Xerxes I nápis na Van - Xerxes I inscription at Van

Nápis z Xerxes Veliký poblíž pevnosti Van, napsáno v Starý Peršan, Elamit a Babylonian
Umístění nápisu Xerxes I na Van

The Xerxes I nápis na Van, také známý jako XV nápis,[1][2] je trojjazyčný klínové písmo nápis z Achaemenid Král Xerxes I. (r. 486–465 př. N. L.).[3][4] Nachází se na jižním svahu hory sousedící s Van Fortress, blízko Lake Van v dnešní době krocan.[4][1] Když byl zapsán, byl umístěn v Achaemenidská provincie Arménie.[3] Nápis je napsán na vyhlazené části skalní stěny poblíž pevnosti, přibližně 20 metrů nad zemí. Výklenek původně vytesal Xerxesův otec, Král Darius (r. 522–486 př. Nl), ale povrch nechal prázdný.[5][4]

Text

Nápis umístěný vysoko na útesu.
Van Citadela, přístup ze západu.

Nápis se skládá z 27 řádků psaní Starý Peršan, Elamit a Babylonian.[3][1] Nápis zní v každém jazyce stejně. Překlad do angličtiny zní:[3][4][5]

„Velký bůh je Ahuramazda, největší z bohů, kteří stvořili tuto Zemi, kteří stvořili tamhle nebe, stvořili člověka, stvořili štěstí pro člověka, který učinil Xerxese králem, jedním králem mnoha, jedním pánem mnoha.
Já (jsem) Xerxes, velký král, Král králů Král všeho druhu, král na této zemi široko daleko, syn krále Dareia, Achajmenida.
Velký král Xerxes prohlašuje: Král Darius Můj otec, díky přízni Ahuramazdy, učinil mnoho dobrého, a tento výklenek přikázal rozřezat; protože neměl napsaný nápis, nařídil jsem, aby byl tento nápis napsán.
Mně může Ahuramazda chránit společně s bohy a mým královstvím a tím, co jsem udělal. “

Pozice

Umístěný vysoko nad zemí, v oblasti, kde byla velmi malá gramotnost, měl text další význam pro ty, kteří byli schopni číst, nebo pro něž byl čten nahlas.[6] V úvodní větě zmiňuje Xerxes I. Ahuramazda, čímž se spojil s náboženstvím svého otce Dariuse a používal jazyk podobný jazyku, který jeho otec používal pro své imperiální nápisy v Íránu.[6] V tomto nápisu Xerxes I. objasňuje, že vládne legitimací svého boha Ahuramazdy, největšího boha, boha stvořitele.[6] Když se zmínil o svém původu z Dariuse, Xerxes I. tvrdí, že je zákonným vládcem Achaemenidská říše.[6] Xerxes I také ukazuje, že je dobrým synem a dobrým králem, protože dokončil práci zahájenou jeho otcem.[6] Podle Elspeth R. M. Dusinberre (2013): „Nápis prakticky znovu opakuje kampaň proti Řecku který byl zodpovědný za osobní přítomnost Xerxese v Anatolie ".[6] Dochází tedy k závěru, že nápis ve Vanu zdaleka není „mírně risibilním popisem vyplnění prázdného prostoru; slouží spíše jako velmi viditelné a mimořádně silné královské prohlášení o říši a autoritě, umístěné na místě nabitém historickým významem a královsky význam".[7]

Další fotografie nápisu

Amélie Kuhrt (2007) si klade otázku, proč si Darius vybral toto konkrétní místo pro nápis: „Umístění výklenku je na prominentním místě, ale důvod, proč si Darius přeje zanechat zde nápis, není znám. Mohlo to být spojeno s mnoho bitev, které vedl v této oblasti po zabrání trůnu? “[8] Lori Khatchadourian (2016) uvádí, že místo bylo konkrétně vybráno, aby ukázalo, že oblast byla nyní součástí jiné síly.[4] Umístěním nápisu na pevnost Tushpa (tj Van Fortress ), ve středu bývalého subjektu Urartu Darius a Xerxes „vznesli nárok na bývalé základy autority, které v regionu dlouho převládaly“, nyní předělané jako provincie achajmenovské říše.[4]

Posouzení

Nápis na Van nese četné zprávy.[9] Jako jeden z mála atestovaných Starý Peršan nápisy venku Írán, „zjevně rozšiřuje královský dosah do“ hor a údolí Anatolie „podle Dusinberra.[9] Podle Dusinberra, achajmenovští králové, kteří používali pouze „mezopotámské a perské jazyky“, učinili o tomto královském dosahu pevné prohlášení: „Toto je vítězný vládce, cizinec moci, který nyní uplatňuje autoritu nad starodávnými zeměmi Urartu ".[9] Skutečnost, že nápis nebyl přeložen do místního jazyka, to podle Dusinberra podporuje.[6] Vojenský konflikt mezi Urartu a Asýrie; volba těchto konkrétních jazyků byla přímým potvrzením Achajmenovská kontrola nad Arménií a achajmenovské vojenské převahy nad Asýrií.[6] Dusinberre dodává, že staroperský text zabírá dvakrát větší prostor než babylonská a elamitská verze.[6] Navíc je staroperský text „vyřezáván o něco větší“ a má „velkorysější mezery mezi znaky“.[6] Podle Dusinberra: „To může být zamýšleno podobně, aby bylo možné vyjádřit komentář k nadřazenosti achajmenovských Peršanů nad starými mezopotámskými národy.“[6] Jelikož je nápis umístěn vysoko nad zemí a je tak obtížné jej číst z úrovně země, považuje Dusinberre tyto malé vizuální detaily za důležité.[6]

Jazyky

Reference

  1. ^ A b C Bachenheimer 2018, str. 23.
  2. ^ Dusinberre 2013, str. xxi.
  3. ^ A b C d Dusinberre 2013, str. 51.
  4. ^ A b C d E F Khatchadourian 2016, str. 151.
  5. ^ A b Kuhrt 2007, str. 301.
  6. ^ A b C d E F G h i j k l Dusinberre 2013, str. 52.
  7. ^ Dusinberre 2013, str. 52–53.
  8. ^ Kuhrt 2007, str. 301, poznámka 4.
  9. ^ A b C Dusinberre 2013, str. 51–52.

Zdroje

  • Bachenheimer, Avi (2018). Starý Peršan: Slovník, glosář a shoda. John Wiley & Sons.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Dusinberre, Elspeth R. M. (2013). Impérium, autorita a autonomie v achajmenovské Anatolii. Cambridge University Press. ISBN  978-1107577152.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Khatchadourian, Lori (2016). Imperial Matter: Ancient Persia and the Archaeology of Empires. University of California Press. ISBN  978-0520964952.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kuhrt, Amélie (2007). Perská říše: Korpus pramenů z achajmenovského období. Routledge. ISBN  978-0415552790.CS1 maint: ref = harv (odkaz)