Stolpersteine v Neratovicích - Stolpersteine in Neratovice

Stolperstein je německý název pro úrazy, které německé umělce umisťují po celé Evropě Gunter Demnig. Připomínají si osud obětí nacistické Německo byl zavražděn, deportován, vyhoštěn nebo veden k sebevraždě. Stolperstein v Neratovice, město v Středočeský kraj (čeština: Středočeský kraj) dnešní doby Česká republika (dříve Československo ), byly umístěny v roce 2010.
Český projekt Stolperstein zahájila v roce 2008 Česká unie židovské mládeže (Český svaz židovské mládeže) a byl realizován pod záštitou primátora hlavního města Prahy.[1][2] Obecně platí, že kameny úrazu jsou položeny před budovou, kde oběti měly své poslední bydliště. Název Stolpersteine v češtině je: Kameny zmizelýchkameny zmizelých.
Neratovice
Kámen | Nápis | Umístění | Život a smrt |
---|---|---|---|
![]() | ZDE ŽIL ADOLF HELLER NARODENO 1919 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Masarykova čp. 559 (dříve čp. 600) | Mladá Boleslav do Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich přepravní čísla byla 292 až 296 z 552. O týden později, 20. ledna 1943, bylo všech pět členů rodiny deportováno do Koncentrační tábor Osvětim s dopravou Cq. Jejich přepravní čísla byla 1071, 1072 a 1088 až 1090 z 2 000. Adolf Heller tam byl zavražděn nacistickým režimem.[3][4] | Adolf Heller se narodil 16. února 1919. Jeho rodiči byli Arnošt Heller a Emilie rozená Aron. Měl čtyři sourozence, Ludvíka (* 1910), Otta (* 1911), Bohumila (* 1912) a Martu (* 1922). Dne 13. ledna 1943 byl Adolf Heller, jeho otec, dva jeho bratři a Alžběta Hellerová deportováni transportem Cl z
![]() | ZDE ŽIL ARNOŠT HELLER NAROZEN 1880 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Masarykova čp. 559 (dříve čp. 600) | [5] Dne 13. ledna 1943 byli Arnošt Heller, tři jeho synové a Alžběta Hellerová deportováni transportem Cl z Mladá Boleslav do Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich přepravní čísla byla 292 až 296 z 552. O týden později, 20. ledna 1943, bylo všech pět členů rodiny deportováno do Koncentrační tábor Osvětim s dopravou Cq. Jejich přepravní čísla byla 1071, 1072 a 1088 až 1090 z 2 000. Arnošt Heller tam byl zavražděn nacistickým režimem.[6][7] Jeho syn Bohumil Heller mohl přežít Šoa. Byl ženatý s Josefa rozenou Rambouskovou (nar. 1915). Pár měl dvě děti.[8] Osud jeho dcery Marty není znám. | Arnošt Heller se narodil 19. února 1880. Oženil se s Emilií rozenou Aronovou, narozenou 28. února 1880 Bohumilem Aronem a Alžbětou rozenou Picovou. Pár měl čtyři syny, Ludvíka (nar. 1910), Otta (nar. 1911) Bohumila (nar. 19. února 1912) a Adolfa (nar. 1919) a jednu dceru Martu (nar. 1922).
![]() | ZDE ŽIL LUDVÍK HELLER NAROZENO 1910 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Masarykova čp. 559 (dříve čp. 600) | Mladá Boleslav do Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich přepravní čísla byla 292 až 296 z 552. O týden později, 20. ledna 1943, bylo všech pět členů rodiny deportováno do Koncentrační tábor Osvětim s dopravou Cq. Jejich přepravní čísla byla 1071, 1072 a 1088 až 1090 z 2 000. Ludvík Heller tam byl zavražděn nacistickým režimem.[9] | Ludvík Heller se narodil 9. března 1910. Jeho rodiči byli Arnošt Heller a Emilie rozená Aron. Měl čtyři sourozence, Otta (nar. 1911), Bohumila (nar. 1912), Adolfa (nar. 1919) a Martu (nar. 1922). Dne 13. ledna 1943 byl Ludvík Heller, jeho otec, dva jeho bratři a Alžběta Hellerová deportováni transportem Cl z
![]() | ZDE ŽIL OTTO HELLER NARODENO 1911 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Masarykova čp. 559 (dříve čp. 600) | Mladá Boleslav do Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich přepravní čísla byla 292 až 296 z 552. O týden později, 20. ledna 1943, bylo všech pět členů rodiny deportováno do Koncentrační tábor Osvětim s dopravou Cq. Jejich přepravní čísla byla 1071, 1072 a 1088 až 1090 z 2 000. Otto Heller tam byl zavražděn nacistickým režimem.[10][11] | Otto Heller se narodil 28. dubna 1911. Jeho rodiči byli Arnošt Heller a Emilie rozená Aron. Měl čtyři sourozence, Ludvíka (* 1910), Bohumila (* 1912), Adolfa (* 1919) a Martu (* 1922). Dne 13. ledna 1943 byl Otto Heller, jeho otec, dva jeho bratři a Alžběta Hellerová deportováni transportem Cl z
![]() | ZDE ŽIL ALŽBĚTA HELLEROVÁ NAROZENO 1893 DEPORTOVÁNO 1893 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Masarykova čp. 559 (dříve čp. 600) | [12] Patřila k rodině Hellerů a byla pravděpodobně sestrou Arnošta Hellera. Poslední bydliště rodiny Hellerových před deportací bylo v Neratovicích. Dne 13. ledna 1943 byla spolu se čtyřmi mužskými členy rodiny (viz výše) deportováni Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor s dopravou Cl. Jejich transportní počty byly 292 až 296 z 552. Dne 20. ledna 1943 bylo všech pět členů rodiny deportováno do Koncentrační tábor Osvětim s dopravou Cq. Jejich přepravní čísla byla 1071, 1072 a 1088 až 1090 z 2 000. Alžběta Hellerová tam byla zavražděna nacistickým režimem.[13] V Osvětimi byli také zabiti Arnošt, Ludvík, Otto a Adolf Heller. | Alžběta Hellerová, také Eliška, se narodila 10. února 1893.
![]() | ZDE ŽIL DR. MED. BEDŘICH KLEMPERER NAROZENO 1900 DEPORTED 1944 DO TERESIENSTADTU ZACHRÁNĚN 1944 V AUSCHWITZ | Nádražní čp. 80 | [14] Stal se lékařem, získal doktorát a oženil se s Bedřiškou rozenou Grünhutovou, zvanou také Friedericke. Pár měl dvě děti: syna Pinkase (také Petera, nar. 1926) a dceru Helene (nar. 1928). Jeho manželka zemřela již v roce 1931.[15] Bedřich Klemperer poznal Elu rozenou Taussigovou a oženil se s ní. Pár měl dceru Astu (narozenou v roce 1936 nebo 1937).[16] Ela Klemperer se také starala o dvě starší děti. Po německé invazi se jeho druhé manželce podařilo uprchnout do Íránu pomocí „Société Iranienne Škoda“ (SIS) - společně se všemi třemi dětmi. Bedřich Klemperer zůstal v Neratovicích. Od léta 1939 již nesměl pracovat jako lékař a byl přidělen k práci na stanici Neratovice, poté musel pracovat v uhelném dole Oslavany, Rosicko-oslavanská pánev. 8. září 1944 byl Dr. Bedřich Klemperer deportován z Prahy do Theresienstadt koncentrační tábor dopravou Ei. Jeho transportní číslo bylo 3 ze 13. Odtud byl dne 28. září 1944 deportován do Osvětimi transportem Ek. Jeho přepravní číslo bylo 341 z 2 500. Bedřich Klemperer nepřežil Šoa.[17][18] Ihned po příjezdu do Osvětimi byl zavražděn v plynová komora. Jeho sestra Ella byla zabita v Terezíně.[19] Jeho bratr Otto a jeho nevlastní bratr Jiří a jejich rodiny mohli všichni přežít. Jeho manželka a všechny tři děti přežily Šoa v emigraci. Jeho dcera Helene se provdala za Slávka Březinu a měla alespoň jedno dítě. Zemřela v roce 1994. V roce 1999 předložil zprávu o smrti svého otce jeho syn Pinkas Klemperer, který v té době žil v Tel Avivu. Jad Vashem. Byl ženatý a měl dvě děti. Zemřel v roce 2002.[20] Jeho dcera Asta byla také vdaná a poté se jmenovala Mojžíšová. Byla přítomna, když byl v roce 2010 umístěn Stolperstein pro jejího otce. | Bedřich Klemperer se narodil 12. května 1900 v Praze. Jeho rodiče byli Isidor Klemperer a Louise rozená Kohn. Měl bratra, sestru a nevlastního bratra.
![]() | ZDE ŽIL GUSTAV NEUMANN NAROZEN 1883 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Nádražní čp. 80 | Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich přepravní počty byly 251 a 252 z 552. Dne 20. ledna 1943 byli oba deportováni s transportní Cq, vlakem DA 101 do Koncentrační tábor Osvětim. Jejich přepravní čísla byla 679 a 680 z 2 000. Gustav Neumann a Olga Neumannová nepřežili Šoa.[21][22] | Gustav Neumann se narodil 19. srpna 1883 v Mlékojedy. Jeho rodiče byli Eduard Neumann a Maria rozená Grab. Byl ženatý s Olgou rozenou Neumannovou. Jejich poslední bydliště před deportací bylo v Neratovicích. Dne 13. ledna 1943 byl s manželkou deportován transportem Cl z
![]() | ZDE ŽIL OLGA NEUMANNOVÁ NAROZEN 1888 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Nádražní čp. 80 | Litol. Její rodiče byli Gustav Neumann und Emilie rozená Reiner. Provdala se za Gustava Neumanna. Jejich poslední bydliště před deportací bylo v Neratovicích. Dne 13. ledna 1943 byla s manželem deportována transportem Cl z Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich přepravní počty byly 251 a 252 z 552. Dne 20. ledna 1943 byli oba deportováni s transportní Cq, vlakem DA 101 do Koncentrační tábor Osvětim. Jejich přepravní čísla byla 679 a 680 z 2 000. Olga Neumannová a Gustav Neumann nepřežili Šoa.[23][24] | Olga Neumannová rozená Neumann se narodila 15. května 1888 v
![]() | ZDE ŽIL ARNOŠT OPLATKA NAROZEN 1883 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Kpt. Jaroše 236 | Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jeho transportní číslo bylo 222 z 552. Dne 6. září 1943 byl deportován transportem Dm do Koncentrační tábor Osvětim. Jeho transportní číslo bylo 3726. Arnošt Oplatka nepřežil Šoa.[25] | Arnošt Oplatka se narodil 18. března 1883. Jeho poslední bydliště před deportací bylo v Neratovicích 236. Dne 13. ledna 1943 byl deportován s transportem Cl z
![]() | ZDE ŽIL KARLA PICKOVÁ NAROZEN 1869 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN | Berty Pirunčíkové (vedle č. 29) | Řepín v okrese Mělník. Byla sestrou Berty Pirunčíkové (viz níže). Byla svobodná a žena v domácnosti. Obě sestry byly deportovány dne 13. ledna 1943 s transportem Cl z Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich transportní počty byly 286 a 287 z 552. Tam zemřela o týden později, 21. ledna 1943. Podle úmrtního listu vydaného Dr. Maxem Bergmannem byla příčinou její smrti modifikace srdečního svalu.[26] Nápis Stolperstein tvrdí, že byla zavražděna v Osvětimi. To není správné. Její sestra byla den před smrtí deportována do Osvětimi a později nacistickým režimem zavražděna v neznámém termínu. | Kateřina Picková, omylem nazývaná Karla Picková na kamenem úrazu, nar. 6. dubna 1869 v
![]() | ZDE ŽIL BERTA PIRUNČÍKOVÁ NAROZEN 1881 DEPORTED 1943 ZO THERESIENSTADT ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Berty Pirunčíkové (vedle č. 29) | [26] Obě sestry byly deportovány dne 13. ledna 1943 s transportem Cl z Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich transportní počty byly 286 a 287 z 552. O týden později, 20. ledna 1943, byla deportována transportem Cq do Koncentrační tábor Osvětim. Její přepravní číslo bylo 1176 z 2 000. Téměř všichni Židé z tohoto transportu, 1 999, byli v průběhu roku zavražděni Šoa. Jednou z obětí byla Berta Pirunčíková.[27] Den po deportaci zemřela její sestra, která zůstala v Terezíně. | Berta Pirunčíková rozená Picková se narodila 15. února 1881. Měla sestru Kateřinu Pickovou (viz výše).
![]() | ZDE ŽIL OTTO POLLAK NAROZEN 1882 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | V Lesíčkách čp. 206 | Hronov. On a jeho manželka byli deportováni dne 13. ledna 1943 transportem Cl z Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich transportní čísla byla 267 a 268 z 552. Jejich syn tam už byl, protože byl deportován transportem AAl z Praha do Terezína dne 2. července 1942. Jeho přepravní číslo bylo 501 z 1 005. O týden později, 20. ledna 1943, byli všichni tři členové rodiny deportováni transportem Cq do Koncentrační tábor Osvětim. Jejich přepravní čísla byla 127, 1976 a 1977 z 2 000. Všichni tři přišli o život v průběhu Šoa stejně jako 1 996 dalších Židů tohoto transportu. Pouze jeden mohl přežít.[28] | Otto Pollak se narodil 1. března 1882. Oženil se s Helenou rozenou Rosenfeldovou (viz níže). Pár měl alespoň jednoho syna Josefa, narozeného 25. Ledna 1920 v
![]() | ZDE ŽIL HELENA POLLAKOVÁ NAROZEN 1890 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | V Lesíčkách čp. 206 | Hronov. Ona a její manžel byli deportováni dne 13. ledna 1943 transportem Cl z Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich přepravní čísla byla 267 a 268 z 552. Jejich syn tam už byl a byl z nich deportován Praha do Terezína 2. července 1942. O týden později, 20. ledna 1943, byli všichni tři členové rodiny deportováni transportem Cq do Koncentrační tábor Osvětim. Jejich transportní čísla byla 127 pro Josefa a 1976 a 1977 pro jeho 2 000 rodičů. Není známo, zda se členové rodiny setkali v přeplněném táboře. Helena Pollaková, její manžel a jejich syn byli zavražděni nacistickým režimem.[29] | Helena Pollaková rozená Rosenfeldová se narodila 19. září 1890. Provdala se za Otta Pollaka. Pár měl alespoň jednoho syna Josefa, narozeného 25. Ledna 1920 v
![]() | ZDE ŽIL VILÉM STEIN NAROZEN 1867 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Nádražní čp. 103 | Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich přepravní čísla byla 282 až 285 z 552. V Terezíně byli rodinní příslušníci odděleni. Hana byla deportována Koncentrační tábor Osvětim 20. ledna 1943, Věra 6. září 1943, Vilém Stein a Elsa Steinová 15. prosince 1943. Její číslo na transportu Dr. do Osvětimi bylo 2114. Celá rodina byla zavražděna v průběhu Šoa.[30] | Vilém Stein se narodil 28. října 1867. Oženil se s Elsou (viz níže. Pár měl dvě dcery: Hanu (nar. 1919) a Věru (nar. 1927). Dne 13. ledna 1943 byli rodiče a dcery deportováni transportem Cl z
![]() | ZDE ŽIL ELSA STEINOVÁ NAROZEN 1886 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Nádražní čp. 103 | Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich transportní čísla byla 282 až 285 z 552. V Terezíně byli rodinní příslušníci odděleni. Hana byla deportována Koncentrační tábor Osvětim 20. ledna 1943, Věra 6. září 1943, Vilém Stein a Elsa Steinová 15. prosince 1943. Jeho číslo na transportu Dr. do Osvětimi bylo 2129. Celá rodina byla zavražděna v průběhu Šoa.[31][32] | Elsa Steinová, také Alzebta nebo Elizabeta, se narodila 2. října 1886. Provdala se za Viléma Steina. Pár měl dvě dcery: Hana (nar. 1919) a Vera (nar. 1927). Dne 13. ledna 1943 byli rodiče a dcery deportováni s transportem Cl z
![]() | ZDE ŽIL HANA STEINOVÁ NARODENO 1919 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Nádražní čp. 103 | Plzeň. Její rodiče byli Vilém Stein a Elsa Steinová (viz výše). Dne 13. ledna 1943 byla s rodiči a sestrou Věrou deportována transportem Cl z Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich transportní čísla byla 282 až 285 z 552. V Terezíně byli rodinní příslušníci odděleni. Hana byla deportována Koncentrační tábor Osvětim 20. ledna 1943, Věra 6. září 1943 a jejich rodiče 15. prosince 1943. Počet Hany Steinové na transportu Cq do Osvětimi byl 544 z 1 999. Celá rodina byla zavražděna v průběhu Šoa.[33] | Hana Steinová se narodil 14. dubna 1919 v
![]() | ZDE ŽIL VĚRA STEINOVÁ NARODENO 1927 DEPORTED 1943 DO TERESIENSTADTU ZRUŠEN V AUSCHWITZ | Nádražní čp. 103 | Mladá Boleslav na Theresienstadt koncentrační tábor. Jejich přepravní čísla byla 282 až 285 z 552. V Terezíně byli rodinní příslušníci odděleni. Hana byla deportována Koncentrační tábor Osvětim 20. ledna 1943, Věra 6. září 1943 a jejich rodiče 15. prosince 1943. Počet Věry Steinové na transportu Dm do Osvětimi byl 3731. Celá rodina byla zavražděna v průběhu Šoa.[32][34] | Věra Steinová se narodila 11. dubna 1927. Jejími rodiči byli Vilém Stein a Elsa Steinová (viz výše). Dne 13. ledna 1943 byla s rodiči a sestrou Hanou deportována transportem Cl z
Data kolokací
Všechny Stolpersteiny v Neratovicích byly umístěny v roce 2010:[35]
- 13. června 2010: Nádražní 80 (Bedřich Klemperer)
Viz také
externí odkazy
- stolpersteine.eu, Demnigovy webové stránky
- holocaust.cz Česká databanka obětí holocaustu
- Jad Vashem, Centrální databáze jmen obětí šoa
Reference
- ^ Zdeňka Kuchyňová: Praha má na chodnících své první pamětní kameny holocaustu, Radio Praha, 19. října 2008
- ^ stolpersteine.cz: archive.is/6bh0z Stolpersteine in der Tschechischen Republik, vyvoláno 20. března 2017 (v němčině)
- ^ holocaust.cz: Adolf Heller, vyvoláno 27. května 2017
- ^ Mé dědictví: Adolf Heller Ing., 1919-1943, vyvoláno 13. června 2017
- ^ Mé dědictví: Emílie Hellerová (geb. Aron), geboren 1880, vyvoláno 13. června 2017
- ^ holocaust.cz: Arnošt Helle, vyvoláno 27. května 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: ARNOST HELLER, vyvoláno 27. května 2017
- ^ Mé dědictví: Bohumil Heller, 1912-1990, vyvoláno 13. června 2017
- ^ holocaust.cz: Ludvík Heller, vyvoláno 27. května 2017
- ^ holocaust.cz: [1], vyvoláno 27. května 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: Heller, Otto, vyvoláno 27. května 2017
- ^ Listy města neratovice: Z KroniKy městyse neratovice - roK 1943, 2013, s. 4, získaný 27. května 2017.
- ^ holocaust.cz: Alžběta Hellerová, vyvoláno 27. května 2017
- ^ Sourozenci Bedřicha Klemperera byli:
- Otto Klemperer (2. ledna 1896 - 1967), ženatý s Margaretou rozenou Loupalovou (narozenou 9. října 1910), třemi dětmi (Beatrix, Felix a Kitty)
- Ella Kemperer (24. ledna 1902-25. Ledna 1944), zavražděna v Theresienstadt koncentrační tábor
- Jiří Klemperer (18. dubna 1923 - 31. října 1994), nevlastní bratr z druhého manželství svého otce s Františkou rozenou Wittlerovou (1878-1942), oženil se s Olgou rozenou Weberovou (1928-2014), třemi dětmi.
- ^ Oznámení o smrti Friedericke Klempererové rozené Grünhut, 18. prosince 1931, vyvoláno 27. května 2017
- ^ Kronika Město Neratovice (Region Mělník): 5. Památky, pomníky, pietní akce, 2010, s. 84, získaný 26. července 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: FRIEDRICH KLEMPERER, vyvoláno 27. května 2017 (s portrétem)
- ^ holocaust.cz: BEDŘICH KLEMPERER, vyvoláno 27. května 2017
- ^ holocaust.cz: ELLA KLEMPEREROVÁ, vyvoláno 31. července 2017
- ^ Interview mit Věrka Drozdová mit Erwähnung der Familie Klemperer
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: GUSTAV NEUMANN, vyvoláno 27. května 2017
- ^ holocaust.cz: GUSTAV NEUMANN, vyvoláno 27. května 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: OLGA NEUMANNOVÁ, vyvoláno 27. května 2017
- ^ Ústřední databáze jmen obětí šoa: OLGA NEUMANNOVÁ, vyvoláno 27. května 2017
- ^ Arnošt Oplatka, vyvoláno 28. května 2017
- ^ A b holocaust.cz: KATEŘINA PICKOVÁ, vyvoláno 25. června 2017
- ^ holocaust.cz: BERTA PIRUNČÍKOVÁ, vyvoláno 25. června 2017
- ^ holocaust.cz:OTTO POLLAK, vyvoláno 25. června 2017
- ^ holocaust.cz:HELENA POLLAKOVÁ, vyvoláno 25. června 2017
- ^ holocaust.cz:VILÉM STEIN, vyvoláno 25. června 2017
- ^ Theresienstädter Gedenkbuch:ELIZABETA STEINOVÁ, vyvoláno 25. června 2017
- ^ A b Mělnický deník.cz: Kameny zmizelých vzpomínají na oběti holocaustu, 29. října 2017, vyvoláno 5. července 2017
- ^ holocaust.cz:HANA STEINOVÁ, vyvoláno 25. června 2017
- ^ holocaust.cz:VĚRA STEINOVÁ, vyvoláno 25. června 2017
- ^ Neratovice v obrazech: Kameny zmizelých, Facebook, 27. ledna 2016, vyvoláno 27. května 2017