Stolpersteine ​​v Praze-Holešovicích - Stolpersteine in Prague-Holešovice - Wikipedia

Stolperstein pro Otta Goldsteina a Františka Lausera

The Stolpersteine ​​v Praze-Holešovicích seznamy Stolperstein v okrese Holešovice (Česká výslovnost: [ˈꞪolɛʃovɪtsɛ]) z Praha. Okres byl oddělen. Od roku 2002 patří hlavně Praze 7, ale menší část patří Praze 1. Stolpersteine ​​je německý název pro úrazy, které po celé Evropě umisťuje německý umělec Gunter Demnig. Pamatují si osudy nacistických obětí, které byly zavražděny, deportovány, vyhoštěny nebo vyhnány k sebevraždě.

Obecně platí, že kameny úrazu jsou položeny před budovou, kde oběti měly své poslední bydliště. Název Stolpersteine ​​v češtině je: Kameny zmizelýchkameny zmizel.

Seznam je zařazen; základní pořadí následuje abecedu podle příjmení oběti.

Holešovice

KámennázevUmístěníŽivot a smrt
Stolperstein für Josef Bergmann.jpgBergmann, JosefJosef BergmannPplk. Sochora 739/36Ing. Josef Bergmann se narodil 2. září 1880 v Krymlov. Byl to inženýr a měl rakouské občanství. Dne 30. ledna 1942 byl deportován transportem V z Prahy do Theresienstadt koncentrační tábor. Jeho přepravní číslo bylo 7 z 1 002. Byl tam pohřben téměř tři roky. Dne 28. října 1944 byl deportován s transportem Ev do Koncentrační tábor Osvětim. Jeho přepravní číslo bylo 90 z 2035. Tam byl nacistickým režimem zavražděn.[1][2]
Stolperstein für Arnost Cantor.jpgCantor, ArnoštArnošt CantorSchnirchova 1085/27Dr. Arnošt Cantor, také Ernst, se narodil 13. února 1865 v Teplice. Jeho rodiče byli Wilhelm Cantor (1824-?) A Jetty rozená Kohn (1831-1921). Měl sedm sourozenců, včetně jeho dvojče sestry Ernestiny.[3][4] Vystudoval právo na Univerzita Karlova v Praze. Stal se právníkem a oženil se se Selmou rozenou Mandelbaumovou, narozenou 21. června 1878. Pár měl tři děti:
  • Fanny (narozena 28. října 1902 v Teplicích, vdaná za Maxe Jaffeho)
  • Lotta (narozen 2. dubna 1904)
  • Vilém (narozen 2. května 1907, ženatý s Gretou, dvěma dcerami).

Od roku 1914 do nacistické okupace Sudety, působil jako předseda teplické židovské komunity. Poté uprchl do Prahy. Byl také členem Nejvyšší rady židovských komunit v Československu a členem delegace Židovské strany v Československu, která zasahovala za účelem ochrany práv Židů v Sudetech. Jeho poslední bydliště před deportací bylo v Praze VII, Schnirchova 13. 2. července 1942 byl deportován do Theresienstadt koncentrační tábor přepravou AAl. Jeho přepravní číslo bylo 923 z 1 005. O pět měsíců později, 30. listopadu 1942, zemřel v Terezíně.[5][6]

Jeho dcera Fanny Jaffe byla zavražděna v roce 1944 v Osvětimi. Osud jeho dcery Lotty a jeho syna Viléma není znám. Jeho manželka zemřela v roce 1945.

Stolperstein für Otto Goldstein.jpgGoldstein, OttoOtto GoldsteinKostelní 875/6Otto Goldstein, také Ota, se narodil 10. listopadu 1868 v Borotín. Jeho rodiče byli Michala nebo Cecil Goldstein a Anna rozená Steinerová. Měl dva bratry, Julia (nar. 1866) a Ignaze (nar. 1871). obchodoval s drahokamy a byl ženatý s Marie rozenou Růžickovou. Jeho poslední bydliště před deportací bylo v Praze XI, Huttenova 32. Dne 9. července 1942 byl deportován do Theresienstadt koncentrační tábor přepravou AAp. Jeho přepravní číslo bylo 428 z 1000. O tři měsíce později, 19. října 1942, byl deportován do Vyhlazovací tábor Treblinka dopravou Bw. Jeho přepravní číslo bylo 271 z 2 002. Byl zavražděn nacistickým režimem.[7][8][9]

Jeho bratr Ignaz byl zabit v Osvětimi. Osud jeho rodičů a bratra Julia není znám.

Stolperstein für Robert Las.jpgLaš, RobertRobert LašNa Maninách 1042/18
(Holešovice-Bubny)		Robert Laš, také Robert Lasch, se narodil 19. června 1895 v Černovicích. Jeho rodiče byli Salamon Lasch z Bradáčov a Elisabeth rozená Peschek. Měl deset nevlastních bratrů a nevlastních sester, které se narodily první manželce jeho otce Anně rozené Peschekové, sestře jeho matky.[10] Byl ženatý s Gabrielou. Dne 16. července 1942 byl s manželkou deportován do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou AAr. Jeho přepravní číslo bylo 503 z 1000. O tři měsíce později, dne 6. října 1942, byl pár deportován do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Eo. Jeho přepravní číslo bylo 1044 z 1550. Oba byli zavražděni nacistickým režimem.[11][12]
Stolperstein für Gabriela Lasova.jpgLašová, GabrielaGabriela Lašová
rozená Kohnová		Na Maninách 1042/18
(Holešovice-Bubny)		Gabriela Lašová, také Laschová, se narodila 24. června 1894. Provdala se za Roberta Laše. Dne 16. července 1942 byla s manželem deportována do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou AAr. Její přepravní číslo bylo 504 z 1000. O tři měsíce později, dne 6. října 1942, byl pár deportován do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Eo. Její přepravní číslo bylo 1045 z 1550. Oba byli zavražděni nacistickým režimem.[13][14]
Stolperstein für Dr. Ing. František Lauser.jpgLaušer, FrantišekFrantišek LaušerKostelní 875/6Dr. Ing. František Laušer se narodil 17. prosince 1889 v Horní Ročov. Jeho rodiči byli Josef Lauscher (1858-1912) a Bertha rozená Wolf (1863-1940). Měl dvě sestry, Martu (nar. 1883, později Kronberger) a Marii (nar. 1885, později Jelinek). Byl ženatý s Marií Laušerovou. Jeho poslední bydliště před deportací bylo v Praze II, Hálkova 8. Dne 6. března 1943 byl deportován do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Cv. Jeho přepravní číslo bylo 27 z 1022. Byl zavražděn 19. května 1943 v Terezíně.[15][16][17]

Osud jeho manželky a jeho sester není znám.

Stolperstein für Ernestina Metzl.jpgMetzl, ErnestinaErnestina MetzlŠternberkova 1357/10
(Holešovice-Bubny)		Ernestina Metzl se narodila 27. října 1883 v Vídeň. Její rodiče byli Moritz Metzl a Mathilde rozená Klein (1857-1896). Měla dvě sestry a dva bratry: Gustav (nar. 1879), Franziska (1881-1883), Fritz (1886-1939) a Ella (nar. 1888). Není známo, kdy se přestěhovala do Prahy, aby žila se svým bratrem Gustavem a jeho manželkou. Její poslední bydliště před deportací bylo v Praze VII, Šternberkova 10. Dne 2. července 1942 byla Ernestina Metzl deportována do Theresienstadt koncentrační tábor přepravou AAl. Její přepravní číslo bylo 660 z 1 005. O čtyři týdny později, 28. července 1942, byla deportována do Baranoviči dopravou AAy. Její přepravní číslo bylo 278 z 1 001. Ernestina Metzl byla zavražděna nacistickým režimem.[18]

Její bratr Gustav a její švagrová Ida Metzl byli po deportaci zavražděni Zamość. Její sestra Ella a její manžel Josef Bermann mohli emigrovat a přežít. Josef Bermann zemřel v roce 1949 v New Yorku, Ella Bermann v roce 1962 také v New Yorku. Také jejich dva synové mohli přežít.

Stolperstein für Gustav Metzl.jpgMetzl, GustavGustav MetzlŠternberkova 1357/10
(Holešovice-Bubny)		Gustav Metzl se narodil 1. září 1879 v okrese Fünfhaus z Vídeň. Jeho rodiči byli Moritz Metzl a Mathilde rozená Klein (1857-1896). Měl tři sestry a jednoho bratra.[19] Byl ženatý s Idou rozenou Friedovou. Není známo, kdy se manželé přestěhovali do Prahy. Jejich poslední bydliště před deportací bylo v Praze VII, Šternberkova 10. Dne 28. dubna 1942 byli Gustav Metzl a jeho manželka deportováni do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Ao. Jeho přepravní číslo bylo 994 z 1 001. O dva dny později, 30. dubna 1942, byl pár deportován do Zamość dopravou jako. Jeho přepravní číslo bylo 994 z 1000. Oba byli zavražděni nacistickým režimem.[20][21][22]

O dva měsíce později byla jeho sestra Ernestina deportována nejprve do Terezína, poté do Baranoviči. O život přišla také během Šoa. Jeho sestra Ella a její manžel Josef Bermann mohli emigrovat a přežít. Josef Bermann zemřel v roce 1949 v New Yorku, Ella Bermann v roce 1962 také v New Yorku. Také jejich dva synové mohli přežít.

Stolperstein für Ida Metzl.jpgMetzl, IdaIda Metzl
rozená Fried		Šternberkova 1357/10
(Holešovice-Bubny)		Ida Metzl rozená Fried se narodila 2. srpna 1887 v Tábor v Čechách. Provdala se za Gustava Metzla z Vídeň. Není známo, kdy se manželé přestěhovali do Prahy. Jejich poslední bydliště před deportací bylo v Praze VII, Šternberkova 10. Dne 28. dubna 1942 byla Ida Metzl a její manžel deportováni do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Ao. Její přepravní číslo bylo 995 z 1 001. O dva dny později, 30. dubna 1942, byl pár deportován do Zamość dopravou jako. Její přepravní číslo bylo 995 z 1000. Oba byli zavražděni nacistickým režimem.[23][24]
Stolperstein für Martin Wels.jpgWels, MartinMartin WelsDobrovského 375/15
(Holešovice)		Martin Wels se narodil 27. června 1925. Jeho rodiči byli Ing. Oblouk. Rudolf Wels a Ida rozená Kohn. Měl staršího bratra Thomase Alberta (nar. 1920). Poslední bydliště rodiny před deportací bylo v Praze XII, Mánesova 53. Dne 30. ledna 1942 byl Martin Wels a jeho rodiče zatčeni a deportováni do Theresienstadt koncentrační tábor transportem V. Jeho přepravní číslo bylo 839 z 1 002. O devatenáct měsíců později, 6. září 1943, byla rodina deportována do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Dm. Jeho transportní číslo bylo 2785. Matku, otce a syna zavraždil nacistický režim.[25][26]

Jeho bratr mohl přežít, zemřel v roce 1988 v Anglii.

Stolperstein für Ing. Oblouk. Rudolf Wels.jpgWels, RudolfeRudolf WelsDobrovského 375/15
(Holešovice)
Ing. Oblouk. Rudolf Wels (1892-1944)
Ing. Oblouk. Rudolf Wels se narodil 28. dubna 1882 v Osek. Jeho rodiče byli Simon Wels (1853-1922) a Anežka rozená (Pollatschek (zemřel 1883)) .Měl sestru Annu (později Krebsovou) a nevlastního bratra Otta (nar. 1895). Byl architektem a oženil se s Ida rozená Kohn. Pár měl dva syny, Thomase Alberta (nar. 7. června 1920 v Chebu) a Martina (nar. 1925).[27] Poslední bydliště rodiny před deportací bylo v Praze XII, Mánesova 53. Dne 30. ledna 1942 Ing. Oblouk. Rudolf Wels, jeho manželka a jeho mladší syn byli zatčeni a deportováni do Theresienstadt koncentrační tábor transportem V. Jeho přepravní číslo bylo 837 z 1 002. O devatenáct měsíců později, 6. září 1943, byla rodina deportována do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Dm. Jeho transportní číslo bylo 2766. Otec, matka a syn byli zavražděni nacistickým režimem.[28][29]

Jeho syn Thomas Albert mohl přežít, zemřel 18. září 1988 v Gloucester, Anglie.[30] Osud jeho sourozenců není znám.

Stolperstein für Ida Welsova.jpgWelsová, IdaIda Welsová
rozená Kohn		Dobrovského 375/15
(Holešovice)		Ida Welsová rozená Kohn se narodila 6. července 1894. Jejími rodiči byli Edmund Kohn Krafft (1862-1935) a Therese rozená Fürth (nar. 1871). Měla čtyři sourozence: Gustav (narozen 1892), Ernst (narozen 1895), Walter (narozen 1897) a Ilsa (narozen 1903, později Mandl-von Tupay-Isertingen). Provdala se za Rudolfa Welsa. Pár měl dva syny, Thomase Alberta (nar. 7. června 1920 v Chebu) a Martina (nar. 1925).[31] Poslední bydliště rodiny před deportací bylo v Praze XII, Mánesova 53. 30. ledna 1942 byla Ida Welsová, její manžel a její mladší syn zatčeni a deportováni do Theresienstadt koncentrační tábor přepravou V. Její přepravní číslo bylo 838 z 1 002. O devatenáct měsíců později, 6. září 1943, byla rodina deportována do Koncentrační tábor Osvětim dopravou Dm. Její transportní číslo bylo 2767. Matku, otce a syna zavraždil nacistický režim.[32][33]

Její syn Thomas Albert mohl přežít, zemřel 18. září 1988 v roce Gloucester, Anglie.[30] Její bratr Walter byl zabit v roce 1942 v Bělorusku. Osud jejích sourozenců Gustava a Ilsy není znám. Její bratr Ernst mohl přežít, zemřel v roce 1984 v Chicagu.

Stolperstein für Ing. Eugen Wiener.jpgWiener, EugeneEugen WienerSchnirchova 1353/7
(Holešovice-Bubny)		Ing. Eugen Wiener, také Evžen, se narodil 14. srpna 1878 v Opava v Moravskoslezském kraji. Jeho rodiči byli Gustav Wiener a Katharina rozená Toch. Měl nejméně dva bratry, Artura (nar. 1884) a Victora (nar. Kolem roku 1888). Byl ženatý s Katharinou rozenou Schwarzovou. Pár měl alespoň jednoho syna, Roberta. Poslední bydliště Vídeňanů před deportací bylo v Praze VII., Malá Šternberkova 7. Dne 30. července 1942 byl Ing. Eugen Wiener a jeho manželka byli zatčeni a deportováni do Theresienstadt koncentrační tábor přepravou AAv. Jeho přepravní číslo bylo 287 z 1 001. Pouze o pět dní později, 4. srpna 1942, byl pár deportován do Vyhlazovací tábor Malý Trostenec přepravou AAz. Jeho přepravní číslo bylo 568 z 1000. 10. srpna 1942 byli oba „zabiti plynem“.[34][35]

Jeho bratři byli zavražděni, Artur v roce 1942 v Izbica, Victor dovnitř Varšava. Jeho syn mohl přežít. Dne 18. Prosince 1987 v Tel Aviv, Robert Wiener odeslal 13 zpráv o úmrtí příbuzných a přátel Jad Vashem, mezi nimi i zprávy o smrti jeho matky a otce.

Stolperstein für Katharina Wienerova.jpgWienerová, KatharinaKatharina Wienerová
rozená Schwarzová		Schnirchova 1353/7
(Holešovice-Bubny)		Katharina Wienerová rozená Schwarzová se narodila 10. července 1889 v Tullnerbach -Pressbaum blízko k Vídeň. Její rodiče byli Emil Schwarz a Ida rozená Mauthner. Provdala se za Ing. Eugen Wiener. Pár měl alespoň jednoho syna, Roberta. Poslední bydliště páru před deportací bylo v Praze VII., Malá Šternberkova 7. Dne 30. července 1942 byla Katharina Wienerová a její manžel zatčeni a deportováni do Theresienstadt koncentrační tábor přepravou AAv. Její přepravní číslo bylo 288 z 1 001. O pět dní později, 4. srpna 1942, byl pár deportován do Vyhlazovací tábor Malý Trostenec přepravou AAz. Její přepravní číslo bylo 569 z 1000. 10. srpna 1942 byli oba „zabiti plynem“.[36][37]

Jejich syn mohl přežít. Dne 18. Prosince 1987 v Tel Aviv, předložil zprávy o úmrtích své matky a otce.

Data kolokací

Podle webových stránek Guntera Demniga představil pražský Stolpersteine ​​8. října 2008, 7. listopadu 2009, 12. června 2010, 13. až 15. července 2011 a 17. července 2013 sám umělec. K dalšímu kolokaci došlo dne 28. října 2012, ale na Demnigově stránce to není uvedeno.

Český projekt Stolperstein zahájila v roce 2008 Česká unie židovské mládeže (Český svaz židovské mládeže) a byl realizován pod záštitou primátora hlavního města Prahy.[38][39]

Viz také

externí odkazy

Reference

  1. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: JOSEF BERGMANN, vyvoláno 14. dubna 2017
  2. ^ holocaust.cz: ING. JOSEF BERGMANN, vyvoláno 14. dubna 2017
  3. ^ Sourozenci Dr. Arnošta Cantora byli:
    • Klara (narozena 22. února 1858, vdaná za Ludwiga Eislera)
    • Martha (narozena 20. května 1859, vdaná za Otta Urbacha, šest dětí)
    • Karl (narozený 30. března 1861, ženatý s Helene rozenou Hauserovou)
    • Eveline (narozen 17. května 1862)
    • Ernestine (narozen 13. února 1865, ženatý s Ludwigem Eislerem, pět dětí)
    • Bertha (datum narození není známo, vdaná za Antona Becka)
    • Rosa (datum narození není známo, vdaná za muže jménem Eisenschimmel).
    Osud jeho sourozenců není znám.
  4. ^ geni.com: Dr. Enrst Cantor (sic!), vyvoláno 13. dubna 2017
  5. ^ holocaust.cz: DR. ARNOŠTOVÝ KANTOR, vyvoláno 13. dubna 2017 (s portrétem)
  6. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ARNOST CANTOR, vyvoláno 13. dubna 2017
  7. ^ geni.com: Otto Goldstein, vyvoláno 9. dubna 2017
  8. ^ holocaust.cz: OTA GOLDSTEIN, vyvoláno 9. dubna 2017 (s portrétem)
  9. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: OTA GOLDSTEIN, vyvoláno 9. dubna 2017
  10. ^ geni.com: Robert Lasch, vyvoláno 13. dubna 2017
  11. ^ holocaust.cz: ROBERT LASCH, vyvoláno 13. dubna 2017
  12. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ROBERT LASCH, vyvoláno 13. dubna 2017
  13. ^ holocaust.cz: GABRIELA LASCHOVÁ, vyvoláno 13. dubna 2017
  14. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: GABRIELA LASCHOVÁ, vyvoláno 13. dubna 2017
  15. ^ geni.com: Dr. Ing. Franz Laušer (Lauscher), vyvoláno 9. dubna 2017 (s portrétem)
  16. ^ holocaust.cz: FRANTIŠEK LAUŠER, vyvoláno 9. dubna 2017
  17. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: FRANTISEK LAUSER, vyvoláno 9. dubna 2017
  18. ^ holocaust.cz: ARNOŠTKA METZLOVÁ, vyvoláno 15. dubna 2017
  19. ^ Sourozenci Gustava Metzla byli:
    • Franziska (1881-1883)
    • Ernestine (narozen 1883)
    • Fritz (23. května 1886 - 8. března 1939, ženatý s Olgou Franziskou rozenou Kudou, jedním synem)
    • Ella (narozena 21. července 1888, vdaná za Josefa Bermanna (1878-1949), dva syny)
  20. ^ geni.com: Gustav Metzl, vyvoláno 15. dubna 2017
  21. ^ holocaust.cz: GUSTAV METZL, vyvoláno 15. dubna 2017
  22. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: GUSTAV METZL, vyvoláno 15. dubna 2017 (s portrétem Gustava Metzla
  23. ^ holocaust.cz: IDA METZLOVÁ, vyvoláno 15. dubna 2017
  24. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: IDA METZLOVA, vyvoláno 15. dubna 2017
  25. ^ holocaust.cz: MARTIN WELS, vyvoláno 9. dubna 2017 (s portrétem)
  26. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: MARTIN WELS, vyvoláno 9. dubna 2017
  27. ^ geni.com: Rudolf Wels, vyvoláno 9. dubna 2017 (s portrétem)
  28. ^ holocaust.cz: ING. RUDOLF WELS, vyvoláno 9. dubna 2017 (s portrétem)
  29. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: RUDOLF WELS, vyvoláno 9. dubna 2017
  30. ^ A b geni.com: Thomas Albert Wels, vyvoláno 9. dubna 2017
  31. ^ geni.com: Ida Wels (Kohn), vyvoláno 9. dubna 2017 (s portrétem)
  32. ^ holocaust.cz: IDA WELSOVÁ, vyvoláno 9. dubna 2017 (s portrétem)
  33. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: IDA WELSOVA, vyvoláno 9. dubna 2017
  34. ^ holocaust.cz: EVŽEN WIENER, vyvoláno 9. dubna 2017
  35. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: EVZEN WIENER, vyvoláno 9. dubna 2017
  36. ^ holocaust.cz: KATEŘINA WIENEROVÁ, vyvoláno 9. dubna 2017
  37. ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: KATHARINE WIENER, předložený v roce 1987 jejím synem Robertem Wienerem, získaný dne 9. dubna 2017
  38. ^ Zdeňka Kuchyňová: Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu, Radio Praha, 19. října 2008
  39. ^ archive.is/6bh0z Stolpersteine ​​in der Tschechischen Republik, stolpersteine.cz, vyvoláno 18. března 2017