Ki (kana) - Ki (kana)
![]() | tento článek ne uvést žádný Zdroje.Prosince 2009) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
ki | ||||
---|---|---|---|---|
| ||||
přepis | ki き | |||
přepsal. s dakuten | gi ぎ | |||
přepsal. s handakuten | (ngi) | |||
původ hiragana | 幾 | |||
katakana původ | 幾 | |||
pravopisná kana | 切 手 の キ (Kitte žádné „ki“) |
kana gojūon | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
き, v hiragana, キ v katakana, je jedním z Japonců kana, z nichž každý představuje jeden mora. Oba představují [ki] a jsou odvozeny od zjednodušení 幾 kanji. Postava hiragana like, jako さ, je nakreslen s dolní linkou buď připojenou nebo odpojenou.
A dakuten lze přidat k znaku; to to transformuje na ぎ v hiraganě, ギ v katakaně a gi v Hepburnova romanizace. Fonetická hodnota se také změní na [ɡi] v počátečním a liší se mezi nimi [ŋi] a [ɣi] uprostřed slov.
A handakuten (゜) se nevyskytuje s ki v normálním japonském textu, ale lingvisté jej mohou použít k označení a nosní výslovnost [ŋi].
Formulář | Rōmaji | Hiragana | Katakana |
---|---|---|---|
Normální k- (か 行 ka-gyo) | ki | き | キ |
kī | き い き ー | キ イ キ ー | |
Přidání jo ky- (き ゃ 行 kya-gyo) | kya | き ゃ | キ ャ |
kyā | き ゃ あ き ゃ ー | キ ャ ア キ ャ ー | |
kyu | き ゅ | キ ュ | |
kyū | き ゅ う き ゅ ー | キ ュ ウ キ ュ ー | |
kyo | き ょ | キ ョ | |
kyo | き ょ う き ょ お き ょ ー | キ ョ ウ キ ョ オ キ ョ ー | |
Přidání dakuten G- (が 行 ga-gyo) | gi | ぎ | ギ |
gī | ぎ い ぎ ー | ギ イ ギ ー | |
Přidání yoon a dakuten gy- (ぎ ゃ 行 gya-gyo) | gya | ぎ ゃ | ギ ャ |
gyá | ぎ ゃ あ ぎ ゃ ー | ギ ャ ア ギ ャ ー | |
gyu | ぎ ゅ | ギ ュ | |
gyū | ぎ ゅ う ぎ ゅ ー | ギ ュ ウ ギ ュ ー | |
gyo | ぎ ょ | ギ ョ | |
gyó | ぎ ょ う ぎ ょ お ぎ ょ ー | ギ ョ ウ ギ ョ オ ギ ョ ー |
Další doplňkové formuláře | |||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Pořadí tahů
![]() Pořadí tahů písemně き | ![]() Pořadí tahů písemně キ |

Pořadí tahů písemně き

Pořadí tahů písemně キ
Další komunikativní reprezentace
Japonská radiotelefonní abeceda | Wabunův kód |
切 手 の キ Kitte ne "Ki" | ![]() |
![]() | ![]() | ||
Signální vlajka japonského námořnictva | Japonský semafor | Japonská manuální osnova (otisky prstů ) | Braillovo písmo - 126 Japonské Braillovo písmo |
- Plné Braillovo zobrazení
き / キ v Japonské Braillovo písmo | K + Jo Braillovo písmo | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
き / キ ki | ぎ / ギ gi | き い / キ ー kī | ぎ い / ギ ー gī | き ゃ / キ ャ kya | ぎ ゃ / ギ ャ gya | き ゃ あ / キ ャ ー kyā | ぎ ゃ あ / ギ ャ ー gyá |
![]() | ![]() ![]() | ![]() ![]() | ![]() ![]() ![]() | ![]() ![]() | ![]() ![]() | ![]() ![]() ![]() | ![]() ![]() ![]() |
K + Jo Braillovo písmo | |||||||
き ゅ / キ ュ kyu | ぎ ゅ / ギ ュ gyu | き ゅ う / キ ュ ー kyū | ぎ ゅ う / ギ ュ ー gyū | き ょ / キ ョ kyo | ぎ ょ / ギ ョ gyo | き ょ う / キ ョ ー kyo | ぎ ょ う / ギ ョ ー gyó |
![]() ![]() | ![]() ![]() | ![]() ![]() ![]() | ![]() ![]() ![]() | ![]() ![]() | ![]() ![]() | ![]() ![]() ![]() | ![]() ![]() ![]() |
Náhled | き | キ | キ | ぎ | ギ | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Název Unicode | HIRAGANA DOPIS KI | KATAKANA DOPIS KI | POLOVĚKOVÁ KATAKANA DOPIS KI | HIRAGANA DOPIS GI | KATAKANA DOPIS GI | |||||
Kódování | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex |
Unicode | 12365 | U + 304D | 12461 | U + 30AD | 65399 | U + FF77 | 12366 | U + 304E | 12462 | U + 30AE |
UTF-8 | 227 129 141 | E3 81 8D | 227 130 173 | E3 82 AD | 239 189 183 | EF BD B7 | 227 129 142 | E3 81 8E | 227 130 174 | E3 82 AE |
Číselná reference znaků | き | & # x304D; | キ | & # x30AD; | キ | & # xFF77; | ぎ | & # x304E; | ギ | & # x30AE; |
Shift JIS[1] | 130 171 | 82 AB | 131 76 | 83 4C | 183 | B7 | 130 172 | 82 stříd | 131 77 | 83 4D |
EUC-JP[2] | 164 173 | A4 AD | 165 173 | A5 AD | 142 183 | 8E B7 | 164 174 | A4 AE | 165 174 | A5 AE |
GB 18030[3] | 164 173 | A4 AD | 165 173 | A5 AD | 132 49 151 57 | 84 31 97 39 | 164 174 | A4 AE | 165 174 | A5 AE |
EUC-KR[4] / UHC[5] | 170 173 | AA AD | 171 173 | CHYBA | 170 174 | AA AE | 171 174 | AB AE | ||
Big5 (ne-ETEN kana )[6] | 198 177 | C6 B1 | 199 69 | C7 45 | 198 178 | C6 B2 | 199 70 | C7 46 | ||
Big5 (ETEN / HKSCS )[7] | 198 243 | C6 F3 | 199 169 | C7 A9 | 198 244 | C6 F4 | 199 170 | C7 AA |
Náhled | き ゚ | キ ゚ | ㋖ | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Název Unicode | HIRAGANA DOPIS BIDAKUON NGI[8] | KATAKANA DOPIS BIDAKUON NGI[8] | KRUHOVÁ KATAKANA KI | |||
Kódování | desetinný | hex | desetinný | hex | desetinný | hex |
Unicode | 12365 12442 | U + 304D + 309A | 12461 12442 | U + 30AD + 309A | 13014 | U + 32D6 |
UTF-8 | 227 129 141 227 130 154 | E3 81 8D E3 82 9A | 227 130 173 227 130 154 | E3 82 AD E3 82 9A | 227 139 150 | E3 8B 96 |
Číselná reference znaků | き | & # x304D; | キ | & # x30AD; | ㋖ | & # x32D6; |
Shift JIS-2004[9] | 130 246 | 82 F6 | 131 152 | 83 98 | ||
EUC-JIS-2004[10] | 164 248 | A4 F8 | 165 248 | A5 F8 | ||
GB 18030[3] | 129 57 210 50 | 81 39 D2 32 |
Reference
- ^ Konsorcium Unicode (2015-12-02) [1994-03-08]. „Shift-JIS do Unicode“.
- ^ Konsorcium Unicode; IBM. „EUC-JP-2007“. Mezinárodní komponenty pro Unicode.
- ^ A b Správa standardizace v Číně (SAC) (18.11.2005). GB 18030-2005: Informační technologie - čínská kódovaná znaková sada.
- ^ Konsorcium Unicode; IBM. „IBM-970“. Mezinárodní komponenty pro Unicode.
- ^ Steele, Shawn (2000). „cp949 do tabulky Unicode“. Microsoft / Konsorcium Unicode.
- ^ Konsorcium Unicode (2015-12-02) [1994-02-11]. „BIG5 to Unicode table (complete)“.
- ^ van Kesteren, Anne. "big5". Standard kódování. WHATWG.
- ^ A b Konsorcium Unicode. "Sekvence pojmenovaných znaků Unicode". Databáze znaků Unicode.
- ^ Projekt X0213 (03.05.2009). "Shift_JIS-2004 (JIS X 0213: 2004 Dodatek 1) vs mapovací tabulka Unicode".
- ^ Projekt X0213 (03.05.2009). „EUC-JIS-2004 (JIS X 0213: 2004 dodatek 3) vs mapovací tabulka Unicode“.