhé nejčastěji používané písmeno ve španělském jazyce (první je E), zatímco ruská verze neobsahuje č о. Japonská verze nepoužívá slabiky obsahující zvuk „i“ (い, き, しatd.) vůbec.

Shrnutí spiknutí

Vyhýbat seje zápletka sleduje skupinu jednotlivců hledajících pohřešovaného společníka Antona Vowla. Je to z části a parodie z noir a hororová fikce, s mnoha stylistickými triky, roubíky, zápletkami a ponurým závěrem. Při mnoha příležitostech implicitně hovoří o svém vlastním lipogramatickém omezení a zdůrazňuje jeho neobvyklou syntaxi. Vyhýbat seje protagonisté nakonec přijdou na to, který symbol chybí, ale považují to za nebezpečné téma k diskusi, protože každý, kdo se pokusí obejít omezení tohoto příběhu, riskuje smrt. Philip Howard, psát lipogrammatické hodnocení Vyhýbat se v jeho sloupci Ztracená slova, řekl: „Toto je příběh přeplněný zápletkami a dílčími zápletkami, smyčkami ve smyčkách, stezkami ve stopách, které všechny umožňují jejímu autorovi ukázat svou obvyklou virtuozitu jako avantgardního kouzelníka, akrobata a klaun. “

Hlavní témata

Oba rodiče Georgese Perece zahynuli druhá světová válka, jeho otec jako voják a jeho matka v Holocaust. Poté, co válku přežil, ho vychovala jeho teta a strýc. Warren Motte interpretuje nepřítomnost dopisu E v knize jako metafora Perecova vlastního pocitu ztráty a neúplnosti:[2]

Absence znaménka je vždy znamením absence a absence E v Vyhýbat se ohlašuje širší, podivně zakódovaný diskurz o ztrátách, katastrofách a smutku. Perec neumí slova père ["otec"], pouhý ["matka"], rodiče ["rodiče"], famille ["rodina"] ve svém románu, ani nemůže napsat jméno Georges Perec. Stručně řečeno, každá „prázdnota“ v románu je bohatě vybavena významem a každá ukazuje na existenční prázdnotu, s níž se Perec potýkal po celou dobu svého mládí a rané dospělosti. Podivné a přesvědčivé podobenství o přežití se v románu také projeví, pokud je člověk ochoten uvažovat o boji sirotka holocaustu, který se snaží z nepřítomnosti dávat smysl, a o mladém spisovateli, který se rozhodl obejít se bez dopisu to je začátek a konec kritika ["psaní"].

Verze

Viz také

Reference

  1. ^ „Seznam výherců na webu Společnosti autorů“. Archivovány od originál dne 5. listopadu 2013. Citováno 4. srpna 2012.
  2. ^ „Čtení Georges Perec“. Kontext. Dalkey Archive Press (11). Citováno 28. července 2014.

externí odkazy