Píseň Çelo Mezani - Song of Çelo Mezani

Část série na
Albánci
Erb Albánie
Podle země
Rodák
Albánie · Kosovo
Chorvatsko  · Řecko  · Itálie  · Černá Hora  · Severní Makedonie  · Srbsko
Diaspora
Austrálie  · Bulharsko  · Dánsko  · Egypt  · Finsko  · Německo  · Norsko  · Rumunsko  · Jižní Amerika  · Španělsko  · Švédsko  · Švýcarsko  · krocan  · Ukrajina  · Spojené království  · Spojené státy
Kultura
Architektura  · Umění  · Kuchyně  · Tanec  · Šaty  · Literatura  · Hudba  · Mytologie  · Politika  · Náboženství  · Symboly  · Tradice  · Fis
Náboženství
křesťanství (Katolicismus  · Pravoslaví  · protestantismus ) · islám (Sunnismus  · Bektashism ) · judaismus
Jazyky a dialekty
Albánec
Gheg (Arbanasi  · Upper Reka dialekt  · Istrijský ) · Tosk (Arbëresh  · Arvanitika  · Kalábrie Arbëresh  · Cham  · Laboratoř )
Dějiny Albánie

The Píseň Çelo Mezani (Albánec: Kënga e Çelo Mezanit) je Albánec polyfonní lidová píseň. Považuje se za nejznámější Cham Albánec píseň.[1] Píseň zvýšila povědomí v Albánii o Chameria region a jeho historie.[2]

Dějiny

Píseň byla složena během období Albánské národní probuzení a je příběh a a nářek smrti Çelo Mezaniho, známého Cham albánského revolucionáře z vesnice Arpitsa (moderní Perdika ) v moderním severozápadě Řecko (Çamëria ). Çelo Mezani žil na konci 19. století a byl kaçak kteří bojovali proti Osmanský vládnout ve své vlasti. Osmanským agentům se ho podařilo zradou zabít.[1]

Píseň

Píseň Çelo Mezani se skládá ze tří částí a zpívají ji dva sólisté a dronová skupina.[1] To bylo oficiálně zaznamenáno v roce 1957 v Fier v Myzeqe regionu a ve Skelë v oblasti Vlorë albánskými uprchlíky Cham, kteří se v těchto oblastech usadili po vyhoštění Cham Albánců. V obou nahrávkách skupiny zpívaly a cappella.[1]

Mělo se hrát na Národním folklórním festivalu v Gjirokastër v roce 1973, ale komunistický režim to cenzuroval.[1] V roce 1978 to bylo poprvé provedeno na Národním folklórním festivalu v Gjirokastëru skupinou lidových zpěváků z Rrogozhinë.[1] Na festivalu Gjirokastër byla píseň doprovázena instrumentálním souborem houslí, klarinetu, lahutë a def.[1][3] Byla veřejností dobře přijata a stala se synonymem albánské hudby Cham.[1] Píseň Çelo Mezani je polyfonní píseň dobře známá v celé Albánii a uctívaná za to, že má hluboce emocionální kvalitu a umělecké mistrovství.[3] Podle albánského skladatele Agim Krajka byla píseň jedním z nejlepších způsobů, jak albánská veřejnost lépe poznala region Chameria a jeho historii.[2]

Text

První sólista zpívá narativním způsobem, zatímco druhý sólista mu odpovídá opakováním druhé části verše. Skupina dronů poskytuje vokální podporu. První verš písně je:[4]

AlbánecAngličtina

Doli djelli ne Malavire,
Qisi Çelua ne Harile,
Qisi Çelua ne Harile,
Për të shkretën Pajgorile,
Për te shkretën Pajgorile.

Slunce vyšlo v Malavire,
Çelo vyšel v Harile,
Çelo vyšel v Harile,
Vyjádřit soustrast,
Ven svou soustrast.

Publikováno v roce 1995, ztvárnění písně bylo zaznamenáno v Tiranë (1945) od folkloristy Fatose Mera Rrapaje z příchozích uprchlíků Cham pocházejících z Parga, Řecko.[5] Rrapaj poznamenal, že během té doby existovalo několik variant písně a ta, kterou nahrál, měla nejvíce a kompletní texty.[5]

AlbánecAngličtina

Ra dielli malës Vigël,
xbriti Çelua në Arilë,
për të shkretën vajrëkimë.
Arilot ‘, burra dajllarë,
për shqiptarëtë firarë,
ç’e bëtë Çelo Mezanë?
- Në Haxhi Duli ka rarë.
Iot ‘Haxhi Duli: - Mirë:
Qëndro, o Çelo të rrimë,
podívejte se na to!
Po Çelua nëk qéndroi,
bë vajrëkimnë dhe shkoi.
Mu ne pusi i Sulejmanit,
pusi e Çelo Mezanit,
nga di qen të kajmekamit:
Shtien mbi Çelo Mezanë,
Hizra mě Sako Budanë.
Mu ne Pusi i Sulejmanit,
seç thirri Çelo Mezani,
- Sako Budan, i pabesë,
o kulishi i kahpesë,
pse s’bëre zë, të të presë?
Martinën në krahë e keshë
já njëqint e një fushekë!
Kur i ra martinë e parë,
Çelua ktheu surranë.
Kur i ra martinë e ditë,
Çelua gremisi sitë.
Kur i ra martinë e tretë,
Çelua ra me të vërtetë.
Di afije, di rrufjanë,
Hizra me Sako Budanë,
tërpëruan Vrahonanë,
Vrahonanë edhe kazanë,
Çamërinë anë e mbanë.
Vanë nanës e i thanë:
- Çelon ta zunë të gjallë,
koshadhet me kajmekamë.
Nana u tha këto fjalë:
- Në kloftë fjal ‘e vërtetë,
e kam për ta vrarë vetë!
Prapë nanës kur i thanë:
Çelon tij ta kanë vrarë
«Di afije, di rrufjanë»,
Nana u tha këto fjalë:
- Mirë benë që e vranë,
se trimat ashtu e kanë.

Při západu slunce na hoře Vigël
Çelo sestoupil k Arile,
vyjádřit soustrast.
Muži z Arily, všichni strýcové,
pro Albánce, psance,
co jsi udělal Çelo Mezani?
- Jeden Haxhi Duli ho zasáhl.
A Haxhi Duli řekl: - Dobré:
Počkejte, posaďme se, oh 'Çelo,
takže vás u studny nezachytí!
Ale Çelo se nezastavil,
vyjádřil soustrast a odešel.
U studny Sulejmani
byla studna Çelo Mezani,
se dvěma psy kaymekam:
Zastřelen na vrcholu Çelo Mezani,
Hizra se Sako Budani.
U studny Sulejmani
Zakřičel Çelo Mezani,
- Sako Budani bez cti,
ach štěňátko,
proč jsi něco neřekl, abys čekal?
Pušku jste měli na paži
se sto a jednou kulkami!
Když puška udělala první výstřel,
Çelo se otočil a rozhlédl se.
Když puška udělala druhý výstřel,
Çelo složil a zavřel víčka.
Když puška udělala třetí výstřel,
Çelo pak byl skutečně zabit.
Dvě krysy, dva poddaní,
Hizra se Sako Budani,
Zahanbená celá Vrahona,
Vrahona a celá kaza,
Chameria a všude kolem.
Šli k jeho matce a řekli:
- Zajali Çelo naživu,
Osmanští vojáci pronásledující kaymekam.
A matka řekla tato slova:
- Je pravda, co řekli,
teď ho musím zabít sám!
Za matkou řekli:
Vaše Çelo zabili
«Dvě krysy, dva poddaní»,
A matka odpověděla těmito slovy:
- Je dobré, že ho zabili,
protože tak to mají stateční.

Viz také

externí odkazy

Zdroje

  1. ^ A b C d E F G h Ahmedaja, Ardian; Gerlinde Haid (2008). Evropské hlasy: Vícedílný zpěv na Balkáně a ve Středomoří. Evropské hlasy. 1. Böhlau Verlag Wien. str. 241–2. ISBN  978-3-205-78090-8.
  2. ^ A b Ymeri, Anisa (23. listopadu 2007). „Gjysmeshekull ansambel per Agim Krajken“. Koha Jone (v albánštině). Koco Kokedhima. Citováno 20. září 2010.
  3. ^ A b Shetuni, Spiro J. (10. ledna 2014). Albánská tradiční hudba: Úvod s notami a texty pro 48 písní. McFarland. str. 41. ISBN  9780786486304.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  4. ^ Elsie, Robert. "Cham lidové písně". Citováno 26. dubna 2010.
  5. ^ A b Rrapaj, Fatos (1983). Këngë popullore nga Çamëria. Akademia e Shkencave e RPS të Shqipërisë, Instituti i Kulturës Popullore. str. 461. „Kjo këngë-vajtim shumë e njohur ka mjaft motërzime, prej të cilëve ky na u duk më i plotë. [Tato polyfonní píseň nářku je známá některými verzemi, z nichž se tato zdála být nejúplnější.]“