Tarana-e-Milli - Tarana-e-Milli

Iqbal

"Tarana-e-Milli" (Urdu: ترانۂ ملی) Nebo „Hymna Společenství“ je nadšená báseň, ve které Allama Mohammad Iqbal vzdal hold muslimský Hmmm (národ) a řekl, že nacionalismus v islám nebylo doporučeno. Poznal všechny Muslimové kdekoli na světě jako součást jediného národa,[1][2] jehož vůdce je Muhammad, prorok muslimů.

Iqbal napsal báseň několik let poté, co napsal báseň napsanou ve stejném metru a rýmovém schématu Tarana-e-Hindi (Více obyčejně známý jako Sare Jahan Se Accha). V této době se Iqbalův světový názor dramaticky změnil, Tarana-E-Hindi je vlastenecká píseň, která oslavuje zemi Hindustan nebo Nerozdělená Indie (Moderní den zahrnuje Indie, Pákistán a Bangladéš ) a lidé, kteří v něm žijí; navrhuje také, aby lidé nebyli rozděleni podle náboženství a místo toho by měli být spojováni společnou národní identitou. „Tarana-E-Milli“ na druhé straně tvrdí, že globální islámská komunita by měla přijít především, a dokonce varuje před nacionalistickým pohledem na svět. To odráží dramatickou změnu v názorech Iqbala a jeho podporu pro Muslimská liga a Pákistán hnutí.[1][2][3]

Báseň

Urdský text

مسلم ہیں ہم ، وطن ہے سارا جہاں ہمikiچین و عرب ہمارا ، ہندوستان ہمارا
آساں نہیں مٹانا ، نام و نشاں ہماراتوحید کی امانت ، سینوں میں ہے ہمارے
ہم اس کے پاسباں ہیں ، وہ پاسباں ہمارادنیا کے بتکدوں میں ، پہلا وہ گھر خدا کا
خنجر ہلال کا ہے ، قومی نشاں ہماراتیغوں کے سایے میں ہم ، پل کر جواں ہوئے ہیں
تھمتا نہ تھا کسی سے ، سیلِ رواں ہمارامغرب کی وادیوں میں ، گونجی اذاں ہماری
سو بار کر چکا ہے ، تو امتحاں ہماراباطل سے دبنے والے ، اے آسماں نہیںہیں
تھا تیری ڈالیوں میں ، جب آشیاں ہمارااے گلستانِ اندلُس! وہ دن ہیں یاد تجھ کو
اب تک ہے تیرا دریا ، افسانہ خواں ہمارااے موجِ دجلہ ، تو بھی پہچانتی ہے ہم کو
ہے خوں تری رگوں میں ، اب تک رواں ہمارااے ارضِ پاک تیری ، حرمت پہ کٹ مرے ہم
اس نام سے ہے باقی ، آرامِ جاں ہمikiسالارِ کارواں ہے ، میرِ حجاز اپنا
ہوتا ہے جادہ پیما ، پھر کارواں ہمارااقباؔل کا ترانہ ، بانگِ درا ہے گویا

Římský přepis

Chin o Arab hamaraa hindostaaN hamaara

Muslim hain hučení; watan hai saara jahaaN hamaara

tawheed ki amaanat seenoN meiN hai hamaarey

aasaaN naheeN miTaana naam o nishaaN hamaara

dunyaN ke but-kadoN meiN pahlaa kdo ghar KHUDA kaa

hum uskey paasbaaN haiN who paasbaaN hamaara

klíč tayghon saaye meiN hum, pal kar jawaaN huwey haiN

khanjar hilaal kaa hai qawmi nishaaN hamaara

maghrib ki waadiyoN meiN guunji azaaN hamaari

thamata na thaa kisee se sayl rawaaN hamaara

baatil se dabney waaley ay aasmaaN nahiN hum

sau baar kar chukaa hai tu imtihaaN hamaara

ay gulsitaan e andalus! kdo din haiN yaad tujh ko

thaa teri DaaliyoN par jab aashiyaaN hamaara

ay mawjey dajlah! tu bhi pahchaanti hai hum ko

ab tak hai tera daryaa afsaana khwaaN hamaara

ay arz e paak! teri hurmat pey kaT marey hučení

hai khooN teri ragoN meiN ab tak rawaaN hamaara

saalaar e kaarwaaN hai Mir e Hijaz apnaa

je naam se hai baaqi aaraam e jaaN hamaara

Iqbal kaa taraana baang e daraa hai goyaa

hotaa hai jaadah paymaa phir kaarwaaN hamaara[4]

Anglický překlad

Střední Asie (Ačkoli v moderním Urdu Chin znamená Čína, Chin hovořil o střední Asii v době Iqbala[5]) je naše, Arábie je naše, Indie je naše

My jsme Muslimové a celý svět je náš

Poklad z tawhid je v našich srdcích,

Není snadné vymazat naše jméno a značku.

První dům, který jsme osvobodili od idolů, je Ka'abah;

Jsme jeho správci a je to náš ochránce

Vyrostli jsme ve stínech mečů,

Náš maskot je dýka ve tvaru půlměsíce

Náš modlitební volání ozvaly se v údolích na západě,

Sílu našeho toku nemohl nikdo zastavit

O nebe! nebudeme si podrobeni lží,

Zkoušeli jste (naši vytrvalost) stokrát!

O, zahrada Andalusie! pamatuješ si ty dny -

Kdy bylo naším sídlem hnízdo na vašich větvích?

O, vlny Tigris! určitě nás poznáte -

Vaše řeka vypráví naše příběhy dodnes

Ó, čistá půda makkah! krváceli jsme a zemřeli pro tvou čest,

Naše krev teče ve vašich žilách až dosud

Vůdcem naší karavany je princ Hijaz (Muhammad )

Je to jeho jméno, které udržuje naše srdce v pohodlí a míru.

Iqbalova píseň je jasná výzva

Aby karavana povstala a pokračovala v jízdě ještě jednou[4]

Viz také

Reference

  1. ^ A b „Je Allama Iqbal relevantní v dnešní politice?“. Denně Tribune.com.pk. 16. dubna 2012. Citováno 7. června 2012.
  2. ^ A b „NA KŘÍŽÍCH CESTÁCH Když se země stane vlastí“. Denní tribuna India.com. 10. září 2006. Citováno 7. června 2012.
  3. ^ „Iqbal, Nehru a Trojice“. The Fountain t r i n i t y c o l l e g e n e w s l e t t e r. 2007. str. 9. Citováno 7. června 2012.
  4. ^ A b ""Píseň náboženské komunity "(1910, po jeho evropském pobytu)". Columbia.edu. Citováno 7. června 2012.
  5. ^ Ačkoli „Chin“ odkazuje na Čínu v moderním Urdu, v Iqbalových dobách odkazoval na Střední Asii, souběžnou s historickými Turkestán. Viz také Iqbal: Tarana-e-Milli, 1910. Columbia University, Katedra jihoasijských studií.

externí odkazy