Druhé obležení Missolonghi - Second Siege of Missolonghi - Wikipedia
Druhé obležení Missolonghi | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Část Řecká válka za nezávislost | |||||||
![]() | |||||||
| |||||||
Bojovníci | |||||||
![]() | ![]() | ||||||
Velitelé a vůdci | |||||||
Konstantinos Metaxas Kitsos Tzavelas | Mustai Pasha Bushatli | ||||||
Síla | |||||||
3500 mužů[1] | neznámý |

The Druhé obležení Missolonghi byl druhý pokus od Osmanský síly k dobytí strategicky umístěného přístavního města Missolonghi během třetího roku Řecká válka za nezávislost (1823). Druhé obléhání je však obvykle ignorováno a název se často používá pro větší obležení 1825–1826.
Pozadí
Po první neúspěšný pokus obsadit město v roce 1822, další expedice na západ Střední Řecko se ujal Mustai Pasha z Shkoder. Mustai pokračoval městem Trikala na Karpenisi, kde první řecký pokus o zastavení jeho postupu vyústil v Bitva o Karpenisi. Během této bitvy bylo albánskými oběťmi 1 000 vojáků, ale Řekové ztratili svého velitele, Markos Botsaris. Druhý neúspěšný řecký pokus zastavit Mustai na hoře Kaliakouda, 29. srpna 1823, vyústil v 200 řeckých obětí.[2]
Obležení
Dne 17. září se k albánské armádě připojil Omer Vrioni a jeho vojska. Oba paši se rozhodli spolupracovat a obléhat Missolonghi a Aitoliko, ostrov, který ovládal námořní cesty laguny Missolonghi.[3] Albánská armáda dorazila před Missolonghi a zahájila obléhání 20. září bombardováním Aitoliko. Následný útok na Aitoliko však selhal. Proti ostrovu byly vypáleny tisíce dělových koulí a jen několik z nich našlo svůj cíl.[4] [5]
Dne 17. listopadu bylo zadrženo osmanské zásobování potravinami 250 Souliotes pod velením Kitsos Tzavelas.[6] Brzy v albánském táboře začaly kvůli nedostatku jídla docházet ke střetům mezi Ghegs a Mirdites.[7]
Mezitím přišly pověsti, že osmanská kampaň ve středovýchodním Řecku selhala a poškodila morálku obléhatelů. V důsledku nedostatku potravin a nemocí 20. listopadu Mustai Pasha ukončil obléhání, stáhl se a ustoupil do severní Albánie.[8] K obléhání došlo téměř v zimě, takže jeho konec byl od začátku otázkou času.[9][10][11][12]
Následky
Missolonghi zůstal pod řeckou kontrolou. Jeho odpor dosáhl širší slávy, když Lord Byron přijel tam a zemřel ve městě horečky v dubnu 1824. Město bylo obléháno kvůli třetí a poslední čas, odolávající osmanské i egyptské armádě téměř rok, až do konečného pádu 10. dubna 1826.
Viz také
Reference
- ^ Δημήτρη Φωτιάδη, Ιστορία του 21, ΜΕΛΙΣΣΑ, 1971, τομ.Β, σελ.352
- ^ Μεταξά Κώστα, Ιστορικά Απομνημονέυματα εκ τής Ελληνικής Επανασταστάσεως, Αθήνα 1878 (εκδ.Β, Τσουκαλά
- ^ Paparigopoulos, K, Dějiny řeckého národa (řecké vydání), sv. 6, s. 108
- ^ Paparigopoulos, K, Dějiny řeckého národa (řecké vydání), sv. 6, s. 108
- ^ Δημήτρη Φωτιάδη, Ιστορία του 21, ΜΕΛΙΣΣΑ, 1971, τομ.Β, σελ.352
- ^ Μεταξά Κώστα, Ιστορικά Απομνημονέυματα εκ τής Ελληνικής Επανασταστάσεως, Αθήνα 1878 (εκδ.Β, Τσουκασά
- ^ Paparigopoulos, K, Dějiny řeckého národa (řecké vydání), sv. 6, s. 108
- ^ Paparigopoulos, K, Dějiny řeckého národa (řecké vydání), sv. 6, s. 108
- ^ Paparigopoulos, K, Dějiny řeckého národa (řecké vydání), sv. 6, s. 108
- ^ Δημήτρη Φωτιάδη, Ιστορία του 21, ΜΕΛΙΣΣΑ, 1971, τομ.Β, σελ.353
- ^ Κουτσονίκα Λ., Γενική Ιστορία της Ελληνικής Επαναστάσεως, Αθήνα 1863-1864 (εκδ.Β, Τσουκαλά 1956) σελ.186
- ^ Douglas Dakin Sjednocení Řecka 1770-1923, str.83, ISBN 960-250-150-2
Zdroje
- Δημήτρη Φωτιάδη, Ιστορία του 21, ΜΕΛΙΣΣΑ, 1971, σελ.350-353.
- Μεταξά Κώστα, Ιστορικά Απομνημονέυματα εκ τής Ελληνικής Επανασταστάσεως, Αθήνα 1878 (εκδ.Β, Τσουκασά
- Κουτσονίκα Λ., Γενική Ιστορία της Ελληνικής Επαναστάσεως, Αθήνα 1863-1864 (εκδ.Β, Τσουκαλά 1956) σελ.186
Souřadnice: 38 ° 26'50 ″ severní šířky 21 ° 22'09 ″ východní délky / 38,4472 ° N 21,3692 ° E