Stolpersteine v Praze-Karlíně - Stolpersteine in Prague-Karlín

The Stolpersteine v Praze-Karlíně seznamy Stolperstein v k.ú. Karlín z Praha. Od roku 2002 patří okres do Prahy 8. Stolpersteine je německý název pro úrazy, které po celé Evropě umisťuje německý umělec Gunter Demnig. Pamatují si osudy nacistických obětí, které byly zavražděny, deportovány, vyhoštěny nebo vyhnány k sebevraždě.
Obecně platí, že kameny úrazu jsou položeny před budovou, kde měli oběti své poslední bydliště. Název Stolpersteine v češtině je: Kameny zmizelýchkameny zmizelých.
Karlín
Kámen | Nápis | Umístění | Život a smrt |
---|---|---|---|
![]() | ZDE ŽIL FRANTIŠEK HRUBÝ NAROZEN 1892 DEPORTOVÁNO 1942 DO TERESIENSTADTU 1944 DO OSVĚTÍ ZRUŠEN | Vítkova 439/21 | [1] Poslední bydliště rodiny před deportací bylo v Praze X, Terezínská 21/439. Dne 20. listopadu 1942 byl se svým synem deportován z Prahy do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Cc. Jejich přepravní čísla byla 488 a 490 z 1 002. Zůstali tam pohřbeni dvacet dva měsíců. Dne 28. září 1944 byli otec a syn rozvedeni. Otec byl deportován Koncentrační tábor Osvětim dopravou Ek. Jeho přepravní číslo bylo 1917 z 2500. Ing. František Gross tam byl zavražděn nacistickým režimem.[2][3] O tři a půl týdne později byl jeho syn deportován do Osvětimi a byl zavražděn ve věku 14 let. Také jeho tchyně byla zavražděna během Šoa.[4] Osud jeho manželky není znám. | František Gross se narodil 21. července 1892. Jeho rodiči byli Josef Gross (1862-1927) a Hermine rozená Taussig. Měl sestru jménem Zdenka (nar. 1891). Stal se inženýrem a oženil se s Edith rozenou Steinovou (narozenou 1. listopadu 1908 jako dcera Siegfrieda Steina (1876-1941) a Hedwig rozené Taussigové (1886-1942)). Pár měl alespoň jednoho syna Pavla (viz níže).
![]() | ZDE ŽIL PAVEL GROSS NAROZENÝ 1930 DEPORTOVÁNO 1942 DO TERESIENSTADTU 1944 DO OSVĚTÍ ZRUŠEN | Vítkova 439/21 | [1] Poslední bydliště rodiny před deportací bylo v Praze X, Terezínská 21/439. 20. listopadu 1942 byli Pavel Gross a jeho otec deportováni z Prahy do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Cc. Jejich přepravní čísla byla 488 a 490 z 1 002. Zůstali tam pohřbeni téměř dva roky. Dne 28. září 1943 byli otec a syn rozděleni. František Gross byl deportován do Koncentrační tábor Osvětim a zavražděn k neznámému datu. O tři a půl týdne později, 23. října 1944, byl také syn deportován do Osvětimi transportem Et. Jeho přepravní číslo bylo 78 z 1714. Pavel Gross tam byl zavražděn nacistickým režimem ve věku 14 let.[5][6] Osud jeho matky není znám. Jeho babička z matčiny strany, Hedwig Steinová, rozená Taussigová, byla zavražděna v roce Izbica. | Pavel Gross se narodil 27. října 1930. Jeho rodiči byli František Gross a Edith rozená Steinová.
![]() | ZDE ŽIL EVA HELLEROVÁ NAROZENO 1938 DEPORTED 1942 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Brezinova 5 | [7] Její poslední bydliště před deportací bylo v Praze X, Litomyšlská 5. Dne 22. prosince 1942 byla s matkou deportována do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Ck. Jejich přepravní čísla byla 809 a 810 z 1 005. Zůstali tam pohřbeni téměř dva roky. Dne 4. října 1944 byla deportována do Koncentrační tábor Osvětim dopravou En. Jejich přepravní čísla byla 1004 a 1105 z 1 500. Tam byla zavražděna nacistickým režimem ve věku 6 let. O život přišla i její matka.[8][9] Její otec mohl přežít Šoa. Po pádu nacistického režimu založil novou rodinu. | Eva Hellerová se narodila 17. února 1938. Jejími rodiči byli Dr. Arnošt Heller a Olga rozená Stutzová (viz níže).
![]() | ZDE ŽIL OLGA HELLEROVÁ NARODENO 1914 DEPORTED 1942 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Brezinova 5 | Libochovice. Provdala se za Dr. Arnošta Hellera. Pár měl alespoň jednu dceru Evu (nar. 1938, viz výše).[7] Její poslední bydliště před deportací bylo v Praze X, Litomyšlská 5. Dne 22. prosince 1942 byla s dcerou deportována do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Ck. Jejich přepravní čísla byla 809 a 810 z 1 005. Zůstali tam pohřbeni téměř dva roky. Dne 4. října 1944 byla deportována do Koncentrační tábor Osvětim dopravou En. Jejich přepravní čísla byla 1004 a 1105 1 500. Nacistický režim tam zavraždil matku a dceru ve věku 30 a 6 let.[10][11] | Olga Hellerová se narodil 15. března 1914 v
![]() | ZDE ŽIL HANA HOJTAŠOVÁ NARODENO 1932 DEPORTED 1942 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN | Křižíkova 254/5 | Theresienstadt koncentrační tábor přepravou Au 1. Její přepravní číslo bylo 729 z 1 001, jejího bratra 726 a jejích rodičů 727 a 728.[12][13][14][15] Po dvou dnech, 17. května 1944, byla rodina deportována do Lublin dopravou Ay. Podle holocaustu cz. rodina měla stejná přepravní čísla jako v předchozím transportu. Tam byla celá rodina zavražděna nacistickým režimem.[16][17] Je znám pouze den smrti jejího otce, který byl zabit 29. srpna 1942 v roce Majdanek. | Hana Hojtašová se narodila 10. prosince 1932. Jejími rodiči byli Karel Hojtaš a Ela Hojtašová. Měla staršího bratra Jiřího (narozen 29. května 1930). Poslední bydliště rodiny před deportací bylo v Praze X, Sudetská 5 (dnes Křižíkova). Dne 15. května 1942 byla ona a její rodina deportováni do
![]() | ZDE ŽIL ARNOŠT HÜBSCH NAROZEN 1905 DEPORTOVÁNO 1942 DO TERESIENSTADTU 1942 DO TRAWNIKI ZACHRÁNĚN 8. 8. 1942 V MAJDANKU | Vítkova 333/36 | Lukavec v Okres Pelhřimov. Jeho rodiči byli Kamila a Karel Hübschovi. Byl majitelem obchodu a oženil se s Annou rozenou Khámovou. Pár měl dceru jménem Irena. Jeho poslední bydliště před deportací bylo v Ondřejově, poté v Praze XII, Schwerinova 15. 5. června 1942 byl deportován do Theresienstadt koncentrační tábor přepravou AAb. Jeho přepravní číslo bylo 218 z 745. Po sedmi dnech tam, 12. června 1942, byl deportován do Koncentrační tábor Trawniki přepravou AAk. Jeho přepravní číslo bylo 422 z 1027. Byl zavražděn nacistickým režimem dne 8. srpna 1942 v roce Majdanek.[18][19] Osud jeho manželky není znám. Jeho jediná dcera přežila, studovala, získala doktorát z přírodních věd, vdala se a přijala jméno Kimlová. V roce 1991 předložila zprávu o jeho smrti Jad Vashem. | Arnošt Hübsch se narodil 22. listopadu 1905 v
![]() | ZDE ŽIL JOSEF KRAUS NAROZEN 1876 DEPORTOVÁNO 1942 DO TERESIENSTADTU 1942 TO TREBLINKA ZRUŠEN | Sokolovská 30/59 | Theresienstadt koncentrační tábor přepravními AA. Jeho přepravní číslo bylo 524 z 1000. Zůstali tam pohřbeni tři měsíce. Dne 22. října 1942 byli deportováni do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Bx. Jeho přepravní číslo bylo 11 z 2033. Emma Krausová a Josef Kraus tam byli zavražděni nacistickým režimem.[20][21] | Josef Kraus se narodil 6. září 1876. Byl ženatý s Emmou. Poslední bydliště páru před deportací bylo v Praze X, Královská 30 (dnes Sokolovská). 20. července 1942 byli Josef Kraus a jeho manželka deportováni z Prahy do
![]() | ZDE ŽIL EMMA KRAUSOVÁ NAROZEN 1875 DEPORTOVÁNO 1942 DO TERESIENSTADTU 1942 TO TREBLINKA ZRUŠEN | Sokolovská 30/59 | Theresienstadt koncentrační tábor přepravními AA. Její přepravní číslo bylo 525 z 1000. Zůstali tam pohřbeni tři měsíce. Dne 22. října 1942 byli deportováni do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Bx. Její přepravní číslo bylo 12 z 2033. Emma Krausová a Josef Kraus tam byli zavražděni nacistickým režimem.[22][23] | Emma Krausová se narodila 11. března 1875. Provdala se za Josefa Krause. Poslední bydliště páru před deportací bylo v Praze X, Královská 30 (dnes Sokolovská). Dne 20. července 1942 byla Emma Krausová a její manžel deportováni z Prahy do
![]() | ZDE ŽIL HANUŠ LÖWY NAROZENO 1902 DEPORTED 1942 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Sokolovská 40/57 | Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Ck. Jeho přepravní číslo bylo 551 z 1 005. Tam byli pohřbeni 17 měsíců. Dne 18. května 1944 byli deportováni do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Eb. Jeho přepravní číslo bylo 570 z 2 500. Otec a syn byli v den jejich příjezdu nacistickým režimem zplynováni.[24][25][26] Osud jeho manželky, rodičů a bratra Antonína není znám. František Löwy přežil. Josef Löwy, jeho manželka Karolina a jejich dcera Hana (14 let) byli zavražděni dne 9. května 1942 v roce Vyhlazovací tábor Sobibór.[27][28] | Hanuš Löwy se narodil 30. března 1902. Jeho rodiči byli Ferdinand Löwy a Regina rozená Schulz. Měl tři starší bratry, Antonina (nar. 1895), Josefa (nar. 2. prosince 1896) a Františka (1899-1965). Byl ženatý s Martou rozenou Holubovou (nar. 8. dubna 1905). Pár měl syna Petra (nar. 1930). Poslední bydliště otce a syna před deportací bylo v Praze XII, Mánesova 34. Dne 22. prosince 1942 byli Hanuš Löwy a jeho syn deportováni do
![]() | ZDE ŽIL PETR LÖWY NAROZENÝ 1930 DEPORTED 1942 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Sokolovská 40/57 | Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Ck. Jeho přepravní číslo bylo 550 z 1 005. Tam byli pohřbeni 17 měsíců. Dne 18. května 1944 byl deportován do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Eb. Jeho přepravní číslo bylo 571 z 2 500. Otec a syn byli v den jejich příjezdu nacistickým režimem zplynováni.[29][30] Osud jeho matky není znám. | Petr Löwy se narodil 12. října 1930. Jeho rodiči byli Hanuš Löwy a Marta rozená Holubová. Poslední bydliště otce a syna před deportací bylo v Praze XII, Mánesova 34. Dne 22. prosince 1942 byli Petr Löwy a jeho otec deportováni do
![]() | ZDE ŽIL VIKTOR PICK NAROZENO 1893 DEPORTOVÁNO 1943 DO TERESIENSTADTU 1944 DO OSVĚTÍ ZRUŠEN | Jirsíkova 540/4 | [31] Jeho poslední bydliště před deportací bylo v Praze X, Jílovská 4. Dne 13. července 1943 byl zatčen a deportován do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Di. Jeho přepravní číslo bylo 569 z 839. Tam byl pohřben po dobu 15 měsíců. Dne 16. října 1944 byl deportován do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Er. Jeho přepravní číslo bylo 1232 z 1 500. Tam přišel o život.[32][33] Dne 15. října 1942 byla jeho matka deportována z Terezína do Německa Vyhlazovací tábor Treblinka s transportem Bv a transportním číslem 1364. Nacistický režim zavraždil všech 2 000 lidí v tomto transportu, včetně Ernestine Pickové.[34] Jeho sestra Lilly, její manžel Richard Lustig a jejich dcera byli všichni zavražděni v průběhu Šoa. Dne 17. května 1942 byli deportováni do Lublin.[35][36][37] Osud jeho otce a jeho bratra není znám. | Viktor Pick se narodil 22. dubna 1893 v Praze. Jeho rodiči byli Emanuel Pick (narozen 19. ledna 1862) a Ernestine rozená Lokesch (narozen 23. září 1867 v Praze). Měl jednoho bratra a tři sestry.
![]() | ZDE ŽIL DAVID SÜSSMANN NAROZEN 1893 DEPORTED 1942 DO TERESIENSTADTU ZACHRÁNĚN 1944 V AUSCHWITZ | Sokolovská 449/128 | Budapešť. Jeho rodiči byli Leo Süssmann (narozen 26. července 1868) a Mina rozená Mayer (1869–1924). Měl dvě sestry, Eugenie Jenny (nar. 6. listopadu 1895) a Julii (nar. 14. listopadu 1899 v Budapešti), a jednoho bratra Moritze (nar. 6. června 1901 v Budapešti). Byl úředníkem a oženil se s Markétou rozenou Fischlovou. Pár měl alespoň jednoho syna, Karla. Poslední bydliště rodiny před deportací bylo v Praze X, Královská 128 (dnes Sokolovská). Dne 23. července 1942 byli David Süssmann a jeho manželka deportováni do Theresienstadt koncentrační tábor přepravou AAt. Jeho přepravní číslo bylo 192 z 1000. Jeho bratr a otec tam už byli. Rodina krok za krokem vyhynula. Jeho otec, který přijel o měsíc dříve do Terezína, tam zemřel 4. července 1943.[38] Po více než dvou letech vězení byli manželé Süssmannovi odděleni. Dne 28. září 1944 byl David Süssmann deportován do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Ek. Jeho přepravní číslo bylo 905 z 2 500. Byl tam zabit.[39][40][41] O tři dny později byla do Osvětimi deportována a zavražděna také Markéta Süssmannová. O měsíc později byl také jeho bratr Moritz deportován do Osvětimi a tam zavražděn.[42] Je známo, že jejich syn Karl byl ženatý se Světlou rozenou Solar, že měli dítě a že zemřel v německém městě Hannover. Jeho pobyt během nacistického režimu však není znám a není známo, zda k jeho úmrtí došlo během nacistické vlády nebo později. Osud jeho snachy a vnuka není znám. Sestry Davida Süssmanna mohly emigrovat a přežít. Eugenie, která se provdala za Waltera Urbacha a měla s ním dítě, ztratila v roce 1944 v Osvětimi manžela. Zemřela v roce 1963 v USA. Jeho další sestra Julia také ztratila manžela v Osvětimi. Její manžel se jmenoval Ignaz Bobasch, také Itchak. Měli dvě dcery, obě se narodily v Československu ve 20. letech 20. století. Julia zemřela v roce 1991 v Izraeli ve věku 92 let.[43] | David Süssmann, také Sussmann nebo Zisman, se narodil 18. února 1893 v
![]() | ZDE ŽIL MARKETÁ SÜSSMANN NAROZENO 1900 DEPORTED 1942 DO TERESIENSTADTU ZACHRÁNĚN 1944 | Sokolovská 449/128 | Theresienstadt koncentrační tábor přepravou AAt. Její přepravní číslo bylo 191 z 1000. Po více než dvou letech vězení byl pár rozveden. Dne 28. září 1944 byl její manžel deportován do Koncentrační tábor Osvětim. O tři dny později byla do Osvětimi deportována také Markéta Süssmannová transportem Em. Její přepravní číslo bylo 1418 z 1501. Oba manželé byli zavražděni nacistickým režimem.[44][45] Je známo, že její syn Karl byl ženatý se Světlou rozenou Solar, že měli dítě a že její syn zemřel v německém městě Hannover. Není však známo, zda k jeho úmrtí došlo během nacistické vlády nebo později. Osud její snachy a vnuka není znám. Rovněž není znám osud její matky, jejího bratra, jeho manželky a dcery. | Markéta Süssmannová rozená Fischl, také Margarethe nebo Gretel, se narodila 3. července 1900. Jejími rodiči byli Karl Fischl (1864-1906) a Kamilla rozená Kuh (nar. 1879). Měla bratra Huga (narozen 1899). Provdala se za Davida Süssmanna. Pár měl alespoň jednoho syna, Karla. Poslední bydliště rodiny před deportací bylo v Praze X, Královská 128 (dnes Sokolovská). 23. července 1942 byla Markéta Süssmannová a její manžel deportováni
![]() | ZDE ŽIL OSKAR WIENER NAROZEN 1873 DEPORTED 1942 DO TERESIENSTADTU ZEMŘENO 20.4.1944 TAM | Sokolovská 75/103 | [46] Měl bratra jménem Paul. Jeho poslední bydliště před deportací bylo v Praze X, Královská 103. Dne 6. července 1942 byl zatčen a deportován do Theresienstadt koncentrační tábor přepravou AAn. Jeho přepravní číslo bylo 403 z 1000. Tam přišel o život 20. dubna 1944.[47][48] Osud jeho bratra není znám. | Oskar Wiener se narodil 4. března 1873 v Praze. Jeho rodiče byli Ignaz Wiener (zemřel 18. listopadu 1908) a Emma rozená Wien (narozena 1846, zemřela 20. února 1908).
Data kolokací
Podle webových stránek Guntera Demniga představil pražský Stolpersteine 8. října 2008, 7. listopadu 2009, 12. června 2010, 13. až 15. července 2011 a 17. července 2013 sám umělec. K dalšímu kolokaci došlo dne 28. října 2012, ale na Demnigově stránce to není uvedeno.
Český projekt Stolperstein zahájila v roce 2008 Česká unie židovské mládeže (Český svaz židovské mládeže) a byl realizován pod záštitou primátora hlavního města Prahy.[49][50]
Viz také
externí odkazy
- stolpersteine.eu, Demnigovy webové stránky
- holocaust.cz
Reference
- ^ A b geni.com: Ing. Franz Gross, vyvoláno 5. července 2017
- ^ holocaust.cz: ING. FRANTIŠEK HRUBÝ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: FRANTISEK HRUBÝ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: HEDVIKA STEINOVÁ, abgerufen am 3. července 2017
- ^ holocaust.cz: PAVEL GROSS, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: PAVEL GROSS, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ A b holocaust.cz: HELLEROVÁ OLGA: NEZPRACOVÁNO, vyvoláno 2. července 2017 (s portrétem Olgy Hellerové)
- ^ holocaust.cz: EVA HELLEROVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: EVA HELLEROVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: OLGA HELLEROVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: OLGA HELLEROVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: KAREL HOJTAŠ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: ELA HOJTAŠOVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ELA HOJTASOVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: JIŘÍ HOJTAŠ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: HANA HOJTAŠOVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: [], vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: ARNOŠT HÜBSCH, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ARNOST HUEBSCH, vyvoláno 17. dubna 2017 (s portrétem)
- ^ holocaust.cz: JOSEF KRAUS, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: JOSEF KRAUS, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: EMA KRAUSOVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: EMA KRAUSOVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: HANUŠ LÖWY, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: HANUS LOWY, předložená Kate Rys Ronovou Guth, velkou neteří, v roce 2009, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ geni.com: Hans / Hanuš Löwy, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: JOSEF LÖWY, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: JOSEF LOWY, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: PETR LÖWY, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: [1], předložená Kate Rys Ronovou Guth, velkou neteří, v roce 2009, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ Sourozenci Viktora Picka byli:
- Richard (narozen 21. května 1894 v Praze)
- Marie (1895–1896)
- Helene (narozena 26. dubna 1896 v Praze, vdaná za Oppenheimera (1894-prob. 1944), jedno dítě)
- Lilly (narozen 2. června 1900 v Praze, ženatý s Richardem Lustigem, narozen dne 7. listopadu 1896 ve Vídni).
- ^ geni.com: Viktor Pick, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: VIKTOR PICK, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: ARNOŠTKA PICKOVÁ, vyvoláno 23. května 2017
- ^ holocaust.cz: LILI LUSTIGOVÁ, vyvoláno 17. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: RICHARD LUSTIG, vyvoláno 2. července 2017
- ^ holocaust.cz: EVA LUSTIGOVÁ, vyvoláno 23. května 2017. Křestní jméno jeho dcery zůstává nejisté, podle Yad Vashem se její křestní jméno jmenovalo Marianne, viz MARIANNE LUSTIG, vyvoláno 23. května 2017.
- ^ holocaust.cz: LEO SÜSSMANN, vyvoláno 14. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: DAVID SÜSSMANN, vyvoláno 14. dubna 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: DAVID SUSSMANN, ohlásený jeho sestrou Julií Bobashovou v roce 1956, získaný dne 14. dubna 2017
- ^ geni.com: David Süssmann, vyvoláno 14. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: MOŘIC SÜSSMANN, vyvoláno 14. dubna 2017
- ^ geni.com: Julia Sussmann Bobasch, vyvoláno 14. dubna 2017
- ^ geni.com: Margarethe Süssmann (Fischl), vyvoláno 14. dubna 2017
- ^ holocaust.cz: MARKÉTA SÜSSMANNOVÁ, vyvoláno 14. dubna 2017
- ^ geni.com: EMMA WIENER, vyvoláno 13. dubna 2017 (s faxem oznámení o úmrtí)
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: OSKAR WIENER, vyvoláno 2. července 2017
- ^ holocaust.cz: OSKAR WIENER, vyvoláno 13. dubna 2017
- ^ Zdeňka Kuchyňová: Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu, Radio Praha, 19. října 2008
- ^ archive.is/6bh0z Stolpersteine in der Tschechischen Republik, stolpersteine.cz, vyvoláno 18. března 2017