MČ Praha - Districts of Prague
Praha má strukturu místní samosprávy dvou nebo tří úrovní, v závislosti na oblasti města. Nahoře je Magistrát hlavního města Prahy (čeština: Magistrát hlavního města Prahy), který je odpovědný za veřejná doprava; sběr odpadu; obecní policie; hašení požáru; záchranná služba služby; kulturní aktivity; péče o historické památky; the Zoo Praha; a další aktivity celoměstského významu.
Praha je rozdělena na 10 městských částí (1–10), 22 správních obvodů (1–22), 57 městských částí nebo 112 katastrálních území.
Od roku 1990 je město rozděleno na 56 (od roku 1992, 57) samosprávných městských částí (čeština: městské části). Části jsou odpovědné za parky a ochrana životního prostředí; objednávání vybavení pro školy a dobrovolní hasiči; některé kulturní a sportovní aktivity; aktivity pro seniory; některé sociální a zdravotní programy; hřbitovy; a výběr poplatků za psí známky a podobně. Další důležitou činností městských částí je vlastnictví, údržba a někdy i prodej veřejného majetku, zejména veřejné bydlení.
Od roku 2001 bylo 57 městských částí seskupeno do 22 očíslovaných správních obvodů (čeština: správní obvody), pro účely národní vlády. Jeden správní obvod odpovídá za poskytování určitých služeb pro městské části. Mezi tyto služby patří poskytování obchodních licencí, průkazů totožnosti a pasů. Správní obvod s takovou odpovědností někdy sdílí název s městskou částí, které slouží. Například správní obvod Praha 19 poskytuje tyto služby městským částem města Praha 19 (Kbely), Praha-Satalice a Praha-Vinoř. Obyvatelé Satalice mohou ve svém sousedství získat psí známky, ale musí si po občanský průkaz zajít do Kbelů, domovů vlády Prahy 19.
Vláda celého města i městské části zvolily zastupitelstvo a starostové. Starosta hlavního města Prahy je známý jako primátor, který je někdy přeložen do angličtiny jako „lord starosta“ (i když český název nenese konotace šlechty).
Od roku 1960 je Praha rozdělena na 10 městských částí. Těchto 10 okresů se stále používá pro účely adresování a přepravy a například pro organizaci soudů a stíhání. pouliční značky obvykle odráží název městské části a dodatečně doplní název katastrálního území (čeština: katastrální území). Znamení v Kbelech bude tedy říkat „Praha 9-Kbely“, ne „Praha 19.“ Pražané mnohem častěji používají v běžné komunikaci název katastrálního území než název správního obvodu.
Tabulka správních a obecních obvodů
Městská část | Správní obvod | Městské části |
---|---|---|
Praha 1 | Praha 1 | Praha 1 |
Praha 2 | Praha 2 | Praha 2 |
Praha 3 | Praha 3 | Praha 3 |
Praha 4 | Praha 4 | Praha 4, Kunratice |
Praha 11 (část) | Praha 11, Šeberov, Újezd u Průhonic | |
Praha 12 | Praha 12, Libuš | |
Praha 5 | Praha 5 | Praha 5, Slivenec |
Praha 13 | Praha 13, Řeporyje | |
Praha 16 | Praha 16 (dříve Radotín ), Lipence, Lochkov, Velká Chuchle, Zbraslav | |
Praha 17 (část) | Zličín | |
Praha 6 | Praha 6 | Praha 6, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Suchdol |
Praha 17 (část) | Praha 17 (dříve Řepy ) | |
Praha 7 | Praha 7 | Praha 7, Troja (od 1. ledna 1992 je samostatnou městskou částí) |
Praha 8 | Praha 8 | Praha 8, Březiněves, Dolní Chabry, Ďáblice |
Praha 9 | Praha 9 | Praha 9 |
Praha 14 | Praha 14, Dolní Počernice | |
Praha 18 | Praha 18 (dříve Letňany), Čakovice (od roku 2007 je součástí správního obvodu 18) | |
Praha 19 | Praha 19 (dříve Kbely ), Satalice, Vinoř, | |
Praha 20 | Praha 20 (dříve Horní Počernice) | |
Praha 21 | Praha 21 (dříve Újezd nad Lesy ), Běchovice, Klánovice, Koloděje | |
Praha 10 | Praha 10 | Praha 10 |
Praha 11 (část) | Křeslice | |
Praha 15 | Praha 15, Dolní Měcholupy, Dubeč, Petrovice, Štěrboholy | |
Praha 22 | Praha 22 (dříve Uhříněves ), Být pěkný, Kolovraty, Královice, Nedvězí |
Poznámky:
- V roce 2001 česká vláda nařídila, aby každá městská část, která slouží celému správnímu obvodu, byla pojmenována podle správního obvodu, kterému slouží. Městské části Radotín, Řepy, Letňany, Kbely, Horní Počernice, Újezd nad Lesy a Uhříněves jsou nyní Prahou 16 až 22. Stará jména zůstávají jako názvy katastrálních území.
- Všechny pojmenované okresy oficiálně začínají „Praha-“, nebo „Praha-„V češtině. Například oficiální název Kunratice je„ Praha-Kunratice “nebo "Praha-Kunratice".
Seznam katastrálních území
Legenda: Katastrální území (rok připojení k Praze) - městská část
- Hradčany (1784) - Praha 1, Praha 6
- Malá Strana („Malá Strana“ nebo „Malá čtvrť“) (1784) - Praha 1, Praha 5
- Nové Město (Nové Město) (1784) - Praha 1, Praha 2, Praha 8
- Staré Město (Staré Město) (1784) - Praha 1
- Josefov (Židovská čtvrť) (1854) - Praha 1
- Vyšehrad (1883) - Praha 2
- Holešovice (1884) - Praha 1, Praha 7
- Libeň (1901) - Praha 7, Praha 8, Praha 9
- Bohnice (1922) - Praha 8
- Braník (1922) - Praha 4
- Břevnov (1922) - Praha 5, Praha 6
- Bubeneč (1922) - Praha 6, Praha 7
- Dejvice (1922) - Praha 6
- Hloubětín (1922) - Praha 9, Praha 14
- Hlubočepy (1922) - Praha 5
- Hodkovičky (1922) - Praha 4
- Hostivař (1922) - Praha 15
- Hrdlořezy (1922) - Praha 9, Praha 10
- Jinonice (1922) - Praha 5, Praha 13
- Karlín (1922) - Praha 8
- Kobylisy (1922) - Praha 8
- Košíře (1921) - Praha 5
- Krč (1922) - Praha 4
- Liboc (1922) - Praha 6
- Lhotka (1922) - Praha 4
- Malá Chuchle (1922) - Velká Chuchle
- Malešice (1922) - Praha 9, Praha 10
- Michle (1922) - Praha 4, Praha 10
- Motol (1922) - Praha 5
- Nusle (1922) - Praha 2, Praha 4
- Podolí (1922) - Praha 4
- Prosek (1922) - Praha 9
- Radlice (1922) - Praha 5
- Smíchov (1922) - Praha 5
- Sedlec (1922) - Praha 6, Suchdol
- Strašnice (1922) - Praha 3, Praha 10
- Střešovice (1922) - Praha 6
- Střížkov (1922) - Praha 8, Praha 9
- Troja (1922) - Troja, Praha 7
- Veleslavín (1922) - Praha 6
- Vinohrady (1922) - Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 10
- Vokovice (1922) - Praha 6
- Vršovice (1922) - Praha 4, Praha 10
- Vysočany (1922) - Praha 3, Praha 9
- Záběhlice (1922) - Praha 4, Praha 10
- Žižkov (1922) - Praha 3, Praha 10
- Čimice (1960) - Praha 8
- Ruzyně (1960) - Praha 6
- Ďáblice (1960/68) - Ďáblice
- Dolní Chabry (1960/68) - Dolní Chabry
- Holyně (1960/68) - Slivenec
- Kunratice (1960/68) - Kunratice
- Lysolaje (1960/68) - Lysolaje
- Řeporyje (1960/68/74) - Řeporyje, Praha 13
- Čakovice (1968) - Čakovice
- Dolní Měcholupy (1968) - Dolní Měcholupy, Dubeč
- Horní Měcholupy (1968) - Praha 15
- Letňany (1968) - Praha 18
- Libuš (1968) - Libuš
- Kbely (1968) - Praha 19
- Kyje (1968) - Praha 14
- Komořany (1968) - Praha 12
- Miškovice (1968) - Čakovice
- Modřany (1968) - Praha 12
- Nebušice (1968) - Nebušice
- Štěrboholy (1968) - Štěrboholy
- Třeboradice (1968) - Čakovice
- Velká Chuchle (1968) - Velká Chuchle
- Háje (1968/74) - Praha 11
- Petrovice (1968/74) - Petrovice
- Přední Kopanina (1968/74) - Přední Kopanina
- Běchovice (1974) - Běchovice
- Být pěkný (1974) - Benice
- Březiněves (1974) - Březiněves
- Dolní Počernice (1974) - Dolní Počernice
- Dubeč (1974) - Dubeč
- Hájek (1974) - Uhříněves
- Horní Počernice - Praha 20
- Hostavice (1974) - Praha 14
- Chodov (1974) - Praha 11
- Cholupice (1974) - Praha 12
- Klánovice (1974) - Klánovice
- Královice (1974) - Královice
- Koloděje (1974) - Koloděje
- Kolovraty (1974) - Kolovraty
- Křeslice (1974) - Křeslice
- Lahovice (1974) - Zbraslav
- Lipany (1974) - Kolovraty
- Lipence (1974) - Lipence
- Lochkov (1974) - Lochkov
- Nedvězí (1974) - Nedvězí
- Písnice (1974) - Libuš
- Pitkovice (1974) - Uhříněves, Křeslice
- Radotín (1974) - Radotín
- Řepy (1974) - Praha 6, Praha 17
- Satalice (1974) - Satalice
- Slivenec (1974) - Slivenec
- Sobín (1974) - Zličín
- Stodůlky (1974) - Praha 13, Řeporyje
- Suchdol (1974) - Suchdol
- Točná (1974) - Praha 12
- Třebonice (1974) - Praha 13, Řeporyje, Zličín
- Uhříněves (1974) - Uhříněves
- Újezd nad Lesy (1974) - Praha 21
- Újezd u Průhonic (1974) - Újezd u Průhonic
- Vinoř (1974) - Vinoř
- Zadní kopanina (1974) - Řeporyje
- Zbraslav (1974) - Zbraslav
- Zličín (1974) - Zličín
- Černý Most (založena v roce 1988 z částí Kyje, Hostavice, Dolních Počernic a Horních Počernic) - Praha 14
- Kamýk (vznikla v roce 1989 z částí Lhotky a Libuš) - Praha 12
Zdroj: Města a obce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (svazek 5)[1]
Ostatní oblasti
Kromě výše zmíněných 111 katastrálních území je řada dalších pražských sídel, čtvrtí a sídlišť vnímána jako okresy, i když nepředstavují vlastní katastrální území. Příklady: Barrandov, Spořilov, Sídliště Košík, Zahradní Město, Pankrác, Letná, Bubny, Zlíchov, Klíčov, Butovice, Klukovice, Kačerov, Jenerálka, Šárka, Strahov, Chodovec, Litochleby, Dubeček, Lázeňka, Netluky, Zmrzlík, Cikánka, Kateřinky, Hrnčíře, Pitkovičky, Lahovičky, Dolní Černošice, Kazín, Závist, Prokletí, Strnady, a mnoho dalších.
Největší panelák komplexy jsou Jižní Město („Jižní město“), Severní Město ("North City") a Jihozápadní Město („Jihozápadní město“), z nichž všechny se skládají z dílčích sídlišť. Většina pražských panáckých statků, které byly postaveny mezi 60. a 80. lety, má názvy, které obsahují české slovo sídliště, který odkazuje na sídliště východního bloku po druhé světové válce. Mnoho místních jmen pochází z názvů historických vesnic v dnešní pražské oblasti.
Symboly
Vlajky
Erb
Praha 1
Praha 2
Praha 3
Praha 4
Praha 5
Praha 6
Praha 7
Praha 8
Praha 9
Praha 10
Praha 11
Praha 12
Praha 13
Praha 14
Praha 15
Praha 16
Praha 17
Praha 18
Praha 19
Praha 20
Praha 21
Praha 22
Reference
- ^ Kuča, Karl (2002). Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Par-Pra (V. díl) [Města a obce v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (svazek 5)]. LIBRI. ISBN 80-7277-039-X.
- ^ https://rekos.psp.cz/vyhledani-symbolu?typ=0&obec=&poverena_obec=&popis=&kraj=19&okres=0&od=&do=&hledat= Registr komunálních symbolů - Praha
- ^ http://www.crwflags.com/fotw/flags/cz-11.html Vlajky pražských městských částí na Flags Of The World
Viz také
- ISO 3166-2: CZ, Kódy ISO členění pro Českou republiku (včetně kódů pro okresy Praha)