Zpráva z východu - Message from the East - Wikipedia

Payam-i-Mashriq (Peršan: پیامِ مشرق; nebo Zpráva z východu; publikoval v Peršan, 1923) je kniha filozofické poezie z Allama Iqbal, velký básník-filozof Britská Indie.

Úvod

Payam-i-Mashriq je odpovědí na West-östlicher Diwan podle Goethe, známý Němec básník.

Dějiny

Ihned po skončení roku první světová válka, Iqbal začal psát Payam a lze předpokládat, že by v tomto ohledu přemýšlel o dosažení cíle přiblížit Východ a Západ k sobě.

Z některých Iqbalů je to patrné Urdu dopisy, které poprvé prozradil o své přípravě knihy (tj. Payam) Syed Sulaiman Nadwi, významný vědec a jeho vážený přítel, v roce 1919:

"V současné době píšu odpověď na Divan západního básníka (tj. Goetheho) a asi polovina z toho byla dokončena. Některé básně budou v perštině a některé v urdštině ..... Dva velcí němečtí básníci, Goethe a Uhland byli obhájci. Po krátké praxi byl Goethe jmenován pedagogickým poradcem státu Wiemar, a tak si našel mnoho času věnovat pozornost svým uměleckým složitostem. Uhland věnoval celý svůj život soudním sporům, a proto mohl napsat několik básní. “

Relevantní výňatky z ostatních písmen jsou následující:

„Nyní píšu sbírku perské poezie v reakci na Goetheho Divan a její třetí část byla napsána ... Věřím, že tato sbírka bude přeložena, protože v ní byl zohledněn každý aspekt evropského intelektuálního života a pokusí se trochu zahřát chladné myšlenky a nápady Západu. “

„V reakci na Goetheho jsem napsal Payam-i-Mashriq, který je téměř u konce. Doufám, že bude zveřejněn do konce tohoto roku.“

„V reakci na východní divan Goetheho (německého básníka) jsem napsal sbírku perských veršů. Brzy bude vytištěn. V předmluvě se pokusím ukázat, jak perská literatura ovlivnila německou literaturu.“

„Napsal jsem Payam-i-Mashriq v odpovědi na západního divana Goetheho, slavného německého básníka. Je v tisku. Věřím, že se vám bude líbit.“

Díky těmto osobním poznámkám a pokrytí před publikacemi v literárních časopisech si Payam získal velkou popularitu a intelektuálové i běžní čtenáři netrpělivě čekali, až se dočkají tištěné podoby. Konečně v květnu 1923, vyšlo jeho první vydání a bylo vřele přijato masami. Payam byl představen veřejnosti s úmyslem „zahřát chladné myšlenky a myšlenky Západu“. V předmluvě Iqbal sám nastínil cíl této nejdůležitější sbírky perské poezie těmito slovy:

„Těžko musím říci cokoli o Payam-i-Mashriq, který byl napsán sto let po západním Divanu. Čtenář sám uvidí, že jeho hlavním cílem je přinést ty sociální, morální a náboženské pravdy, které mají vliv na duchovní rozvoj jednotlivců a komunit. Mezi východem dneška a Německem před sto lety existuje určitá podobnost. Faktem však je, že vnitřní nepokoje, kterými dnes národy světa procházejí, a které nemůžeme objektivně posoudit, jelikož jsme jím sami ovlivněni, je předchůdcem velmi velké sociální a duchovní revoluce. Velká válka v Evropě byla katastrofou, která téměř úplně zničila starý světový řád. popel civilizace a kultury příroda nyní buduje nové lidstvo a nový svět, ve kterém může lidstvo žít. Můžeme zahlédnout nový světový řád v dílech profesora Einsteina a Be rgson. Evropa na vlastní oči viděla hrozné důsledky svého vědeckého, morálního a ekonomického pronásledování a od Signora Nittiho (bývalého italského předsedy vlády) vyslechla také srdcervoucí příběh dekadence Západu. Je však politováníhodné, že inteligentní, ale konzervativní státníci Evropy nebyli schopni pochopit skutečný význam revoluce, která proběhla v lidském duchu. Z čistě literárního hlediska je oslabení životních možností Evropy po bolestivých událostech světové války škodlivé pro vývoj zdravého a zralého literárního ideálu. Skutečně existuje nebezpečí, že mysli národů nebudou podrobeny časem opotřebovanou a devitalizující únikovou mentalitou, která nedokáže rozlišovat mezi myšlenkami hlavy a pocity srdce .....

Východ, zejména muslimský východ, otevřel oči poté, co po staletí spal. Východní lidé si však uvědomili, že život nemůže způsobit revoluci ve svém prostředí dříve, než měl, v první řadě, revoluci ve vnitřních hloubkách svého vlastního bytí, ani nemůže nový svět nabýt vnější podobu, dokud nebude existovat tvar v srdcích lidí. Ten neměnný zákon vesmíru, který Korán vyslovil v jednoduchém, ale komplexním verši:

„Bůh nemění osud lidí, pokud nezmění sami sebe.“ [xiii. 11]

platí pro jednotlivce i kolektivní aspekty života. Ve svých perských pracích jsem se snažil tuto pravdu mít na paměti. “

Payam byl velmi oprávněně oslavován jako „skutečný pokus významného východního básníka, obdařeného znalostmi západní literatury a myšlení… zahájit dialog s Evropou“. Práce zahrnuje sbírku čtyřverší, po níž následuje skupina básní uvádějící Iqbalovu životní filozofii v lyrické podobě a několik poetických skic, které zobrazují evropské básníky, filozofy a politiky.[1]

Viz také

Poznámky

  1. ^ "Úvod". Iqbal Academy Pákistán.

externí odkazy

Související webové stránky
Stránky sociálních médií
Kanál YouTube