Láhev Imp - The Bottle Imp

Pro karetní hru viz Bottle Imp (karetní hra). U filmu z roku 1917 viz The Bottle Imp (film z roku 1917).

William Hatherell Ilustrace příběhu z roku 1905: láhev předává společnosti Keawe její předchozí majitel

Láhev Imp je povídka skotského autora z roku 1891 Robert Louis Stevenson obvykle najdete ve sbírce povídek Zábava na Islandské noci. Poprvé byla zveřejněna v New York Herald (Únor – březen 1891) a Černý a bílý Londýn (březen – duben 1891). V něm protagonista koupí láhev s imp uvnitř, která uděluje přání. Láhev je však prokletá; pokud držitel zemře a nese to, jeho duše propadá do pekla.

Spiknutí

Keawe, chudák Nativní Hawaiian, kupuje podivnou nerozbitnou láhev od smutného staršího pána, který připisuje láhev svému jmění. Slibuje, že imp Pobyt v láhvi také Keawe splní každé jeho přání.

Samozřejmě v tom je háček. Láhev musí být prodána za hotovost se ztrátou, tj. Za méně, než kolik původně zaplatil její majitel, a nelze ji odhodit ani rozdat, jinak se mu magicky vrátí. Všechna tato pravidla musí každý prodejce vysvětlit každému kupujícímu. Pokud majitel lahve zemře, aniž by ji prodal předepsaným způsobem, duše této osoby bude na věčnost hořet Peklo.

Láhev údajně přinesla na Zemi ďábel a nejprve koupil Prester John za miliony; vlastnil ji Napoleon a kapitáne James Cook a odpovídal za jejich velké úspěchy. V době příběhu se cena snížila na padesát dolarů.

Keawe si koupí láhev a okamžitě ji otestuje tím, že si přeje, aby mu byly peníze vráceny, a pokusí se je prodat za více, než kolik zaplatil, a opustí je, aby otestoval, zda je příběh pravdivý. Když to vše funguje, jak je popsáno, uvědomí si, že láhev skutečně má příšernou moc. Přeje si touhu svého srdce: velké, honosné sídlo na statku a jeho přání považuje za splněné, ale za cenu: jeho milovaný strýc a bratranci byli zabiti při nehodě na lodi a Keawe byl jediným dědicem majetku jeho strýce. Keawe je zděšen, ale peníze použije na stavbu svého domu. Mít vše, co chce, a být šťastný, vysvětluje rizika příteli, který od něj láhev koupí.

Keawe žije šťastný život, ale něco mu chybí. Jedné noci se procházel po pláži a potkal krásnou ženu Kokuu. Brzy se do sebe zamilují a zasnoubí se. Keaweovo štěstí se rozbije v noci jeho zasnoubení, když zjistí, že se nakazil tehdy nevyléčitelnou nemocí malomocenství. Musí se vzdát svého domu a manželky a bydlet v něm Kalaupapa - vzdálená komunita pro malomocné - pokud nedokáže láhev znovu získat a použít ji k vyléčení.

Keawe začíná tento úkol pokusem vypátrat přítele, kterému prodal láhev, ale přítel náhle zbohatl a opustil Havaj. Keawe sleduje cestu lahve u mnoha kupujících a nakonec najde a Haole ulice Beritania, Honolulu. Muž evropského původu má pro Keawe dobré i špatné zprávy: (a) je majitelem lahve a je velmi ochotný prodat, (b) za ni zaplatil pouze dva centy. Pokud jej tedy Keawe koupí, nebude jej moci dále prodat.

Keawe se rozhodne koupit láhev tak jako tak za cenu jednoho centu a opravdu se vyléčí. Nyní je však pochopitelný sklíčený: jak si může užívat života, když zná svou zkázu? Jeho žena mýlí svou depresi s lítostí nad jejich manželstvím a žádá o rozvod. Keawe jí přizná své tajemství.

Jeho žena navrhuje, aby vypluli s lahví na Tahiti; na tom souostroví kolonisté Francouzská Polynésie použití stokrát, mince v hodnotě jedné pětiny amerického centu. To pro Keawe představuje potenciální možnost.

Když však dorazí, podezřelí domorodci se nedotknou prokleté lahve. Kokua se rozhodne přinést nejvyšší oběť, aby svého manžela zachránila před osudem. Jelikož však ví, že by jí láhev vědomě nikdy neprodal, je Kokua nucena podplatit starého námořníka, aby si láhev koupil za čtyři centimy, s tím, že ji tajně odkoupí za tři. Nyní je Keawe šťastná, ale nese kletbu.

Keawe zjistí, co udělala jeho žena, a rozhodne se pro ni obětovat stejným způsobem. Zajišťuje brutalitu loďmistr koupit láhev za dva centimy, slibovat, že ji koupí zpět za jednu, čímž zpečetí svou zkázu. Opilý námořník se však odmítá s ním rozloučit a nebojí se vyhlídky na peklo. „Myslím, že stejně půjdu,“ říká.

Keawe se vrací ke své ženě, obě osvobozené od kletby, a čtenáři se doporučuje věřit, že žijí šťastně až do smrti.

Pozadí

Téma láhve imp lze najít v německé legendě Spiritus familiaris podle Bratři Grimmové také.[1] V době zveřejnění v roce 1891 byl měnový systém Havajské království zahrnoval centové mince, které obíhaly na stejné úrovni jako Americký penny.

Román odráží Stevensonovy dojmy získané během jeho pětiměsíční návštěvy Havajského království v roce 1889.[2] Část děje se odehrává v městečku Ho'okena na Kona pobřeží ostrov Havaj, které autor navštívil.[3] Ve scéně, která se odehrává v Honolulu Stevenson zmiňuje Heinrich Berger, kapelník Královská havajská kapela.[4] Jméno Keaweovy ženy odkazuje na havajské slovo kōkua,[5] což znamená Pomoc. V roce 1889 Stevenson také navštívil kolonie malomocných na ostrově Moloka'i a setkal se Otec Damien tam. Proto měl zkušenosti z osudu malomocných z první ruky.[6] Stevenson několikrát použil havajské slovo Haole, což je obvyklý termín pro Běloši, například popisující posledního majitele lahve.[7]

Příběh lze považovat za pokračování a odlehčený kontrapunkt k tématu prodat svou duši Ďáblovi, projevující se v četných vyobrazeních Doktor Faust stejně jako v příbězích jako „Ďábel a Tom Walker "od Washington Irving a "Ďábel a Daniel Webster "od Stephen Vincent Benet.

Vydání

„The Bottle Imp“ byl publikován v misijním časopise O le sulu Samoa (Samoanská pochodeň) v roce 1891 s titulem „O Le Tala I Le Fagu Aitu“. Podle Vydavatelé týdně a Školní knihovní deník (oba citovány webem Amazon.com) „tento příběh byl původně publikován v Samoanu v roce 1891“.[8] Online index Locus k science fiction podobně uvádí: „Příběh Stevensona byl poprvé publikován v Samoanu v roce 1891 a později v tom roce vyšel v angličtině.“[9] Text příběhu projektu Gutenberg má poznámku Stevensona[10] který říká: „... příběh byl navržen a napsán pro polynéské publikum ...“, což také naznačuje počáteční publikaci v Polynésii, nikoli ve Spojených státech.

Paradox láhve Imp

Předpoklad příběhu vytváří logický paradox podobný neočekávaný závěsný paradox. Je zřejmé, že žádný racionální člověk by to nekoupil za jeden cent, protože by to znemožnilo jeho prodej se ztrátou. Z toho však vyplývá, že žádný racionální člověk by jej nekupoval za dva centy, pokud má být později prodán za ztrátu pouze racionálnímu člověku. Podle zpětná indukce, láhev nelze prodat za žádný cena v dokonale racionálním světě. A přesto se akce lidí v příběhu nezdají nijak zvlášť nerozumné.[11]

Příběh ukazuje, že paradox lze vyřešit existencí určitých postav:

  • Někdo, kdo miluje současného majitele lahve natolik, aby obětoval svou vlastní duši pro tuto osobu.
  • Někdo, kdo věří, že je nevyhnutelně předurčen do pekla.
  • Někdo, kdo věří, že nikdy nezemře.
  • Někdo, kdo věří, že existuje někdo další ochotný učinit iracionální rozhodnutí o koupi lahve.

Protože směnné kurzy různých měn mohou vůči sobě kolísat, je také možné, že hodnota lahve se může z jedné transakce na druhou zvýšit, i když se uvedená cena sníží. To vede k nekonečné schodiště -typový paradox, který by teoreticky umožnil, aby se láhev neustále prodávala nekonečně mnohokrát. To však může být zakázáno v závislosti na tom, jak interpret láhve interpretuje myšlenku „prodeje se ztrátou“.

Adaptace

Plakát k filmu z roku 1917

Němý film založený na Stevensonově příběhu byl propuštěn v roce 1917. The scénář byl upraven uživatelem Charles Maigne. Film režíroval Marshall Neilan a hrál Sessue Hayakawa, Lehua Waipahu, H. Komshi, George Kuwa, Guy Oliver a James Neill.[12]

Čarodějův příběh, rozhlasový seriál hororové antologie, v roce 1934 upravil příběh jako „The Wonderful Bottle“.

Käthe von Nagy byla hvězdou německého filmu Láska, smrt a ďábel (1934) a francouzský film Ďábel v láhvi (1935).

Západoněmec zastavení pohybu Animovaný celovečerní film založený na příběhu a režírovaný bratry Diehl byl vydán v roce 1952 pod názvem Der Flaschenteufel.

Italská televizní adaptace „Il diavolo nella bottiglia“ vysílaná na Rai2 23. června 1981 jako součást hororové série „I giochi del diavolo“.[13]

Ďábel uvnitř, opera založená na Stevensonově povídce napsané romanopiscem Louise Welsh a skladatel Stuart MacRae, která měla premiéru v Theatre Royal, Glasgow v lednu 2016. Opera byla koprodukcí mezi Skotská opera a Hudební divadlo Wales.[14]

Příběh inspiroval trik karetní hra Imp. Lahve, navrhl Günter Cornett. Poprvé byl vydán v roce 1995 Bambusem Spieleverlagem,[15] a od té doby byl několikrát znovu publikován pod názvem „Bottle Imp“.[16]

Viz také

Reference

  1. ^ 85. Spiritus familiaris. In: Jacob und Wilhelm Grimm: Deutsche Sagen. Zwei Bände v kapele einem. München 1965, s. 121-123.
  2. ^ Robert Louis Stevenson: Cestuje na Havaji. upraveno as úvodem A. Grove Day. University of Hawaii Press, Honolulu 1991. ISBN  0-8248-1397-9
  3. ^ srov. jeho dopis Charlesi Baxterovi (Honolulu, 10. května 1889): „Právě jsem byl týden pryč sám na závětrném pobřeží Havaje, jediného bílého tvora v mnoha kilometrech, jednoho dne jezdil pět a půl hodiny a žil s domorodcem ...“
  4. ^ srov. Láhev Imp: „Tam šel, protože se bál být sám; a tam, mezi šťastnými tvářemi, chodil sem a tam a slyšel melodie jít nahoru a dolů, a viděl Bergera porazit opatření, a po celou dobu slyšel plameny praskat, a viděl rudý oheň hořící v bezedné jámě. “
  5. ^ Havajské slovníky
  6. ^ srov. jeho dopis Sidneymu Colvinovi (Honolulu, červen 1889): „Jsem právě doma po dvanáctidenní cestě do Molokai, sedm z nich v malomocné osadě, kde mohu jen říct, že pohled na tolik odvahy, veselosti a oddanosti mě natáhl příliš vysoko na to, abych si uvědomil nekonečnou soucit a hrůzu památky. “
  7. ^ vgl. Láhev Imp: „Teď s ním pila stará brutální Haole, ta, která byla lodním velrybářem velrybářských lodí, uprchlíkem, bagrem ve zlatých dolech a odsouzeným ve vězeních.“
  8. ^ Citováno na prodejní stránce Amazonu pro vydání s ISBN  0-395-72101-6
  9. ^ „Knihy, seřazené podle autora“. Index lokusu pro sci-fi. Časopis Locus. Citováno 22. října 2009.
  10. ^ Stevenson, Robert Louis (1905). „Zábava na ostrovních nocích“. Projekt Gutenberg. Citováno 22. října 2009.
  11. ^ R. Sharvy (1983). "Láhev Imp". Filozofie. 12 (3–4): 401. doi:10.1007 / BF02380917.
    Sorensen tomu říká „Sharvey's Bottle Imp paradox“ nebo „Sharvey's paradox“, viz
  12. ^ "Mezinárodní filmová databáze". Citováno 31. července 2008.
  13. ^ „IMDb“.
  14. ^ "Ďábel uvnitř". Skotská opera. Citováno 2. února 2016.
  15. ^ „Flaschenteufel“. BoardGameGeek. Citováno 11. října 2007.
  16. ^ "The Bottle Imp". BoardGameGeek. Citováno 5. července 2018.

externí odkazy