Španělská imigrace do Rovníkové Guineje - Spanish immigration to Equatorial Guinea
Hispano-ecuatoguineano | |
---|---|
Celková populace | |
Španělský ekvatoguinean: 17 000 lidí[1] | |
Regiony s významnou populací | |
Malabo, Río Muni | |
Jazyky | |
Equatoguinean španělština, Tesák, Bubi, francouzština, portugalština | |
Náboženství | |
Římský katolicismus, protestantismus, judaismus | |
Příbuzné etnické skupiny | |
španělština, Bubi lidé, Tesáky, Národy Fernandino |
Část série na |
Španělé |
---|
![]() Rojigualda (historická španělská vlajka) |
Regionální skupiny |
Ostatní skupiny |
Významný Španělská diaspora |
Jazyky |
Jiné jazyky |
![]() ![]() |
Španělský ekvatoguinean (španělština: Hispano-ecuatoguineano) je osoba španělština původu, kteří jsou obyvateli narozenými nebo žijícími v Rovníková Guinea. Populace ze Španělska žijící v Rovníkové Guineji má odhadem 17 000. Mnoho španělských Equatoquineans jsou mulat nebo mnohorasový, původ.[2]
Vyrovnání
Skupinu prosperujících plantáží založila Kastilský a především Valencie vlastníci půdy, jehož kulturní úroveň byla značně nad úrovní Španělé kteří nadále emigrovali do Severní a Jižní Ameriky, a protože Guinea nikdy nebyla atraktivním místem pro masivní imigraci, Španělé, kteří se rozhodli žít v Guineji, tuto volbu obecně provedli s ohledem na vyšší platy nebo předpoklady, dostupné pouze pro střední a profesionální třídy.
Španělé v Rovníkové Guineji obecně neimigrovali s úmyslem trvale se usadit, ale spíše pracovat pro dané časové období, a téměř vždy se vrátili do Španělska. Výsledkem byl snížený pocit trvalosti a větší bilaterální kontakt mezi Španělskem a emigrantskými Španěly v Guineji. Přestože se v Guineji narodilo několik Španělů, málokdo se považoval za něco jiného než Španěly, podobně jako jejich krajané v Kanárské ostrovy nebo Ifni a bylo jen málo rodin, které žily nepřetržitě ve Španělské Guineji po více než jednu generaci.
Množství míšení plemen bylo také v Guineji podstatně méně než v Americe, protože španělští osadníci přinesli vyšší podíl španělských žen, což je viditelně patrné z malého počtu mulat Guinejci (Fernandino ), na rozdíl od karibské oblasti Latinské Ameriky. V průběhu 40. a 50. let se však původním ženám a Španělům narodil větší počet potomků mulat, většinou mimo manželství. O tyto potomky mulata se obvykle nechávala pečovat jejich matka a mateřská rodina a bylo pravděpodobnější, že se identifikují jako kmen, do kterého se narodili. Většina se vdala nebo plodila s jinými domorodými Afričany. V důsledku této éry i dalších interracialistických svazů po nezávislosti přetrvává v zemi značné množství bílých španělských předků, dokonce iu těch, kteří mají černý nebo domorodý fenotyp. Předpokládá se, že některé smíšené předky byly výsledkem znásilnění, protože nucené otroctví / otroctví ve skutečnosti v zemi existovalo v průběhu španělské nadvlády. Dále se věří, že k některému nesouhlasu došlo prostřednictvím korupčních a donucovacích metod používaných různými křesťanskými misijními organizacemi, které tam byly vyslány, včetně těch, které patří k římský katolík kostel, během španělské koloniální éry v zemi.
Od prvních dnů španělské kolonizace obsahovala Santa Isabel také mnoho Evropanů různých národů Kru, Mende, Ibo, Calabar, Hausa, Krio, Angolci a Sao Tomenses, a dokonce i malý kontingent Asiaté. Ostrov dále zažil malý počet repatriovaných indenturovaných otroků Kuba a Brazílie v průběhu 17. století a 19. století. Většina španělských osadníků odešla poté, co se Španělská Guinea osamostatnila v roce 1968. Mnoho dalších španělských Equatoguineans vystoupilo z národa po „brutální“ vládě Masie Nguema Biyogo, ale poté se jejich počet značně zvýšil.
Jazyk a náboženství
Vzhledem k tomu, že jejich předkové vládli zemi, učinili ze španělštiny první národní úřední jazyk. Mluví také druhým úředním jazykem země, francouzština a kterýkoli ze 2 hlavních Bantuské jazyky, Tesák a Bubi. Nepřímý důkaz o kulturní a vzdělávací úrovni EU Španělští kolonizátoři v Guineji se nachází v podrobnostech ekvatoriální guinejské španělštiny, která, i když obsahuje řadu významných rozdílů od poloostrovní španělštiny, neobsahuje prakticky žádné prvky typické pro nevzdělané španělské použití, jako jsou ty běžné v Latinskoamerická španělština. Analogické formy jako např haiga, losotros, atd., se nenachází v Equatoguinean španělština. Totéž platí pro neetymologické předpony jako arkordar a entodavía. Jediné konzistentní fonetické deformace jsou ty charakteristické pro střední třída Španělé ze středního Španělska: snížení o -ado na -ao, luego na logoatd. V náboženství je většina z nich Křesťané, většinou Římští katolíci a pár Protestanti. Jejich předkové přinesli národu křesťanství a učinili z něj jednu z největších křesťanských zemí v Afrika.
Přední španělští ekvatoguinci
- Juan Tomás Ávila Laurel
- Concha Buika
- Emilio Buale
- El Chojin
- Hijas del Sol
- Virginia Buika
- David Álvarez Aguirre
- Sergio Barila
- Rodolfo Bodipo
- Iván Bolado Palacios
- Juan Epitié Dyowe
- Rubén Epitié Dyowe
- Alberto Edjogo
- Juvenal Edjogo
- Omar Mascarell
- José Luis Rondo
- Francisco Salvador Elà
- Gregorio Salvador Elà
- Daniel Vázquez Evuy
- Benjamín Zarandona
- Iván Zarandona
Viz také
- Afro-Španěl
- Equatoguinean španělština
- Rovníkové vztahy mezi Guinejí a Španělskem
- Národy Fernandino
- Emancipados
Reference
- ^ Španělští ekvatoguinci na www.joshuaproject.net
- ^ www.joshuaproject.net Španělští ekvatoguinci