Turci v Dánsku - Turks in Denmark
Celková populace | |
---|---|
| |
Regiony s významnou populací | |
Aarhus, Kodaň, Høje-Taastrup, Ishøj | |
Jazyky | |
Náboženství | |
Převážně islám (většinou Sunni a nějaký Alevisi ) |
Turci v Dánsku nebo Dánští Turci (dánština: Tyrkere i Danmark; turečtina: Danimarka Türkleri) odkazuje na etnický původ Turečtí lidé žijící v Dánsko. V současné době tvoří po etnické skupině druhou největší etnickou skupinu v zemi Dánští lidé.[2] Většina dánských Turků sestupuje z Turecká republika; došlo však také k významné turecké migraci z jiných post-Osmanský země včetně etnických Turecké komunity které přišly do Dánska z Balkán (např. z Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Severní Makedonie a Rumunsko ), ostrov Kypr a nověji Irák a Sýrie.
Dějiny
Na konci 50. let vyžadovalo Dánsko vysokou poptávku po pracovní síle, která vyvolala pracovní imigraci hlavně z krocan a Jugoslávie; v důsledku toho zde vedle tureckých migrantů z Turecka bylo také značné množství Balkánští Turci (např. Rumunští Turci, Bosenské Turky atd.), kteří přijeli do Dánska.[3] Poslední dobou, Iráčtí Turci a Syrští Turci od té doby také migrovaly do Dánska Evropská migrační krize.
Demografie
Od října 2019 Statistika Dánsko zaznamenalo 63 975 lidí pocházejících z Turecka žijících v Dánsku.[4] To však není skutečný odraz celkového počtu dánských Turků žijících v zemi, protože existují i dánští Turecké komunity které pocházejí z jinýchOsmanský zemí, zejména z Balkán a nedávno uprchlíci z Irák a Sýrie. Navíc Danish Broadcasting Corporation již v roce 2008 odhadl dánskou populaci tureckého původu na 70 000.[5]
Kultura
Jazyk
V domácím prostředí mateřský jazyk je nejvíce dominantní a očekává se, že děti budou mluvit turečtina. Nicméně, dánština se mluví mimo domov a vytváří bilingvní identita.[6]
Náboženství
Většina Turků se považuje za Muslimové. Uctívají své náboženství hlavně v rámci své vlastní turecké komunity a dělí se hlavně na politické nebo náboženské rozdíly.[7] The Diyanet podporuje sdružení mešit v Dánsku a kontroluje většinu náboženských organizací používaných komunitou. „Dánská turecká islámská nadace“ (dánština: Dansk Tyrkisk Islamisk Stiftelse) je součástí Diyanetu a je největší muslimskou organizací v Dánsku.[8] Hlavními konkurenčními islámskými sítěmi Diyanetu jsou Millî Görüş stejně jako Alevi sdružení.[8]
V roce 2008 zveřejnila zpráva Danish Broadcasting Corporation Odhaduje se, že dánští Turci vytvořili 70 000 z celkového počtu 200 000 muslimů v zemi. Třetina muslimů v zemi tedy byla tureckého původu.[1]
Pozoruhodné osoby
- Yildiz Akdogan, politik
- Fatih Alev, Dánsko-turecký kyperský imám
- Hüseyin Arac, politik
- Mehmet Ali Avci, filmař
- Yasin Avcı, fotbalista
- Oğuz Han Aynaoğlu, fotbalista
- Büsra Barut, ženský fotbalista
- Ayfer Baykal, politik
- Zahide Bayram, Slečna Dánsko (1999)
- Mustafa Bozkurt, fotbalista
- Dennis Ceylan, boxer
- Gökcan Kaya, fotbalista
- Sara Keçeci, házenkář
- Emre Mor, fotbalista
- Şaban Özdoğan, fotbalista
- Yüsüf Öztürk, fotbalista
- Özlem Saglanmak, herečka
- Alev Ebüzziya Siesbye, keramický umělec
- Aral Simsir, fotbalista
- John Sytmen, podnikatel
- Tülin Şahin, modelka a herečka
- Sadi Tekelioglu, herec, politik a generální ředitel dánsko-tureckých novin Haber
- Ertuğrul Tekşen, fotbalista
- Mona Tougaard, modelka
- Osamělý Yalcinkaya, politik
Viz také
Reference
- ^ A b Larsen, Nick Aagaard (2008), Tyrkisk na dálku od islámského Trossamfund, Danish Broadcasting Corporation, vyvoláno 1. listopadu 2020,
Události kolem 200 000 muslimů v Dánsku 70 000 tyrkiske rødder, o udgør dermed langt den største muslimske indvandrergruppe.
- ^ Liebig 2007, 32.
- ^ Liebig 2007, 13.
- ^ Statistikbanken. „Danmarks Statistik“. Archivovány od originál dne 14. 7. 2012. Citováno 2011-12-17.
- ^ Larsen, Nick Aagaard (2008), Tyrkisk na dálku od islámského Trossamfund, Danish Broadcasting Corporation, vyvoláno 1. listopadu 2020,
Události kolem 200 000 muslimů v Dánsku 70 000 tyrkiske rødder, o udgør dermed langt den største muslimske indvandrergruppe.
- ^ Jørgensen 2002, 242.
- ^ Svanberg 1999, 389.
- ^ A b Nielsen, Akgonul a Alibasic 2009, 100.
Bibliografie
- Jørgensen, J.N (2002), „Acquisition of Code-Switching for Power-Wielding“ pro děti, Auer, Peter (ed.), Přepínání kódu v konverzaci: jazyk, interakce a identita, Routledge, ISBN 0-203-01788-9
- Liebig, Thomas (2007), Integrace přistěhovalců na trh práce v Dánsku (PDF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
- Nielsen, Jørgen S .; Akgonul, Samim; Alibasic, Ahmet (2009), Ročenka muslimů v Evropě, BRILL, ISBN 90-04-17505-9
- Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (2008). Mezinárodní migrační výhled: SOPEMI 2008. Publishing OECD. ISBN 92-64-04565-1..
- Svanberg, Ingvar (1999), „Severské země“, Westerlund, David; Svanberg, Ingvar (eds.), Islám mimo arabský svět, Palgrave Macmillan, ISBN 0-312-22691-8