Maročané v Dánsku - Moroccans in Denmark

Maročané v Dánsku
Celková populace
11,273[1]
Regiony s významnou populací
Kodaň, Aarhus, Brøndby, Albertslund
Jazyky
arabština (Maghrebi arabština ), Berberský, dánština
Náboženství
Převážně islám

Maročané v Dánsku jsou občané a obyvatelé Dánsko kteří jsou z Marocký klesání.

Demografie

Počet obyvatel Marocký původ v Dánsku podle pohlaví, čtvrté čtvrtletí 2008–2017 (Statistika Dánsko ).[1]

Podle Statistika Dánsko od roku 2017 žije v Dánsku celkem 11 273 osob marockého původu. Z těchto osob je 5 717 přistěhovalců narozených v Maroku a 5 556 potomků osob narozených v Maroku.[1] 2 811 jednotlivců jsou občané Maroka (1 227 mužů, 1 584 žen).[2] Do roku 2016 bylo v Dánsku uděleno povolení k pobytu pro sloučení rodiny celkem 77 osob narozených v Maroku, 19 pro studium, 144 pro práci a 7 pro rodinné příslušníky žijící v EU / EHP.[3] Obyvatelé Maroka jsou obecně mladí dospělí a lidé středního věku, přičemž většina z nich patří mezi 15–19 let (1054 osob), 20–24 let (964 osob), 40–44 let (954 osob) a 35–39 let (933 jednotlivci) věkové skupiny.[1]

Socioekonomie

Podle statistik v Dánsku žije od roku 2016 mezi dospělými v Maroku ve věku 30–59 let v Dánsku přibližně 34% mužů a 49% žen na plný úvazek ve veřejných bytových jednotkách.[4] Maročané obývají především regiony Hovedstaden (9,007), Midtjylland (906), Sjælland (785), Syddanmark (463) a Nordjylland (112) a města Kodaň (5,307), Aarhus (654), Brøndby (520) a Albertslund (308).[1]

Podle statistik Dánska dostalo od roku 2017 veřejné výhody celkem 3 446 osob marockého původu v Dánsku. Z těchto osob byly vládní prostředky primárně přiděleny dánskému státnímu vzdělávacímu a půjčovacímu úřadu (1013 osob), sociálním dávkám (927 osob), invalidnímu důchodu (554), čisté nezaměstnanosti (370 osob), dotovanému zaměstnání (148 osob) ), nemocenské dávky podle zaměstnání (140 osob), dávky v mateřství (140 osob), poradenství a aktivity zvyšující dovednosti (115 osob), výplata předčasného důchodu (25 osob) a osoby pobírající dovolenou (12 osob).[5]

Zločin

Podle statistik Dánska jsou marockí migranti a jejich potomci nadměrně zastoupeni jako pachatelé trestné činnosti. Marockí potomci mužského pohlaví mají asi 15krát vyšší pravděpodobnost spáchání násilné trestné činnosti.[6] Od roku 2016 mají marockí imigranti v Dánsku ve věku 15–79 let celkový index kriminality 145, pokud jsou očištěni pouze o věk, s úpravami 129 pro věk a socioekonomický status, 129 pro věk a rodinné vzdělání a 116 pro věk a rodinný příjem. Jejich mužští potomci mají index celkové kriminality 305, pokud jsou očištěni pouze o věk, s úpravami 286 pro věk a socioekonomický stav, 240 pro věk a rodinné vzdělání a 256 pro věk a rodinný příjem.[7] Pokud jde o typ protiprávního jednání, mají potomci marockých jedinců index kriminality podle trestního zákoníku 444, pokud jsou upraveny pouze pro věk (s úpravami 355 pro věk a socioekonomický status, 278 věk a rodinná výchova a 288 pro věk a věk). rodinný příjem), z čehož je index kriminality po očištění pouze o věk 356 u násilných trestných činů (s úpravami 289 podle věku a socioekonomického stavu, 215 věku a rodinné výchovy a 229 u věku a rodinného příjmu) a 417 u majetkových trestných činů ( s úpravami 332 pro věk a socioekonomický status, 262 věk a rodinné vzdělání a 265 pro věk a rodinný příjem). Index kriminality po očištění pouze o věk je 280 pro dopravní právo (s úpravami 278 pro věk a socioekonomický status, 237 pro věk a rodinné vzdělání a 259 pro věk a rodinný příjem) a 349 pro speciální zákony (s úpravami 314 pro věk a socioekonomický stav, 266 věkové a rodinné vzdělání a 279 pro věk a rodinný příjem).[8] Průměrný index kriminality u obecné dánské populace je stanoven na 100 a procentní body nad nebo pod touto základní úrovní odrážejí větší či menší prevalenci, v závislosti na nejčastější věkové skupině populace a jejím relativním socioekonomickém postavení.[9] Od roku 2016 bylo celkem 642 osob marockého původu shledáno vinnými z trestných činů. Z těchto jedinců bylo 560 mužů a 82 žen, přičemž většinu z celkového počtu tvořili muži ve věku 15–29 let (285 jedinců) a 30-49 let (218 jedinců).[10] Nejběžnějším typem trestných činů bylo porušení dopravní zákon (312 osob, z nichž 283 porušilo zákon o silničním provozu), následovaná porušením zákona č zvláštní zákony (244 osob, z nichž 109 porušilo zákon o euforiantech) a trestní zákoník (191 osob, z toho 121 činů proti majetku).[11] Většině osob byla uložena pokuta (488 osob), u zbývajících osob byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody (71 osob), podmíněný trest odnětí svobody (65 osob), zrušení obvinění (10 osob), preventivní opatření (5 osob), další rozhodnutí (2 osoby) ), nebo bez poplatků (1 jednotlivec).[12]

Zaměstnanost

Podle statistik Dánska má od roku 2014 marockí imigranti ve věku 30–64 let v Dánsku míru zaměstnanosti přibližně 48,6%.[13]

Podle Ústavu ekonomiky práce má od roku 2014 marocký obyvatel Dánska poměr zaměstnanosti k populaci přibližně 46%. Mají také míru nezaměstnanosti zhruba 13%.[14]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E „FOLK1C: Populace k prvnímu dni čtvrtletí podle regionu, pohlaví, věku (věkové skupiny 5 let), původu a země původu“. Statistika Dánsko. Citováno 2. prosince 2017.
  2. ^ „Obyvatelstvo v první den čtvrtletí podle občanství, věku, regionu, času a pohlaví“. Statistika Dánsko. Citováno 27. listopadu 2017.
  3. ^ „Povolení k pobytu (rok) podle státního občanství, času, povolení k pobytu a pohlaví“. Statistika Dánsko. Citováno 27. listopadu 2017.
  4. ^ „Indvandrere i Danmark 2017“. Statistika Dánsko. 95 (Tabel 5,5), 96 (Tabel 5,6). Citováno 16. března 2018.
  5. ^ „Osoby pobírající veřejné dávky podle země původu, doby, typu dávek a pohlaví“. Statistika Dánsko. Citováno 3. prosince 2017.
  6. ^ „Indvandrere i Danmark 2017“. Statistika Dánsko. str. 111 poslední odstavec, obrázek 6.7. Citováno 16. března 2018.
  7. ^ „Indvandrere i Danmark 2017“. Statistika Dánsko. str. 108. Citováno 16. března 2018.
  8. ^ „Indvandrere i Danmark 2017“. Statistika Dánsko. str. 111 (Tabel 6.13). Citováno 16. března 2018.
  9. ^ „Indvandrere i Danmark 2016“. Statistika Dánsko. str. 81. Citováno 10. prosince 2017. er kriminalitetshyppigheden højere i de yngre aldersgrupperend i de ældre. En befolkningsgruppes samlede kriminalitet påvirkes derfor af, hvordan gruppen er sammensat aldersmæssigt. Hvis man ønsker et samlet mål forkriminaliteten i en befolkningsgruppe, er det derfor nødvendigt ve společnosti korrigere for, hvordan gruppen er sammensat aldersmæssigt. [...] Når der korrigeres for alderssammensætningen viser det e-sign, at mandlige et kriminalitetsindeks på 244. Det betyder, atdenne gruppe har en overhyppighed af kriminalitet på 144 pct. i forhold til hele denmandlige befolkning, hvor indekstallet er sat til 100. [...] Ud over alder er socioøkonomisk status en faktor, der påvirker kriminalitetshyp-pigheden for en befolkningsgruppe. [...] En befolkningsgruppes socioøkonomiske sammensætning vil derens , a beregningen af ​​et kriminalitetsindeks bør derderfor også korrigeres for den socioøkonomiske status.
  10. ^ „Osoby vinné z trestných činů podle země původu, pohlaví, věku a doby“. Statistika Dánsko. Citováno 3. prosince 2017.
  11. ^ „Osoby vinné z trestných činů podle země původu, typu trestného činu a doby“. Statistika Dánsko. Citováno 3. prosince 2017.
  12. ^ „Osoby vinné z trestných činů podle země původu, typu rozhodnutí a doby“. Statistika Dánsko. Citováno 3. prosince 2017.
  13. ^ „Indvandrere i Danmark 2016“. Statistika Dánsko. 40, 43. Citováno 27. listopadu 2017.
  14. ^ „Mapování diaspor v Evropské unii a ve Spojených státech - srovnávací analýza a doporučení pro zapojení“ (PDF). Ústav ekonomiky práce. Citováno 27. listopadu 2017. - srov. Dodatek 4: Charakteristika diaspory - ukazatele pracovní síly podle vysílajících zemí