Časová osa Prahy - Timeline of Prague
Toto je a Časová osa z Dějiny z město z Praha, Česká republika.
Před 16. stoletím
Část série na | ||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Historie Československo | ||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
- 870 CE - Pražský hrad Založený
- 973
- Klášter svatého Jiří založena v Pražský hrad.
- Bazilika svatého Jiří budova rozšířena.
- 1085 - Korunovace Vratislaus II Bohemia.
- 1172 – Judith Bridge postavený.
- 1235 - Postavena městská zeď.[1]
- 1270 – Velká synagoga postavený.[2]
- 1344 – Katolická arcidiecéze v Praze stanovena.[3]
- 1345 – University of Prague Založený.[4]
- 1347 - Černá smrt zabila miliony.
- 1347 - 2. září: Korunovace Karel IV tak jako Český král; Praha se stává hlavním městem České republiky Svatá říše římská.
- 1348 – Nové Město založen mimo pražské městské hradby.[5]
- 1354 - Jsou nainstalovány veřejné hodiny (přibližné datum).[6]
- 1363 – Svatováclavská kaple postavený
- 1370 – Týnský kostel stavba začíná.[7]
- 1386 – Karolinum přestavěn.
- 1391 – Betlémská kaple postavený.[5]
- 1398 – Radnice zabudováno Nové Město.
- 1410 – Orloj instalován na radnici.[8]
- 1419 – Defenestrace (politické nepokoje).[9]
- 1458 - korunovace Jiří z Poděbrad tak jako Český král.[7]
- 1475 – Prašná brána postavený.[7]
- 1478 - Tiskařský lis v provozu.[10]
16.-18. Století
- 1501 - Český protestantský zpěvník vydán.[11]
- 1503 – Karlův most postavený.[1]
- 1580 - Loew údajně vynalezl Golem z Prahy.[12]
- 1604 - říjen: Kepler pozoruje Mléčnou dráhu supernova.
- 1618-23 května: 2. Pražská defenestrace zažehl Třicetiletá válka.[1]
- 1621 - 21. Června: Poprava 27 českých šlechticů na Staroměstské náměstí v důsledku Bitva na Bílé hoře.[1]
- 1635 - 30. Května: Město hostí podpis Mír v Praze (1635).
- 1648 - západní břeh Prahy (včetně Pražský hrad ) obsazené a vypleněné švédskými armádami.[1]
- 1650 – Sloupec Panny Marie postavené v Staroměstské náměstí.[7]
- 1724 – Sporck divadlo aktivní.
- 1738 - Palais Sylva-Tarouca postavena na Na příkopě.[7]
- 1739 - Kotzentheater aktivní.
- 1741 - listopad: Okupace francouzsko-bavorskými vojsky.[1]
- 1742 – Obležení Praha (1742).
- 1744 - město obsazené pruskými silami.[5]
- 1755 – Chrám Svatého Mikuláše postavený.
- 1757
- 6. května: Bitva o Prahu (1757).[9][13]
- Květen červen: Obléhání Prahy.
- 1765 – Goltzův palác postavený.
- 1783 – Nostitzovo divadlo otevře se.[14]
- 1784 - správa Hradčany, Malá Strana, Nové Město, a Staré Město sjednocen jako jedno město.
- 1787
- 19. ledna: Mozartova premiéra Pražská symfonie.
- 29. října: Premiéra Mozartovy opery Don Giovanni.[14]
- 1791
- 6. září: Korunovace Leopold II tak jako Český král.
- 6. září: Premiéra Mozarta La clemenza di Tito.[14]
- 1796
- Litografie vynalezl.[11]
- Akademie výtvarných umění a obrazárna stanovena.
19. století
- 1813 - červenec – říjen: Setkání města pořádá město Koaliční síly napoleonských válek.[9]
- 1819 – České muzeum Založený.[15]
- 1825 - založena spořitelna.[16]
- 1841 – Most Františka I. postavený.[17]
- 1847 - Otevírá se pobočka Rakouské národní banky.[16]
- 1848
- 2. – 12. Června: Slovanský sjezd v Praze, 1848 držený.
- 17. června: Revoluční povstání poblíž Prahy rozdrcený císařskou armádou.[18]
- Stará radnice přestavěna.[7]
- 1850
- 1851 - Archiv města Prahy stanovena.
- 1857
- Prager Eisenindustrie-Gesellschaft v byznysu.[19]
- Byla založena průmyslová škola.[19]
- 1862
- Sokol založen sportovní klub.
- Prozatímní divadlo otevře se.
- 1866 - Město hostí podpis Mír v Praze (1866).[9]
- 1868
- Živnostenská banka (banka) založena.[19]
- Španělská synagoga postavený.
- 1876 – Prager Tagblatt Německé noviny začínají vycházet.
- 1877 - premiéra Dvořákova Symfonické variace.
- 1879 - Založena pobočka anglo-rakouské banky.[20]
- 1880 - počet obyvatel: 293822 metra.[21]
- 1882 – Univerzita Karlova reorganizována na německé a české jazykové instituce.[15]
- 1883
- Vyšehrad se stává součástí města.[1]
- České divadlo postaveno.[21]
- Balet Národního divadla Založený.
- 1884
- Café Slavia otevře se.
- Holešovice -Bubna se stává součástí města.[1]
- 1885
- Rudolfinum (koncertní sál) slavnostně otevřen.
- Muzeum dekorativního umění Založený.
- 1888 – Neues Deutsches Theater otevře se.
- 1890
- 2. února: Dvořákova premiéra Symfonie č. 8.
- Září: Povodeň.[21]
- Počet obyvatel: 182530.[21]
- 1891
- Petřínská rozhledna a České muzeum budova postavena.[22]
- Hanavský pavilon Park Letná.
- Výstava General Land Centennial (1891) držený.
- 1896
- Česká filharmonie stanovena.
- Počet obyvatel: 189 157; metro 368 490.[23]
- 1898
- 1900 - Založena Staropražská společnost.[25]
20. století
- 1901
- 1906
- Dostihové závodiště Praha - Velká Chuchle otevře se.
- Židovské muzeum Založený.
- Počet obyvatel: 460 849 metra.[1]
- 1907 – Vinohradské divadlo slavnostně otevřen.
- 1908
- Květen – červen: Hostitelé města Šachový turnaj Praha 1908.
- 19. září: Premiéra Mahlera Symfonie č. 7.
- 1909 - Smíchov se stává součástí Prahy.
- 1910 - počet obyvatel: 223741.[26]
- 1911 - St.-Antonius-von-Padua-Kirche (kostel) postaven na Bubenská-Platz .
- 1916 - květen: Městská premiéra Janáčkovy Jenůfa.
- 1918
- Kino Světozor (kino) se otevře.[27]
- Říjen: Město se stává hlavním městem Československo.[9]
- 1921 – Komunistická strana Československa se sídlem ve městě.
- 1922
- Velká Praha vzniklo spojením Prahy s předměstími a sousedními městy; Přidáno 37 obcí.
- Vinohrady a Žižkov stát se součástí Prahy.
- Počet obyvatel: 676 000.
- 1930 - počet obyvatel: 848 823.[9]
- 1931 – Zoo Praha otevře se.
- 1934 - Symfonický orchestr hl. M. Prahy Založený.[28]
- 1939
- Březen: Nacistická němčina obsazení města začíná.[9]
- Město se stává sídlem němčiny Protektorát Čechy a Morava.[5]
- 1942-27 května: německý úředník Reinhard Heydrich zavražděn; Nacisté reagují vlnou teroru.
- 1945
- 14. února: Bombardování Prahy za druhé světové války.
- 5. – 8. Května: Pražské povstání proti Nacistická němčina obyvatelé během posledních dnů druhé světové války.
- 6. – 11. Května: Praha útočná: příjezd Rudá armáda; Nacistická němčina obsazení končí.
- Vyhoštění německých občanů
- Akademie múzických umění v Praze stanovena.
- 1946
- Mezinárodní hudební festival Pražské jaro začíná.[29]
- Divadelní fakulta stanovena.
- 1948
- Únor: 1948 československý státní převrat.
- Květen: Hostitelé města Druhý mezinárodní kongres skladatelů a hudebních kritiků 1948.
- 1952
- 1954 – Betlémská kaple rekonstruován.[5]
- 1958 – Divadlo na zábradlí Založený.
- 1955 – Stalinův pomník představen v Park Letná.
- 1957 – Reduta Jazz Club otevírá se Národní.
- 1962 - Stalinův památník zničen.
- 1964 - Pražský balet aktivní.[30]
- 1968 – Pražské jaro; sovětský zákrok.[31]
- 1969
- Jan Palach je sebeupálení.
- Město se stává hlavním městem Česká socialistická republika.
- 1970 – Pražský komorní balet Založený.[30]
- 1973 - 11. Prosince: Město hostí podpis Smlouva z Prahy (1973).
- 1974 - počet obyvatel: 1095 615.[32]
- 1978 – Karlův most pěší.[Citace je zapotřebí ]
- 1985 - počet obyvatel: 1190 576 (odhad).[33]
- 1989 - listopad – prosinec: Sametová revoluce.[34]
- 1990 - Město rozděleno na 56 okresy.
- 1991
- Škola mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická v Praze stanovena.
- Prager Zeitung Německé noviny začínají vycházet.
- Pražský metronom postaven.
- 1992
- Žižkovská televizní věž postaven.
- Akademie věd České republiky se sídlem ve městě.
- 1993 - 1. Ledna: Praha se stává hlavním městem Česká republika.[5]
- 1995 - USA Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda se sídlem ve městě.[35]
- 1996
- Hostitelé města Světový kongres esperanta; manifest sepsán.
- Tančící dům postavený.
- 1997 – Prostřednictvím nadace se sídlem ve městě.
- 1998 – University of New York in Prague stanovena.
- 1999 - Pražská mešita.[36]
21. století
- 2001 – Prague Fringe Festival začíná.
- 2002
- Srpen: Praha trpí záplavy, části města evakuovány, mnoho historických archivů poškozeno, ale žádné významné památky zničeny.[35]
- Broadway Theatre (Praha) otevře se.
- Institut bezpečnostních studií v Praze stanovena.[37]
- Listopad: Hostitelé města Summit NATO.
- 2007 - The Codex Gigas po 379 letech se vrací do Prahy
- 2009 - 5. dubna: americký prezident dává mluvený projev o jaderném odzbrojení.[38]
- 2010 - září: Ekonomický protest.[35]
- 2011 - počet obyvatel: 1 262 106; metro 2 300 000.
- 2013
- 29. dubna: 2013 Pražská exploze.
- Tomáš Hudeček se stává starostou.
- 2014 Adriana Krnáčová se stává starostou.
Viz také
- Dějiny Prahy
- Seznam starostů Prahy
- Seznam vládců Čech, 9. – 20. Století, oficiální sídlo v Praze
- Časové osy dalších města v České republice: Brno
Reference
- ^ A b C d E F G h i j Britannica 1910.
- ^ "Praha". Encyklopedie Židů ve východní Evropě. New York: Yivo Institute for Jewish Research. Citováno 28. února 2015.
- ^ C. Wolfsgruber (1913). "Pražská arcidiecéze". Katolická encyklopedie. New York.
- ^ Karl Hilgenreiner (1913). „University of Prague“. Katolická encyklopedie. New York.
- ^ A b C d E F Jiří Hochman (1998). Historický slovník českého státu. USAv: Strašák Press. ISBN 978-0-8108-3338-8.
- ^ Gerhard Dohrn-van Rossum (1996). „První veřejné hodiny“. History of the Hour: Clocks and Modern Temporal Orders. University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-15510-4.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- ^ A b C d E F Baedeker 1911.
- ^ Colum Hourihane, vyd. (2012). "Hodiny". Grove Encyclopedia of Medieval Art and Architecture. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-539536-5.
- ^ A b C d E F G Websterův geografický slovníkSpringfield, Massachusetts: G. & C. Merriam Co., 1960, s. 908, OL 5812502M
- ^ Robert Proctor (1898). „Knihy vytištěné z typů: Rakousko-Uhersko: Praha“. Rejstřík starých knih v Britském muzeu. Londýn: Kegan Paul, Trench, Trübner and Company. hdl:2027 / uc1.c3450632 - prostřednictvím HathiTrust.
- ^ A b Steven Anzovin a Janet Podell, vyd. (2000). Slavná první fakta. H.W. Wilson Co. ISBN 0824209583.
- ^ „Brief History (timeline)“, Témata AI, Sdružení pro povýšení umělé inteligence, vyvoláno 30. dubna 2015
- ^ Franz A.J. Szabo (2013). „Chronologie významných událostí“. Sedmiletá válka v Evropě: 1756-1763. Routledge. ISBN 978-1-317-88697-6.
- ^ A b C Roger Parker, vyd. (2001). Oxford Ilustrovaná historie opery. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-285445-2.
- ^ A b Mitchell G. Ash; Jan Surman, vyd. (2012). Znárodnění vědeckých poznatků v habsburské říši, 1848-1918. Palgrave Macmillan. ISBN 978-0-230-28987-1.
- ^ A b Gyorgy Kover (1992). „Rakousko-uherský bankovní systém“. V Rondo Cameron; V.I. Bovykin (eds.). Mezinárodní bankovnictví 1870-1914. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-534512-4.
- ^ A b Murray 1903.
- ^ Haydn 1910.
- ^ A b C Richard L. Rudolph (1976). Bankovnictví a industrializace v Rakousku-Uhersku: Role bank v industrializaci českých korun, 1873-1914. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-08847-3.
- ^ Velká Británie. Zahraniční úřad (1880). „Rakousko-Uhersko“. Zprávy od konzulů Jejího Veličenstva o výrobě, obchodu atd. jejich konzulárních obvodů. London: Harrison and Sons.
- ^ A b C d Komory 1901.
- ^ A b C Lützow 1902.
- ^ Statistisches Handbuch 1897.
- ^ „Rakousko-Maďarsko-Česko-Slovensko“. Mezinárodní bankovní adresář. Bankers Publishing Company. 1920.
- ^ Miles Glendinning (2013). Hnutí za záchranu: Historie architektonické ochrany. Routledge. ISBN 978-0-415-49999-6.
- ^ „Austria-Hungary: Austria“. Státnická ročenka. London: Macmillan and Co. 1913. hdl:2027 / njp. 32101072368374.
- ^ „Kina v Praze, Česká republika“. CinemaTreasures.org. Los Angeles: Cinema Treasures LLC. Citováno 23. ledna 2014.
- ^ Colin Lawson, vyd. (2003). „Orchestry založené ve 20. století (chronologický seznam)“. Cambridge společník orchestru. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-00132-8.
- ^ „Evropská asociace festivalů“. Gent, Belgie. Citováno 3. ledna 2014.
- ^ A b Vladimir Vasut (1994). "Česká republika". V Donu Rubinovi; et al. (eds.). World Encyclopedia of Contemporary Theater: Europe. Routledge. str.196–210. ISBN 9780415251570.
- ^ Eric Roman (2003). „Chronologie: Československo: Lidová republika 1943–1993“. Rakousko-Uhersko a nástupnické státy: referenční příručka. Fakta o spisu. p. 622+. ISBN 978-0-8160-7469-3.
- ^ Ministerstvo hospodářství a sociálních věcí OSN Statistický úřad (1976). „Populace hlavního města a měst se 100 000 a více obyvateli“. Demografická ročenka 1975. New York. 253–279.
- ^ Ministerstvo hospodářství a sociálních věcí OSN Statistický úřad (1987). „Populace hlavních měst a měst se 100 000 a více obyvateli“. Demografická ročenka 1985. New York. 247–289.
Praha
- ^ „Globální databáze nenásilných akcí“. Pensylvánie, USA: Swarthmore College. Citováno 3. ledna 2014.
- ^ A b C „Profil České republiky: Časová osa“. BBC novinky. Citováno 3. ledna 2014.
- ^ Jørgen S.Nielsen; et al., eds. (2009). Ročenka muslimů v Evropě. 1. Brill. ISBN 978-90-04-17505-1.
- ^ „Think Tank Directory“. Philadelphia, USA: Výzkumný ústav zahraniční politiky. Archivovány od originál dne 10. listopadu 2013. Citováno 3. ledna 2014.
- ^ „Profily zemí: USA: Jaderné“. USA: Iniciativa pro jadernou hrozbu. Citováno 30. března 2015.
Bibliografie
v angličtině
- Abraham Rees (1819), "Praha", Cyclopaedia, Londýn: Longman, Hurst, Rees, Orme & Brown
- David Brewster, vyd. (1830). "Praha". Edinburgh Encyclopaedia. Edinburgh: William Blackwood.
- Charles Knight, vyd. (1866). "Praha". Zeměpis. Angličtina Cyclopaedia. 4. Londýn: Bradbury, Evans, & Co. hdl:2027 / nyp.33433000064810.
- David Kay (1880), "Hlavní města: Praha", Rakousko-Uhersko, Zahraniční země a britské kolonie, Londýn: Sampson Low, Marston, Searle a Rivington, hdl:2027 / mdp. 39015030647005
- "Praha", Bradshaw's Illustrated Hand-book to Germany and Austria, London: W. J. Adams & Sons, 1896
- Norddeutscher Lloyd (1896), "Praha", Průvodce po Německu, Rakousku-Uhersku, Itálii, Švýcarsku, Francii, Belgii, Holandsku a Anglii, Berlín: J. Reichmann & Cantor, OCLC 8395555
- "Praha". Chambersova encyklopedie. Londýn. 1901.
- Francis Lützow (1902), Praha, Středověká města, Londýn: J.M.Dent & Co., OCLC 150311124
- "Praha". Příručka pro cestovatele v jižním Německu a Rakousku (15. vydání). Londýn: J. Murray. 1903.
- "Praha", Židovská encyklopedie, 10, New York, 1907, hdl:2027 / osu.32435029752854
- "Praha", Encyklopedie Britannica (11. vydání), New York, 1910, OCLC 14782424 - prostřednictvím internetového archivu
- Benjamin Vincent (1910), "Praha", Haydnův slovník dat (25. vydání), London: Ward, Lock & Co.
- "Praha", Rakousko-Uhersko (11. vydání), Lipsko: Karl Baedeker, 1911
- Geoffrey Moorhouse (1980), Praha, Velká města, Time-Life Books, OL 20601092M
- Rob Humphreys (1992), Praha, Londýn: Drsní průvodci, OL 24217161M
- Průvodce městem Praha, Osamělá planeta, 1994
- Agata Anna Lisiak (2010). Městské kultury v (post) koloniální střední Evropě. Purdue University Press. ISBN 978-1-55753-573-3. (o Berlíně, Budapešti, Praze, Varšavě)
v češtině
- Edvard Herold (1884). Malebné cesty po Praze [Malebné procházky Prahou] (v češtině). Praha: Tiskem a nákladem E. Grégra. v.2, Malá Strana, 1896
- Václav Vladivoj Tomek (1892), Dějepis města Prahy [Dějiny města Prahy], V Praze: Nákl. knihkupectví Fr. ŘivnáčeCS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- Jan Dolenský (1903), Praha ve své slávě i utrpení [Praha v dobrých i špatných dobách], česky, V Praze: Nakladatel B. Kocí, OL 23326708M
v němčině
- "Prag". Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae. Topographia Germaniae (v němčině). 1650.
- "Prag", Vídeň [Vídeň ... a části Rakouska-Uherska], Meyers Reisebücher (v němčině), Hildburghausen: Bibliographisches Institut, 1873
- Statistická Komise, Praha (1900). Statistisches Handbuch der königlichen Hauptstadt Praha ... 1897 [Statistická příručka pro město Praha ... 1897] (v němčině). Praha
- O. Klauber, vyd. (1902). Prag und Umgebungen [Praha a okolí] (v němčině) (12. vydání). Berlín: Albert Goldschmidt.
externí odkazy
- Europeana. Položky související s Prahou, různá data.