Podivný případ Petra Letta - The Strange Case of Peter the Lett

Podivný případ Petra Letta
PietrLeLetton.jpg
První vydání
AutorGeorges Simenon
Originální názevfrancouzština: Pietr-le-Lett
ZeměBelgie
Jazykfrancouzština
SérieInspektor Jules Maigret
ŽánrDetektivní fikce
VydavatelA. Fayard
Datum publikace
1931
Typ médiaTisk
PředcházetN / A
NásledovánZločin na zámku 14  

Podivný případ Petra Letta (francouzština: Pietr-le-Letton) je 1931 detektivka podle belgický spisovatel Georges Simenon. Jedná se o první román k rysu Inspektor Jules Maigret který by se později objevil ve více než stovce Simenonových příběhů a který se stal legendární postavou v análech detektivní fikce.

Shrnutí spiknutí

Maigret je informován prostřednictvím Interpol že Peter Lett, mezinárodní podvodník a vůdce proslulého Baltského gangu, cestuje do Paříže. Zařízeno pouze s popisem on a četa z Policejní soudce plánuju ho zadržet u Gare du Nord. Avšak poté, co viděl muže, který odpovídá popisu, je Maigret povolán do vagónu vlaku, aby našel tělo, což odpovídá také popisu, který má.

Při stopování prvního muže do hotelu je identifikován jako Oswald Oppenheim, obchodník ve městě, který se setkal s Američanem Mortimerem Levingtonem a jeho ženou.

Mezitím forenzní prohlídka těla vede Maigreta do přímořského města Fecamp a rodině norského námořního kapitána Olafa Swaana, dalšího muže, který odpovídá Petrovu popisu. Při vytyčování domu sleduje dalšího, identického muže, potulného Rusa, později pojmenovaného Fjodor Jurevič. Maigret ho následuje zpět do Paříže, do flop-house v Marais okres kde se zjistí, že žije s prostitutkou Annou Gorskin.

Kdo je tedy Peter? Tulák, námořník, obchodník, mrtvola? Je to Rus, Nor, Američan nebo Lotyš? K odhalení záhady a vypátrání skutečného Petra je zapotřebí Maigretova vytrvalost.[1][2]

Maigretova metoda

V tomto příběhu se seznámíme s aspekty detektivní metody M. Simenon nám říká, že jako každý jiný policista, i Maigret „pracoval s úžasnými nástroji, které mají muži rádi Bertillon, Reiss a Locard dali policii; antropometrie, princip stopy a tak dále". Ale kromě toho hledal „trhlinu ve zdi“, kde má dovoleno proklouznout i ta nejmenší chyba v maskování člověka, což Maigreta pevně pochopilo jeho skutečnou povahu (str. 38). Později Simenon popisuje okamžik, kdy Petrova postava „praskla široce otevřený"; když si všiml, že Peter nehraje jen roli, ale „střídavě žije zcela jiné životy“, Maigret zachytil v zrcadle barové místnosti „chvění v Pietrových rtech a téměř nepostřehnutelnou kontrakci nosních dírek“. V tu chvíli Maigret viděl „nyní hosta Majestátu, nyní mučenou milenku Anny Gorskinové“ (str. 94-96).[1]

Maigretův popis

Simenon si vzpomněl, když se ho zeptali na koncepci jeho postavy, že sedí na své lodi a představoval si „velkého, mocně stavěného gentlemana, o kterém jsem si myslel, že z něj udělá průchodného inspektora. Jak ten den přetrvával, přidal jsem další funkce; klobouk, hustý kabát se sametovým límcem, a protože byla zima a vlhko, vložil jsem do jeho kanceláře litinová kamna “.[1]

Další tituly

Kniha byla přeložena třikrát do angličtiny: V roce 1933 Anthony Abbott as Podivný případ Petra Letta; v roce 1963 Daphne Woodward as Maigret and the Enigmatic Lett; a v roce 2014 David Bellos as Pietr Lotyš.[3]

Adaptace

Příběh byl pro televizi upraven třikrát: V angličtině v roce 1963 (s Rupert Davies v hlavní roli); v holandštině v roce 1967 (Jan Teulings ); a ve francouzštině v roce 1972 (Jean Richard ).[4]

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b C Simenon, tr. Bellos
  2. ^ Peter-le-Letton na trussel.com .; vyvoláno 15. května 2016
  3. ^ Historie publikace na trussel.com .; vyvoláno 15. května 2016
  4. ^ Historie filmu na trussel.com .; vyvoláno 15. května 2016

Reference

  • Georges Simenon Pietr Lotyš 1931; přeloženo D Bellos 2013 Penguin Classics, Londýn ISBN  9780141392738

externí odkazy