Zadruga (pohyb) - Zadruga (movement)
Hnutí polských nacionalistů Zadruga byl Polák neopagan nacionalistické hnutí.
Dějiny
To bylo založeno v roce 1937 Jan Stachniuk. Vydával měsíční politický a kulturní bulletin Zadruga. Skupina, která se spojila kolem tohoto bulletinu, byla nejaktivnější neopaganskou skupinou v období 1918–1939 v Polsku, s přibližně 300 následovníky v roce 1939. Zadrugské hnutí však své členství nikdy neformalizovalo.
V letech 1945–1947 jako součást nacionalistické opozice Zadruga publikoval Zryw v Poznani a Arkona časopisy v Bydhošti. Vůdci hnutí byli v roce 1949 zatčeni komunistickým režimem, obviněni ze spolupráce s Neofašisté, a byli uvězněni v roce 1952.
Po amnestii v roce 1956 byli propuštěni. Spíše než aby obnovili své dřívější aktivity, transformovali se do neformálního intelektuálního hnutí se sídlem v Vratislav. Pokusy v 80. a 90. letech o oživení sdružení nebyly úspěšné.
Použijte pozdějšími pohyby
Po roce 1989 prvky Zadruga Byly použity Bolesławem Tejkowskim v jeho polské ideologii antiklerikální nacionalismus sociálně-národního svazu (Unia Społeczno-Narodowa).[1] Ideologii propagovala samostatně Toporzeł Nakladatelství.[2] Mnoho bývalých účastníků neformálních intelektuálních skupin Zadruga se stalo členy Národní hnutí (Ruch Narodowy) nebo Nacjonalistyczne Stowarzyszenie Zadruga.[3]
Někteří Poláci nyní používají základní spisy Stachniuka a Wacyka Slovanská domorodá víra skupiny, zejména Svazem domorodé víry (Rodzima Wiara ) a Sdružení pro tradici a kulturu „Niklot“ (Stowarzyszenie na rzecz Tradycji i Kultury „Niklot“):.[4]
Slovanská domorodá víra
| Část série na |
| Slovanská domorodá víra |
|---|
 |
Rozpětí |
Jeho duchovním průvodcem byl Antoni Wacyk, který prosazoval návrat do Slovanská domorodá víra. Stachniuk prosazoval ideologii kulturismus, jehož cílem je sjednocení západoslovanských národů na základě rekonstrukce jejich původní národní kultury. Stachniuk věřil, že křesťanství, zejména katolické duchovenstvo, má protikulturní vliv a podporuje kulturu laxismus,[5] únik a spotřeba.[6] Věřilo se, že sjednocení pod slovanskou domorodou vírou připraví tyto národy na nevyhnutelnou konfrontaci s ruština a Německý rozpínavost a že každý národ si prostřednictvím své vybuduje vlastní sílu kolektivní matice (termín používaný v zadruga ), po původní slovanské představě o organizaci venkovských komunit. Podle hnutí by západní slovanské národy měly fungovat jako jeden centralizovaný stát s kolektivní vlastnictví země a průmyslu, založené na nadšení a hrdinství místních občanů.
Stanisław Potrzebowski, zakladatel Rodzima Wiara a zadrugist, si všiml vlivu Zadruga pohyb zapnut Slovanská domorodá víra, jak je popsáno v jeho knize Slovanské hnutí Zadruga. Uvedl to Zadruga a slovanská domorodá víra byly spojeny společnou sadou hodnoty. Vyjádřil uznání za práci Zdzisława Słowińského, zakladatele nakladatelství Toporzeł, který spustil znovuzrození zadrugistského myšlení v Třetí polská republika z polské a ukrajinské skupiny Rodnover.[7] Podle Potrzebowski, založení Světový kongres etnických náboženství (později Evropský kongres etnických náboženství) v roce 1998 v Vilnius, se shodoval se Stachniukovým snem o „obnově jednoty árijských lidí“[8] a řada společných iniciativ Rodnovers z různých zemí. Například Generic Weche of Slavs je realizací sociálně-politického předválečného programu Zadruga.[9]
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ Szczepański, Tomasz (2010). „Działalność polityczna Bolesława (Bernarda) Tejkowskiego do roku 1989“. In Łętocha, R. (ed.). Religia, polityka, naród ... Krakov.[úplná citace nutná ]
- ^ „Dotisky vybraných publikací Stachniuka a Wacyka“.
- ^ „Nacionalistická asociace“ Zadruga"".
- ^ Mariusz Filip,. „Rodzima Wiara (nie) tylko dla mężczyzn. O upłciowieniu prawicowego neopogaństwa słowiańskiego w Polsce“. scholar.google.pl. Citováno 2020-09-16.CS1 maint: číselné názvy: seznam autorů (odkaz)
- ^ Laxismus v katolické teologii
- ^ Jan Stachniuk: Wykład teoretyczny "Zadrugi" i jego zadanie, in: „Zadruga“, č. 7 (květen 1938); Jan Stachniuk: Druga antynomia dziejów Polski, in: „Zadruga“, č. 5 (březen 1938); Jan Stachniuk: "Katolicyzm dynamiczny". O.J.M. Bocheńskiemu w odpowiedzi, in: „Zadruga“, č. 7 (květen 1938); Jan Stachniuk: Katolicyzm superdynamiczny (II), in: "Zadruga", č. 16 (luty 1939)
- ^ Potrzebowski 2016, str. 187.
- ^ Potrzebowski 2016, str. 188.
- ^ Potrzebowski 2016, str. 189.
Zdroje
- M. Łapiński, T. Szczepański: Czciciele Polski pogańskiej, in: „„ Karta “č. 19, 1996.
- Tomasz Szczepański: Mniejszości narodowe w myśli politycznej narodowo-demokratycznych (endeckich) ugrupowań opozycyjnych 1980-1989, in: „Mazowieckie Studia Humanistyczne“, č. 1-2, 2005.
- Mariusz Filip: O etnografię rodzimowierstwa. Wprowadzenie do etnografii Zakonu Zadrugi "Północny Wilk", in: „Państwo i Społeczeństwo“, t. VIII: 2008, č. 4.
- Tomasz Szczepański: Rodzimowierstwo polskie a życie publiczne po 1989 r. Próba szkicu, in: „Państwo i Społeczeństwo“, t. VIII: 2008, č. 4.
- Tomasz Szczepański: Ruch zadrużny i rodzimowierczy w PRL w latach 1956-1989, in: „Państwo i Społeczeństwo“ t. IX: 2009, č. 4.
- Potrzebowski, Stanisław (2016). Słowiański ruch Zadruga [Slovanské hnutí Zadruga] (v polštině). Vratislav: Wydawnictwo Triglav. ISBN 9788362586967.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Měsíc „Zadruga“ (1937-1939) - plný text
- ZADRUGA RODZIMEJ WIEDZY - SĘDRUGA Publ. - Dotisky původních textů Jana Stachniuka a Antonyho Wacyka (v polštině)
- Zdzisław Słowiński: Jan Stachniuk. Filozofia polska - Zadruga - Concize shrnutí ideologie zadrugského hnutí (v polštině)
- Paweł Bielawski: Zadruga tradycjonalistyczna a ortodoksyjna. Przyczynek Zadrugi w XXI wieku. Analýza ideologie „Zadruga“ a ideologie jejích následovníků (v polštině)
- Paweł Konar: Pochwała neopogańskiej twórczości. Jan Stachniuk i „Zadruga” - Životopis Jana Stoigniewa Stachniuka s bibliografií (v polštině)